Nenechám se vydírat, napsal nám senátor. Bitvu o registr smluv odstartovala sporná akce aktivistů z Rekonstrukce státu. Máme mail, o který jde
19.04.2017
Foto: Stránky senátora
Popisek: Jiří Vosecký, senátor za Českolipsko (vpravo)
O co se jedná? O registr smluv. Ten funguje již delší dobu, má ale háček. Ve sněmovně z něj novelou zákona vyňali poslanci asi 150 miliard korun z veřejných prostředků, díky tomu, že povinnost zveřejňovat smlouvy nemají státní a městské podniky. Proč? Celé to začalo kvůli Budvaru… a nyní je zákon v Senátu.
„Novela zákonu o registru smluv, kterou inicioval lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka, měla z povinností zveřejňovat smlouvy, vyjmout původně jen národní podnik Budvar, při jednání ve Sněmovně však koalice poslanců podpořila, že by z povinnosti zveřejňovat uzavřené smlouvy měly být vyňaty všechny státní podniky. Chtělo to 85 poslanců ČSSD, ODS, KSČM plus jeden lidovec a jeden nezařazený. Při konečném hlasování o zákoně si část poslanců ODS hlas pro zákon rozmyslela, ale potřebné hlasy přisypali lidovci, a tak zákon s 80 hlasy ze 159 přítomných prošel,“ píše iDnes.cz. Což děsně nakrklo uskupení nevládních organizací Rekonstrukce státu. Řekněme rovnou, asi právem. Metoda, kterou ale aktivisté zvolili, je trochu sporná a zavání vydíráním…
Hanlivé billboardy
„Jsou zobrazeni na billboardech v místech, kde mají své poslanecké kanceláře, kde byli zvoleni,“ sdělil iDNES.cz mluvčí Rekonstrukce státu Václav Zeman. Například u autobusového terminálu na pražském Smíchově tak visí billboardy upozorňující na „kouzelníky“ z KSČM Martu Semelovou a Jiřího Dolejše... Billboardy mimochodem zaplatil z větší části Radim Jančura. Vše se zdá být ok, přesto nějaký ten háček by se našel. Jak píše komentátor Bohumil Pečinka v článku Byznys jako obvykle: „Celý zákon je plodem protikorupční revoluce a vychází z úvahy, že všechny smlouvy státních, krajských i obecních institucí by měly být zveřejněny na internetu, protože se jedná o nakládání s veřejnými penězi,“ vysvětluje na počátku.
A pokračuje: „U zrodu zákona stálo několik poslanců, a především aktivisté z Rekonstrukce státu, kteří tlačili na některé zákonodárce. Výsledkem byl poslanecký návrh, který legislativním procesem prošel ve zkráceném režimu, a nebyl čas do něj vtělit připomínky různých ministerstev. Přede dvěma lety zákon prošel ještě bez většího humbuku i proto, že měl odložené sankce za neplnění až do července 2017. Nejtvrdší sankcí je, že nezveřejněná smlouva může být prohlášena za neplatnou od samého počátku. A blížící se hrozba zvedla ze židle některé instituce, které ve sněmovní novele, o níž budou senátoři jednat, prosadily změkčení některých opatření.“
Kdo jsou ti nespokojení? ptá se Pečinka
A odpovídá: „V prvé řadě rektoři vysokých škol, kteří poukazují na to, že řada univerzit má speciální smlouvy se zahraničními soukromými firmami na výzkum určitých věcí a je nežádoucí, aby o tom jejich konkurence věděla. Takže kvůli zákonu jsou údajně v ohrožení smlouvy za stovky milionů korun. Podobně protestují i některé zkušební ústavy nebo velké firmy typu Explosie poukazující na bezpečnost státu v souvislosti s výrobou výbušnin. Případ státního pivovaru Budvar, který se pohybuje v tvrdě tržním prostředí, a proto nechce, aby jeho konkurence viděla do smluv, je dostatečně známý. Už v původní verzi zákona sice bylo ustanovení, že v případě obchodních tajemství může být příslušná pasáž začerněna. Problém je, že citlivá informace, kterou může zneužít konkurence, je daleko širší pojem než jen obchodní tajemství. Státní a veřejné podniky se proto cítí poškozeny.“
Byznys jako obvykle, zahalený do vznešených řečí o protikorupčním boji
Bohumilu Pečinkovi se také moc nelíbí způsob, jak „svůj“ zákon hájí aktivisté z Rekonstrukce státu: „Proti hlavním autorům změkčovacích paragrafů už v létě rozjeli billboardovou kampaň a nyní je otevřeně hanobí na sociálních sítích pod heslem, že chtějí před veřejností zatajovat peníze a informace. Není bez zajímavosti, že hlavním sponzorem jejich billboardové kampaně je brněnský podnikatel Radim Jančura, pro jehož dopravní byznys je nepochybně příjemné, když se dokáže dostat ke smlouvám krajské a městské konkurence. Vědět, kde a za co nakupuje konkurence a jaký má servis, je neocenitelné pro vyjednávání vlastních podmínek na trhu. Tento střet zájmů jde ruku v ruce s prosazováním celého zákona o registru smluv, který je v původní podobě v Evropě unikátem. Svatá aliance aktivistů a části byznysu naznačuje, že jde o pokračování podnikání jinými prostředky. Byznys jako obvykle, chtělo by se říct, jen tentokrát zahalený do vznešených řečí o protikorupčním boji,“ končí komentátor.
