Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Tvrdý střet kvůli sebevraždě třináctileté Julie. Ředitel školy promluvil, vinu popírá. Matka i odborník to ale vidí jasně, šlo o tvrdou šikanu

23.04.2017
Tvrdý střet kvůli sebevraždě třináctileté Julie. Ředitel školy promluvil, vinu popírá. Matka i odborník to ale vidí jasně, šlo o tvrdou šikanu

Autor: Facebook

Popisek: Třináctiletá Julie: Proč se tahle sladká holčička zabila?

O třináctileté Julii Moravcové, která před dvěma lety spáchala děsivou sebevraždu, toho bylo napsáno hodně. Nedávno o tragédii otevřeně promluvila její matka. Svůj názor na věc teď v článku MF Dnes řekl i ředitel liberecké základní školy Jiří Dvořák, kde měla být podle matky spolužáky psychicky i fyzicky týrána.

Julie byla velmi talentovaná a v současné době by asi skládala zkoušky na nějakou uměleckou školu. Nic z toho se už ale nestane. Už jsou to dva roky, co se tahle úžasná dívka oběsila. Matka z toho v jiném článku MF Dnes viní právě vedení školy. Za všechno prý mohla krutá šikana.

Ředitel otevřeně promluvil. Kde je pravda?

V novém článku MF Dnes se dočteme, že v ředitelně Základní školy Lesní stojí fotografie bývalé žákyně. Vedle jejího portrétu stojí citát: „Každý z nás má svůj šťastný konec. Tenhle je ten můj. Juli.“ „Mám na ní osobní vzpomínku,“ podotýká ředitel a přitom má v ruce danou fotku, kterou si sám vytisknul a napsal na ní výše uvedený citát, který napsala do dopisu na rozloučenou.

„Pro nás je to stále bolestivé a nechci, aby se to ve škole rozjitřovalo,“ popisuje pro MF Dnes Dvořák. Podle redaktora deníku vypadá ředitel při vzpomínce na Julii zdrceně. Hned po tragické události začala matka nebohé dívky vinit z tohoto šíleného činu školu. Dvořák ale opakuje přesně to, co říkal hned po děsivé události. „Škola za nic nemůže.“

O šikanu podle ředitele nešlo

Se šikanou neměl její čin podle ředitele vůbec nic společného. „Ta stopa, že to byla šikana, je úplně mimo mísu,“ tvrdí Dvořák. Podotýká, že Julie na tom nebyla po psychické stránce vůbec dobře a už od jedenácti let byla na antidepresivech a navštěvovala psychiatra. Psychické problémy už podle něj měla na předchozí škole. To, že byla výstřední, měla výtvarný i literární talent, ředitel věděl. Měl informace i o tom, že jí spolužáci neměli zrovna v oblibě. Vážný problém v tom prý ale neviděl. „Že se jinak oblékala, nosila zvláštní čepici a někdo jí něco řekl? To ještě není šikana. Když já jsem byl malý, nosil jsem brýle a říkali mi brejloune. Taky jsem se s tím musel vyrovnat,“ přirovnává. „To není šikana, to je jen urážka,“ vysvětluje ředitel a naráží tak na osočení její matky. Že s tím vším škola měla něco dělat a měla zasáhnout.

Odborníci a matka mají jiný názor

Podle odborníků ale právě neustálé každodenní urážky nemusela její dětská citlivá duše unést. V MF Dnes se dále dočteme: „Někteří chlapci ji kopali, pošťuchovali, schválně shazovali věci z lavice. Hráli hru na „největší Julii“, kde ona představovala největšího ztroskotance, nadávali jí: „jsi štětka, fialový dobytek, jsi tlustá, nejšerednější a nejblbější prostitutka z Kazachstánu...“ Posmívali se jí, ponižovali ji kvůli oblečení, kvůli tomu, jakou svačinu jí máma zabalila, v jakém autě jezdila. Kvůli baretu ji pronásledovali po městě, křičeli na ni, smáli se.“

Julie si zapsala do deníčku: „S každou urážkou kousek ve mně uvnitř umře… Bolelo to, nepopsatelně to bolelo.“ O tom, jaký měla s ostatními spolužáky ze 7. A. vztah, podle MF Dnes nejlépe vypovídá jejich poslední společná fotografie. Černovlasá Julie sedí ve spodní řadě zcela stranou. Navíc mezi ní a dívkou vedle je znatelná mezera.

Policie zjistila, že škola prý nepochybila 

Liberecká policie vyšetřování ukončila konstatováním, se kterým se matka dívky nemůže vyrovnat. „Jako důvod sebevražedného jednání a pravděpodobný motiv Julie Moravcové se tak jeví její hypersenzibilita v kombinaci s pocitem nezačlenění se do školního kolektivu,“ stojí v policejním spisu. A ředitel k tomu dodává: „Poslyšte,“ zdůrazní, „byla tady Česká školní inspekce, vyšetřovala to policie a všichni se shodli, že škola nepochybila.“ O tragédii otevřeně promluvil i jeden dnes čtrnáctiletý žák dané školy: „Posmívali se jí a nějak ji uráželi,“ popisuje. Víc o tom prý ale neví. O tom, co se stalo, se prý dozvěděl až z médií. „Učitelé o tom moc nemluvili, řešili to hlavně s Juliinou třídou, s námi moc ne,“ říká. Jedna spolužačka k tomu ale dodá. Říkalo se, že ji kluci šikanovali.“

Promluvila i Juliina kamarádka

Když si článek MF Dnes se zpovědí Juliiny matky přečetla kamarádka zesnulé dívky Klára Kupková, rozhodla se promluvit. „Julča měla opravdu silné deprese. Byla jiná než ostatní, ale k žádné šikaně určitě nedocházelo. Pamatuji si třeba na den, kdy se bezdůvodně (opravdu nedošlo k žádné šikaně) zamkla na záchodě, brečela a říkala, že se oběsí. My jsme ji s kamarádkami utěšovaly, říkaly jí, ať toho nechá. Samozřejmě se to potom řešilo,“ vysvětluje Klára a pokračuje: Bydlely jsme blízko sebe, takže jsme spolu někdy chodily ze školy a opravdu mě nikdy nenapadlo, že by mohla udělat něco tak strašného. Když jsme zjistili, co se stalo, všichni jsme z toho byli hotoví, brečeli jsme a řešili to i s psychologem, protože i pro nás to bylo těžké. Její maminky je mi opravdu strašně moc líto, nikdo si nedokážeme představit, jaké to pro ni musí být. Na jejím pohřbu nám ale sama říkala, že to není naše vina,“ uvedla.

Dalo se tomu zabránit? 

Šlo něco dělat? Bylo možné jejímu hrůznému činu zabránit? Základní škola, na kterou Julie chodila, měla velmi dobrou pověst. Nachází se ve vilové čtvrti a navštěvují ji děti se sociálně stabilních rodin. Pro školu i pro matku je to velmi těžké. Není jednoduché určit, kdo za to vše nese odpovědnost. Škola samozřejmě nechce ztratit svou dobrou pověst, ale skutečně s věcí mohla nějak razantně zatočit? „Pro mě je to tak citlivé téma a připadám si, že z toho nejsem ještě úplně vyléčený. Upřímně řečeno rozviřovat to v sobě nechci. Pořád si něco nesu v sobě a vyjadřovat se k tomu nechci,“ vysvětluje v článku MF Dnes třídní učitel zesnulé dívky Ondřej Pražák. 

S Julií měla matka skvělý vztah, takže o všech problémech věděla. Škole prý dokonce doporučila, aby přijala odborníka na rozvoj a výchovu děti - etopeda. Vedení jí prý ale odpovědělo, že je to zbytečné, když už má metodika prevence. Etopeda nakonec škola přijala, ale to až po hrůzném dívčině činu. Ředitel v článku MF Dnes ale podotýká, že vinu na smrti dívky prý může mít i její rodina. „Třeba nám neoznámili, že vysadila léky,“ vysvětluje Dvořák. Jasný názor na věc má ale jeden z českých expertů na šikanu Michal Kolář. Po pečlivém prostudování všech materiálů přednesl překvapivý výsledek svého bádání. Julii prý spolužáci bezdůvodně týrali a šlo o šikanu. „Ta byla evidentně jedním z důvodů její sebevraždy,“ řekl Kolář. Život už dívce nikdo nevrátí, ale třeba se vyvolanou debatou něco v českém školství změní. Matka Julie v to doufá. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Antonín Pořízek

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace