Dobrovolníkem na běžeckém závodu. Jizerská 50 hledá nadšence, díky kterým tradice pojede dál

Foto: Se svolením Jizerská 50 (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Snímek z loňského ročníku, na němž vidíte rozesmátou dobrovolnici v oranžové vestě (vesty mají různé barvy a právě podle nich účastníci poznají pomocnou ruku)

Jizerská padesátka je běžkařský závod, na který poprvé vyjeli závodníci v roce 1968. Od té doby se Jizerské hory vždy v nejkrutější zimě v roce během února zaplní dychtivými závodníky, kteří touží strhnout rekord závodu, nebo alespoň svůj osobní rekord. Ale bez dobrovolníků, bez toho motoru celého závodu, by Jizerská padesátka zhynula na úbytě. A závod teď hledá nové ruce, které se přičiní, aby Jizerská padesátka jela dál a dál.

Jizerská padesátka je závod v běhu na lyžích klasickou technikou na trati dlouhé přibližně 50 km vedoucí Jizerskými horami po tzv. Jizerské magistrále. První ročník se konal v roce 1968, v roce 2018 poprvé počet účastníků přesáhl číslo 7000 a v roce 2019 registrace opět vzrostly o několik stovek. Kromě hlavního závodu ale v posledních letech přibyly i další, a to na 30 km volnou technikou, 25 km klasicky, 10 km klasicky. Dalším závodem je sprint na 1,5 km soupažnou technikou. Vedle nich se jezdí i dětský závod a závod firemních štafet na 4×3 km. Netradičním závodem je závod s názvem ‚Historičtí lyžníci‘. Jedná se o závod na 400 metrů v historických kostýmech jako vzpomínka na dobu kdy tento závod započal. Závod je od roku 1999 součástí prestižní série dálkových běhů Worldloppet.

Snímek z loňského ročníku

Zapojte se, neváhejte

Už pár let se Jizerská padesátka neobejde bez pomoci zapálených nadšenců, bez jejichž elánu by fenomenální závod nebyl realizovatelný. Skvělá parta z Dobrovolnického programu hledá další nováčky, které by pohltila atmosféra Jizerských hor. „Člověk si vyslechne spoustu životních příběhů, přitom aktivně pomáhá s organizací. Jo, a když jste hodně akční, stihnete být dobrovolníkem i závodníkem,“ vzpomíná jedna z věrných dobrovolnic Kristýna Mayerová a s úsměvem dodává: „Až mi děti povyrostou, zapojím i je. Neváhejte, hlaste se!“

55. ročník největší zimní akce už klepe na dveře a tisícovky závodníků z celého světa a amatérských běžkařů na lyžích se těší na další kilometry, které na Jizerské magistrále v únoru nasbírají. Narozdíl od premiéry v roce 1968 je o běžkaře během celého závodu dobře postaráno. A to právě díky dobrovolníkům. 

Hromadná fotka dobrovolníků na jednom z předešlých ročníků

15 tun medailí za sedm let

Pavel Čermák, dlouholetý koordinátor Dobrovolnického programu ČEZ Jizerské 50, přidal zážitky z dobrovolnické práce: „Sedmý ročník dobrovolnického programu, odbaveno přes 50 000 závodníků, rozdáno bezmála 15 tun medailí, přibližně 3500 lidí podílejících se na organizaci závodů. Toto jsou jen strohá data a statistiky ze sedmi ročníků, co vedu dobrovolnický program. Pokud tato data nemáte někde napsané, tak je za chvilku zapomenete. Na co ale nezapomenete, jsou zážitky, kterých mám tak na celou knihu. A jeden mám obzvlášť rád. Je z mého vůbec prvního ročníku. Tento rok byla opravdu zima, jak se patří, aneb jak se říká: až praští.

O to větší překvapení bylo, když do cíle dorazil postarší pán v trenkách a nátělníku. Nás zmrzlých, i když v péřovkách, se zeptal, zda bychom mu nepůjčili sekeru, aby si v místní přehradě udělal díru a mohl si zaplavat, že je mu hrozné vedro. Po dalším rozhovoru jsme zjistili, že pán je z nejstudenější části Uralu a naši zimu pojmenoval jejich jarem. Stejné je to s odměnami, které dobrovolníci dostávají. Jídlo sníte, čepici můžete ztratit, tričko si roztrhnout, ale vzpomínky vám už nikdo nevezme. Často se mě lidé ptají, která odměna je podle mě tou nejlepší. Odpovídám vždy stejně: zážitky,“ řekl Pavel Čermák.

Pavel Čermák s horkokrevným Uralanem

Přišly na mě kontrakce. A sakra

Jizerskou padesátku opentlily i porodní kontrakce. S těmi se setkal Tomáš Vávra, vedoucí úseku ‚informátoři u autobusů‘: „Za ty roky jsem zažil spoustu příběhů, dostal spoustu dotazů i několik nabídek, abych třeba navštívil Finsko, Japonsko a další země. Moje srdcová vzpomínka je hned ta první. Posledním svozovým autobusem jsme vyjeli do Bedřichova na stadion, který jsem si šel projít, kdyby bylo potřeba. Jak jsem byl rád, když za mnou přišla paní, že má kontrakce! Co teď!?

Paní jsem potřeboval dostat do klidu a do tepla. Všude ale spousta lidí. Došel jsem tedy do nejbližší buňky a otevřel. K mému úžasu se na mě otočil nevěřícně Pavel Čapek, který ještě před pár vteřinami komentoval přímý přenos 50km trati. Pan Čapek se zachoval jako naprostý profesionál, paní si k němu do buňky sedla a čekala na sanitku. Později jsem se dozvěděl, že vše dobře dopadlo. Nic netušící manžel, který v tu dobu byl na trase závodu, po svém dojezdu sundal lyže a mazal do porodnice. Aneb konec dobrý, všechno dobré. Tohle jsou prostě zážitky, které musíte zažít,“ řekl Tomáš Vávra.

Tomáš Vávra s kolegyní dobrovolnicí

Pojďte mezi nás

A dobrovolníci by se měli hlásit i na letošní ročník. Závodníci se hlásí jako o závod. A co vás tam může čekat? „Budeme rádi za pomoc s budováním stadionu, navigací pro závodníky, úschovnou lyží, stejně jako s dopravní asistencí u autobusů anebo rozdáváním teplého čaje. Taky oceníme pomoc v dopingové kontrole u elitních sportovců anebo potřebujeme posily pro rozdávání medailí všem, kdo závod dokončí,“ přibližuje detailní náplň práce dobrovolníků Pavel Čermák. Na seznamu pozic Dobrovolnického programu Jizerské padesátky jsou například už zmíněné rozdávání medailí, informátor registrace, vyhlašování, ztráty a nálezy, VIP a start zóna, výdej jídel anebo role maskota.

Pokud ještě váháte, je tu ještě jeden argument za všechny: neopakovatelné zážitky a nové přátele doma v obýváku nikdo nenajde. Navíc dobrovolníci za odměnu dostanou od pořadatelů velmi zajímavé odměny jako oficiální tričko, organizátorskou čepici Kama, jídlo, pití, medaile, skvělou partu a další. Zaujala vás tato nabídka, je vám víc jak 16 let a máte v termínu od 11. 2. do 13. 2. 2022 čas? Pak stačí jen vyplnit online přihlašovací formulář, na jehož základě se vám organizátoři ozvou. 

Vložil: Kamil Fára