Liberec, město nanotechnologií. Regionální univerzity, jako TUL, naskočily na vlnu a jedou s větrem o závod
28.04.2020
.jpg)
Foto: Technická univerzita v Liberci (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci se v současné době změnil na šicí dílnu roušek z nanotextilií
Technická univerzita Liberec. Mnozí ještě před pár měsíci měli zato, že jde o méně významnou, lokální technickou vysokou školu. Koronavirus vše změnil a my již víme, že obyčejná opravdu není.
A pozor, ani nebyla… „Česko už řadu let patří ke světové špičce v aplikacích nanotechnologií v průmyslu i spotřebním zboží. A české nanotechnologické patenty si získávají ve světě stále větší věhlas. Ten začal budovat před 15 lety tým Technické univerzity v Liberci pod vedením Oldřicha Jirsáka, který vyvinul unikátní technologii umožňující průmyslovou výrobu netkaných textilií tvořených nanovlákny,“ napsaly na konci loňského roku prorocky Novinky.cz v článku, nazvaném´Nanotechnologie z Česka dobývají svět´. Neuplynul ani půlrok a kvůli pandemii se dříve spíše v akademickém, než běžném světě slovo nano začalo skloňovat ve všech pádech. A s ním i Liberec a jeho univerzita.
Na nových nanorouškách se pracuje v rouškách a s rukavicemi...
Neustálé vylepšování
„Pracujeme už na několikátém prototypu roušky a vlastnosti se neustále zlepšují. Vývoj je velmi slibný. Chceme, aby nová rouška měla co nejvíc přidaných hodnot a aby byla vysoce funkční. Hodláme ji certifikovat. Předpokládáme i nějaký výstup ve formě patentu. Finále vidím tak za tři, čtyři měsíce,“ uvedla za firmu DORN System Šárka Mejcharová. Firma DORN System zadala univerzitě výzkum komerčního užití vkládaného nanofiltru, který nepropustí žádné aerosolové kapénky a zároveň aktivně ničí viry a bakterie. Sen pro imunology, protože rouška s takovým využitím je k nezaplacení.
Neulpí ani kapka
Kapka vody, která nese bakterie nebo viry, neulpí díky hydrofobní úpravě na bázi fluoroakrylového polymeru Teflon na povrchu roušky. Vnější látka obsahuje také antibakteriální vrstvu ve formě pyrithion zinku. Ta je i z vnitřní strany roušky. Tato povrchová modifikace bavlny dokáže ničit patogeny.
|
„V plazmové komoře testujeme ještě oxid měďnatý, který má rovněž antibakteriální vlastnosti. Pomocí magnetronového naprašování jej nanášíme na povrch bavlny. Antibakteriální vrstva roušky bakterie ničí. Ještě budeme zadávat antivirové testy. V plánu máme i další variantu s nanočásticemi koloidního stříbra,“ řekl profesor Petr Louda, vedoucí Katedry materiálů Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci.
Ztížené dýchání?
Vložený nanofiltr by neměl negativně ovlivňovat prodyšnost roušky. „Pokud by byla tlaková ztráta 100 až 120 Pascalů, rouška by nešla 'prodýchat'. Tahle rouška má samotná hodnotu 10 Pascalů, s nanofiltrem přibližně 60 Pascalů. S nanovložkou se sice o něco hůř dýchá, pořád je to ale dobré. Filtr se ale musí pravidelně měnit,“ přiblížil Petr Louda.
Nezávislá laboratoř potvrdila, že úspěšnost roušky z nanovláken v zachytávání viru je neuvěřitelných 99 %. Pro srovnání: nedostatkové respirátory FFP3 mají v zachytávání viru nižší účinnost a stojí dnes mnohonásobně víc
Objednávkový list už přepadává přes stůl
Je o nanoroušky po světě zájem? No, aby nebyl. Už teď se plní firmě DORN System objednávkový šanon od společností napříč planetou. „Roušky se zatím standardně koupit nedají. My jen zajišťujeme výrobu menšího množství roušek na testování. Velké nadnárodní firmy si už ale u nás zarezervovaly výrobu v řádu milionů kusů. Velký zájem čekáme i v Polsku a na Slovensku. Na výrobě spolupracuje konsorcium firem právě těchto tří států,“ řekla za DORN System Šárka Mejcharová.
