Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ryjeme držkou v zemi. Milion lidí v chudobě, velké části reálně hrozí bezdomovectví. Komentář Štěpána Chába

komentář 23.03.2018
Ryjeme držkou v zemi. Milion lidí v chudobě, velké části reálně hrozí bezdomovectví. Komentář Štěpána Chába

Autor: Hans Štembera

Popisek: Bezdomovec; ilustrační foto

Brno, Liberec, Benešov a Praha 7. Tři města a jedna městská část. Jejich jednotícím prvkem je snaha vyřešit bezdomovectví a dosáhnout toho, aby bezdomovectví zkrátka vymizelo. Brno si vytyčilo za cíl ukončit bezdomovectví rodin s dětmi. A obsadilo osm sociálních bytů rodinami, které doposud pendlovaly mezi azylovými domy a ubytovnami. Liberec chystá zabydlet 12 bytů bezdomovci. Praha 7 se připojila k brněnskému konceptu ubytovat rodiny s dětmi. Všechno je to moc hezké a víc na komunální úrovni asi dělat nejde. Ale přesto se ptám, stačí to? Vyřeší se tím něco celospolečensky?

Je krásné, šlechetné a potřebné, aby se města snažila pomoci lidem, kteří se ocitli na společenském dně. Vždyť míra bezdomovectví je vizitkou země. Čím více bezdomovců, tím horší prostředí pro život. V Moskvě jsou tisíce dětí bydlících v kanalizacích, na ulicích, dětí celkově opuštěných a nikdo se o ně nijak výrazně nezajímá. Stávají se z nich zloději, narkomani, lidé bez budoucnosti. V USA, abychom byli spravedliví, jsou doslova bezdomovecké kolonie, které obklopují města, chudinské slumy, kde má bída skutečné žně. U obou těchto zemí je to známka jistého pohrdání jedincem.

Jak jsme na tom my

V České republice na tom ale nejsme o moc lépe. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí na ulici v ČR žije bez mála 70 000 lidí. Přičemž lidé, kteří jsou na hraně, je v odhadech MPSV 120 000. 120 000 lidí, kteří neví, zda příští měsíc budou bydlet, nebo se vydají někam pod most. To jsou dohromady téměř dvě procenta obyvatel republiky.

Nejčastější důvod bezdomovectví

Alarmující je důvod toho, proč lidé skončili bez domova. V 90 % na tom mají zásluhu exekuce a dluhy. 90 % bezdomovců je dokonale na společenském dně, protože vrcholným politikům se příliš nechce do změn zákonů týkajících se exekucí. Stávající zákony patří mezi nejpřísnější na celém světě. Exekutoři se mohou chovat jako páni světa. Exekuční systém může doslova zničit člověka. A ničí ho, denně, neustále. A nejhorší je, že lidé jsou bezmocní. Nemohou se dovolat ničeho a nikoho. A to už dlouhá, dlouhá léta. Výzkum MPSV zároveň ve své studii nepřímo prokázal, že lidé, kteří jsou ohroženi příjmovou chudobou, jsou ohrožení i ztrátou bydlení. Lidí ohrožených příjmovou chudobou je jeden milion. To chystáme, že budeme republikou bezdomovců?

Nechme je ležet v bahně

Stát by měl usilovat o to, aby se stav radikálně zlepšil. Musí zařídit, aby se člověk, který upadne do beznadějné situace, kterou není sto sám zvládnout, mohl ode dna odrazit. Stávající systém je nechá ležet v bahně. A pak nám, skrze komunální politiky, dovolí zaslzet nad tím, že pár jedincům bylo dovoleno vrátit se alespoň do bytu. Ale bezdomovectví, dluhy, příjmová chudoba, to jsou systémové vady, nikoliv konkrétní a lokální problémy, které jde vyřešit několika málo sociálními byty. Ač je to, opakuji, šlechetné a krásné, přesto to nic neřeší.

Je každý člověk jedinečný?

Stát se má, skrze politiky a změny zákonů, postarat o prevenci. Nedovolit, aby se hodnota člověka snížila jen na „má dáti / dal“. Vím, jsem idealista, v každém člověku vidím jeho jedinečnost, neopakovatelnost, jeho smysl, nedokážu člověka ponížit na statistickou položku, na živočicha, jehož hodnota je tak vysoká (či nízká), jak dokáže naplnit své bankovní konto. Copak vrcholoví politici nevidí, že se jako republika ocitáme na dně? Že už ryjeme držkou v zemi? Svým přístupem, který postrádá lidskost, dávají oprátku naší budoucnosti. Pokud problém nebudeme řešit, v budoucnu uslyšíme už jen křupnutí vazu. Bojím se, aby ten zvuk nepřipomínal výstřel z Aurory. Nasraných je čím dál víc. To není směrovka na život v prospěritě a štěstí.

Vložil: Štěpán Cháb

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace