Turisty a milovníky historie přiláká do Doks přestavba zámku za 49 milionů. Vznikne i nový prohlídkový okruh s historickou expozicí

Foto: turistika.cz

Popisek: Zámek v Doksech doposud nebyl nikdy přístupný veřejnosti

Doksy na Českolipsku získaly více než 40 milionů z fondů EU a nyní spouštějí veřejnou zakázku, jejíž vítěz na jaře zahájí dlouho očekávanou rekonstrukci památkově chráněného zámku. Součástí projektu je kompletní rekonstrukce vytápění, obnova oken a dveří a stavební úpravy interiéru. V něm má do roku 2019 vzniknout nové turistické informační centrum a prohlídkový okruh s historickou expozicí.

Původně renesanční zámek, obklopený zajímavým anglickým parkem, leží jen několik desítek metrů od centra Doks a není zatím veřejnosti přístupný. Město jej využívá pouze příležitostně ke konání kulturních akcí. „To se má ale letos na jaře začít měnit,“ říká starostka Doks Eva Burešová. „V průběhu několika let jsme s naším německým partnerem městem Bad Muskau intenzivně připravovali projekt, který loni uspěl ve velké konkurenci několika desítek dalších. Díky tomu můžeme z fondů EU prostřednictvím Programu spolupráce ČR – Svobodný stát Sasko čerpat v následujících třech letech více než 40 milionů korun. Z nich půjde více než 38 milionů na stavbu a dodávky vybavení, zbytek na neinvestiční aktivity, které mají podpořit cestovní ruch u nás i v Německu.“ 

Město nyní připravuje spuštění veřejné zakázky. V otevřeném řízení se o ni budou moci ucházet dodavatelé, kteří mají zkušenosti s rekonstrukcemi památkově chráněných budov. Předpokládaná hodnota zakázky je více než 49 milionů korun včetně DPH, z toho dotace pokryje téměř 38 milionů a zbytek bude hradit město ze svých zdrojů. Město chce v rámci projektu s dlouhým názvem „Od Valdštejna k Pücklerovi – knížecí kvalita služeb pro naše hosty“ vybudovat v přízemí jižního křídla zámku nové turistické informační centrum s malým výstavním prostorem, v prvním patře pak vznikne prohlídkový okruh s historickou expozicí. V prohlídkových prostorách si návštěvníci budou moci prohlédnout výstavu, věnovanou historii a současnosti Doks a saského Bad Muskau, a seznámí se se šlechtickými rody, které se na obou panstvích v minulosti zasloužily o hospodářský rozvoj. Podobný záměr mají také na německé straně, kde budou v rámci společného projektu z evropských peněz čerpat téměř 19 milionů korun.

Zámek ještě donedávna využívalo zemědělské učiliště, a proto musí interiér a rozvody zámku projít kompletní přestavbou. „Jedním z největších problémů zámku je vytápění. Dnes když chcete vytopit například Rytířský sál, kde se konají koncerty, musíte vytápět celý zámek, a náklady jsou pak obrovské,“ říká starostka. I proto stavební práce zahrnují kompletní rekonstrukci otopné soustavy. Ta bude i nadále vytápěna z nedaleké plynové kotelny, ale uvnitř zámku nahradí vysloužilý systém zcela nový, který umožní regulovat teplotu v každém ze tří křídel zámku samostatně. Kompletní výměny se dočkají i radiátory. V místech, do nichž budou mít přístup návštěvníci, budou radiátory historizující litinové, v provozních místnostech klasické plechové.

V jižním křídle se obnovy dočkají také okna a dveře. Jak šel čas, sešly se postupnými výměnami se na zámku čtyři typy oken různého stáří a kvality. Ty nejmladší z konce 20. století budou nahrazeny dobovými replikami. Starší okna, která si uchovala svou historickou hodnotu, zůstanou po celkové repasi na svých místech. Všechna okna by měla mít po dokončení také mnohem lepší izolační schopnosti.  Projektový manažer města Jakub Derynk k tomu říká: „Velkou práci dalo vymyslet, jak zabránit tomu, aby okny utíkalo ze zámku teplo. Eurookna se do také budovy samozřejmě nehodí a ani jinými úpravami jsme nechtěli znehodnotit vzhled zámku. Nakonec se architektům a odborníkům na tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí podařilo najít přijatelné řešení. Hodně tomu pomohl i konstruktivní přístup libereckých památkářů.“ Tabulky oken tak překryje takřka neviditelná izolační fólie, dutiny ve špaletách vyplní minerální vata a prohlubně pro odvod zkondenzované páry zaizoluje olověný plech.

Nejviditelnější změny však přinese přestavba přízemí a prvního patra. V přízemních místnostech, určených pro provoz infocentra, dojde k vybourání podlah, které nahradí provětrávaná konstrukce s nášlapnou vrstvou z pískovcové dlažby, s replikou původní historické keramické dlažby a smrkovými prkny. Novodobé obklady stěn nahradí štuková omítka a ze vstupní haly zámku se do infocentra bude vcházet prosklenými dveřmi v ocelovém ostění. Chybět nebude ani nové osvětlení, vzduchotechnika a interiérové vybavení.

K obnově podlah dojde i v místnostech prohlídkového okruhu v prvním patře. Zde dojde k obnově původní dlažby, a tam, kde se nedochovala, bude použita její replika. Stěny budou nově omítnuty štukovými omítkami a místy je zakryje replika původních dřevěných obkladů. Osvětlení expozice zajistí nástěnná svítidla a reprezentativní lustry.

Turisty a zájemce o historii přiláká do zámku prohlídkový okruh, který ukáže způsob života posledních majitelů zámku na přelomu 19. a 20. století. Návštěvník tak uvidí lovecký salon, jídelnu, knížecí koupelnu, literární a výtvarný salon, neboť některé ženy z rodu Valdštejnů byly v 19. století umělecky činné. „Kromě toho v expozici ukážeme, jaký vliv a význam měli Valdštejnové v Doksech a kníže Pückler v Bad Muskau na hospodářský rozvoj regionů a utváření krajiny, neboť máme mnohé společné,“ upřesňuje Renata Mauserová z Městského kulturního střediska v Doksech.

Zámek, který byl koncem 16. století založen Janem z Vartenberka, patřil nejdéle šlechtickému rodu Valdštejnů. Po druhé světové válce byl zkonfiskován a až do počátku 60. let minulého století využíván armádou. Tu poté nahradila střední odborná škola – zemědělské učiliště, které zámek opustilo v roce 2012. Liberecký kraj jako vlastník zámku jej nabídl k prodeji za 45 milionů, nakonec ale po dvou letech souhlasil s bezúplatným převodem městu. To se v darovací smlouvě zavázalo nejpozději do deseti let zprovoznit v zámku kromě informačního centra a prohlídkového okruhu také knihovnu a výstavní prostory.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL