Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V pondělí v noci budou padat hvězdy. Známe nejlepší místo na pozorování nebeského divadla pod širou oblohou

11.08.2019
V pondělí v noci budou padat hvězdy. Známe nejlepší místo na pozorování nebeského divadla pod širou oblohou

Autor: Facebook / Jizerská oblast tmavé oblohy

Popisek: V Česku se hvězdy nejlépe pozorují na Jizerce. Jedna jde o nejvýše položené místo, také leží v rezervaci ´Jizerská oblast tmavé oblohy´

A to na Liberecku na Jizerce, kde pořádá svou akci iQplanetárium. Tato obecně prospěšná společnost zve na pozorování noční oblohy, na Jizerku totiž přivezou dalekohledy, díky nimž budete moci prozkoumat noční oblohu, a to zdarma, včetně odborného komentáře. Nepíší ale, že ´budou padat hvězdy´, nýbrž meteory. Povíme o tom, jaký je rozdíl mezi meteory a meteority, i o tom, že ve skutečnosti se jedná o Perseidy - tato nebeská událost s množstvím oněch ´padajících hvězd´, co prý plní přání, každoročně trvá od 17. července do 24. srpna, s maximem vždy kolem 12. srpna. „Letošní maximum připadá na 13. srpen v 10 hodin středoevropského letního času. Takže noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna,“ jak sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Takže noc z pondělí na úterý nabízí nejintenzivnější zážitek, za jasné oblohy lze meteory pozorovat delší období. Což je dobrá zpráva, protože pěkná akce na Jizerce, v nejvýše položené obci v Česku, je na počasí závislá, a zatím není předpověď úplně optimistická… Astronom Suchan také řekl, že v nocích kolem maxima lze očekávat až sto meteorů za hodinu. Neznamená to však, že by každý pozorovatel mohl počítat s tím, že v průměru spatří každou minutu jednu a půl ohnivé čáry na obloze. „Nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze,“ vysvětlují odborníci z astronomického ústavu, proč i lidé s bystrýma očima jich dokážou napočítat jen pár desítek.

Nádherný pohled na noční oblohu na Jizerce, kde vidíte daleko jasněji hvězdy i Mléčnou dráhu, foto Facebook / iQlandia

 

Meteor x meteorit

Termínem meteor označujeme světelnou stopu, křižující část oblohy. Jedná se o projev zániku malého vesmírného tělesa, které vstoupí vysokou rychlostí do zemské atmosféry. Při tom se rozžhaví na vysokou teplotu a postupně se vypaří. Pokud se jedná o větší objekt, pak tuto srážku se Zemí část tělesa přežije a zbytek dopadne na zemský povrch. Máme-li štěstí, můžeme jej nalézt a prozkoumat. Kosmického vetřelce, který ustál střet se Zemí, označujeme termínem meteorit.

 

Navíc je tu prý letos problém - komplikace v podobě Měsíce. „Bude krátce před úplňkem – a bude tak svítit prakticky po celou noc a rušit pozorování; zejména slabé meteory nebudou vidět vůbec,“ upozornil Suchan na komplikaci. „Vhodnější proto bude pozorovat v druhé polovině noci v nocích před maximem, počínaje 10. srpnem, kdy po jedné hodině už Měsíc zapadne pod obzor,“ doporučuje Suchan.

Proč na Jizerce? Hvězdy i planety jsou tu dosah ruky

Právě oblast Jizerky je nejideálnějším místem pro pozorování oblohy. Díky malému světelnému znečištění se zde před vašimi zraky neschová žádná hvězda ani meteor. A co teprve, když si je budete moci prohlédnout dalekohledy, které sem přivezou lektoři libereckého iQplanetária (což je součást iQlandie). Proč zrovna 12. srpna? „V noci z 12. na 13. srpna je největší aktivita meteorického roje Perseid, který je za normálních okolností vidět prostým okem. Pozorování ale bude ztíženo, jelikož Měsíc bude blízko úplňku, čímž přesvětlí ´padající hvězdy‘. Proto jsme se rozhodli, že přivezeme na Jizerku dalekohledy, aby si zájemci mohli prohlédnout Měsíc i planety Jupiter a Saturn, jejichž viditelnost bude dobrá,“ říká Lukáš Durda, odborný lektor iQplanetária.

iQplanetarium má k dispozici kvalitní dalekohled, foto iQlandia

 

Jizerská oblast tmavé oblohy

Jizerka leží v rezervaci: Jizerská oblast tmavé oblohy, jak se rezervace správně jmenuje, je česko-polským projektem a vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009. Zároveň je prvním mezinárodním projektem svého druhu. Byla vyhlášena dne 4. 11. 2009 za podpory ministra životního prostředí Ladislava Mika. Velikost oblasti je necelých 75 km2. Nadmořská výška je nad 800 metrů nad mořem. Na české straně sahá rezervace tmy od Martinského údolí, Václavíkovy Studánky přes osadu Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém Jizerském hřebenu, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle.

Návštěvníci v rezervaci naleznou informační panely o ochraně nočního nebe a nočního životního prostředí, tzv. informačně turistický program, foto Facebook / Jizerská oblast tmavé oblohy

Rezervace tmy v údolí obklopeném jizerskohorskými hřebeny je jedním z mála tmavších míst na mapě světelného znečištění Libereckého kraje. Dle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky hřebeny hor znemožňují přímou viditelnost světel z okolních měst a obcí, v oblasti žije málo lidí a instalováno je málo umělého osvětlení. Je zde zachovalá příroda a vyhlášená chráněná krajinná oblast, do které je možné noční životní prostředí snadno začlenit.

Úchvatný záběr podvečerních mlh byl pořízen na Jizerce přesně 12. 8. 2017, foto Facebook / Jizerská oblast tmavé oblohy

Hlavní důvody vyhlášení Jizerské tmavé oblohy jsou především pozorování astronomů, kteří se na Jizerku sjíždějí z Liberecka a Jablonecka. Z oblasti tmavé oblohy je dobře vidět Mléčná dráha a počet hvězd viditelných očima je zde kolem 1 900. Ve městech se pohybuje jen okolo 200 hvězd, ve velkoměstech dokonce jen okolo 20 hvězd.

 

Pozorování začne po setmění. Tým iQplanetária bude na místě i s veškerým vybavením od 21 hodin do půlnoci. Nemusíte být vůbec znalci noční oblohy. Lektoři libereckého vědecko-zábavního centra vám zodpovědí všechny vaše otázky. A když si počkáte, dočkáte se i padajících meteorů, jejichž viditelnost bude nejlepší od půlnoci až do ranních hodin. Jediné, co k tomu budete potřebovat, je karimatka a bystré oko.

Když vyrazíte na Jizerku…

Pozorování noční oblohy se koná v pondělí 12. 8. od 21 hodin na Jizerce – Mořině, blízko parkoviště. Mapu najdete ZDE. Vstup je zdarma. Na místo je možné se dostat autem či autobusem. Na místo jezdí v létě sezónní a turistická linka BusLine z Jablonce nad Nisou. Vystupuje se na poslední zastávce Kořenov, Jizerka. Jízdní řád najdete ZDE. U parkoviště se nachází hned dvě ubytovací zařízení (Chata Pod Bukovcem a Hospoda na Jizerce – Penzion, Restaurace), další řada hotelů je rozeseta po okolí.

Na Jizerce se hvězdy pozorují nejlépe, foto Facebook / Jizerská oblast tmavé oblohy

V případě špatného počasí bude akce zrušena. Sledujte Facebook iQlandie ZDE, kde slibují aktuální informace. Předpovědi dnes vypadají takto: Podle ČHMÚ (pro Liberecký kraj) má být v pondělí oblačno až zataženo, od severozápadu s občasným deštěm nebo přeháňkami, zpočátku ojediněle i bouřky. Během dne přechodně slábnutí a ubývání srážek. Večer a v noci pak zataženo s deštěm. Podle yr.no bude dokonce v noci z pondělí na úterý pršet, očekávají se teploty mezi 16 až 13 stupňů, vítr 1-2m/s.

Hvězdná obloha nad centrální částí Jizerských hor, foto Facebook / Jizerská oblast tmavé oblohy

Možností pozorovat Perseidy je více

Můžete ale zvolit k pozorování také hvězdárny, které většinou mají v den vrcholu hvězdného roje otevřeno. Ve Štefánikově hvězdárně v Praze bude možné oblohu sledovat až do 23. hodiny. Hvězdárna a planetárium Brno dokonce chystá speciální program Noc padajících hvězd, který na Kraví Hoře začíná ve 22 hodin.

 

Perseidy jsou známé už 1757 let

První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.

Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Pozorovat je můžete více než měsíc okolo maxima roje. Nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna.

Každoroční nebeské divadlo, které se nejlépe pozoruje 12. srpna, foto Pixabay

Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 km nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc. Nejvíc jich ovšem spatříme od půlnoci až do rozbřesku, neboť v té době je Perseus již velmi vysoko nad obzorem a stoupá takřka k nadhlavníku.

A jak je fotografovat? Ideální je mít po ruce fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým objektivem, například nějakou zrcadlovku. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například při větším větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Nejlépe okolo půlnoci k jihozápadu, kde se nachází fotogenický pás Mléčné dráhy. Poté už jen zmáčknete spoušť. Pokud možno v režimu samospouště či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte, dokud do záběru nevletí kýžený meteor. Své snímky pak můžete zasílat na server České astronomické společnosti, kde bude v případě velkého počtu snímků od čtenářů vznikat galerie úkazu. Snímky lze nahrát přes formulář ZDE.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace