Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nechcete k moři? Liberecko je ráj pro turisty, máme přehled prázdninového dění i tipy na neprovařená místa

17.07.2019
Nechcete k moři? Liberecko je ráj pro turisty, máme přehled prázdninového dění i tipy na neprovařená místa

Foto: Facebook

Popisek: A hned na úvod jeden skvělý tip na výlet: Holanské rybníky jsou soustavou mnoha vodních nádrží. Přesné datum vzniku se neví, zřejmě vznikaly postupně od poloviny 16. do poloviny 17. století, nejstarší z 15. století je Holanský rybník. Leží na Českolipsku a jsou napájeny Bobřím potokem a několika menšími potoky. Celková rozloha rybníků je přes 200 hektarů. V celé oblasti je mnoho druhů chráněných rostlin a živočichů, slétávají se sem velká množství vodního ptactva. Sousedí s CHKO Kokořínsko. Poblíž rybníků (na břehu Holanského) je městys Holany s řadou památek: hrad u Hostíkovic, Milčany, zámek Vítkovec, Jiljov. Turistiky je navštěvovaný Bobří potok s Bobří soutěskou a vodopádem, nedaleký nejvyšší vrchol CHKO Kokořínska Vlhošť (613 m) i zřícenina hradu Ronov. Na několika rybnících je povoleno koupání (je zde i nudistická pláž) a vodní sporty. Po březích vede červená turistická cesta bez znatelného převýšení od Holan ke Stvolínkám a vede tudy i cyklotrasa 3086. V 3 km (od Holanského a Milčanského rybníka) vzdálených Zahrádkách je železniční zastávka na trati 087 od České Lípy do Lovosic. Další zastávka na téže trati poblíž Koňského a Nebeského rybníka je ve Stvolínkách.

FOTO Velký prázdninový kalendář 2019 aneb Kam se o prázdninách vrtnout… Období prázdnin je čas, kdy se nejvíce vyráží za kulturou, sportem, na výlety, na dovolenou. V Libereckém kraji se koná řada festivalů, slavností, jarmarků, kostýmovaných prohlídek, závodů či jiných událostí. Pro všechny, kteří chtějí aktivně trávit svůj prázdninový čas, připravil Liberecký kraj na turistickém portálu Cestou necestou přehled všech akcí, kam je možné se vydat.

„Liberecký kraj navštěvuje rok od roku více návštěvníků. Nejen pro ně poskytujeme servis na našem turistickém portálu a Facebooku. Těší nás, že i místní poznávají svůj kraj, a to nejen vyhlášené turistické cíle, ale také méně známá místa. Města a obce se navíc snaží pro místní i návštěvníky pořádat řadu kulturních a sportovních akcí, takže během celých prázdnin se dá spojit výlet s kulturním zážitkem na mnoha místech kraje a pokud z jakýchkoliv důvodů bude někdo trávit dovolenou doma, rozhodně kraj nabízí řadu možností, jak si ji užít aktivně a zajímavě,“ říká Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Turistické značení v Česku je mimochodem evropský unikát, foto Facebook

Od netradičních sportů po kulturu, letos s ´Pilarkou´

A je opravdu z čeho vybírat. Například pro milovníky sportu tu je Kozákov Challenge 2019, světový pohár v downhill skateboardingu nebo běžecký závod Ještědský klasik. Rodiče a jejich ratolesti určitě potěší výběr z mnoha představení pro děti, třeba Vrchlabský Jarmark pohádek ve Vrchlabí.

Milovníci hudby pak mohou navštívit 25. Mezinárodní jazzové dny v Dubé. Na své si přijdou ale i obdivovatelé lidových tradic při trutnovském Dni krkonošských řemesel našich předků. Milovníci kvalitního pití mohou vyrazit na jednu z posledních akcí letní sezony, 8. ročník Vinobraní u Máchova jezera, jenž se koná 1. září.

