Žádný párek v rohlíku. Žádná limonáda. Na Českolipsku jsou proti turismu a živnostníkům. Nebo to tak alespoň vypadá
13.08.2020
Foto: Franta Křivan / Wikimedia Commons
Popisek: Panská skála je unikátní geologický útvar, za nímž putuje řada turistů. Občerstvení se nyní ale již nedočkají
Panská skála je jednou z nejnavštěvovanějších turistických destinací na Českolipsku. Impozantní čedičové varhany, které lákají pěší i cyklisty. Nedaleko Panské skály stálo dlouhá léta domácké občerstvení, které vedli manželé Petrželovi. Lidé si na jejich stánek zvykli. S dětmi na výpravu? A jako odměna Petrželovi se svou nabídkou? Tak s tím je utrum. Vedení města Kamenický Šenov neprodloužilo manželům Petrželovým nájemní smlouvu na pozemek. A to z prazvláštních důvodů.
Když Petrželovi letos vyrazili na městský úřad v Kamenickém Šenově zaplatit za pozemek, dostalo se jim ostentativního odmítnutí. S vámi už se nepočítá. Proč? Nevíme, prý jen nastaly nějaké změny. Konkrétní odpovědi mají jiní. A tak se Petrželovi obrátili výš, až došli k místostarostovi města Petrovi Davidovi. Ten jim vysvětlil, že jejich stánek stál na plynovém potrubí. A to že bylo proti předpisům, a tak smlouva končí. Přesunout stánek o pár metrů? Nepřipadá v úvahu.
Zde stál stánek Petrželových... Foto Zákupák / Wikimedia Commons
Podpora místního turismu?
Petr Jeník, zastupitel města Česká Lípa a kandidát na senátora na Českolipsku, se proti důvodům ostře ohradil: „Je skoro až trapné, když v době, kdy se mezi politiky neustále opakují slova o podpoře tuzemské turistiky a podnikání, si u jednoho z nejnavštěvovanějších turistických cílů na Českolipsku nemohou návštěvníci koupit ani limonádu či párek v rohlíku. Výpověď nájemní smlouvy na pozemek pod stánkem z důvodu jeho umístění na plynovém potrubí považuji pouze za zástupný důvod. Kdyby byla na straně města vůle, mohl by stánek stát opodál. Kdo chce, hledá způsob řešení. Kdo řešení nechce najít, hledá důvod, proč to nejde. Co bylo skutečným důvodem, nevím. Osobní animozita? Závist? Těžko říci. Doufám, že nové vedení města postoj přehodnotí a bude hledat způsob řešení a slova o podpoře turistiky a podnikání nebudou jen planými výkřiky.“
|
Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Její jméno vzniklo překladem německého názvu Herrnhausfelsen (Herrnhaus = panský dům), odvozeného od staršího lidového označení Gehörnhaus. Slovem Gehörn se ve zdejším kraji kdysi označovaly strmě čnějící skalní útvary.
Původně zde bylo asi 30 m vysoké holé návrší s trojicí křížů na vrcholku, nazývané Kalvárie nebo Křížový vrch. Již před koncem 18. století na něm jeden z prácheňských sedláků lámal čedičové sloupy, které se používaly na dveřní, okenní i jiné sloupky, patníky, obrubníky apod. Při lámání byla postupně odhalena pozoruhodná vnitřní stavba vršku, tvořeného štíhlými čedičovými sloupy. Pravidelně vyvinuté čtyř až šestiboké sloupce jsou až 15 m dlouhé a v průměru mají okolo 20 - 25 cm. Uprostřed návrší stojí téměř svisle, ale směrem do stran se postupně sklánějí, a protože jsou uspořádány podle výšky jako píšťaly varhan, říká se skále lidově Varhany.
Dnes má Panská skála statut národní přírodní památky a je nejnavštěvovanějším geologickým útvarem v Čechách, dobře známým i geologům v zahraničí. Méně známá, ale zato mohutnější skalní stěna z čedičových sloupů je také na nedalekém Zlatém vrchu.
|
Stánek chybí
A stánek na místě citelně chybí. Dát si něco na zub? Zapovídá se. K dostání jsou už jen chlazené limonády v místním informačním centru. Nic dalšího. „Lidé mi volají a ptají se, kde jsme a proč jsme skončili, dožadují se vysvětlení a my ani nevíme, co vlastně na to říci,“ řekla Deníku Beata Petrželová a pokračovala: „Občerstvení jsme zajišťovali nejenom turistům motoristům, ale i cyklistům, kteří projížděli přes parkoviště z Polevska tak opačným směrem na Českou Lípu. Stali jsme se místem, kde měli zastávku také skupiny fandů do motorek, ale i místních občanů při procházkách,“ popsala Petrželová. „Jak nám spousta našich příznivců říkalo, byli jsme jistota na jejich cestách. Nikdy jsme jen tak nezavřeli, vždy se mohli na naši otevírací dobu a kvalitu nabízených jídel a pití spolehnout.“
Kuriózní skutečností je, že přesné místo pro stánek s občerstvením určilo Petrželovým samo město. Manželé se pokusili dohodnout na tom, že se stánek přesune, nebo že by mohli otevřít své občerstvení v blízkém informačním centru. Vše nadarmo. Podle Beaty Petrželové je celá kauza podezřelá: „Celá situace působí jen účelově. Uvědomili jsme si, kolik chyb se již při uzavření smlouvy s námi a následně v celé kauze vyskytlo. Anabáze vznikla jen proto, že se nás chtělo město zbavit,“ řekla Petrželová Deníku a zmínila řadu dalších úhybných ‘manévrů‘ a chyb ze strany úřadu. „Z celé situace pro nás jasně vyplývá, že jediný, kdo za všechny omyly a chyby MěÚ doplatil, jsme byli my, malí živnostníci. Stánek jsme přestěhovali na svoji zahradu a snažím se nabídnout služby alespoň spoluobčanům – sousedům na úkor celého dne. Najít práci v době pandemie je stejně téměř nemožné,“ dodala Beata Petrželová. A tak se u nás žije malým živnostníkům.
Vložil: Kamil Fára