Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Věci veřejné: Dálnici R-35 řeší kraj a ministerstva už desítku let

04.03.2013
Věci veřejné: Dálnici R-35 řeší kraj a ministerstva už desítku let

Turnovské Věci veřejné podporují protesty občanů, kterým veřejné orgány stavbu kontroverzní komunikace po léta tajily.

První zprávy o záměru stavby rychlostní komunikace na území České republiky, která by měla vést přímo turisticky lukrativní oblastí chráněné krajiny Českého ráje a spojit severní pobřeží Německa s přístavem Istanbul, se dovědělo několik zdejších občanů v podstatě náhodou na konci devadesátých let. A to prostřednictvím zdejších rodáků, žijících v Praze.

Následně celou záležitost otevřelo tehdejší vedení radnice a začalo ji projednávat s představiteli Libereckého kraje. Laxní, skoro až odmítavý postoj krajských úředníků později vygradoval v rozhodnutí turnovského zastupitelstva, které se svým usnesením jasně vyjádřilo v tom smyslu, že žádnou takovou komunikaci na území svého města nechce. Důvodem bylo především to, že by výrazně narušila dopravní strukturu města tranzitním provozem, přinesla hluk a škodlivé exhalace do jeho území a ovlivnila nejen klid, ale i celý život mnoha lidem v turisticky atraktivní krajině. Mohla by zdevastovat tuto oblast natolik, že by se tu podstatně změnila příroda, způsob života místních lidí a v konečné fázi by zde turistický ruch zcela zanikl.

Kraj dálnici utajil

Vedení Libereckého kraje dál v tichosti pracovalo na konceptu zmíněné komunikace, přesněji na její části, vedoucí od Rádelského mlýna směrem do Turnova a pak po trase původní státní silnice směrem na Jičín a Hradec Králové. Teprve po několika letech, a to na nátlak občanů a veřejných aktivit občanského sdružení „S drakem rval se Michael“, vedení kraje vyvolalo první veřejné jednání, na němž svůj záměr neochotně, a proto jen z části, představilo.

Nedokonalé krajské podklady, špatná odborná posouzení, přímo diletantská obhajoba a přezíravý postoj k veřejnosti vyvolaly takový odpor občanů, že prezentace skončila debaklem. Vedením kraje byla totiž navržena jen jediná trasa, navíc místem, kam nebylo možné z prostorových důvodů moderní čtyřproudou komunikaci umístit tak, aby neohrozila existenci historických kulturních památek, celého komplexu životního prostředí i život a zdraví mnoha občanů.

Pod tlakem nechalo vedení kraje dodatečně zpracovat další dvě varianty - jižní a původní tzv. superseverní. Superseverní se ukázala už v samotném návrhu technicky téměř neproveditelná a dvakrát dražší, jižní, byť stavebně i finančně nejvýhodnější, nebyla včas projednána s kompetentními orgány a majiteli pozemků. Z dalšího postoje tehdejšího vedení Libereckého kraje proto veřejnost získala dojem, že původní návrh stavby chce prosadit nejen kvůli už vynaloženým investicím na její přípravu, ale i proto, že je možná vázáno i sliby některých budoucích obchodních partnerů.

Neodborné odborné posudky

Mezi mnohým, co veřejnost propagátorům stavby vytýkala, byla i absence jakéhokoliv odborného posouzení zmíněných návrhů. Krátce na to vedení kraje, okolnostmi donuceno, zveřejnilo posouzení všech tří alternativ stavby firmou Valbek, později připojilo i odborný posudek dr. Lehovce. Závěry obou se kupodivu shodovaly v tom, že nejvýhodnější je studie varianty severní, aniž by dokonale prověřily relevantní námitky veřejnosti, oponujících odborníků, lidosprávních orgánů a komisí. Stručně řečeno, posouzení Valbeku obsahovalo tolik nepřesností, fatálních omylů a technických chyb, že je nelze považovat za odborný posudek. Bohužel, ani uznávaný odborník dr. Lehovec tyto argumenty nevyvrátil, a proto je těžké se ubránit dojmu, že jeho závěry nebyly pojaty účelově.

