Vydejte se do tajemných míst, odkud prý už není návratu. Testováno na dětech

Foto: Petra Dundáček (stejně jako v článku)

Popisek: Hrad Houska

Hrad, který je spíše zámek, a místo bohatých interiérů na vás čeká brána do pekla. Tak by se dala stručně charakterizovat jedna z nejznámějších českých středověkých staveb, tajemný hrad Houska, jeden z nejlépe dochovaných královských hradů Přemysla Otakara II. I my jsme se letos rozhodli podniknout pekelný výletní den (aniž by nám zmiňované peklo vyráběly naše milé děti).

Houska se nachází devět kilometrů jižně od Doks, a je tedy ideálním výletním cílem při pobytu u Máchova jezera. Původně gotický hrad byl dle archeologických průzkumů založen ve 13. století Přemyslem Otakarem II. na místě dřevěného (později kamenného) hradiště, které bylo v 9. století vystavěno vévodou Pšovanů Slaviborem pro syna Houseka. Okolo roku 1590 byl přestavěn na renesanční zámek. Kaple archanděla Michaela, pod kterou jedna z hlavních legend umisťuje bránu do pekla, si však ponechala gotický ráz.  Ve dvacátých letech minulého století byly při rekonstrukci odkryty původní gotické fresky, jejichž obnově se současní majitelé věnovali posledních deset let.

Hlavní nádvoří je vyhlášené mimořádnou akustikou

Dovnitř, nebo ven?

Už před vstupem do hradu si uvědomíte, že tu něco tak úplně nehraje. Stavba je velmi netradiční. Přestože se hrady stavěly primárně jako obranné stavby, tedy aby se pokud možno nikdo nedostal dovnitř a mohl poměrně dlouho ukrývat při obléhání jak své majitele, tak poddané z panství, Houska byla vybudována jinak. Svou konstrukcí vzbuzuje dojem, že se v první řadě neměl někdo, případně něco, dostat ven.

Hlavní prohlídka začíná vždy v celou hodinu. Doporučuji tedy podle toho plánovat příjezd, abyste zbytečně dlouho nečekali. Je ale třeba počítat s případnou frontou u pokladny. Prohlídky mají volnější režim, kdy se střídá výklad (okořeněný tajemnem) se samostatnou prohlídkou menších úseků. Je tedy snadno zvládnutelná i s malými dětmi, které nejsou zahlceny výkladem a daty a nemusí stát příliš dlouho na jednom místě a pouze poslouchat. Průvodcem je kastelán Miroslav Konopásek, který na Housce působí už skoro dvacet let. Hrad má opravdu vrytý pod kůží a nabízí opravu úžasný průvodcovský zážitek, nesrovnatelný s běžným standardem, který na jiných památkách zajišťují brigádníci.

První peklo najdete vpravo, ještě před vlastním vstupem do hradu

Mechanické peklo vyřezávali z lipového dřeva řezbáři Jan Kopecký, Tomáš Štěpán a Ladislav Veselý téměř dvanáct měsíců. Jejich dvanáct metrů dlouhé a dva metry vysoké dílo je inspirováno Danteho Božskou komedií. Nejprve převozník Charón převeze duše k soudci Minosovi, který každého hříšníka přivítá a odklepne mu trest podle jeho provinění. Vstup do pekla hlídá trojhlavý pes Kerberos. Pak už následuje devět scén pekelných trestů za pozemské hříchy. Pekelný výjev uzavírá Lucifer, mající tři tlamy a v každé jednoho zrádce - Jidáše, Bruta a Kasia. 

V rámci prohlídkového okruhu se vám otevřou i krásné výhledy do okolí. Mimo jiné na nedaleký hrad Bezděz, který je podle jedné z místních pověstí s Houskou spojen podzemní chodbou. Kromě hradní kaple za zmínku určitě stojí Zelená komnata, vyzdobená renesančními freskami včetně dobového vyobrazení hradu. V Loveckém sále pak můžete spatřit skálu, která prochází přímo stavbou hradu a je další místní zajímavostí.

Prohlídku hravě zvládnou i malé děti a nemusíte se bát, tajemné síly na ně nemají žádný vliv. Podivnou atmosféru vycítí v některých místech spíš dospěláci

Na cestu do pekla je možné vyrazit až na konci prohlídky, nejspíš aby si mohli návštěvníci za zaplacené vstupné Housku prohlédnout, než se dostanou tam, odkud iž není návratu.  Byla jsem v očekávání, jak se budou na tento zážitek dcery tvářit. Říká se, že malé děti jsou vůči paranormálním jevům senzitivnější a vidí, co my dospělí nevidíme. Potemnělé sklepní místnosti ale nerozhodily ani jednu z holek. Možná jsme jen byli na špatném místě. Legend o tom, kde přesně se brána do pekla nachází, je totiž hned několik.

O tajemném vstupu do pekelného chřtánu, který se prý nachází kdesi v hlubinách skal, vypráví už historické prameny z roku 878. Ďábelskou pověst nezastínil ani fakt, že bývala dokonce přísně tajena a o existenci hradu neměli ponětí ani obyvatelé nejbližších vesnic. V kapli se opravdu leckdo necítí právě nejlépe a psi prý dokonce do ní někdy odmítají vstoupit

Špetka historie

Během své existence prošel původně nedobytný gotický hrad řadou stavebních úprav, díky nimž se dnes na Housce potkáme se všemi slohy, a to již od pozdně románského. Aktuální podobu stavby i nejbližšího okolí určily především zásahy renesanční, takže nejvýstižnější charakteristikou jeho nynější podoby je renesanční zámek s prvky gotického hradu. V roce 1924 ho koupil prezident Škodových závodů, senátor Josef Šimonek, jehož rodina objekt užívala až do roku 1939 jako letní a reprezentační sídlo. Poté byl až do roku 1945 využíván německou armádou a od roku 1950 v něm byl umístěn archiv Národní knihovny. V 90. let byl navrácen původním majitelům, kteří úspěšně napravují výsledky předchozí čtyřicetileté péče státu. Až v roce 1999 byla Houska poprvé ve své historii zpřístupněna veřejnosti.

Kamenná  houska připomíná prvního majitele někdejšího hradiště z rodu Pšovanů

Vložil: Petra Dundáček Božoňová