Vyhledávané poutní místo uprostřed romantické přírody prochází rekonstrukcí za bezmála milion korun. Na turistické stezce k Modlivému dolu bude podle historických dokumentů znovu osazena i křížová cesta
04.08.2016
Foto: panoramio.com
Popisek: Unikátní skalní kapli nechala vytesat koncem 18. století hraběnka Alžběta Kinská a při svých pobytech na zámku Zákupy se tu modlíval i bývalý císař Ferdinand V.
Turistickou stezku k Modlivému dolu u Svojkova na Českolipsku v Libereckém kraji rekonstruují od 1. srpna za bezmála milion korun Lesy ČR. Návštěvníkům se vyhledávané poutní místo znovu otevře koncem roku.
Modlivý důl vyhledávají při bohoslužbách a květnovém mariánském obřadu věřící, rádi ho navštěvují i svatebčané. „Na stezce, dlouhé 500 metrů, opravíme dřevěné schody k oratoriu i ke skalní kapli, která je kulturní památkou. Obnovíme dřevěný kříž, posezení i další dřevěný mobiliář, vyčistíme studánku,“ prozradila Markéta Kavková z libereckého krajského ředitelství Lesů ČR. Na stezce bude instalována křížová cesta, dochovaná v historických dokumentech.
Stezka k Modlivému dolu
Modlivý důl je zhruba kilometr dlouhé romantické skalnaté údolí, hluboce zaříznuté do pískovcových skal pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji obce Svojkov. Skalnatá rokle se původně nazývala Smolný důl (Pechgraben), protože zdejší uhlíři měli vedle milířů i smolné pece, v nichž vařili kolomaz. Teprve později zde vzniklo poutní místo, o jehož původu se vyprávěly různé pověsti. Podle jedné z nich tu dobrovolně zemřeli rytíř Jaroslav ze Svojkova s dcerou sládka z Velenic, jejichž lásce rytířovi rodiče nepřáli, podle jiné tu selský chlapec zabil svého soka v lásce.
První obrázek, znázorňující loučení Panny Marie s Ježíšem, tu prý na strom pověsil roku 1704 dělník Melzer, pracující jako pomocník ve svojkovském pivovaru, aby zaplašil prokletí. Vrchnost pak nechala les trochu prosvětlit a u obrázku se začali zastavovat pocestní. Časem se rozšířily zprávy o zázračně vyslyšených modlitbách, a když zde došla v roce 1772 vyslyšení svobodná paní von Czerwelli ze Svojkova, dala z vděčnosti zřídit dřevěnou kapličku, do níž byl Melzerův obrázek přenesen. Počet návštěvníků ale stále rostl a z okolí sem mířila i procesí. Proto nechala koncem 18. století hraběnka Alžběta Kinská nahradit dřevěnou kapličku novou kaplí, vytesanou do skalní stěny. Vytvořil ji svojkovský zedník Josef Sacher.
Kříž na začátku Modlivého dolu
Sloupský farář a vrchnost ale poutě do Modlivého dolu odmítali jako modlářství, v září 1806 dokonce biskupská konzistoř v Litoměřicích nařídila, aby byly z kaple odstraněny sochy Ježíše a Panny Marie. Vzápětí ale sochy zmizely a až po několika měsících byly nalezeny v jedné z odlehlých roklí, odkud byly slavnostně přeneseny do Sloupu. Od té doby velké poutě ke skalní kapli ustaly a k jejich obnovení došlo až za epidemií cholery v letech 1832 a 1850. V roce 1836 bylo průčelí kaple vyzdobeno gotickým portálem, který vytvořil sloupský sochař Antonín Wagner a uvnitř byl umístěn pozoruhodný milostný obraz Panny Marie od Eugenie Hauptmann-Sommerové.
Postoj církve se změnil teprve koncem 19. století, kdy byla kaple zasvěcena Panně Marii Lourdské. Její vnitřek byl roku 1903 upraven na lourdskou jeskyni a modlit se do ní chodil i bývalý císař Ferdinand V. při projížďkách z nedalekých Zákup. Podél cesty ze Svojkova byla ke kapli upravena křížová cesta a dále k východu vedlo dlouhé schodiště k oratoriu na konci rokle, vytesanému skalnímu výklenk s pískovcovou plastikou Ukřižování od sloupského sochaře Josefa Maxe staršího. Po 2. světové válce bylo poutní místo z větší části zničeno, takže dodnes zůstala zachována jen skalní kaple a prázdný výklenek oratoře.
Studánka U strážce
Upravená cesta do údolí vede od bývalého panského hostince ve Svojkově. Za posledními domky stojí dřevěný kříž, u nějž kdysi začínala křížová cesta a kde odbočuje boční strž se stezkou k vrcholkům Svojkovských skal. Hlavní cesta pokračuje do zalesněné doliny, na jejímž začátku je upravená tůňka, zvaná Pramen u Strážce. Údolí se postupně zužuje a přechází v rokli. V nejužším místě se po několika schodech vstupuje do skalního kotle s lavičkami, na jehož jižní straně je skalní blok s vytesanou kaplí.
Od kaple stoupá značená cesta strmou boční strží do sedla mezi Slavíčkem a Tisovým vrchem, zatímco dále k východu pokračuje lesní stezka k prázdnému výklenku bývalé oratoře. Od něj je možné vystoupit na jih ke skalnatému návrší, kde je vytesána malá komůrka s okénkem. Podobná místnost je i u značené cesty nad severním okrajem Modlivého dolu.
Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .
Vložil: Redaktor KL