Ministerstvo dopravy je „byrokratem“

Dlouho, velmi dlouho se členové turnovského klubu Věcí veřejných v této záležitosti dožadovali přímého jednání s ministrem dopravy. Podařilo se jim zorganizovat návštěvu ministra Pavla Dobeše v Turnově. Ministr veškerou dokumentaci znovu prověří a teprve pak bude rozhodnuto. Mezitím dva členové turnovské dopravní komise navštívili Ministerstvo dopravy v Praze, kde předběžně jednali se třemi zástupci jednotlivých resortů. Podle jejich zjištění však mnozí ministerští úředníci neznají řadu důležitých podkladů studie ani oponentních posudků, natož pak situaci v terénu. Jejich nedostatečné znalosti z oblasti dopravy a dokonce i legislativy a přijatých opatření byly často až udivující. Například nic nevěděli o přijatých usneseních zdejších orgánů, navíc v době jednání neznali ani některé údaje ze zmíněných odborných posudků a jejich disproporcemi a zjevnými omyly se vůbec nezabývali. Řídili se pouze jejich závěrečným stanoviskem bez ohledu na jejich technické doložení. Podobně se řídili i letitým závěrem vedení Libereckého kraje, který už po mnoha dalších veřejných i neveřejných jednáních prakticky ztratil platnost.

Proč lidé dálnici nechtějí?

Je nezvratitelnou skutečností, že rozvoj automobilismu si vynucuje nová a moderní řešení celé sítě komunikací, a to i nového dálničního systému. To však neznamená, že jej budeme budovat právě bez ohledu na základní potřeby lidí, ke kterým neodvratně patří čistá a dostatečně regenerující příroda. Pokud máme možnost uchránit hodnoty, které bychom nenávratně ztratili, musíme volit řešení jiná. To je případ i návrhu dálniční komunikace R-35. Je nemyslitelné, abychom obětovali vzácnou a nenahraditelnou přírodní oblast jen kvůli rychlejšímu spojení se světem. A to navíc, existují-li řešení jiná. Je pouze chybou těch, kteří o tak důležitých záležitostech rozhodují, že se jimi kvůli vlastní lenosti a pohodlnosti nezabývají.

Bohužel naší chybou je, že je k tomu dostatečně nenutíme. V případě dálnice R-35 totiž neplatí obvyklé stupidní argumenty, že lidé se po dálnici dopraví do sousedních měst rychleji a že tato trasa zde existuje stovky let, a proto je výhodná. Původní císařské cesty se budovaly podle tehdejších požadavků a možností, avšak oboje se už za léta dávno změnilo. Také sítě určené pro osobní přepravu a dopravu tranzitní mají zcela jiná řešení a tomu odpovídají i jejich parametry. Nevejde-li se například už dnes čtyřproudá komunikace bez složitých a často až neproveditelných úprav do Turnova a údolí Českého ráje, kam se bude stavět další technické zázemí nové vozovky, které si rozvoj motorismu v příštích desítkách let každopádně vynutí? Myšlenka, že pak nedojde k další zástavbě a devastaci dalšího okolí nebo že později vznikne silnice nová a jinde, je naprosto naivní.

Podobně neprofesní a naivní je domněnka, že zmíněná stavba nebude mnohem nákladnější ve chvíli, kdy dojde k řešení zdejších složitých geologických podmínek, které dosavadní posudky vůbec neřeší a o nichž navrhovatelé proto vůbec nic nevědí.

Postoj ministerstva dopravy charakterizuje jeden z výroků jeho přední pracovnice: „Když se nakonec zjistí, že to nejde, budeme pak hledat trasu jinou.“

Máme-li platit ministerské úředníky jen proto, že budou napravovat své chyby, na které byli předem upozorněni, máme-li chránit přírodu a svá práva proti těm, kteří určeni či námi zvoleni, aby ji sami naopak chránili, to je zásadní otázka pro občany celého našeho státu, kteří kdykoliv v budoucnosti půjdou ke komunálním a parlamentním volbám. 

(Zdroj: VeciVerejne.cz)

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace