Budu dělat vše jinak než moje předchůdkyně. Co tím přesně myslí, vysvětluje starostka České Lípy

Foto: Archiv starostky

Popisek: Romana Žatecká, starostka České Lípy

ROZHOVOR Zásadní změnu ve vedení města přinesly komunální volby v České Lípě, kde se na koalici dohodla ČSSD, ANO 2011, ODS a Uděláme pořádek v České Lípě. Všichni musíme hrát podle jasně daných not. A ačkoli máme jasno v tom, co chceme hrát, radnice se s námi musí sladit, říká v rozhovoru starostka Romana Žatecká (ČSSD). Jaké jsou její konkrétní plány? A jak zpětně hodnotí nejen povolební vyjednávání, ale i své první týdny ve funkci?

Paní starostko, po volbách jste nahradila v čele města Hanu Moudrou z ODS. Jak byste zhodnotila první dny ve funkci? Je něco, co vás překvapilo, kladně nebo záporně?

Shrnutí je jednoduché: Jsme na začátku změny, která si žádá čas. Lidi se poznávají a ladí spolupráci. A to sladění je důležité – všichni musíme hrát podle jasně daných not. A ty určí ve vedení města zcela nová koalice ČSSD, ANO2011, ODS a Uděláme pořádek v České Lípě. A ačkoli máme jasno v tom, co chceme hrát, radnice se s námi musí sladit. Například v tom, že končí období investic bez koncepce, utrácení bez efektu, projektů bez přínosů, služeb bez kvality atd. Přicházím s jinými představami o tom, jak má fungovat město a jeho organizace, s jinými nároky na kvalitu práce, na práci s veřejnými penězi. Ty musí sloužit hlavně pro zlepšování služeb pro obyvatele města, ne pro vyfutrování vlastních kapes – tato zjištění, byť by byla sebedrobnější, mi prostě kazí náladu a nutí do razantní protiakce. Takže slaďování může být pro někoho náročné, pro jiného bezproblémové.

O místa na radnici v České Lípě bojoval rekordní počet čtrnácti politických stran a hnutí. Jak byste zpětně hodnotila kampaň?

Že lidé měli zavalené poštovní schránky volebními letáky a nakonec přišel volit jen každý třetí. Osobně mne mrzí oslabování tradičních politických stran, protože pro mne osobně jsou větší jistotou, názorovou i hodnotovou. A dokáží se lépe vyrovnat s odstředivými vlivy, takže se nedestruují zevnitř. Ale nechme čas, zda bude nakonec pracovat pro nás.  

Co budete chtít dělat jinak než vaše předchůdkyně a v čem na ni budete chtít naopak navázat?

Všechno chci dělat jinak. Ne proto, že odmítám práci své předchůdkyně, ale protože jsem jiný typ osobnosti, s jinými zkušenostmi, nároky na práci a znalostmi. A tak je to v pořádku. Byla by nuda na světě, kdybychom se kopírovali navzájem. Ztratila by se osobnost, kreativita. A já mám prostě jiný názor. Třeba na účast města v nejrůznějších spolcích a jejich přínos, na fungování služeb, na vydávání veřejných peněz atd. Každá jsme jiná, proto nechci na nic navazovat. Mám jiný styl práce, komunikace a jinak se dívám na svět. Poslouchám lidi okolo sebe, každý názor může být zárodkem dobrého počinu.   

Čeho byste chtěla v čele úřadu dosáhnout tak, abyste své působení na radnici považovala za úspěšné?

To je jednoduchá odpověď a těžká realizace: Bude pro mne úspěch, až město bude fungovat pro občany a ne pro osobní profit některých. Chci dosáhnout toho, že s veřejnými prostředky bude město nakládat jako dobrý hospodář, který, když vloží korunu na podporu sadby, očekává úrodu. Že bude financovat potřeby svých občanů plánovitě, předvídatelně, ne jak se zrovna hodí nebo někdo potřebuje. Lidi ve městě musí vědět, co z jejich potřeb bude hotové letos, co příští rok, za dva, za tři… Že neutrácíme miliony jen za studie do šuplete, ale chceme dotáhnout věci do konce. Divadlo, knihovnu, koupaliště. A ti, kdo hospodaří s majetkem města, s ním musí nakládat jako se svým – starat se o něj, nenechávat ho ladem nebo napospas řádění. Takové obyčejné cíle, že? Ale bohužel tato racionalita v České Lípě chybí. Když dostanou prioritu osobní zájmy, potřeby občanů a veřejný zájem mizí v dáli. Tak to nesmí být. Peněz v rozpočtu není nazbyt, ale přála bych si, abychom měli čisté město, kde nadměrná doprava nebude lidem kazit život, bezpečné město, kde se senioři nebudou bát projít parkem, a že se díky evropským financím podaří vytvořit příležitosti a inspiraci pro mladé lidi.  

Zásadní změna čeká i koalici, na níž jste se jako vítězové voleb dohodli s ANO 2011, sdružení UDĚLÁME POŘÁDEK V ČESKÉ LÍPĚ a ODS. Jak byste hodnotila průběh vyjednávání? Byla složitá?

Protože jsme se rychle shodli na hlavních prioritách, tak to už potom složité nebylo. Od počátku víme, že chceme audity hospodaření a personálií. To abychom došli k té zmíněné efektivitě. Pak zatížíme vedoucí pracovníky větší odpovědností. To abychom došli k lepším výkonům.  

Neobáváte se, že hledat společnou řeč může být mnohdy pro čtyři strany složité? Kde podle vás budou největší třecí plochy?

Zatím třecí plochy nevidím a i když připouštím, že mohou nastat, nechci nic predikovat. Jsem ráda, že si rozumíme a jdeme za stejnými cíli.

Co je pro vás hlavní prioritou pro první rok?

Sestavit vyrovnaný rozpočet města s jasnou filozofií a výhledem. O tom jsem ale už mluvila.

Počet žen v komunální politice po posledních volbách vzrostlo o procento na 27 %. Vnímáte to jako pozitivní signál?

Ano, ženy si konečně umí říct o funkce a umí si k nim najít cestu. Vidí své uplatnění ve veřejném životě. To je moc fajn, protože ženy vidí svět jinak.  

Již delší dobu také rozděluje společnost zavádění kvót pro ženy. Jak se na to díváte vy? Jste jejich zastánkyní?

Nerozděluju svět na polokoule a nerozděluju lidstvo na muže a na ženy. Protože obě pohlaví se doplňují, stejně jako jejich priority, pohledy. To je na tom soužití nebo spolupráci vzrušující. Tedy jak se v té spolupráci mění kvalita. Ale kvóta řeší jen počet, nikoli kvalitu. A není pro mne nic horšího, než když je někde někdo jen do počtu. Bez názoru, bez cíle, bez ideálu. To raději ať si dalších deset let kopeme my ženy cestu vpřed, do mužského světa, ale vejdeme do něj přijímané a akceptované. Než abychom kamkoli vstoupily jako čísla z nutnosti a staly se loutkami. Ve vedení města Česká Lípa jsou aktuálně 3 ženy a 4 muži. Dívám se na toto vcelku vyvážené společenství a vidím, že na sebe slyšíme bez ohledu na pohlaví, doplňujeme se. V argumentech, ve vnímání i v emocích. A nepotřebujeme k tomu kvóty. Stačí se slyšet a respektovat. 

Kateřina Synková

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš