Už nikomu nic nedlužím. Prezident promluvil o milosti pro Kajínka a dostal sodu. Novináři pak vyzpovídali všechny přeživší aktéry a…
09.05.2017
Foto: Alfedus / repro
Popisek: Jiří Kajínek je nyní ve věznici v Rýnovicích
Vojtěch Pokoš měl neuvěřitelné štěstí, v roce 1993 totiž přežil divokou střelbu na posádku auta. Ve voze seděl on, jeho bratr Julián a podnikatel Štefan Janda. Střílel po nich, alespoň podle policie a soudů, Jiří Kajínek. A právě díky Pokošovu svědectví byl nejznámější český vězeň odsouzen za dvojnásobnou vraždu na doživotí…
Celý případ nedávno svým vyjádřením rozvířil prezident Miloš Zeman, řekl totiž, že by Kajínkovi mohl udělit milost. O divokých devadesátkách se v posledních týdnech začalo mluvit i díky reportáži TV Prima, ve které Prokoš otevřeně promluvil. Kajínek jí ve věznici viděl a do TV Prima poslal dopis… Hodně otazníků vyvolal i exkluzivní rozhovor Kajínka pro FM Dnes.
Co řekl Vojtěch Pokoš, na jehož svědectví to celé stojí
Kde Vojtěch Pokoš přesně v Rakousku žije, nechtěl reportérům TV Prima prozradit. Sešli se s ním v městečku Retz a začali se bavit o posledním prohlášení Miloše Zemana. Možnost, že by Kajínek dostal milost, prý Pokoše děsí. „A když si k tomu ještě přimyslím, jak nad náma prostě stál a chladnokrevně do mě střílel, nikdy jsem mu nic neudělal, akorát, že dostal za to peníze, tak takovejdle člověk by měl dostat milost? Není to jenom zlodějíček. Je to chladnokrevnej vrah,“ prohlásil Pokoš v pořadu Očima Josefa Klímy na TV Prima. O osudovém okamžiku, kdy na něj Kajínek střílel, se ale mluvit nebojí. „Jednu jsem dostal do stehna, druhou jsem dostal do předloktí, třetí jsem dostal do lopatky, která šla přes tu lopatku až pod temeno tady a čtvrtou sem do kyčle,“ popisuje. Z toho, že by Kajínka mohli omilostnit, má strach. „A teď kdyby měl vylézt, tak jako, on 100%, já si myslím 100%, že bude špekulovat nad tím, jak mě oddělat. A tak, aby na to nikdo nepřišel. I když by byl podezřelej,“ řekl pro TV Prima Pokoš.
Měl jsem 41 dnů k pomstě, opáčil Kajínek
Po shlédnutí uvedené reportáže to Kajínkovi nedalo a do TV Prima poslal dopis. Píše v něm o svém slavném útěku. „V roce 2000 jsem mohl 41 dnů využít k pomstě, o které Pokoš mluví, ale já jsem se vždy naopak bál o život Pokoše, protože právě on může vnést jasno do kauzy! Dostal jsem za všechny ty dlouhé roky mnoho nabídek na Pokošovu likvidaci, na které jsem vždy odpověděl, že jsem nikdy nikoho nezabil a Pokoš musí žít, aby mohl říci pravdu! Zatím stále lže,“ uvedl pro televizi Prima Jiří Kajínek a pokračuje: „Těsně před zahájením procesu mi Pokoš vzkázal, že řekne u soudu pravdu, že jsem na ně nestřílel! Jenomže těsně před soudem policisté Pokošovi řekli, že má volbu: ukáže na mě a půjde domů a zařídí mu, že ho neodsoudí za loupež,“ popsal pro TV Prima Kajínek.
TV Prima k tomu uvádí: „Ačkoliv všemožné soudy různých stupňů vždy považovaly za vraha Kajínka - Miloš Zeman se domnívá, že existují důvodné pochybnosti o jeho vině, a právě proto přemýšlí o tom, že mu udělí prezidentskou milost.“
Jiří Kajínek pro FM Dnes: Před sebou mám třeba ještě kus života na svobodě
Vlnu reakcí a zájem o celý případ vyvolal i dubnový rozhovor Kajínka pro MF Dnes. Redaktoři deníku se ho v rozhovoru ptali i na to, jak reagoval na slova Miloše Zemana, který se zmínil o tom, že mu mohl udělit milost. „Je to nepopsatelný pocit, něco, co si přejete úplně nejvíce a nejdéle – 23 let. A teď se to třeba vyplní. Prostě zázrak, který se vás může týkat,“ popisuje pro MF Dnes Kajínek. Kromě prezidentské milosti může v roce 2022 Kajínek požádat o podmínečné propuštění. „Ve vězení je pět let strašně dlouhá doba. Nehledě na to, že celou tu dobu bych neměl vůbec jisté, že by mě po těch pěti letech propustili. Těžko si připouští i to, že nejlepší roky života strávil ve vězení. „Je to velmi nepříjemné pomyšlení, ale není do deprese. Vždyť mám tu naději. A před sebou třeba ještě kus života na svobodě,“ prohlašuje v rozhovoru MF Dnes.
Přiznává, že žádným svatouškem nebyl
Dodnes má mezi veřejností hodně obdivovatelů. Roli zde hrál jeho útěk, ale i hojně navštěvovaný celovečerní film „Kajínek“. „Vysvětluji si to tak, že lidé se seznámili s mým případem a došli k tomu, že moje odsouzení je nespravedlivé,“ podotýká. Znovu promluvil i o svém útěku z věznice Mírov. „Nechtěl jsem se ztratit z očí veřejnosti. Naopak, utekl jsem proto, abych poukázal na mé nespravedlivé odsouzení. Abych docílil obnovy řízení,“ říká pro MF Dnes.
Sám ale přiznává, že žádným svatouškem nebyl. Jak se vlastně dostal na šikmou plochu? „Asi byla na začátku nejvíc má zvídavost, jak se dá otevřít zámek bez klíče… Od toho se odvíjelo, že jsem dělal nezákonné věci, za které jsem se už mnohokrát omluvil a všechny dluhy zaplatil. Už nikomu nic nedlužím. Nikdy jsem nikomu fyzicky neublížil. Násilí je a bylo vždy proti mým zásadám,“ tvrdí Kajínek. Říká také, že už je napravený, a že za svou kriminální minulost tvrdě zaplatil. „Ztráta svobody mě poučila o tom, co jsem si předtím neuvědomoval, popisuje a pokračuje: „Teď už 23 let nemám soukromí žádné. Není jediná věc, kterou bych měl právo neukázat jakémukoliv dozorci… Absolutní ztráta soukromí.“
Na svobodě si půjdu zaplavat a zaběhat
Rozpovídal se i o tom, co by na svobodě dělal. „Samozřejmě mám představu o svém životě na svobodě. Nejdříve se „rozkoukám“, zadaptuji, to, co znám zprostředkovaně, poznám v reálu. Projdu pár ordinacemi, usednu do konkrétního zubařského křesla… Půjdu si po letech zaplavat a zaběhat. A najdu si také nějakou smysluplnou práci,“ popisuje. Není prý naštěstí v situaci, že by musel z existenčních důvodů hned hledat práci. Rozhodně by chtěl dokončit další knihu, na které pracuje. Část má v hlavě a část už i na papíře. „Mám přítelkyni, teď jí právě diktuji přes telefon odpovědi na vaše otázky,“ podotýká.
Ve světě by se prý dokázal zorientovat velmi rychle. „Jsem relativně stále v obraze. To, co se je dnes v životě bez mříží běžné, znám aspoň z popisu, filmů a televize. Vždycky, jsem se zajímal o všechno nové. Nebojím se toho, já se na to těším. Samozřejmě se budu muset – a rád – nějakou dobu rozkoukávat a adaptovat na staronové i nové životní podmínky. Ale na lepší se dobře zvyká,“ vysvětluje pro FM Dnes. Až bude na svobodě, tak se prý těší hlavně na to, že bude moct jít jedním směrem stále dopředu, nebude omezen žádnou zdí. „Opouštím bránu a jdu pěšky do Mohelnice. A přes Mohelnici se dostávám dál na svobodu a nejsem po 27 letech ani vězeň, ani hledaný muž na útěku,“ sní. Ve vězení mu toho prý chybí hodně, třeba steak s oblohou a vychlazenou kolou. Ale mnohem raději by si prý dal suché kůrky s vodou, ale na svobodě. Kajínek tak stále doufá v nějaký zvrat. Prezidentův výrok mu dodal naději a tak teď čeká, co bude dál.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Antonín Pořízek