Letos s Evou Pilarovou, která slaví jubileum

Sledovat prázdninové dění v kraji lze i na facebookové stránce Liberecký kraj cestou necestou, kdo chce, může sdílet své zážitky na Instagramu pod hashtagem #regionliberec a mnoho zajímavého nabízí i kanál na na Youtube, nazvaný Region Liberec. Kalendář akcí zájemci najdou ZDE.

Liberecko není jen Ještěd, ZOO nebo Máchovo jezero

Přes milion turistů navštívilo v loňském roce Liberecký kraj. Většinou navštěvují velmi známé oblasti, a tak si pro ně Liberecký kraj připravil pozvání na místa méně známá a neznámá.

„Samozřejmě máme zmapované, které lokality v našem kraji jsou turisticky přetížené. Chceme návštěvníky lákat na jiná, neméně zajímavá místa, o kterých třeba nikdy neslyšeli a jejichž půvab je srovnatelný s těmi notoricky známými,“ řekla radní Květa Vinklátová.

Sirný pramen

Prvním takovým místem je Sirný pramen, který se nachází mezi Novou Hutí a Horní Světlou v Lužických horách. K prameni vede cesta od rozcestí u sv. Jána, kde je parkoviště. Přírodní zajímavost se nachází na pravém břehu Hamerského potoka, kde se v lesní bažině nacházejí tůňky, z nichž vytéká okrově zbarvená voda.

Foto liberecky-kraj.cz / Jan Pasler

V roce 1907 zjistil profesor Hans Molisch, že žluté zbarvení nemá se sírou nic společného, protože žlutou barvu vytváří kolonie vláknitých bakterií Leptothrix ochracea. Kromě nich se v potoce nachází ještě řasy tipu Navicula pelliculosa, které lze najít jen na několika málo místech České republiky.

Foto liberecky-kraj.cz / Jan Pasler

Bakterie si libují ve vodě, kde je nízký obsah kyslíku a vysoký obsah železa, což splňuje pramen, ale žlutě zbarvená voda dodá i v místě vtoku potoku zajímavou dvoubarevnost.   

Zřícenina hradu Bradlec u Lomnice

Český ráj je bohatý na zámky, hrady i hradní zříceniny. Právě z té poslední kategorie se představuje další z neznámých nebo málo známých míst Libereckého kraje – zřícenina hradu Bradlec. Nalézá se u obce Syřenov jižně od Lomnice nad Popelkou.

Hrad má velmi bohatou historii a vždy byl v držení významných českých rodů. Na sklonku 13. století jej nechal vybudovat mocný rod Markvarticů. Hrad položený na dvou čedičových vrcholech ve výšce 547 metrů nad mořem poskytoval výbornou obranu před útočníky.

Foto Liberecký kraj

Přesto však byla tvrz kolem roku 1417 dobyta královským vojskem a začátkem 16. století zpustla. Dodnes se zachovaly zbytky tří stěn věže a zlomky zdí a obrysů budov. Zřícenina hradu Bradlec je stejně jako nedaleký Kumburk v péči Sdružení pro záchranu hradu Kumburku.

Jak se ke zřícenině lze dostat? Jsou čtyři možnosti. Buď od rozcestníku Na Klepandě v obci Syřenov po modré turistické značce. Kdo chce jít z druhé strany, nechť zahne v Bradlecké Lhotě u Sochy Panny Marie na modrou. Z Újezdce na hrad dovede žlutá trasa; zelená pak míří z Bradlecké Lhoty.

„Pokud budete mít více času, určitě nezapomeňte navštívit také Lomnici nad Popelkou. Místní se velmi dobře starají o kulturní dědictví města a tak můžete zajít na krásně opravený zámek, podívat se na unikátní zvonici na místním hřbitově a také se projít po obnoveném historickém Karlovském náměstí nebo se zúčastnit některé z kulturních akcí v továrně Mastných,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Pytlácké kameny

Pytlácké kameny - sice jeden z nejznámějších jizerskohorských vrcholů, ale přiznejte se, kdo už tam byl?

