Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Skoro 7 milionů, spláchnutých do záchoda? Bedřichov i Liberecký kraj investuje do dinosaurů, zralých na vyhynutí

22.01.2020
Skoro 7 milionů, spláchnutých do záchoda? Bedřichov i Liberecký kraj investuje do dinosaurů, zralých na vyhynutí

Autor: Facebook (stejně jako ostatní snímky v článku, není-li uvedeno jinak)

Popisek: Častý pohled na českých horách. Zasněžovací dělo, či jak se tomu říká, chrlí technický sníh na sjezdovku, jejíž okolí je holé, zelené. Snímek je z letošní zimy na Ještědu

Bedřichov na Liberecku ve spolupráci s krajem investoval letos do nového zasněžovacího systému pro místní stadion (stavba vyšla celkově včetně projektové přípravy na 6,7 milionu korun, z čehož 5 milionů činila dotace od kraje). Protože, holt, přírodní sníh se někde zapomněl, a ne a ne napadat v pořádném množství, což je ostatně problém celého Česka. Pravda, o víkendu trochu nasněžilo, necelých 5 centimetrů, jenže koncem týdne zas meteorologové hlásí oteplení. Ještě je dobré říci – než se, na závěr, pustíme do hodnocení ´rozumnosti´ vynaložení tolika peněz, že zmíněný ´stadion´ je prostě plac pod širým nebem, více méně kruhového tvaru. A startuje tam tradičně Jizerská padesátka.

„Původní cena projektu přesahovala 10 milionů korun. Pan starosta Holub se maximálně snažil získat dotaci od státu. S obcí jsme se po neúspěšných pokusech dohodli, že projekt upravíme a využijeme pouze obecních prostředků a peněz z krajského rozpočtu,“ sdělil k investici hejtman Martin Půta. „Bude zde možné vytvořit kolečko s osvětlením, lidé si budou moci zalyžovat. Umělý sníh na stadionu a jeho okolí zajistí, že nástup na magistrálu nebude podléhat oblevám a udržíme ho po celou zimu,“ dodal Petr Tulpa, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti. Pěkné, ale…

Bedřichovské zasněžovací dělo je nové, oranžové... Foto Liberecký kraj

Celá republika je na suchu

Provozovatelé lyžařských středisek po celé republice v posledních letech často marně vyhlížejí přírodní sníh. Meteorologové jsou ovšem skeptičtí. Sněhu bude letos málo. Více než polovina sjezdovek je bez sněhu, velká část lyžařských středisek napříč republikou tak sahá k umělému zasněžování. Takže ano, střediska lákají na pohodovou rekreaci na sněhu, ale je to sníh technický.

Bedřichovský stadion, jak mu místní hrdě říkají

Zima končí

„Zima jako taková na většině území nezačala. A to přesto, že podle klimatologického kalendáře máme půlku zimy za sebou, protože pro klimatology začíná zima 1.12. a končí posledního února,” řekl pro Seznam Zprávy Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a profesor Mendelovy univerzity v Brně. Že to je pravda, můžeme všichni vidět za oknem svých domovů. Doba, kdy jsme se brodili sněhem, je prostě pryč. „Tuto zimu se sáňkování v Brně, ale také na většině území Vysočiny, ještě nekonalo a s bruslením na rybnících je to také všelijaké. Stejně tak majitelé lyžařských areálů pod 700 metrů nad mořem mají zásadní problém se sněhem. A dokonce i v Krkonoších či Jeseníkách se bez technického sněhu na většině sjezdovek prakticky nedá lyžovat,“ dodal profesor Trnka.

Zasněžování je problém

Zasněžování technickým sněhem s sebou nese i mírné ohrožení přírody. Odborníci se dlouho nemohli shodnout na tom, zda zasněžování škodí, nebo neškodí. Chyběla dosud ucelená data, aby bylo možné říci, jestli a jak moc je zasněžování škodlivé pro životní prostředí. Vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka zpracovali první podrobný hydrologický výzkum v republice. Nakonec zkonstatovali, že někdy škodí, někdy ne. V celkovém úhrnu a za běžné zimy umělé zasněžování vydatnosti toků nevadí. Jsou ale dvě období, kdy výroba sněhu může způsobit potíže. Na samém začátku zimy, zhruba do Vánoc, kdy bývají hladiny po podzimním období podvyživené, a v době, kdy dost mrzne, neboť mráz řekám ubírá. „Začátek zimní sezony je skutečně období, kdy se zasněžuje nejvíc. Pokud přetrvávají velmi nízké průtoky vody, pak by některé lyžařské areály technicky neměly zasněžovat. Musí počkat na srážky, až se průtoky zvýší,“ sdělil Lidovým novinám hlavní autor dvouletého výzkumu, hydrolog Pavel Treml. Ovšem tam je problém, lyžařské areály potřebují zasněžovat co nejdříve… aby vydělaly.

V Jizerkách o víkendu nasněžilo, na běžky to stačilo. Foto Jolana Šťastná

Řešení? Nádrže

Jako ekologický a udržitelný zdroj vody se považují akumulační nádrže, kde se shromažďují zásoby vody. V letním období mohou sloužit ke koupání, v zimním období pak k odčerpávání vody na umělé zasněžování. Mohou i ochránit okolní obce před záplavami, když přijde obleva, anebo poslouží hasičům.

„Horská střediska vnímají skutečnou situaci a chtějí zcela přirozeně přispět k udržitelnému rozvoji horských oblastí, a to včetně adekvátní ochrany přírody, vhodného vodního režimu i energetických úspor. Do takovýchto projektů investují desítky milionů korun ročně,“ uvedl pro Lidové noviny ředitel Asociace horských středisek Libor Knot, která se snaží pracovat na nápravě své reputace pošramocené odběry vody.

Musí se ale podotknout, že výzkum vyvrátil tvrzení, že odběry vody na umělý sníh vedou k nedostatku pitné vody v létě. Odčerpané vody není tolik, aby to vydatnost zdrojů zásadně ovlivnilo. „V kontextu ostatních odběrů a antropogenních vlivů mají odběry vody ve většině lokalit pro technické zasněžování za běžných podmínek spíše menší vliv než ostatní antropogenní činnost. Vlivy odběrů vody pro technické zasněžování na toky jsou tak často přeceňovány,“ doplnil Treml.

Bez umělého sněhu to prostě nejde...

Umělý sníh může i dalším způsobem ovlivnit životní prostředí: odtává totiž pomaleji než přírodní sníh, čímž ovlivňuje délku vegetačního období. A své o technickém sněhu může říci i Horská služba ČR. Díky němu mají mnoho práce, protože technický sníh je tvrdý a úrazy na něm mohou být vážnější než na přírodním. Navíc ho lyžaři pro jeho tvrdost nemají rádi.

Hurá do Alp?

Sice se počasí tento víkend oproti minulým týdnům na horách zlepšilo, ochladilo se a napadalo konečně několik centimetrů sněhu, který osvěžil české sjezdovky s převážně technickým sněhem. Meteorologové ale hlásí, že v závěru týdne nás čeká zase oteplení. Otevřená je zhruba polovina sjezdovek, například v Libereckém kraji se lyžuje na cca 40 kilometrech sjezdovek z bezmála 97 kilometrů, které jsou k dispozici. Na svazích leží do 60 centimetrů převážně technického sněhu a podle posledních předpovědí to, zdá se, i tak zůstane.

V Alpách se ale jezdí na přírodním sněhu prakticky na všech sjezdovkách. Jižní a centrální část Alp má dostatek sněhu už od listopadu, o Vánocích pak nasypalo i na severu pohoří, takže otevřena je většina sjezdovek a atmosféra je zcela zimní. Sjezdovky jsou pokryty starším, již slehlým sněhem, zvláště ve vyšších polohách ve výtečné kvalitě. Ve všedních dnech jsou svahy téměř poloprázdné a slunce svítí od rána do večera. 

Lyžování v Alpách, to je iné kafe - Zell am See

Navíc už dávno neplatí, že lyžování v Česku je výrazně levnější než v zahraničí. Ceny se srovnávají, a proto stále víc lidí vyráží do zahraničí, kde jsou lepší sjezdovky i služby. Přitom cesta do Alp z naší republiky není dlouhá. Nežijeme v době koňských spřežení. Víkend pro dva na lyžích by tak v Alpách mohl vyjít ne na více než 10 000,-, pokud se člověk neplánuje ubytovat v pětihvězdičkovém hotelu. Cena je tak vlastně podobná, jako když strávíte víkend na české sjezdovce. A vezměte si již zmíněný údaj: Celý Liberecký kraj má k dispozici, když jsou ideální sněhové podmínky, necelou stovku kilometrů sjezdovek. Jen rakouské středisko Zell am See u ledovce Kaprun má 138 kilometrů, takový Zillertal dokonce 452. V Alpách je navíc zvykem, že sjezdovky jsou ´provázané´, spojené, nastoupíte na vlek na jednu z nich a pak již jen lyžujete. Čili něco v Česku nevídaného, i kdybychom se postavili na hlavu a odstrkovali ušima… Jak to vypadá se sněhem na sjezdovkách v Česku a v zahraničí se můžete podívat ZDE.

