Ryjeme držkou v zemi. Milion lidí v chudobě, velké části reálně hrozí bezdomovectví. Komentář Štěpána Chába
komentář
23.03.2018
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bezdomovec; ilustrační foto
Brno, Liberec, Benešov a Praha 7. Tři města a jedna městská část. Jejich jednotícím prvkem je snaha vyřešit bezdomovectví a dosáhnout toho, aby bezdomovectví zkrátka vymizelo. Brno si vytyčilo za cíl ukončit bezdomovectví rodin s dětmi. A obsadilo osm sociálních bytů rodinami, které doposud pendlovaly mezi azylovými domy a ubytovnami. Liberec chystá zabydlet 12 bytů bezdomovci. Praha 7 se připojila k brněnskému konceptu ubytovat rodiny s dětmi. Všechno je to moc hezké a víc na komunální úrovni asi dělat nejde. Ale přesto se ptám, stačí to? Vyřeší se tím něco celospolečensky?
Je krásné, šlechetné a potřebné, aby se města snažila pomoci lidem, kteří se ocitli na společenském dně. Vždyť míra bezdomovectví je vizitkou země. Čím více bezdomovců, tím horší prostředí pro život. V Moskvě jsou tisíce dětí bydlících v kanalizacích, na ulicích, dětí celkově opuštěných a nikdo se o ně nijak výrazně nezajímá. Stávají se z nich zloději, narkomani, lidé bez budoucnosti. V USA, abychom byli spravedliví, jsou doslova bezdomovecké kolonie, které obklopují města, chudinské slumy, kde má bída skutečné žně. U obou těchto zemí je to známka jistého pohrdání jedincem.
Jak jsme na tom my
V České republice na tom ale nejsme o moc lépe. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí na ulici v ČR žije bez mála 70 000 lidí. Přičemž lidé, kteří jsou na hraně, je v odhadech MPSV 120 000. 120 000 lidí, kteří neví, zda příští měsíc budou bydlet, nebo se vydají někam pod most. To jsou dohromady téměř dvě procenta obyvatel republiky.
Nejčastější důvod bezdomovectví
Alarmující je důvod toho, proč lidé skončili bez domova. V 90 % na tom mají zásluhu exekuce a dluhy. 90 % bezdomovců je dokonale na společenském dně, protože vrcholným politikům se příliš nechce do změn zákonů týkajících se exekucí. Stávající zákony patří mezi nejpřísnější na celém světě. Exekutoři se mohou chovat jako páni světa. Exekuční systém může doslova zničit člověka. A ničí ho, denně, neustále. A nejhorší je, že lidé jsou bezmocní. Nemohou se dovolat ničeho a nikoho. A to už dlouhá, dlouhá léta. Výzkum MPSV zároveň ve své studii nepřímo prokázal, že lidé, kteří jsou ohroženi příjmovou chudobou, jsou ohrožení i ztrátou bydlení. Lidí ohrožených příjmovou chudobou je jeden milion. To chystáme, že budeme republikou bezdomovců?
Nechme je ležet v bahně
Stát by měl usilovat o to, aby se stav radikálně zlepšil. Musí zařídit, aby se člověk, který upadne do beznadějné situace, kterou není sto sám zvládnout, mohl ode dna odrazit. Stávající systém je nechá ležet v bahně. A pak nám, skrze komunální politiky, dovolí zaslzet nad tím, že pár jedincům bylo dovoleno vrátit se alespoň do bytu. Ale bezdomovectví, dluhy, příjmová chudoba, to jsou systémové vady, nikoliv konkrétní a lokální problémy, které jde vyřešit několika málo sociálními byty. Ač je to, opakuji, šlechetné a krásné, přesto to nic neřeší.
Je každý člověk jedinečný?
Stát se má, skrze politiky a změny zákonů, postarat o prevenci. Nedovolit, aby se hodnota člověka snížila jen na „má dáti / dal“. Vím, jsem idealista, v každém člověku vidím jeho jedinečnost, neopakovatelnost, jeho smysl, nedokážu člověka ponížit na statistickou položku, na živočicha, jehož hodnota je tak vysoká (či nízká), jak dokáže naplnit své bankovní konto. Copak vrcholoví politici nevidí, že se jako republika ocitáme na dně? Že už ryjeme držkou v zemi? Svým přístupem, který postrádá lidskost, dávají oprátku naší budoucnosti. Pokud problém nebudeme řešit, v budoucnu uslyšíme už jen křupnutí vazu. Bojím se, aby ten zvuk nepřipomínal výstřel z Aurory. Nasraných je čím dál víc. To není směrovka na život v prospěritě a štěstí.
Vložil: Štěpán Cháb