Foto liberecky-kraj.cz / Milan Drahoňovský

Pytlácké kameny tvoří skupina žulových skal, ze kterých je pěkný výhled na celý hřeben Jizerských hor. Pytlácké kameny (974 m) jsou jedním z vrcholů Středního jizerského hřebene s výrazným skaliskem na temeni. Jedná se o vynikající vyhlídkové místo, z něhož je skvěle vidět do údolí Jizery na Velkou jizerskou louku s klečovišti a se zbytky osady Velká Jizera, s Vysokým jizerským hřebenem v pozadí, ale i na opačnou stranu na Malou jizerskou louku, Jizerku a Vlašský hřeben.

Foto liberecky-kraj.cz / Milan Drahoňovský

Místo je nazváno podle pytláka Hennricha, který měl pod nimi úkryt a který byl nedaleko od nich v roce 1813 zastřelen. Přes Pytlácké kameny vede krásná červeně značená hřebenová trasa z osady Jizerka na Předěl. Z něj se může pokračovat dále na rozhlednu Smrk nebo sejít na turistickou chatu Smědava a vrátit se na Jizerku. Na Jizerku se lze dostat buď autem (na místním parkovišti se platí poplatek) nebo lze využít cyklobusu, který sem zajíždí.

Levínecký vodopád

Krkonoše nejsou jen hory - ukrývají i spousty malých či větších vodopádů. Levínecký vodopád nedaleko Benecka je jedním z nich..

Foto liberecky-kraj.cz / Valerian Spusta

Vodopád leží na Pustém potoce. Měří sice jen tři metry, ale je kaskádový a vůbec byste ho tam nečekali. Sice k němu nevede žádná turistická značená stezka, nicméně se může využít cyklotrasa K 9 - po ní se ostatně dá jít také pěšky. Nejlépe se k němu dostanete buď ze Štěpanické Lhoty, kde se odpojíte z Lufťákovy stezky, nebo z druhého směru, a to od Dolních Vítkovic. Vodopád je navíc viditelný i ze silnice, takže ho nebudete muset složitě hledat někde v lese.

Zřícenina hradu Zbiroh

Dalším z méně známých míst je zřícenina hradu Zbiroh nedaleko Besedic. Právě Besedické skály se stávají oblíbeným turistickým místem pro ty, kteří už Hruboskalsko znají nebo chtějí místo, kde není až tolik lidí.

Projít si i Besedické skály stojí za to, čeká na vás spousty skalních vyhlídek. Zaparkujte nejlépe v Besedicích, u kiosku se můžete na začátku cesty občerstvit a pokračujte po červené na rozcestí u Kalicha a dále zvolte modrou turistickou značku - okruh dr. E. Beneše. Po ní se dostanete až na rozcestí u Tůňky a dále po zelené až ke zřícenině hradu Zbiroh. 

Foto liberecky-kraj.cz / Milan Drahoňovský

Hrad Zbirohy stával vysoko nad Jizerou u vsi Rakousy, kde řeka vytváří veliký zákrut. Z původního hradu se dochovaly obytné místnosti pod severní zdí ve vnitřním hradu, sklepení a základy obranné věže. Zbirohy jsou jednou z mála šlechtických hradních novostaveb z doby Václava IV. V té době směřoval vývoj české hradní architektury směrem k pohodlnému bydlení a tyto tendence se odrážejí i v podobě hradu Zbirohy. Zbytky zdiva a sklepů ukazují, že se jednalo o hrad menšího rozsahu, který vždy zastiňoval nedaleký Hrubý Rohozec. Dodnes se dochovaly zbytky zdiva vysoké až 10 m a sklepení, která byla zčásti vytesána do skály. Při vstupu do hradu je rovněž zbytek bašty a u paláce cisterna na vodu. Hrad je volně přístupný. Na zpáteční cestě to vezměte přes Michovku, otevřou se vám nádherné výhledy na Klokočské a Betlémské skály.  

Janovické poustevny

Janovické poustevny, to je oblast, která teprve čeká na své objevení. Poustevny leží nedaleko obce Janovice v Podještědí (u Jablonného v Podještědí) a dostanete se k nim po žluté turistické značce, pokud půjdete pěšky, či autem směrem na Dubnici.

