I lama alpaka je z toho v lehkém šoku. Nejstarší Zoo u nás slaví ne 100, ale rovnou 115. Jak se s trapasem vyrovnali?

Foto: Zoo Liberec

Popisek: Vstup do liberecké Zoo, ilustrační foto

FOTO A nutno říci, že v Zoo k tomu přistoupili s humorem a na Facebook vyvěsili srandovní fotku jedné ze svých dvou lam alpak, přesněji lamáků, jsou to totiž samci, kde se fotografovi podařilo zastihnout velmi udivený výraz tohoto bratrance velblouda, a přidali k tomu nápis: „Ten pocit, když vám historici oznámí, že 100. výročí jste měli slavit už před 15 lety…“ O co jde? Zoologická zahrada Liberec, čerpajíc z dlouhodobě přepisovaných informací o svém vzniku, plánovala v letošním roce oslavit své jubilejní sté výročí. Během příprav tematických akcí a hlubšího zkoumání celé historie se však zjistilo, že je ještě starší, než všichni předpokládali. Nové badatelské průzkumy dokazují, že byla založena již v roce 1904 a v letošním roce tak neoslaví jubilejních stovku, ale bude jí už rovnou sto patnáct let.

V rámci oslav významného výročí plánuje Zoo Liberec na podzim tohoto roku vydat rozsáhlou knižní publikaci mapující celou její dlouhodobou historii. Na vzniku publikace Zoo spolupracuje mimo jiné i s členy libereckého badatelského spolku Rodokmen.Biz (Martin Šulc, Josef Soukup a Julius Jankovič), kteří pro ni popisují počátky a vývoj zahrady v prvních desetiletích. Jedním z úkolů badatelů bylo také dohledat nějaký dobový dokument z roku 1919 potvrzující vznik a založení této nejstarší Zoo v Čechách. Téměř po ročním bádaní skupina historiků v dobovém tisku žádný dokument či informaci k tomuto letopočtu neobjevila, nalezla však dokument, ve kterém město Reichenberg předává městské pozemky Ornitologickému spolku právě za účelem založení zoologické zahrady (Tiergarten Reichenberg). Tento dokument ale nepochází z roku 1919, nýbrž je datován v roce 1904.

Takhle vtipně pojala Zoo Liberec na Facebooku mýlku ohledně stáří zoologické zahrady

Od labutí a srnčího výběhu k regulérní Zoo

„V roce 1904 město povoluje Ornitologickému spolku zřízení zoologické zahrady za Gondolovým rybníkem (dnešní Labutí jezírko). Ze srnčího výběhu a rybníčků pro ptactvo se velmi záhy na vzdálenějších pozemcích v údolí potoka vyvinula malá zoologická zahrada. K pestrému ptactvu, srncům, ovcím a drobnému zvířectvu brzy přibyla i další zvířata. Již před první světovou válkou se v zahradě chovali kromě drobného zvířectva z celého světa také draví ptáci, hadi, ještěři, ryby, dikobraz, opice nebo divoký buvol. Mimo vlků, lišek, divokých psů a dalších menších šelem zde návštěvníci mohli spatřit také medvědy či pumu. V roce 1908 bylo v areálu Zoo zbudováno také první větší zimoviště a o rok později dokonce i pavilon opic, klece pro šelmy, čtyři akvária a tři terária. V roce 1913 Zoo chovala na 110 druhů domácího a cizokrajného ptactva a více než 130 druhů zvířat z celého světa. Návštěvnost se zvedala rapidním tempem a nechyběli ani návštěvníci ze zahraničí,“ popisuje začátky liberecké Zoo Martin Šulc ze spolku Rodokmen.Biz.

