Unikátní Zubačka vás doveze k rozhledně, vodopádu nebo až za hranice. Po kolejích s Českými drahami

FOTOREPORTÁŽ Vzhledem k tomu, že se jízdy vlakem setkaly u mých dcer s velmi kladnou odezvou, stala se jedním z hlavních cílů třetího výletu další zajímavá vlaková trať. Manžel se také nebránil. Oni si pánové celoživotně na vláčky většinou potrpí. A já si po dlouholeté práci, spojené s leteckou dopravou, poslední rok ochotně zvykám na vlakové pohodlí.

Troufnu si říci, že jsem od přírody dost pracovitý a aktivní člověk. Když jde ale o děti, vydávám se cestou nejmenšího odporu, protože touha zachovat si zdravý rozum přebije cokoliv. Na druhou květnovou sobotu mi nakonec do hledáčku po Posázavském Pacifiku a Bechyňce padla severočeská Zubačka.

 

Kořenovská zubačka nabízí výhled na spoustu krásných přírodních scenérií. Není divu, že si ji režisérka Věra Chytilová vybrala v roce 1978 pro natáčení komedie Kalamita; foto Železniční společnost Tanvald

Je libo Liberec, či Jablonec?

Trať vede z Liberce přes Jablonec nad Nisou až do polské Sklářské Poruby, jednosměrná cesta trvá přibližně hodinu a čtyřicet pět minut a během víkendu zde můžete do vlaku Českých drah naskočit jedenáctkrát denně. Hodně zajímavých výletních cílů nabízejí přímo Liberec a Jablonec nad Nisou. Namátkově například zoologickou zahradu, Technické muzeum a Muzeum skla a bižuterie. (To se nám velmi osvědčilo, když byl mladší dceři čerstvý rok. Barevné korálky, náramky a knoflíky velmi dobře zaujmou i malé dítě.) Pokud jste ranní ptáčata a rádi pojmete výlet jako celodenní štaci, můžete si udělat první zastávku v jednom z uvedených měst.

 

Jedním z výchozích bodů celodenního putování je nádraží v Tanvaldu, můžete ale vyrazit i z Liberce či Jablonce nad Nisou

Zubačkou tunely i přes vyhlídky

Nejdůležitějším úsekem trati je Tanvald – Kořenov – Harrachov, který byl v roce 1992 prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. Kořenovská Zubačka (zvaná také Polubenka) měří dvanáct kilometrů a je jedinou ozubnicovou železnicí u nás. Pyšní se pěti tunely, z nichž nejdelší měří úctyhodných 940 metrů, a hlavně dvoupásovou Abtovou ozubnicí, která vlakům umožňuje překonat extrémní stoupání. V rámci sedmikilometrové cesty z Tanvaldu do Kořenova se totiž musí poprat s výškovým rozdílem 235 metrů a tuhle fušku zvládají již od roku 1902. My jsme si jízdu opravdu užili. Krásný výhled úžasně doplňují průjezdy tunely, nad nimiž samozřejmě děti jásají.

Pokud se chcete o trati dozvědět víc, navštivte v Kořenově Muzeum ozubnicové dráhy, které se nachází přímo v budově bývalé železniční stanice Kořenov. Expozice je primárně zaměřena na historii trati, zvláštnosti provozu a vlaky, které se na trati využívaly. Zhlédnout zde můžete i modely různých druhů ozubnic.

 

Muzeum ozubnicové dráhy v Kořenově je od 8. května opět otevřené: V květnu o sobotách a nedělích, od června denně. Muzeum vzniklo s přispěním mnoha lidí, kteří propůjčili nebo věnovali své fotografie či exponáty. Expozice je z větší části zaměřena na ozubnicovou trať, její pestrou, ale často i pohnutou historii, zvláštnosti provozu a nasazovaná vozidla. V menší míře se pak věnuje okolním železničním tratím, včetně tratě Kořenov - Szklarska Poręba V prostorách muzea je umístěno nejen množství textů a fotografií, zabývajících se historií, současností a budoucností trati, ale také exponáty, které se k ní váží k této unikátní trati. Mezi exponáty můžete zhlédnout modely různých druhů ozubnice, ozubnicové dvojkolí a jeho uložení a další technické zajímavosti.

 

Mumlavský vodopád

V Harrachově nás přivítala kouzelně upravená zastávka a povzbudila nás před výšlapem k Mumlavskému vodopádu. Cesta je dlouhá něco málo přes pět kilometrů a provede vás přímo městečkem. Na začátku května, po zmařené zimní sezóně a při stále trvajícímu zákazu poskytování ubytovacích služeb, to zde bylo trošku jak ve městě duchů. O to příjemnější a klidnější ale procházka byla.

 

Harrachovská zastávka na počátku cesty do krkonošské pohádkové přírody

 

 

V hlavní letní sezóně patří vodopád k vyhledávaným turistickým cílům a často zde bývá hlava na hlavě. To byl i jeden z důvodů, proč jsem ho na náš výletní program zařadila už nyní. Bohužel jsem ale trošku podcenila počasí a nepočítala s horskou zimou, takže jsme si finální kus cesty kapánek pomrzli. Naštěstí na nás čekal fungující stánek s občerstvením, kde jsme s manželem dostali slušný kyblík vařícího kafe a starší dcera horkou čokoládu.

 

 

 

Pokud rádi relaxujete v přírodě, neměli byste si toto místo nechat ujít. Téměř deset metrů vysoký vodopád si můžete prohlédnout z bezpečí lávky, anebo se vydat přímo po břehu blíž. Popravdě mě překvapilo, že starší dcera při tom všem oblézání nezahučela do vody, aby nám ‘zpříjemnila‘ den. Přírodní zajímavostí jsou tzv. Čertova oka, prohlubně vznikající pohybem proudící vody s kamínky.

 

 

Nejstarší rozhledna vzbuzuje emoce

Odpoledne jsme se vypravili na rozhlednu Štěpánka. K nejstarší rozhledně v Jizerských horách, stojící na kopci Hvězda nad obcí Příchovice, se dostanete místním autobusem z Tanvaldu, Desné i Kořenova. Ti zdatnější to mohou vzít pěšky. Konečný výstup je pak dlouhý přibližně jeden a půl kilometru. Základy novogotické stavby byly položeny v roce 1847, dostavěna však byla až v roce 1892. Knížeti Kamilu Rohanovi, který stavbu započal, prý předpověděla cikánka smrt po jejím dokončení. Zdráhal se tedy rozhlednu dostavět. Až v roce 1988 prodal zbytky věže, na které se mezitím podepsaly přírodní vlivy a vandalství, obci Příchovice. Slavnostního otevření se ale nezúčastnil a nedlouho po něm v úctyhodných 91 letech zemřel.

 

Novogotická stavba jakoby vystoupila z pohádky

Vysoko na kopci a mimo běžný ruch života působí rozhledna díky své architektuře jako krásná připomínka minulých dob. Celkovou atmosféru dokresluje kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Emoce pak budí kamenný kříž, který najdete za rozhlednou. Vztyčili ho zde v roce 1944 Němci jako památku na své padlé vojáky, a pro část lidí je tak spojen s nacismem. Po druhé světové válce byl z toho důvodu zničen. V roce 2011 jednotlivé kusy sesbíral a kříž obnovil místní spolek na obnovu památek.

 

Kamenný stůl s lavicí u vchodu do rozhledny

 

V prostoru kryté vyhlídky najdete veškeré informace o stavbě a samozřejmě i návštěvní knihu

Po stopách Járy Cimrmana

Ve stejné obci, nedaleko od Štěpánky, se nachází Maják Járy Cimrmana a Muzeum Cimrmanovy doby. Otevřeny byly v roce 2013. Maják byl postaven podle projektu architekta profesora Martina Rajniše. Vybudován je celý z borového dřeva a vyhlídková plošina je umístěna sedmnáct metrů nad zemí. Vstoupit sem můžete přes muzeum, kde najdete množství exponátů z depozitářů pražského Divadla Járy Cimrmana. K objektu patří i venkovní rolnická expozice.

 

Vila sklářského magnáta

Pokud stále ještě váháte, kde se v rámci vyhlídkové jízdy Zubačkou zastavit, a žádná z výše uvedených možností vás neoslovuje, možná vás zaujme vila Josefa Riedla ml. Díky své poloze přímo u zastávky Desná – Riedlova vila je příjemným výletním cílem pro méně zdatné chodce. Majestátní stavba byla realizována koncem 19. století stavitelem Stefanem Umannem podle návrhu jabloneckého architekta Arweda Thameruse a je zapsána v Ústředním seznamu památek ČR. V současné době patří městu Desná a sídlí zde informační a kulturní středisko s knihovnou a muzeem a mateřská školka. Domluvit je možné i návštěvu nedaleké Riedlovy hrobky.

 

Riedlova vila byla postavena v secesním stylu severoitalské architektury a představuje typ reprezentačního sídla významného podnikatele. Stojí na pozemku, na kterém byly v letech 1839–1851 vodoléčebné lázně Dr. Josefa Schindlera.

 

Architektonický skvost si zaslouží i svoji železniční zastávku

Tanvaldský Špičák láká v zimě i v létě

Mým posledním dnešním cestovatelským tipem je známý Tanvaldský Špičák. Největší lyžařské centrum Jizerských hor zajišťuje i v létě provoz lanové dráhy s možností přepravy kol. Na vrcholu nabízí odpočinek místní restaurace s rozhlednou. A pro ty, kterým rozhledna nestačí, byla v roce 2013 obnovena skalní vyhlídka. Špičák je i součástí Tanvaldského vyhlídkového okruhu, který měří něco málo přes deset kilometrů a je značen bílým a modrým trojúhelníkem. Vede z centra města na vyhlídkovou skálu Terezínka, odkud je možné vystoupat dál na vrch Muchova. Pokračuje přes Svárov na vyhlídku Šulíkova skála, a poté do údolí říčky Desná. Z osady Žďár vás povede až na vrchol Špičáku, a poté svede přes sídliště Výšina zpátky do centra města.

 

Zubačka Tanvald – Kořenov – Harrachov je nejstrmější trať v ČR. Stavitelé si pomohli ozubnicí, ozubeným pásem mezi kolejemi, do kterého zapadá ozubené kolo lokomotivy. Pravidelné vlaky již ozubnici nepotřebují, ale díky Železniční společnosti Tanvald se můžete při nostalgických jízdách svézt vlakem s unikátní ozubnicovou lokomotivou. Pravidelné osobní vlaky i rychlíky na jediné české ozubnicové trati provozují České dráhy, osobní dopravu objednává Liberecký kraj ve spolupráci s Dolnoslezským vojvodstvím. Osobní vlaky jsou vedeny motorovými vozy řady 840. Ve vlacích platí tarify Českých drah a IDOL. Spoje osobních vlaků i rychlíků najdete na internetových stránkách Českých drah či na stránkách IDOS. K dispozici je též informační linka Českých drah na telefonním čísle +420 221 111 122. Traťový jízdní řád je ke stažení na stránkách SŽDC (trať 036).

 

Vložil: Petra Dundáček Božoňová

HP, Po kolejích, České dráhy, Zubačka,