Foto liberecky-kraj.cz / Míra Chmela

Jejich historie se váže až do 18. století, kdy byl zrušen klášter právě v Jablonném v Podještědí a zdejší mniši (Thomas a Valerián) se uchýlili do nedalekých Janovic, aby pokračovali v odkazu sv. Zdislavy a jejího léčitelství a výuce náboženství. V místních skalách vytesali malé komůrky, po jejich smrti v 19. století bylo místo vysvěceno a začaly se zde konat i poutní slavnosti. Později byl do skály vytesána i jeskyně Božího hrobu, přistavěn kříž i přibyly i obrazy křížové cesty.

Foto liberecky-kraj.cz / Míra Chmela

Výlet můžete spojit i s návštěvou známého zámku Lemberk. Původně gotický hrad byl vystavěný ve 40. letech 13. století Havlem z Lemberka, manželem sv. Zdislavy. V polovině 16. století byl přestavěn na renesanční zámek, a mezi léty 1660–1680 upraven do současné raně barokní podoby. Od roku 1726 byl v držení Gallasů, později Clam-Gallasů, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Právě tomuto rodu je věnován celý rok a můžete se těšit na akce s ním spojené – výstavy, vyprávění, cyklojízdy, atd. Na zámku je uvidíte jedinečnou barokní štukovou výzdobu, původní Zdislavinu světničku, rytířský sál, černou kuchyni a clam-gallasovský apartmán z 19. století. Nezapomenutelný bude i bajkový sál s kazetovým stropem z roku 1610.

Vyhlídka Finkenstein

Toto místo se nachází u malého jizerskohorského městečka se jménem Smržovka. Přímo nad obcí, nad železničním nádražím, nad tím hlavním, ve Smržovce mají totiž 3 zastávky, se ční skalní vyhlídka zvaná Finkstein. Skála dosahuje nadmořské výšky 688 metrů a poskytuje široký výhled do okolí, zejména k jihu na Smržovku, železniční viadukt a Černostudniční hřeben. Na vyhlídku se dostanete po modré turistické značce (cca 0,5 km) nebo po smržovském vyhlídkovém okruhu.

Foto liberecky-kraj.cz / Milan Drahoňovský

Místu se podle majitele pozemku říkalo Finkstein (Finkenstein), což bylo později mylně překládáno jako Pěnkavčí skála (Finke = pěnkava). Po druhé světové válce byl pro skálu ražen název Vyhlídka generála Samochvalova, který se ovšem nevžil. Trošku krkolomné, co myslíte? Nakonec se jí říká pořád vyhlídka Finkenstein. 

Foto liberecky-kraj.cz / Milan Drahoňovský

U vyhlídky jsou také jedny z největších skalních hrnců v Jizerských horách, nejznámější je tzv. Čertova studánka.  

Harrachovská hrobka v Horní Branné

Tak tuhle stavbu byste v Krkonoších nečekali. Harrachovská hrobka Sv. Kříže je totiž ve střední Evropě ojedinělou stavbou postavenou v byzantském a renesančním slohu.

Hrobka byla vysvěcena v roce 1870, tvoří ji dva souosé pravidelné osmiboké hranoly o nestejné výšce. V roce 1875 sem byly z kaple sv. Aloise přeloženy rakve dříve zemřelých členů hraběcího rodu Harrachů. Dnes je hrobka využívána jako obřadní síň.

Foto liberecky-kraj.cz / Eva Hornová

Ve městě můžete zajít ještě k zámku, který založil Zdeněk z Valdštejna a po jeho smrti stavbu dokončila vdova po něm Marie z Martinic -  bylo to v r. 1582.  Zámek byl na svoji dobu velmi honosný. Měl dvě patra, první kamenné a horní dřevěně s ochozy, s věžičkou na hřebenu střechy. Jeho severní přízemí tvoří obloukové podloubí se čtyřhrannými kamennými sloupy. Na zevních stranách kamenné části celého zámku byly různé nápisy, verše, arabesky, figury, sgrafita a rozmanité ozdoby. V nejvyšší části průčelí ještě dnes je dobře zachována série umělecky provedených lunet s výjevy selského, řemeslnického a panského života.

Foto liberecky-kraj.cz / Milan Drahoňovský

Kdo se chce projít, může využít místní naučnou stezku, která je 2,9 km dlouhá a přibližuje návštěvníkům zajímavosti a skvosty Horní Branné. Jednotlivá zastavení stezky zahrnují i interaktivní herní prvky, které poskytnou zábavu menším i větším dětem.

Jabloneček

Jabloneček – zaniklá obec a kolébka umění. Už jste byli všude a hledáte nová místa? Geopark Ralsko bude tím pravým. Najdete tu obec Jabloneček, která zanikla krátce po skončení druhé světové války. Během fungování vojenského výcvikového prostoru zde byla vybudována raketová základna. Dnes je to krásné údolí s bujnou přírodou, jehož středem prochází cyklotrasa (241), a nikdo by v něm nehledal vojenskou minulost. Jen ti, kteří vědí, mohou ve stráních odhalit trosky domů a pozůstatky kdysi výstavního barokního kostela.

Foto liberecky-kraj.cz / Eva Hornová

Jabloneček se poslední tři roky stal místem konání land artového Festivalu Proměny a díky němu vznikla unikátní galerie pod širým nebem, která je přístupná po celý rok. 

Další zaniklé obce Ralska

Oblast dnešního Ralska byla do konce 2. sv. války běžnou součástí okresu Česká Lípa. Nacházelo se zde přes 20 vesnic a 20 samot s přibližně 7 000 obyvateli, které živilo zemědělství a drobná řemesla. Po roce 1945 bylo vyhnáno z tohoto území původní německé obyvatelstvo a tento kraj zůstal doslova prázdný. Toho využila Československá armáda, která zde v roce 1950 zřídila vojenský výcvikový prostor, jež zde trval až do roku 1992. Za tuto dobu zde cvičili českoslovenští a později sovětští vojáci.

Svébořice 

Na území obce se ve 4. stol. našeho letopočtu rozkládalo markomanské hradiště. V roce 1325 zde byla založena farní ves s kostelem, zasvěceným Nanebevzetí Panny Marie. Jádrem kostela byla loretánská kaple, tzv. svatá chýše. Kostel byl i poutním místem, ke kterému vedla z Mimoně poutní cesta lemovaná patnácti výklenkovými kaplemi.  Kostel zanikl společně se vsí. Působil zde hasičský sbor, hudební a pěvecký spolek, svaz Němců, spolek vlastnící místní konzum, dělnický a sportovní spolek a kulturní německý spolek. Ve vesnici bylo šest hospod a také měly vlastní trojtřídní školu, kam chodily děti z okolních vsí. V roce 1921 měly Svébořice 141 domů a 615 obyvatel, z toho 32 Čechů. V roce 1946 se vznikem Vojenského újezdu obec zanikla, byla úplně zničena. Na jejím místě byla vybudována tanková střelnice.

Jablonec u Mimoně

Obec Jabloneček tvořila spolu s osadami Chlum, Prosíčka a Pytlíkovský mlýn hranici Sudet. V Jablonci byly dvě školy. K německé byla v r. 1933 postavena škola česká. Po záboru Sudet byla z české školy zřízena hraniční celnice. Působil zde dobrovolný spolek hasičů a svaz německé mládeže. Barokní kostel Narození Panny Marie byl postaven na středověkých základech, po roce 1948 byl stržen. Jablonec měl v roce 1921 105 domů a 432 obyvatel, z toho 25 Čechů.

Foto Wikimedia Commons / LaSo

Křída

Okolo zbytků obce jedeme po výjezdu z vrat Židlovské obory do údolí Zábrdky. Ves byla založena nedaleko hradu Krutzenburg, který stál na skalnatém ostrohu nad říčkou Zábrdkou. V roce 1921 žilo v 28 domech 127 obyvatel, z toho 7 Čechů.

Horní Krupá

Obec spadala do panství Berků z Dubé. Vesnicí protékal Mlýnský potok zvaný také Klokočkův. Uprostřed vsi stála kaple zasvěcená sv. Magdaleně. V roce 1904 byla otevřena jednotřídní škola. V roce 1921 bylo v Horní Krupé 65 domů. Z 305 obyvatel bylo 10 Čechů.

Jezová

Ves vznikla pravděpodobně jako mýtná ves. V roce 1921 zde bylo 71 domů s 309 obyvateli, z toho bylo 7 Čechů.

Prosíčka

Prostorem bývalé Prosíčky prochází silnička z Jablonce směrem na Rokytou. Obec zcela zanikla v době vytvoření Vojenského prostoru. Místo poznáte podle mladšího porostu, který zde byl vysazen po likvidaci letecké střelnice. Osada měla 12 domů a 54 obyvatel, z toho byl jeden Čech.

Holičky

Tato část Ralska se nacházela v údolí jihozápadně od Osečné. V roce 1931 zde bylo 35 domů se 143 obyvateli.

Foto Wikimedia Commons / LaSo

Okna

Zajímavostí bylo, že obec neměla tekoucí vodu, téměř každé stavení mělo vlastní studnu. Pro napájení dobytka a jako požární nádrže bylo vyhloubeno několik rybníků na dešťovou vodu. V roce 1889 byla zde zřízena škola. Od roku 1899 měla obec vlastní hřbitov. Počátkem 20. st. Bylo v Oknech 87 domů s 331 obyvateli, z toho 21 Čechů.

Strážov

Malá vesnička obklopená hlubokými lesy. V jednom z domů byla varna smůly a poblíž vsi se nacházela sklářská huť. Strážov měl v roce 1900 v 13 roztroušených domech 51 obyvatel. Na krásném palouku dokládá osídlení několik dubových aleji.

Kracmanov

Vesnice ležela v místě křižovatky cykloturistických tras CT 241 a CT 25. Doba vzniku obce není známa. Název Kracmanov (německý Kratzdorf) se uváděl též jako Grasdorf, což by se zlovolně přeložit jak Travní ves. Vesnice neměla žádnou tekoucí vodu, téměř před každým domem byla studna. Ve vsi nebyla vlastní škola, ale v zimních měsících se děti učily v domě č. p. 28, který náležel pod školu v Jablonci. Kracmanovská hospodářství byla malá, jejích obyvatele lze označit jako chalupníky, kteří pracovali na větších statcích v okolí. Známou budovou byl ubytovací dům s názvem Kracmanovský šenk, kde se pravidelně setkávaly učitelské rodiny z okolních vsí. Kracmanou měl v roce 1900 zapsáno 22 domů s 96 obyvateli.

Foto Wikimedia Commons / LaSo

Olšina

Ve vesnici byl velký nedostatek vody. V roce 1893 byl zřízen pramenný vodovod, který napájel i dva místní rybníky. Předtím se voda dovážela. V roce 1890 byla slavnostně otevřena jednotřídní škola s bytem pro učitele. V roce 1909 zde byla zřízena četnická stanice. V roce 1909 měla Olšina 46 domů a 214 obyvatel. V obci byly tři hostince, dva obchody. Kromě zemědělců zde bylo několik obchodníků a řemeslníků, parní mlékárna, cihelna a parní pila. Pila zajišťovala obci elektrický proud až do roku 1922, kdy sem bylo nataženo elektrické vedení. V roce 1921 měla obec 46 domů s 213 obyvateli, z toho 4 Češi.

Židlov

Dva kilometry dlouhá ves byla dělena na Horní a dolní. Byla založena mnichy z kláštera v Hradišti jako mýtná lesní ves. V roce 1921 bylo v Židlově 79 domů, v nichž žilo 375 obyvatel, z toho jeden Čech.

Vložil: Markéta Vančová