Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hlad, malost a boj o skývu. Semily v jednom rychlém profackování životem. Komentář Štěpána Chába

komentář 02.06.2021
Hlad, malost a boj o skývu. Semily v jednom rychlém profackování životem. Komentář Štěpána Chába

Foto: TIC Semily / Wikimedia

Popisek: Semily leží na jihovýchodě Libereckého kraje. Rozkládají se v hlubokém údolí u soutoku Jizery s Oleškou na severní hranici Českého ráje. Žije zde přibližně 8 300 obyvatel

Centrum Fialka v Lomnici nad Popelkou podalo do Semilských novin hlášení, že je těsně před krachem. Centrum se zabývá rodinami se sociálními problémy, jejími nejvěrnějšími a nejzoufalejšími jsou převážně samoživitelky, ale i úplné rodiny, které to prostě dlouhodobě nebo i nárazově přestaly zvládat. 88 % své práce centrum odvádí v Semilech. V Lomnici jen 11 %. Lomnice dala na provoz centra 100 000,- ročně, Semily letos jen 49 000,-. Pokusím se přiblížit zoufalství Semil na vlastním příkladu, kdy jsme do nich jako mladá a nezkušená rodina zavítali a za pět let, naprosto vyléčení ze všech ideálů i radostí života, zase uprchli.

Hned na úvod učiním vážné varování – Semily nejsou město na rozjezd. Je to město na dojezd. V můj neprospěch rozhodně mluví, že mi bylo mírně přes dvacet a do ‘velkého města‘ jsme vyrazili z vesnice o několika málo stovek obyvatel. Záři reflektorů velkoměsta v Semilech ovšem zažije člověk jen ve frontě na úřadu práce, nebo na odboru sociální péče. Proč? Ve městě není práce. A když, tak nijak lákavá.

Co dělat a nekrást?

Po mnoha týdnech snažení po přistěhování do Semil jsem se uchytil pouze na pozici pomocné práce v pekárně. Prostředí tvrdě konkurenční, taková semilská pekárna. Nebyla to dobrá zkušenost, útroby pekárny byly naplněné nedobrými lidmi i nehygienickým prostředím, mírně řečeno. Po dvou měsících jsem byl v pekárně vyměněn, protože jsem špatně natřel várku loupáčků vaječným emulgátorem. Moje blbost. Ocitl jsem se na ulici. Doma dva haranti a jedna žena. Co dělat a nekrást? Svěřit se dočasně do rukou státní pomoci. Vyrazil jsem tedy na úřad.

Dobrý den, máme problém... A co s ním lezete za mnou, dala by se ve zkratce vyjádřit odpověď úřednice. Forma zněla samozřejmě jinak, ale obsah se shodoval. Vyplňte formuláře a vypadněte mi z kanceláře. Za tři dny přijďte na kobereček, abyste mi mohl zopakovat, že práci pořád nemáte. A za tři dny znovu. Že bychom vám něco nabídli, nějak pomohli? Ani nápad. Přijďte na kobereček potit se před mou mocí. To byla jediná akce ze strany úřednice. A pak samozřejmě výplata životního minima. No, přežili jsme na něm dva měsíce, než se mi poštěstilo a já našel práci v domově důchodců za minimální mzdu, která v tu dobu čítala něco málo přes devět tisíc na ruku. Oproti životnímu minimu jsme si nepatrně, věru nepatrně, polepšili. Než jsem se dostal do zaměstnání, rozprodal jsem v místní zastavárně vše, co mělo nějakou hodnotu.

Je neziskové centrum pro rodiny k ničemu?

A tady se ptám, zda je na místě podhodnocovat přínos například Centra Fialka. Takové centrum v tu dobu v Semilech k mání nebylo. Takže se člověk mohl obrátit jen na chladný státní úřad, kde nad ním neustále visela nevyslovená vyhrůžka. Všechno znělo a bylo represivní. Centrum Fialka se věnuje přímo práci s rodinami, hledá, pomáhá, shání, nabízí, nutí nenásilně rodiny k aktivitě, k postarání se o vlastní život, ukazuje možnosti a příležitosti. Nahrazuje tak vlastně jinak chladný úřad, jehož úřednice touží po jediném – nebýt obtěžovány. Nějaká empatie a snaha pomoci? Nechte si zdát. A někdy je prostě potřeba natáhnout ruku a požádat o pomoc. Stane se. S batohem na zádech a dvěma haranty se blbě rozjíždí úspěšný život. Navíc v tak pitomém městě, jako jsou Semily. Úřad je více překážkou, než pomocí. Vlastně bych byl v tu dobu nesmírně vděčný za Centrum Fialka. Ta hrůza by byla snesitelnější. A důsledky nemusely být tak zdrcující.

Semily z vlastní zkušenosti

Nutno doplnit, že Semily jsou z mého pohledu a zkušeností nesmírně nemocné město. Probendil jsem půlkou republiky, bydlel všelikdes, ale takovou strojovou nelidskost, s jakou jsem se setkal v Semilech, jsem nikde nezažil ani z rychlíku. Město plné strachu a neschopnosti a prázdnoty. Semily, podivné slepé střevo, kde není nic jiného než supermarkety hřadující poblíž centra města, nebo rovnou v něm. Jinak pusto. Ilustruje to i případ, když má krásná paní sehnala práci šatnářky v nově otevřeném kině. Přistoupila k ní žena místního lékaře a špitla jí do ucha – ‘toho si važ, to je fakt dobré místo, máš štěstí, že ho máš.‘ Výplata tři tisíce, čtvrt úvazku. Toho si važ, řekla žena lékaře tiše a až snad obdivně. Máte-li na výběr mezi Semily a vyloučenou lokalitou, volte vyloučenou lokalitu. Semily jsou jako Stepford z knihy Stepfordské paničky spisovatele Ira Levina. Něco je ve vzduchu. A blíží se to.

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace