Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Věci veřejné: Dálnici R-35 řeší kraj a ministerstva už desítku let

04.03.2013
Věci veřejné: Dálnici R-35 řeší kraj a ministerstva už desítku let

Turnovské Věci veřejné podporují protesty občanů, kterým veřejné orgány stavbu kontroverzní komunikace po léta tajily.

První zprávy o záměru stavby rychlostní komunikace na území České republiky, která by měla vést přímo turisticky lukrativní oblastí chráněné krajiny Českého ráje a spojit severní pobřeží Německa s přístavem Istanbul, se dovědělo několik zdejších občanů v podstatě náhodou na konci devadesátých let. A to prostřednictvím zdejších rodáků, žijících v Praze.

Následně celou záležitost otevřelo tehdejší vedení radnice a začalo ji projednávat s představiteli Libereckého kraje. Laxní, skoro až odmítavý postoj krajských úředníků později vygradoval v rozhodnutí turnovského zastupitelstva, které se svým usnesením jasně vyjádřilo v tom smyslu, že žádnou takovou komunikaci na území svého města nechce. Důvodem bylo především to, že by výrazně narušila dopravní strukturu města tranzitním provozem, přinesla hluk a škodlivé exhalace do jeho území a ovlivnila nejen klid, ale i celý život mnoha lidem v turisticky atraktivní krajině. Mohla by zdevastovat tuto oblast natolik, že by se tu podstatně změnila příroda, způsob života místních lidí a v konečné fázi by zde turistický ruch zcela zanikl.

Kraj dálnici utajil

Vedení Libereckého kraje dál v tichosti pracovalo na konceptu zmíněné komunikace, přesněji na její části, vedoucí od Rádelského mlýna směrem do Turnova a pak po trase původní státní silnice směrem na Jičín a Hradec Králové. Teprve po několika letech, a to na nátlak občanů a veřejných aktivit občanského sdružení „S drakem rval se Michael“, vedení kraje vyvolalo první veřejné jednání, na němž svůj záměr neochotně, a proto jen z části, představilo.

Nedokonalé krajské podklady, špatná odborná posouzení, přímo diletantská obhajoba a přezíravý postoj k veřejnosti vyvolaly takový odpor občanů, že prezentace skončila debaklem. Vedením kraje byla totiž navržena jen jediná trasa, navíc místem, kam nebylo možné z prostorových důvodů moderní čtyřproudou komunikaci umístit tak, aby neohrozila existenci historických kulturních památek, celého komplexu životního prostředí i život a zdraví mnoha občanů.

Pod tlakem nechalo vedení kraje dodatečně zpracovat další dvě varianty - jižní a původní tzv. superseverní. Superseverní se ukázala už v samotném návrhu technicky téměř neproveditelná a dvakrát dražší, jižní, byť stavebně i finančně nejvýhodnější, nebyla včas projednána s kompetentními orgány a majiteli pozemků. Z dalšího postoje tehdejšího vedení Libereckého kraje proto veřejnost získala dojem, že původní návrh stavby chce prosadit nejen kvůli už vynaloženým investicím na její přípravu, ale i proto, že je možná vázáno i sliby některých budoucích obchodních partnerů.

Neodborné odborné posudky

Mezi mnohým, co veřejnost propagátorům stavby vytýkala, byla i absence jakéhokoliv odborného posouzení zmíněných návrhů. Krátce na to vedení kraje, okolnostmi donuceno, zveřejnilo posouzení všech tří alternativ stavby firmou Valbek, později připojilo i odborný posudek dr. Lehovce. Závěry obou se kupodivu shodovaly v tom, že nejvýhodnější je studie varianty severní, aniž by dokonale prověřily relevantní námitky veřejnosti, oponujících odborníků, lidosprávních orgánů a komisí. Stručně řečeno, posouzení Valbeku obsahovalo tolik nepřesností, fatálních omylů a technických chyb, že je nelze považovat za odborný posudek. Bohužel, ani uznávaný odborník dr. Lehovec tyto argumenty nevyvrátil, a proto je těžké se ubránit dojmu, že jeho závěry nebyly pojaty účelově.

Ministerstvo dopravy je „byrokratem“

Dlouho, velmi dlouho se členové turnovského klubu Věcí veřejných v této záležitosti dožadovali přímého jednání s ministrem dopravy. Podařilo se jim zorganizovat návštěvu ministra Pavla Dobeše v Turnově. Ministr veškerou dokumentaci znovu prověří a teprve pak bude rozhodnuto. Mezitím dva členové turnovské dopravní komise navštívili Ministerstvo dopravy v Praze, kde předběžně jednali se třemi zástupci jednotlivých resortů. Podle jejich zjištění však mnozí ministerští úředníci neznají řadu důležitých podkladů studie ani oponentních posudků, natož pak situaci v terénu. Jejich nedostatečné znalosti z oblasti dopravy a dokonce i legislativy a přijatých opatření byly často až udivující. Například nic nevěděli o přijatých usneseních zdejších orgánů, navíc v době jednání neznali ani některé údaje ze zmíněných odborných posudků a jejich disproporcemi a zjevnými omyly se vůbec nezabývali. Řídili se pouze jejich závěrečným stanoviskem bez ohledu na jejich technické doložení. Podobně se řídili i letitým závěrem vedení Libereckého kraje, který už po mnoha dalších veřejných i neveřejných jednáních prakticky ztratil platnost.

Proč lidé dálnici nechtějí?

Je nezvratitelnou skutečností, že rozvoj automobilismu si vynucuje nová a moderní řešení celé sítě komunikací, a to i nového dálničního systému. To však neznamená, že jej budeme budovat právě bez ohledu na základní potřeby lidí, ke kterým neodvratně patří čistá a dostatečně regenerující příroda. Pokud máme možnost uchránit hodnoty, které bychom nenávratně ztratili, musíme volit řešení jiná. To je případ i návrhu dálniční komunikace R-35. Je nemyslitelné, abychom obětovali vzácnou a nenahraditelnou přírodní oblast jen kvůli rychlejšímu spojení se světem. A to navíc, existují-li řešení jiná. Je pouze chybou těch, kteří o tak důležitých záležitostech rozhodují, že se jimi kvůli vlastní lenosti a pohodlnosti nezabývají.

Bohužel naší chybou je, že je k tomu dostatečně nenutíme. V případě dálnice R-35 totiž neplatí obvyklé stupidní argumenty, že lidé se po dálnici dopraví do sousedních měst rychleji a že tato trasa zde existuje stovky let, a proto je výhodná. Původní císařské cesty se budovaly podle tehdejších požadavků a možností, avšak oboje se už za léta dávno změnilo. Také sítě určené pro osobní přepravu a dopravu tranzitní mají zcela jiná řešení a tomu odpovídají i jejich parametry. Nevejde-li se například už dnes čtyřproudá komunikace bez složitých a často až neproveditelných úprav do Turnova a údolí Českého ráje, kam se bude stavět další technické zázemí nové vozovky, které si rozvoj motorismu v příštích desítkách let každopádně vynutí? Myšlenka, že pak nedojde k další zástavbě a devastaci dalšího okolí nebo že později vznikne silnice nová a jinde, je naprosto naivní.

Podobně neprofesní a naivní je domněnka, že zmíněná stavba nebude mnohem nákladnější ve chvíli, kdy dojde k řešení zdejších složitých geologických podmínek, které dosavadní posudky vůbec neřeší a o nichž navrhovatelé proto vůbec nic nevědí.

Postoj ministerstva dopravy charakterizuje jeden z výroků jeho přední pracovnice: „Když se nakonec zjistí, že to nejde, budeme pak hledat trasu jinou.“

Máme-li platit ministerské úředníky jen proto, že budou napravovat své chyby, na které byli předem upozorněni, máme-li chránit přírodu a svá práva proti těm, kteří určeni či námi zvoleni, aby ji sami naopak chránili, to je zásadní otázka pro občany celého našeho státu, kteří kdykoliv v budoucnosti půjdou ke komunálním a parlamentním volbám. 

(Zdroj: VeciVerejne.cz)