Nevylosovali vás? Máte pejska? A litr krabičáku v krvi? Proto ještě nemusíte umřít

Foto: Facebook / Projekt Iglou

Popisek: Iglou, přístřešek poslední záchrany, dalo by se říci

Speciální iglú pro bezdomovce, nazývané iglou, které usnadňuje lidem bez domova přečkat mrazivé noci, nabízí Azylový dům Za Plynárnou v Jablonci nad Nisou. I v malém městě o pětačtyřiceti tisíci obyvateli žijí bezdomovci, v Jablonci je více než 350 lidí bez přístřeší, z toho 70 osob žije přímo na ulici. Nezisková organizace Naděje získala pět mobilních polyetylenových přístřešků – iglou, které pomohou lidem bez domova přečkat mrazivé noci. Dva přístřešky začal nabízet jablonecký Azylový dům Za Plynárnou. Pokud se iglou osvědčí, statutární město Jablonec nad Nisou podpoří nákup dalších mobilních přístřešků… Říkáte si, je opravdu nutné to řešit takto? Copak není pro lidi bez domova v Česku místo v ubytovnách a domovech, zvláště když padne mráz? I na to odpovíme…

„V Jablonci nad Nisou před problematikou bezdomovectví nezavíráme oči, ale snažíme se ji aktivně řešit. Jsem proto rád, že je právě jablonecký azylový dům jedním z prvních zařízení, kde se začala mobilní iglou používat,“ říká náměstek primátora pro oblast humanitní David Mánek a upřesňuje: „Nezisková organizace Naděje získala celkem pět mobilních přístřešků díky nejmenovanému dárci. Dvě iglou využívá jablonecký azylový dům, další dvě poputují do Liberce a jeden přístřešek bude k dispozici v Mladé Boleslavi. Pokud se osvědčí, město podpoří nákup dalších.“

Vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Martina Rosenbergová a náměstek primátora David Mánek si prohlížejí iglou, foto město Jablonec nad Nisou

Když je venku minus dvacet, uvnitř je deset až patnáct nad nulou

I přesto, že se rozšiřuje počet lůžek v jablonecké noclehárně, jsou k dispozici horké židle apod., v mrazivých dnech je volných míst nedostatek. „Mobilní přístřešek vnímáme jako další rozšířením portfolia poskytovaných služeb azylového domu. Nabízí tak alternativu především pro lidi bez domova, kteří požívají alkohol, a tak nesplňují pravidla pro pobyt v noclehárně,“ vysvětluje vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Martina Rosenbergová.

Za jablonecký azylový dům převzal mobilní přístřešky pracovník terénního programu Karel Pauch, který na vlastní kůži vyzkoušel přenocování v tomto přístřešku. „Cítil jsem se v iglou celkem bezpečně. Bylo tam teplo, trochu těsno, ale dalo se to,“ uvádí Karel Pauch. „Přečkat noc v iglou může zachránit život, ale nemyslím si, že by to řešilo problém bezdomovectví jako takový,“ říká oblastní ředitelka Naděje Milena Havrdová a dodává: „Oceňuji však, že lze iglou využít i v extrémních mrazech okolo minus dvaceti stupňů a přesto je uvnitř přijatelných deset až patnáct stupňů nad nulou.“  Více o iglou najdete ZDE.

Kdo je autor tohoto úžasného nápadu?

„Vzpomínám si, že nás s přítelem zasáhl asi před dvěma lety článek v novinách, kde se psalo, že v Karviné venku umrzl bezdomovec. Nechápali jsme, jak v 21. století je ještě tohle v civilizované Evropě možné. A už tehdy jsme si řekli, že bychom chtěli v této oblasti nějak pomoci a teď se to daří s iglú,“ svěřila se Právu bývalá byznysmenka Pavla Klečková.

Uvnitř iglou to vypadá takto, foto Facebook

Se svým přítelem původem z Francie Manu Chilaudem se pak rozhodli, že budou pomáhat jako dobrovolníci bezdomovcům. Na internetu objevili video s unikátním francouzským nápadem na iglú pro bezdomovce a už se toho nepustili, jak napsaly Novinky.cz. „Spojili jsme se s tvůrcem a chtěli koupit licenci na tento výrobek, ale Geoffroy de Reynal nám řekl, že žádná není potřeba, když to bude chránit lidské životy. Předal nám svůj nápad zdarma,“ líčila dvaatřicetiletá Ostravanka.

Jedno iglou stojí 5 tisíc

„Jedno iglú vyjde na pět tisíc korun. Je to malý, velmi odolný tunel, který vyhříváte vlastním teplem. Uvnitř se tak teplota zvedne až o 15 stupňů Celsia oproti vnějším podmínkám. Testovali jsme ho i sami na sobě. Je nehořlavý, voděodolný, zvukovzdorný, omyvatelný a opravitelný. Zvyšuje tak nejen šanci na přežití během mrazivých nocí, ale také kvalitu života bez domova,“ popisovala Pavla Klečková s tím, že je zároveň rozložitelný a nezatěžuje tak životní prostředí.

Proč musejí bezdomovci spát venku?

Na stránkách www.kulturni-noviny.cz na to odpovídá redaktor Tomáš Koloc, který píše: „Nemáme snad v naší zemi místa, kde by mohl mrazivé zimní dny přežít i ten, co jinak nemá střechu nad hlavou? Moje odpověď sociálního pracovníka, který se o lidi na ulici několik let staral, zní: Nemáme. Jistěže u nás existují zařízení s poněkud protimluvným názvem „domov pro lidi bez domova“, jejichž součástí jsou i azylové domy a noclehárny, jenže přijetí do pokoje v azylovém domě je dlouhodobější řízení a noclehárny mají jen určitý počet lůžek, o které se běžně losuje – a ten, kdo si „nevylosuje“ se musí odebrat na nocleh venku. Ve dnech s teplotou nad patnáct stupňů to není pro otužilé bezdomovce žádný problém, horší je, když teplota klesne pod bod mrazu. Velká města vyspělých západních sociálních států, jako je například Francie, to většinou řeší obrovitou vyhřívanou nafukovací ubytovnou, která se s prvními mrazivými dny postaví na některém stadionu nebo na prostranství, kde normálně ložírují cirkusy – a tam může přenocovat každý. Úplně každý.“

Ilustrační foto z Facebooku projektu

Bez alkoholu v zimě venku nepřežijete

A pokračuje: „České domovy to řeší tak, že pro ty, kdo si nevylosovali pravidelné lůžko, mají v nějaké volné místnosti domova (většinou je to tělocvična) připraveny matrace, na kterých může spát… jen ten, kdo odpovídá zákonným standardům sociální práce. A tak pokud na zastávkách českých vlaků, autobusů a hromadné dopravy vidíte v těchto dnech už od setmění ležet podivné lidi, vězte, že je sem dohnal bludný kruh zimy, který si můžeme projít v těchto jednoduchých otázkách a odpovědích: Proč v těchto zimních dobách na každé zastávce leží bezdomovec? Protože na zemi v té zimě může člověk snáze umrznout. Proč nejsou všichni bezdomovci na noc v zimní noclehárně? Protože do té se pouští jen pod určitý limit promile alkoholu v krvi. Proč nejsou bezdomovci střízliví? Protože v takovém mrazu celý den na ulici střízlivý nevydržíte. A to neexistuje nějaká organizace, kde by mohli v mrazivých dnech trávit celý den? Neexistuje. České domovy jsou totiž organizovány tak, že většinou sdružují několik různých sociálních služeb. První z nich je azylový dům (většinou je v patře) a tam bydlí lidé s obecním doporučením, kteří splnili řadu podmínek, počínaje už tím, že předložili doklady. (Osobní doklady jsou to první, co vám na ulici ukradnou už pár hodin poté, co se na ni dostanete. Kromě hotových peněz není pro zloděje cennějšího lupu, než jsou doklady, které se dají okamžitě prodat, protože je po nich stálá poptávka.). Klientů azylu jsou v jednom domově řádově desítky. Druhá je noclehárna, místo, které je pro zbytek klientů (řádově stovky) otevřené přes noc, většinou od osmi večer do osmi ráno. Třetí je denní centrum, které je otevřené odpoledne, většinou od dvanácti hodin do tří.“

Pokud jste, stejně jako my, po přečtení výňatku z článku pana Koloce a příběhů jednotlivých bezdomovců nabyli dojmu, že je v naší zemi něco špatně, když se nedokáže postarat o své nejchudší a nejslabší, z nichž pár lidí každou zimu umrzne, jste tu správně. A pokud máte pocit, že řešení, které přináší iglou (ne od státu a jeho organizací, ale od aktivistů, co vytvořili projekt a vybírají na něj v dobrovolné sbírce), je nedostatečné, jste tu opět správně. Ať už je v čele státu pravice, levice či ANO, na bezdomovce nějak nezbývá. Tak aspoň iglou, zaplať pánbu za něj.

Vložil: Markéta Vančová