Podzim roku 1919. Tehdy šlo o velmi malou zahradu s expozicemi v místech dnešní dolní části Zoo. Foto Facebook / Zoo Liberec

Ulhaný ředitel

Důvodem, který všechny vedl k mylnému datování vzniku zoo v roce 1919, bylo záměrné zkreslování nejstarší historie Zoo samotným bývalým ředitelem Erichem Sluwou. „Když se v roce 1929 stal Erich Sluwa z dosavadního správce ředitelem, začal vydávat o zoologické zahradě tzv. průvodce ve formě brožur. Jak sám tvrdí, do roku 1942 jich bylo více než třicet. Jakýmsi společným jmenovatelem Sluwových brožur bylo do určité míry zkreslování skutečného vzniku a předchozí historie liberecké Zoo,“ vysvětluje Šulc. V roce 1934 Sluwa dokonce vydává brožuru k příležitosti patnácti letům založení zoo, ve které označil rok 1919 rokem skutečného založení Zoo a o předchozím působení a zásluhách Ornitologického spolku se zde vůbec nezmiňuje. Údajům, které uváděl dlouholetý a oddaný ředitel liberecké Zoo, a který se sám prohlašoval za zakladatele, nebyl důvod nevěřit. Poválečná literatura pak vesměs ze Sluwových zpráv vycházela a čerpala a díky tomu se veřejnost dodnes mylně domnívá, že nejstarší zoologická zahrada v České republice byla založena nikoliv v roce 1904, ale až v roce 1919.

Vodní ptactvo v prvorepublikové liberecké Zoo, foto Facebook / Zoo Liberec

Plány oslav

Přestože liberecká Zoo neslaví sto let, ale výroční mnohem vyšší, veřejnost a příznivci Zoo o oslavu významného jubilea nepřijdou. Jako překvapení a poděkování pravidelným návštěvníkům si zahrada mimo jiné připravila dárek v podobě výrazného snížení cen permanentek. Změna vstupného se dotkne ročních neomezených nepřenosných permanentek, jejichž ceny se snižují na třetinu a pořízení se nyní vyplatí již po druhé návštěvě zoo.

„Jednou z našich priorit je také zachování přízně a dobrých vztahů s našimi pravidelnými návštěvníky. Pevně doufáme, že i díky tomuto výraznému zlevnění vstupného nám i nadále zachovají svou přízeň a svou návštěvou nám pomohou zkvalitňovat a zlepšovat naše nabízené služby, komfort chovaných zvířat a v neposlední řadě také podporovat naše terénní ochranářské projekty. Budeme rádi, když oslaví toho významné jubileum společně s námi,“ dodává ředitel Zoo, MVDr. David Nejedlo.

Meziválečná liberecká honorace před medvědincem, foto Facebook / Zoo Liberec

Součástí oslav bude také několik tematických akcí a výstav, o kterých bude Zoologická zahrada Liberec pravidelně informovat v průběhu celého roku. Vyvrcholením by mělo být vydání obsáhlé publikace o historii Zoo, na které zahrada spolupracuje s badatelským spolkem Rodokmen.Biz a spisovatelem a novinářem Miloslavem Lubasem. A co je v liberecké Zoo nového?

Zoo plánuje rozšíření o dalších 10 hektarů

Liberecká Zoo, nejstarší zahrada na území bývalého Československa, přichází letos, v roce svého významného jubilea, se smělým plánem na rozšíření stávajícího areálu. Zvětšit by se mohl téměř dvojnásobně. Svůj záměr představilo vedení Zoo i na radě města, která ho první únorový týden schválila a představila veřejnosti. „Plány Zoo podporujeme. Cílem je získat nové atraktivní a přírodní expozice a zoologickou zahradu kvalitativně posunout dál,“ řekl náměstek Ivan Langr.

Liberecká zoologická zahrada z výšky, foto Facebook / Zoo Liberec

Nové území, které by se mohlo stát součástí Zoo, se nachází v údolí za Sovovou ulicí směrem k bývalému lesnímu amfiteátru. Tímto údolím nevede žádná turisticky značená cesta a z hlediska uzavření prostoru se pro běžnou veřejnost nejedná o významný zásah. Většina pozemků jsou lesní porosty. Stávající a nový areál by byl propojen mostem nad Sovovou ulicí.

Údolí ohrožené divočiny pro tygra ussurijského, medvěda, vlka či zubra

V Údolí ohrožené divočiny, jak Zoo svůj záměr nazývá, by mohly vzniknout relativně levné, prostorné přírodní expozice pro chladnomilné druhy zvířat, jako je např. tygr ussurijský, medvěd, vlk či zubr evropský, jejichž chov nevyžaduje stavbu nákladných vytápěných pavilonů. Zároveň by na nové území dala přesunout i řada stávajících chovaných druhů (např. tygři či velbloudi) a tím by došlo ke zvýšení prostorové kapacity ve stávajícím areálu. Jaká ale bude výsledná skladba zvířat v tomto údolí bude samozřejmě záležet na doporučení odborníků, stupni ohroženosti zvířat a na spolupráci s koordinátory chovů jednotlivých druhů.

Zasněžená Zoo Liberec, foto Facebook / Zoo Liberec

Ocitli jsme se na pomyslném rozhraní

Důvodem, který zoologickou zahradu k tomuto rozhodnutí vedl, je především připravovaná novelizace zákonů o chovu volně žijících zvířat v lidské péči. Ta s největší pravděpodobností během dvou let výrazně změní a zpřísní podmínky pro chov řady druhů zvířat a některé ze stávajících výběhů nebudou nově stanovené parametry splňovat. „Ocitli jsme se na pomyslném rozhraní. Buď můžeme jít nadále cestou snižování počtu chovaných druhů a vzdát se chovu prostorově náročnějších, ale zato návštěvnicky atraktivních zvířat jako jsou šelmy či sloni. Nebo můžeme usilovat o rozšíření stávajícího areálu. Dosud jsme zpřísňování norem na chov ohrožených druhů v lidské péči řešili snižováním počtů zvířat a spojováním výběhů. To ale nemůžeme dělat do nekonečna. V minulých letech jsme z prostorových důvodů už skončili například s chovem nosorožců, orangutanů či gepardů“, vysvětluje ředitel Zoo David Nejedlo.

Součástí nového areálu by se stal i opuštěný lesní amfiteátr, který by po rekonstrukci mohl sloužit k ukázkám sokolnictví a letových dovedností dravých ptáků, ale i dalším kulturně vzdělávacím programům pro veřejnost. Navržená plocha nového území by se napojila i stávající Dětský koutek, který zoologická zahrada již několik let provozuje. Ten by pro veřejnost zůstal samostatně přístupný i nadále.

Výběh pro žirafy a zebry, foto Facebook / Zoo Liberec

Kdy? To je otázka

Kdy se areál začne rekonstruovat však není ještě jisté. Zoo Liberec je momentálně ve fázi příprav dokumentů a strategické změny územního plánu. „Na úpravě nového areálu bychom i z finančních důvodů pracovali postupně. Nejprve bude potřeba celý areál oplotit, zasíťovat a připravit infrastrukturu. První výběhy by mohly vzniknout až v řádu několika let“, dodává Nejedlo. „Jsme si vědomi velmi složité finanční situace našeho zadluženého zřizovatele, města Liberce. Na druhou stranu máme povinnost udržet si svou konkurenceschopnost ať již jako volnočasového areálu a turistického cíle nebo jako profesionálního ochranářského centra s mezinárodním významem,“ říká Nejedlo.

Projekt Údolí ohrožené divočiny si klade za cíl udržet tuto konkurenceschopnost za relativně co nejmenší finanční náklady. Jakou částku si však vyžádá, představí až územní architektonická studie a nižší stupeň projektové dokumentace, jejíchž vypracováním rada města vedení Zoo a příslušné odbory Magistrátu města Liberce pověřila. Již nyní se však dá říci, že náklady na realizaci tohoto projektu se budou pohybovat v řádu desítek, nikoli stovek milionů.

Psali jsme

Smutní rodiče. Pár vzácných lvů berberských přišel o mláďata, již podruhé. Co odhalila ...

V generálním plánu rozvoje liberecké Zoo i nadále zůstává výrazná rekonstrukce horní části Zoo, která bude zahrnovat stavbu slonince, rekonstrukci pavilonu žiraf, hospodářské budovy i vybudování nové expozice Africká planina.

Vložil: Markéta Vančová