Kalifornie má Silicon valley, Liberecko zase ‚Křišťálové údolí‘. Sklem se můžeme chlubit

Foto: Se svolením Liberecký kraj

Popisek: Detail plastiky od Reného Roubíčka Vítám vás z roku 1987

V neděli 23. ledna uplynulo 100 let od narození uměleckého skláře Reného Roubíčka, díky němuž se věhlas českého skla rozletěl doslova po celém světě. Svými rozsáhlými skleněnými plastikami ohromil návštěvníky i odborníky na výstavách Expo v Bruselu, Montrealu či Ósace, jeho celoživotní dílo ale sahá mnohem dále. Při příležitosti jeho významného jubilea byla nyní v prostorách SUPŠS v Kamenickém Šenově odhalena jeho plastika Vítám vás z roku 1987, kterou škole věnovala sklářova rodina.

A proč právě zde? Roubíček je se Střední uměleckoprůmyslovou školou sklářskou i celým Kamenickým Šenovem neodmyslitelně spjat díky svému pedagogickému působení, ve městě také dlouhá léta žil a pracoval ve svém ateliéru. Dvoumetrové dílo Vítám vás se navíc podařilo umístit právě do místa, kde byla dříve dílna, v níž Roubíček koncem 40. let působil. 

Kromě slavnostního odhalení plastiky ale SUPŠS na letošní rok plánuje i řadu dalších akcí. V červnu proběhne první ročník Dětského sklářského sympozia – Young Glass Symposium a ve stejném měsíci bude škola hostit i účastníky již 8. ročníku Mezinárodního sympozia rytého skla. V září se pak v jejím areálu můžete těšit na tradiční Noc skla a světla.

Snímek z akce připomenutí 100 let od narození Reného Roubíčka na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově. Foto se svolením Křišťálové údolí

Kdo byl René Roubíček

Roubíčkův život byl pro uměleckou činnost přímo předurčen. Doma neustále zněla hudba, na základní škole recitoval a přednášel pod vedením divadelního a rozhlasového režiséra a dramaturga Miloslava Dismana, záhy se stal i členem jeho rozhlasového dětského souboru. Jeho hlavní zájem se ale posléze obrátil jinam. „Ve druhé třídě jsem zůstal dlouho doma s nějakou nemocí. Nudil jsem se a táta mi přinesl časopis, otevřel ho, ukázal na fotku nějakého pána a řekl: ,Nakresli ho!‘ Já ho nakreslil a bylo to. Od té doby jsem neměl starost, co budu dělat,“ zavzpomínal pro projekt Paměť národa. Brzy nato začal navštěvovat i kurzy kreslení a o své budoucí dráze malíře měl poměrně jasno.

O několik let později již navštěvoval reálném gymnázium na Vyšehradě, účastnil se malířských výstav a nakročeno měl i k úspěšnému nástupu na Akademii výtvarných umění, kam si ho pro jeho malířské úspěchy vyžádal její tehdejší rektor Max Švabinský. Přišel však další zlom –⁠ vysoké školy byly pro válečný stav uzavřeny a osud znovu zapracoval: „V septimě jsme měli skvělého kantora, profesionálního výtvarníka a sochaře, ten mě jednou během vyučování vyvolal na chodbu a v ruce držel přihlášku na uměleckoprůmyslovou školu, kterou pro mě on sám vyzvedl, na parapetu okna jsem ji vypisoval. Diktoval mi: ‚Hlásím se na školu profesora Holečka.‘ To jméno jsem v životě neslyšel, podíval jsem se na něj, jako o koho jde, ale on pokračoval: ‚Na malbu a sklo.‘ A já jsem se zeptal: ,A co budu dělat s tím sklem?‘ Řekl mi: ‚O to se nestarej, to přijde samo,‘“ dodal pro Paměť národa Roubíček.

Slavnostní odhalení skleněné plastiky Reného Roubíčka. Foto se svolením SUPŠS Kamenický Šenov

Po válce pak začal působit právě na Střední odborné škole sklářské v Kamenickém Šenově. Své studenty učil jinému pohledu na sklo a podporoval je i ve vlastní výtvarné činnosti. Zdejší brusičské oddělení vedl do roku 1952, podílel se zde i na nové koncepci výuky sklářského řemesla a designu.

Expo a další úspěchy

Roubíček později pracoval jako vedoucí výtvarník ateliérů skláren Borské sklo, pedagog Akademie výtvarných umění v Praze i jako spolupracovník takových firem, jako je Moser, Crystalex, Lasvit či Preciosa. Svou stopu zanechal i ve sklárně Ajeto v Lindavě a mnohých dalších.

Jednoho z největších úspěchů dosáhl na slavné světové výstavě v Bruselu, kde jeho plastika Sklo – hmota – tvar – výraz získala prestižní ocenění Grand Prix. Tato plastika je dle Uměleckoprůmyslového muzea v Praze zároveň považována za jednu z prvních sklářských instalací vůbec. Prezentaci své tvorby si později zopakoval například na Expu v Montrealu a Ósace, ocenění, která za svůj dlouhý život nasbíral po celém světě je ale nepočítaně. Jeho dílo dnes můžete najít ve všech významných muzeích a galeriích.

Kromě mnoha jiných Roubíček ovlivnil i tvorbu další legendy českého skla, Bořka Šípka, jemuž byl nějaký čas poručníkem a později i dlouholetým přítelem. Tím nejdůležitějším v životě pro něj ale podle portálu Paměť národa vždy byla radost ze samotné tvorby a objevování nových postupů práce se sklem a jeho nových a nových výrazů.

Křišťálové údolí propojuje sklářské, bižuterní a šperkařské firmy v Libereckém kraji. Můžeme se tu seznámit s tradiční výrobou od lustrů, přes vánoční ozdoby, skleničky, šperky až po tavené plastiky v muzeích, živých dílnách, sklárnách, ateliérech i školách. Foto se svolením Křišťálové údolí

Rok skla

Rok 2022 byl komisí OSN vyhlášen jako Mezinárodní rok skla. Během celého roku si tak budou světové i české instituce připomínat klíčový význam tohoto jedinečného materiálu a my se můžeme těšit na řadu zajímavých akcí spojených zejména s projektem Křišťálového údolí.

Již týden před Velikonocemi, a sice 9. a 10. dubna, se mohou návštěvníci podívat na řadě míst přímo do výroby. Největší novinkou bude velký letní festival Crystal Valley Week v Liberci, který se uskuteční od 23. do 28. srpna. „Představíme zde Křišťálové údolí z mnoha nových úhlů nejen místním, naším cílem je pozvat k nám návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí. Těšit se tak můžete nejen na ukázky výroby a hotové produkty, ale především na skleněné instalace a výstavy na mnoha místech v centru Liberce i v ulicích,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu Květa Vinklátová.

Na 12. a 13. listopad pak pořadatelé připravují třetí ročník Víkendu Křišťálového údolí, které naváže na Sympozium uměleckoprůmyslových škol Libereckého kraje. Návštěvníci při něm opět budou moci navštívit i běžně nepřístupné provozy v padesáti podnicích, ateliérech, školách a muzeích. Na různých místech Libereckého kraje se objeví i volně umístěné skleněné prvky, větší projekty se chystají ve věži Severočeského muzea nebo na nádraží v Kamenickém Šenově. V rámci českého předsednictví Radě Evropské unie v druhé polovině letošního roku je naplánována i putovní výstava sklenic Evropský stůl podle návrhů designérky Marie Burešové.

Vložil: Andrea Morkusová