Filtry i materiál na filtry začala univerzita také dodávat Krizovému štábu Libereckého kraje, který veškerý materiál dále distribuuje. Nanoroušky dodala univerzita také několika málo nemocnicím v republice, kde tamní lékaři darovanému koni mají pořádně prohlédnout zuby a podělit se tak s univerzitou o své poznatky.
Chcete podpořit vývoj nanoroušek?
Klidně můžete. Technická univerzita v Liberci zřídila pro podporu vývoje transparentní účet. Peníze mohou zájemci posílat na oficiálně účet sbírky: 292 949 700/0300. Doposud se vybralo na 120 000,-. Sbírka jede plným proudem, připojit se tedy může každý z nás. „Přispět mohou všichni, kdo chtějí podpořit produkci filtračních materiálů i samotných ochranných pomůcek pro zdravotníky, kterou jsme spustili na Technické univerzitě v Liberci,“ říká kvestor TUL Vladimír Stach a zároveň upozorňuje, že: „Zasláním prostředků na tento účet, přispěvatelé dávají souhlas s tím, že jméno a částku zveřejníme. Je to podmínka zřízení veřejné sbírky.“
Pokud vám vadí, že byste byli na transparentním účtu vedení jako podporovatelé jmenovitě, můžete zvolit formu daru, kde se sepíše darovací smlouva a zůstanete v anonymitě. Z prostředků veřejné sbírky a darů bude univerzita hradit náklady spojené s produkcí těchto materiálů a ochranných prostředků.
|
Kdo za tím stojí?
„Nanotechnologie dnes můžeme potkat ve všech průmyslových odvětvích – například u filtrace vzduchu v průmyslu, filtrace vody v bazénech, v kosmetice, antibakteriálním oblečení či lékařských náplastech, při ochraně dokumentů proti padělání nebo u svítidel s nanooptikou,“ řekl Právu předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR Jiří Kůs.
Výrobní linka...
Možná to mnohé překvapí, ale nanotechnologie, konkrétně nanospider (unikátní technologie, která umožňuje průmyslovou výrobu netkaných textilií tvořených nanovlákny), počal svou existenci na Technické univerzitě v Liberci. A to před 16 lety pod vedením Oldřicha Jirsáka. Od té doby si české nanotechnologické patenty získávají ve světě stále větší věhlas. Nanovlákenné materiály se využívají v mnoha odvětvích, od zdravotnictví přes automobilový průmysl, stavebnictví, kosmetiku, energetiku až po ochranu životního prostředí.
Kde je najdeme?
Společnost Contipro z Dolní Dobrouče přišla s inovativními nanovlákny kyseliny hyaluronové obohacenými o další aktivní látky. Nanovlákna, která dokáží dát pleti daleko více aktivních látek proti stárnutí. A navíc bez konzervantů, parfémů, barviv nebo stabilizátorů.
Domažlická firma nanoSPACE přišla před šesti lety s lůžkovinami s nanovlákennou membránou, která ochraňuje alergiky před roztoči. Pro roztoče je totiž nanovlákenná membrána neprostupná. Alergik je tak ušetřen potíží. Firma nanSPACE přišla s tímto konceptem před šesti lety jako první na světě.
Firma Nanopharma z Pardubic s vývojem v Liberci a Praze zase dokáže díky nanovláknům vyrábět náhradní lidské tkáně.
Firma IQ Strukturem z Řeže u Prahy jako jediná na světě nabízí technologii nanoptiky. Dokonce loni získala mezinárodní ocenění za těžko padělatelný holografický proužek na bankovkách.
Společnost FN-NANO zase prodává nanotechnologické samočistící nátěry, za kterými stojí český vědec Jan Procházka. Funkce těchto nátěrů je jako ze sci-fi. Díky ekologicky čistému fyzikálnímu způsobu, fotokatalýze, dokáže nanonátěr odstraňovat exhalace, pachy a škodlivé mikročástice ze vzduchu, pracuje bez chemických látek a jedna aplikace vydrží mnoho let. Nanonátěr už se používá po celém světě. „Vědci spočítali, že stěna vyčistí denně tolik vzduchu, kolik spotřebuje 200 lidí za celý rok. Zlikviduje výfukové zplodiny z 28 aut s dieselovým motorem, která celkově ročně najedou zhruba 700 000 km,“ řekla Právu obchodní ředitelka firmy Blanka Zajíčková.
|
Vložil: Kamil Fára