Hitlerovi to s libereckými Židy nevyšlo, řekl rabín. Město si připomnělo Křišťálovou noc a instalovalo další Kameny zmizelých

Foto: Město Liberec

Popisek: Židovská obec Liberec na pěti místech v Liberci nechala vsadit do dlažby dalších 12 Kamenů zmizelých

FOTOGALERIE Hrůzy Křišťálové noci, vypálení židovských synagog a řízenou likvidaci židovských obchodů v noci z 9. na 10. listopadu 1938 si o osmdesát let později připomněli účastníci setkání v liberecké synagoze. Účast byla velká a prestižní, nechyběli izraelský velvyslanec Daniel Meron, senátor za Liberecký kraj Michael Canov, hejtman Půta, předseda Federace Židovských obcí v ČR Petr Papoušek, vrchní zemský rabín Karol Sidon i místopředseda Židovské obce Liberec Pavel Jelínek… Ti všichni připomněli odkaz Křišťálové noci - zlo číhá v každé době. Křišťálová noc se totiž pokládá za počátek holocaustu, největší masové vraždy v dějinách. A nevyhnula se ani Liberci. Před druhou světovou válkou čítala tamní židovská komunita na tisíc čtyři sta osob, po válce se z koncentráků vrátilo pouhých 37 lidí… Na památku Židů, zavražděných nacisty během holocaustu, se instalují tak zvané Kameny zmizelých – ty se ukládají před dům, ve kterém nacisty zavraždění lidé naposledy bydleli nebo pracovali. V současné době už lze v ulicích Liberce „klopýtnout“ o 37 těchto kamenných vzpomínek na oběti holocaustu. Nyní jich totiž přibylo 12 nových.

Vypálení židovských synagog a řízenou likvidaci židovských obchodů o tzv. Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 si v pátek 9. listopadu připomněli účastníci setkání v liberecké synagoze. Moderní modlitebna stojí od roku 2000 na místě původní synagogy, kterou před 80 lety vypálili nacisté. Vzpomínkové setkání připravila Židovská obec Liberec ve spolupráci se statutárním městem Liberec, Libereckým krajem a Federací židovských obcí ČR.

Nová obec byla sice menší, zato měla tóru

Původní neorenesanční synagoga byla v Liberci postavena v roce 1899 a stávala severně od radnice a divadla. Její věž, vysoká 39 metrů, byla nejvýše sahající věží ve městě a stavba samotná byla jednou z jeho dominant. Bohužel ani ona o Křišťálové noci neunikla antisemitské hysterii. „Nová synagoga ale dosvědčuje, že Hitlerovi to s libereckými Židy nevyšlo. Hned po válce se zadupaná obec obnovila. Byla sice desetkrát menší než ta předválečná, ale měla aron ha kodeš a měla tóru (aron ha-kodeš je schrána nalézající se v synagoze u stěny orientované směrem k Izraeli, respektive k Jeruzalému; bývá velmi bohatě zdobena a ve svých útrobách ukrývá svitky tóry, pět knih Mojžíšových, čili prvních pět knih hebrejské bible, na papírových svitcích - pozn. red.). Dodnes z ní čteme. Rabínský student David Maxa se za rok stane naším rabínem. Je to pro nás velké povzbuzení k uchování i rozvoji židovské tradice v Liberci,“ řekl ve svém projevu předseda Židovské obce Liberec Michal Hron.

Nová synagoga byla postavena v roce 2000 na místě původní synagogy, kterou před 80 lety vypálili nacisté, foto Wikimedia / Bonio

Na vzpomínkové akci, spojené s modlitbami a bohoslužbou, dále promluvili velvyslanec Státu Izrael Daniel Meron, senátor za Liberecký kraj Michael Canov, hejtman Libereckého kraje Martin Půta, předseda Federace Židovských obcí v ČR Petr Papoušek, vrchní zemský rabín Karol Sidon, místopředseda Židovské obce Liberec Pavel Jelínek a rabínský student David Maxa. Ten ve svém vystoupení uvedl: „Jak se již v židovské historii mnohokrát potvrdilo, touha po životě zvítězila, díky čemuž zde dnes stojíme. Židé jsou v naší zemi respektováni, Česká republika patří mezi nejbližší přátele Izraele, a právě teď je naše synagoga plná lidí, kteří chtějí vzpomínat. Ať nám památka této a dalších zničených synagog a těch, kteří byli zavražděni, připomene, jakých ohavností jsou lidé schopni. Ať všichni pracujeme na tom, aby naše společnost byla založena na spravedlnosti a toleranci,“ řekl David Maxa.

Batthyány: Jsme si až příliš jisti, že Křišťálová noc a holocaust patří do historie

Velvyslanec Státu Izrael Daniel Meron ve svém projevu mj. varoval před hrozbou antisemitismu. „Třiasedmdesát let po holocaustu je hrozné vidět antisemitismus, který se v naší společnosti znovu projevuje. Důkazem je nedávný brutální útok na synagogu v Pittsburghu v Pensylvánii,“ konstatoval Daniel Meron s tím, že holocaust je rána, která se nikdy nezahojí.

Letošní 80. výročí Křišťálové noci okomentoval i primátor Liberce Tibor Batthyány, který k němu řekl: „Dnešní společnost si je až příliš jistá, že zvěrstva jako Křišťálová noc a holocaust patří do historie a současná svoboda a demokracie jsou samozřejmostí. Bohužel není většího omylu. Argumentovat tím, že minulost zůstane minulostí a že dnes už jsme někde jinde, je nesmysl. Křišťálovou noc, holocaust ani jakýkoli další pogrom kdekoli na světě nezapříčinila doba, ale lidé a v lidech živená nenávist. Bohužel i dnes žijeme v době, kdy někteří politici staví své programy na nenávisti a vymezování se vůči druhým. Proto prosím, poučme se z naší historie, nenaslouchejme nenávistné rétorice a neopakujme historické chyby. Jak řekl Winston Churchill: Národ, který zapomene svou minulost, nemá žádnou budoucnost.“

Hořící liberecká synagoga o Křišťálové noci, zdroj Krajská vědecká knihovna v Liberci

Půta: První velký protižidovský pogrom v novodobých dějinách

O Křišťálové noci, která získala svůj název podle střepů z rozbitých výloh židovských obchodů, bylo v Německu, Rakousku a českém pohraničí zavražděno 91 Židů, vypáleno 1200 synagog a zničeno 7500 židovských obchodů. Vzniklé škody by při přepočtu na dnešní ceny dosáhly neuvěřitelných 45 miliard eur. Majitelé navíc museli nepořádek uklidit a ještě zaplatit za způsobené škody. Pojistné za zničený majetek zabavili nacisté. Tuto událost následovala další ekonomická, politická a společenská perzekuce Židů, která vyvrcholila v konečné řešení židovské otázky. Proto je Křišťálová noc z 9. na 10. listopadu 1938 často uváděna jako počátek holocaustu.

„Norimberské zákony a vytěsňování Židů ze společnosti přimělo Herschela Grünspana, ke spáchání atentátu na německého velvyslaneckého radu v Paříži Ernsta von Ratha. Jeho smrt byla vítanou záminkou pro nacisty k rozpoutání prvního velkého protižidovského pogromu v novodobých dějinách,“ řekl hejtman Martin Půta. 

Jelínek: Většina mých příbuzných tak zemřela v koncentračních táborech

„Vztahy mezi sudetskými Němci a českou menšinou v tehdejším Reichenbergu – Liberci bych tehdy označil za sousedské. Byť jsem byl příliš malý, abych si pamatoval veškeré souvislosti. Dramaticky se však změnily přijetím Norimberských zákonů v září 1935,“ vzpomíná rodilý Liberečan a poslední žijící člen předválečné židovské komunity ve městě Pavel Jelínek. „Jejich akceptování našimi sousedy ve městě dodnes nemohu pochopit,“ doplňuje Jelínek.

V hlášení četnické stanice v Bílé na Turnovsku z 12. listopadu 1938 doslova stojí: „Oznamuji, že podle sdělení důvěryhodné osoby byly dne 9. listopadu 1938 v Liberci protižidovské výtržnosti. Židovská synagoga byla vypálena a několik výkladních skříní židovských obchodů bylo rozbito. Ježto všichni židé jsou z Liberce vyháněni jest pravděpodobno, že se budou snažiti překročiti státní hranice illegálně“.

„Přes stále se zhoršující situaci si spousta Židů nepřipouštěla přímé ohrožení. Jen málo lidí se včas vystěhovalo. Na druhou stranu je třeba říci, že jen velmi málo zemí bylo ochotno udělovat víza. Většina mých příbuzných tak zemřela v koncentračních táborech. Moje babička, Josefína Ledererová, byla zavražděna v Treblince. Z těch, kteří prošli koncentrákem, se vrátily pouze mé dvě tety,“ připomíná výsledek nacistické zlovůle Pavel Jelínek, místopředseda Židovské obce Liberec.

Hron: „Slušné“ lidi naprosto ovládla rasová nenávist a hysterie

„Z dobového zahraničního tisku se můžeme dočíst, že obchody vypadaly jak po náletu, zboží z výloh bylo násilníky rozkradeno a všemu tomu přihlíželi jinak slušní lidé, které jak se zdálo, naprosto ovládla rasová nenávist a hysterie,“ popisuje reakce tehdejších svobodných sdělovacích prostředků Michal Hron, předseda Židovské obce Liberec.

Předseda Židovské obce Liberec Michal Hron s jedním z Kamenů zmizelých, foto Město Liberec

Tragická linka listopadové noci pokračovala do následujících dnů, měsíců a let, kdy do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen bylo stoupenci nacistického režimu odvlečeno na třicet tisíc Židů. „Před druhou světovou válkou čítala židovská komunita v Liberci na tisíc čtyři sta osob. Po jejím skončení se do severočeské metropole z koncentračních táborů vrátilo pouhých 37 lidí,“ řekl Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. 

„Vzpomínky na minulost mě stále pronásledují. Čím jsem starší, tím víc. Fotografii s Hankou Tausigovou, na které se držíme za ruce s mou vzdálenou příbuznou a dětskou kamarádkou, mám u postele na nočním stolku. Vidím ji každý den. V osmi letech, asi v roce 1943, šla se svou maminkou do plynu v Osvětimi,“ popsal Pavel Jelínek. „Holokaust je jedna z nejstrašnějších událostí v lidských dějinách, strašnější o to víc, že byla cíleně naplánována a prováděna národem, který se v té době považoval za nejkulturnější národ vůbec,“ doplnil hejtman Martin Půta. „Zpočátku plíživé represivní postupy nacistů při arizaci německého hospodářství společně s odsunem 12.000 Židů vyústily v mnoho protižidovských akcí, z nichž největší byla ta z listopadu 1938,“ upřesnil Hron.

Utéci již nebylo kam

V roce 1938, ale především v tom následujícím se Židé v nacisty ovládaných zemích ocitli v přetěžké situaci. Po Křišťálové noci byli v Německu, obsazeném Rakousku a v okupovaném pohraničí českých zemí po desítkách vražděni a po tisících odváženi do koncentračních táborů. Mnoho z nich se rozhodlo odjet do zahraničí. Spojené státy a Velká Británie zvyšování kvót pro přijetí uprchlíků odmítaly. Emigrace do tehdejší Palestiny se zcela zastavila. Spojené státy přijaly v letech 1933 až 1938 na 40 tisíc Židů, zlomek těch, kteří o to usilovali. Známý je osud lodě St. Louis, kterou nepřijaly Spojené státy, musela se obrátit a vrátit se zpět do Evropy. Teprve zákrokem ministra financí Henryho Morgenthaua se podařilo ustavit v roce 1944 zvláštní výbor pro válečné uprchlíky, který zachránil životy desetitisíců Židů.

Nácci o Křišťálové noci řádili po celém kraji - zde je zachyceno vypálení synagogy v České Lípě, zdroj holocaust.cz

Křišťálová noc a ti, kteří jí významně napomáhali, rozpoutali před osmdesáti lety genocidu namířenou proti židovskému etniku dosud nepředstavitelných rozměrů. V koncentračních táborech bylo zavražděno na šest miliónů příslušníků tohoto národa.

Kameny zmizelých, ve světě známé jako Stolpersteine

Při příležitosti 80. výročí Křišťálové noci nechala Židovská obec Liberec na pěti místech v Liberci vsadit do dlažby dalších 12 Kamenů zmizelých, ve světě známých pod původním německým názvem Stolpersteine. Nové kamenné „pomníčky“, jejichž instalaci přihlížel i náměstek primátora Ivan Langr, dávají vzpomenout na Waltera Schnürmachera, Alfreda Krause, Tilu Lieberovou a rodiny Rosenbachových a Fischlerových.

Tradice, která v Liberci začala v roce 2016, má přimět kolemjdoucí pomyslně zakopnout, zastavit se a zapřemýšlet nad minulostí. „Každý kámen je originál a na svém mosazném povrchu jmenovitě připomíná konkrétního člověka, což je kontrastem k bezejmennému průmyslovému vraždění v koncentračních táborech,“ komentoval předseda Židovské obce Liberec Michal Hron.

Vložil: Markéta Vančová