Politická bitva týdne v Senátu právě vypukla
Senátní schůze, která se koná dnes a zítra, má na programu i tuto novelu zákona (boj o registr smluv a o to, zda budou smlouvy, které uzavírají firmy vlastněné státem, kraji i obcemi, pod veřejnou kontrolou, se vrací do sněmovny, jak nakonec rozhodl senát; poslanci se tak znovu utkají o klíčový protikorupční zákon. Senát se přiklonil k tomu, že výjimka ze zveřejňování smluv by měla zůstat Budvaru). A aktivisté se posichrovali, oslovili senátory předem. A ti se cítí být vydíráni, alespoň tedy Jiří Vosecký (senátor za volební obvod Česká Lípa, místostarosta obce Okrouhlá, člen rady Euroregionu Nisa a zakládající člen politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj), který píše: „Při hlasování o zákonech se nenechám vydírat.“
A pokračuje: „Tento týden na plénu Senátu 19. a 20. dubna budeme probírat opět mnoho zákonů, z nichž asi nejvíce mediálně probíraný je návrh novely zákona o registru smluv (senátní tisk č. 79). Již se stalo takovým evergreenem, že když jsou na pořadu dne zákony, které jsou v zájmu lobbistických skupin, přichází ve dnech a týdnech před hlasováním několik desítek e-mailů z jedné, nebo opačné strany barikády a lobují za svoji pravdu (podobně jako tomu bylo u zákonu o ochraně přírody).
Vydírají mne, píše senátor
Jeden zaslaný email ale ze stínu ostatních vystupoval, byl od Lukáše Krause z organizace Frank Bold, která je jednou ze zastřešujících nevládní organizaci Rekonstrukce státu. V e-mailu je na mou osobu naléháno, možná lépe řečeno jsem vydírán, abych hlasoval podle jejich představ. Tahle hra se mi ani trochu nelíbí. Jako senátor jsem složil slib, že budu hlasovat dle svého svědomí a vědomí. A skládat účty budu pouze svým voličům v regionu a ne lobbistickým skupinám. Celý e-mail je podtrhnut tím, že pokud nebudu hlasovat pro schválení zákona, bez výjimek, které schválila Poslanecká sněmovna, bude vyvěšen v okolí mé senátní kanceláře billboard s negativním podtextem,“ píše senátor.
Toto je inkriminovaný mail
A senátor se zlobí: „Nenechal jsem se nikdy vydírat, nebo tlačit do kouta a nenechám se vydírat ani nyní od právníků z organizace Frank Bold! Zákony, které zvyšují transparentnost, podporuji. Podporoval jsem např. zákon o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, kde jsem prosazoval i širší pravomoci tak, aby bylo možno kontrolovat zákonnost postupu finančních úřadů a auditních orgánů Ministerstva financí. Zákon o registru smluv podporuji, ale musí to být zákon nediskriminační, tzn. ať zveřejňují smlouvy všechny organizace, které čerpají veřejné peníze, nebo nikdo. Není přeci možné, aby zde byly neziskové organizace, které čerpají ročně kolem 18 miliard korun, a nikdo nevěděl, kam tyto peníze směřují. A to nemluvím o dalších dotacích ze státního rozpočtu. Pravidlo by bylo jednoduché. Každý, kdo čerpá ročně z veřejných peněz více jak půl milionu korun, je povinen zveřejňovat v registru smluv veškeré své smlouvy, které budou vyšší než 50 tis. korun. Zákon o registru smluv nemá být divadlo pro veřejnost, kde se jen na transparentnost hraje, ale opravdový zákon, který rozkryje, kam peníze skutečně jdou. Nic na tomto nezmění kampaň, kterou platí společnost RegioJet podnikatele Radima Jančury. Vadí mi, když nikým nevolení zástupci, nevládní organizace atd. se pasují současně do rolí žalobců a soudců, snaží se ovlivňovat společnost pouze skrze peníze, aniž by měli mandát od voličů.“
Vždycky je to trochu složitější
Na první pohled jsou věci jasné. Registr smluv je dobrá věc a je třeba ho podpořit. A to bez výjimek. Když ale zakutáme hlouběji, zjistíme, že, jak psal Bohumil Pečinka, vysoké školy a některé podniky s tím mohou mít reálný problém. Zda to znamená je z registru vyjmout, nebo se s problémy v zájmu ´vyššího dobra´ smířit, si netroufám hodnotit – nicméně je to legitimní argument k diskuzi, ve sněmovně i v senátu.
Pokud přijmeme toto, nemůžeme již tak snadno odsoudit (a dehonestovat na billboardech) každého poslance a senátora, který zákon nepodpoří, že? Navíc, a opět se odvolám na skvělého Pečinku, pan Jančura je tak trochu ´ve střetu zájmů´ , respektive, sleduje svůj byznysový zájem. Což by bylo v pořádku, pokud by ho nehalil, jak píše Pečinka, do vznešených řečí o protikorupčním boji. Takže celkem chápeme pana senátora Voseckého, kterému se mail, jenž obdržel, pranic nelíbí. Dámy a pánové, s tou politikou je to vždy trochu komplikovanější, než to na první pohled vypadá.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Anička Vančová