Jak to vypadá s penězi?

Takřka jedinou výhodou lyžování ´doma´ je, že odpadá starost s cestovním pojištěním a vysokými výdaji za pohonné hmoty. A ceny skipasů? Ve velkých českých skiareálech vzrostly meziročně o 3, 5 procenta na průměrných 599 korun za dospělého a 428 za dítě, stále zůstávají levnější než ve většině zahraničních střediscích. Samozřejmě ale záleží na velikosti resortu. Za lyžování na Monínci zaplatíte dvakrát méně než v módním Špindlerově mlýně, který podle průzkumu Asociace českých lyžařských středisek vyšel v roce 2019 jako vůbec nejdražší. Celodenní skipas pro dospělého zakoupený na pokladně tam v hlavní sezóně stál 1000 korun. Ceny ostatních skiareálů najdete ZDE. V Alpách zaplatíte za skipas tak 150 Euro na čtyři dny, ale, jak jsme již uvedli, lyžování tam je úplně o něčem jiném. A ubytování se dá sehnat v cenách od 30 do 50 Euro na osobu a den. Z čehož plyne, že náruživý lyžař – sjezdař vyrazí spíše do těch Alp, zatímco chudší rodina si udělá jednodenní výlet na středočeský Monínec, kde se děti plácají na technickém sněhu...

 

Jak to vypadá se sněhem na Liberecku?

Podmínky v Jizerských horách a západních Krkonoších vylepšil nový sníh, napadlo ho ale jen do pěti centimetrů. I proto je stále provoz zimních středisek v Libereckém kraji omezený, lyžuje se zhruba na 40 kilometrech sjezdovek z bezmála 97 kilometrů, které jsou k dispozici. Na svazích leží do 60 centimetrů převážně technického sněhu.

Spokojeni jsou s víkendem ve společnosti SKI Bižu, která provozuje největší jizerskohorské areály na Tanvaldském Špičáku, Severáku v Hraběticích a v Bedřichově, tam je ale v provozu zatím jen dětský vlek na Malinovce. Na Špičáku se o víkendu jely závody, provoz byl proto částečně omezený. Přesto podle ředitele Pavla Bažanta do jizerskohorských středisek dorazilo o víkendu dohromady zhruba 6500 lyžařů. Sněžení moc nepomohlo, připadly asi tři centimetry přírodního sněhu, v areálech tak musí spoléhat na ten uměle vyrobený. Už příští víkend by rádi otevřeli další tratě.

Běžkařům pět čísel bohatě stačí, nic se zasněžovat nemusí. Snímek z víkendu v Jizerkách, foto Jolana Šťastná

Poměrně rušno bylo o víkendu také v největším zimním středisku Libereckého kraje - v Rokytnici nad Jizerou. Za oba dny si přišlo zalyžovat bezmála 3000 lidí. Ve středisku se snaží využít mrazivého počasí k výrobě sněhu a vylepšení podmínek. „Přírodního sněhu napadlo do sedmi centimetrů a to je málo, výrobu technického nám ale komplikují výkyvy teplot,“ řekl ředitel střediska Vít Pražák. Pokud slibované mrazy dovolí, chtěli by v Rokytnici na příští víkend dokončit úpravu slalomového svahu, který je vysněžený zhruba ze tří čtvrtin, jak napsal Blesk v neděli 19.1.2020.

 

Nejsou investice do zasněžování prostě ´blbost´?

A teď jeden kacířský názor. Vzhledem k nezpochybnitelnému oteplování planety, které zasahuje výrazně i Česko (ať se tak děje z příčin přirozených, přírodních, protože končí ´malá doba ledová´, nebo přičiněním člověka, jak burcují klima alarmisté) je rozumné investovat zrovna v této zemi do lyžařských areálů, vleků, sjezdovek a umělého zasněžování? Neměli bychom tyto zimní sporty ponechat zemím, které mají opravdu vysoké hory, třeba ty Alpy, ať již rakouské, italské nebo francouzské? Anebo bratrům Slovákům s jejich Tatrami?

Smířit se s tím, že Česko není a nebude zemí, kde pokvete ´zimní turistika´? A vynakládat peníze na něco rozumnějšího?  Třeba na turistiku letní, protože tak krásnou zemi s nádhernou přírodou a památkami doslova na každém rohu v Evropě hned tak nenajdeme… Jenže nám, s výjimkou Prahy a několika měst a la Český Krumlov, zcela chybí infrastruktura. Ať již slušné silnice, značené cesty, kvalitní, cenově přístupné ubytování a restaurace, příležitost ke sportovnímu vyžití…O železnici ani nemluvě. Co si o tom myslíte vy?

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace