Jablonec koupí Kantorovu vilu. Za vrcholné dílo architekta Heinricha Kulky, zaplatí 8,1 milionu korun
23.03.2017
Foto: mestojablonec.cz
Popisek: Kantorova vila velký potenciál stát se jedním z turistických lákadel
Jablonečtí zastupitelé schválili výkup architektonicky významné Kantorovy vily, objektu na adrese Palackého 26. Město za vilu, vrcholné dílo architekta Heinricha Kulky, zaplatí 8,1 milionu korun.
O záměru odkoupení jednalo zastupitelstvo již v prosinci loňského roku s tím, že se pokusí vyjednat nižší cenu. K tomu nakonec nedošlo, současná majitelka na prodejní ceně trvala. I přesto zastupitelé výkup domu včetně přilehlé zahrady schválili. Kantorova vila doplňuje významné jablonecké moderní stavby určené k bydlení, postavené na začátku 30. let dvacátého století. Nejvýznamnější jsou Háskova vila a Schmelowskyho vila od architekta Heinricha Lauterbacha, které svým majitelům slouží k trvalému bydlení a veřejnosti nejsou běžně přístupné. Vzhledem k poloze Kantorovy vily, která byla již delší dobu nabízena k prodeji, na jedné z nejfrekventovanějších křižovatek ve městě, nelze očekávat, že by si ji pořídil movitý investor pro vlastní bydlení.
Město tak získává do svého vlastnictví objekt, který by podobně jako vila Tugendhat v Brně nebo Müllerova vila v Praze mohl sloužit pro kulturní, společenské a reprezentační účely. Vzhledem k rostoucí oblibě cestovního ruchu zaměřeného na architekturu má Kantorova vila velký potenciál stát se jedním z turistických lákadel Jablonce.V budoucím využití Kantorovy vily ke kulturním účelům by mohla sehrát významnou roli Kulkova nadace z Nového Zélandu, která vznikla s cílem uchovat a rozvíjet odkaz Heinricha Kulky. Nadace disponuje podrobnou projektovou dokumentací a odborníky na dílo Heinricha Kulky a v neposlední řadě se může, díky svému renomé a mezinárodním kontaktům ucházet o finanční granty z jiných zemí. „Kulkova Nadace deklaruje zájem spolupracovat se statutárním městem při obnově vily do původní podoby a při tvorbě projektu budoucího využití a projektování obnovy,“ konstatuje primátor Beitl, který s nadací komunikuje.
Kulkova Nadace již zahájila aktivity v Čechách a jinde v Evropě. Jejím zástupcem pro tuto oblast je Ing. arch. Jan Sapák z Brna, renomovaný znalec moderní architektury, který má praktické zkušenosti s rekonstrukcí památek moderní architektury. Osobně se na březnovém zasedání představil i zastupitelům. Hovořil o osobě architekta Kulky a jeho profesním vývoji i o významu Kantorovy vily nejen pro jabloneckou architekturu a otvrdil slova primátora Beitla o možné spolupráci. Kapitál, který podle něj může nadace nabídnout, spočívá zejména v kontaktech s významnými osobnostmi v oblasti architektury a umění na celém světě. Dalším významným přínosem je finanční podpora na přípravě projektu na rekonstrukci.
Jablonecký lékař Alfréd Kantor si nechal zpracovat projekt své rodinné vily podle odvážných plánů architekta Heinricha Kulky (1900–1971), žáka a dlouholetého spolupracovníka světoznámého architekta Adolfa Loose. Spolupráce s výjimečným architektem Kulku silně ovlivnila, což se zřetelně projevilo i na Kantorově vile. Objekt stojí na rušné křižovatce ulic Palackého a U přehrady a silně připomíná slavnou Müllerovu vilu v Praze. Je čtyřpodlažní, výrazně krychlové hmoty jsou prolomeny nepravidelným rastrem oken. Nejvýraznějším prvkem bíle omítaných fasád je vstup s travertinovým obkladem a prosklenými dveřmi s mříží.
Do polozapuštěného suterénu byly umístěny privátní ordinace MUDr. Kantora, místnost pro domovníka, garáž a zázemí domu. V přízemí byla obytná hala, jídelna, veranda a kuchyně. Spojení se zahradou bylo zajištěno pomocí terasy. Toto podlaží má několik úrovní podlah a donedávna patřilo k nejzachovalejším částem interiéru. Patro, kde byly soukromé prostory rodiny, bylo v minulosti poměrně dost upravováno a z původního vybavení se zde zachoval pouze zlomek. Rovněž podkroví je zcela přestavěno.
Rodina Alfréda Kantora musela po válce svou vilu opustit a odstěhovala se do Německa. Dům pak byl v roce 1960 přestavěn na bytový, což znamenalo především výrazný zásah do komunikačních prostor a podkroví, kde vznikl místo terasy samostatný byt. Koncem osmdesátých let 20. století dokonce domu hrozila demolice kvůli jedné z variant silničního průtahu městem. V současné době jí necitlivé stavební úpravy ani demolice nehrozí, neboť její architektonická hodnota je již dostatečně známa. Vila je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.
Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .
Vložil: Redaktor KL