RECENZE George Orwell, 1984

Foto: repro Youtube

Popisek: George Orwell

Legendární dílo nesnese mnoho srovnání. Na svou dobu bylo přelomové, přelomovým zůstává a ani budoucnost na tom příliš nezmění. Ba naopak. A co víc, čeští čtenáři mají tento dystopický, hutný román ve velké oblibě.

„1984“ (v anglickém originále vypsáno slovy Nineteen Eighty-Four, pracovním názvem Poslední člověk v Evropě) po revoluci vyšlo mnohokrát. První ho vydalo nakladatelství Naše vojsko (1991), pak v roce 2000 Levné knihy s reedicí o tři léta později. Nyní je na řadě Argo v citlivém a vysvětlivkami doplněním překladu Petry Martínkové s temnými ilustracemi Jaroslava Róny. Ovšem, ať už na knihu její čtenář pohlíží odkudkoli, klíčovým zůstává obsah.

Než se do něj pustíme, pro případ, že by vás přelomové dílo dvacátého století minulo, dodejme několik souvislostí. Kniha, jak se mnozí mylně domnívají, nevyšla v roce 1984, tehdy dokonce ani nebyla napsána. Světlo světa spatřila několik let po druhé světové válce, psal se tehdy podzim 1949. Americký prozaik a básník William Faulkner získal Nobelovu cenu za literaturu, Emil Zátopek překonal poprvé světový rekord v běhu na 10 tisíc metrů, v Řecku po pěti letech skončila občanská válka. Ale to není vše, neboť kolem pomyslné horké kaše chodíme úmyslně. Co se dělo v Československu, jakoby kopírovalo osud Orwellova románu… a nemyslíme tím zákaz vydání.

Ve věznici na Pankráci bylo oběšeno šest nestraníků (Vratislav Polesný, Vratislav Janda, Josef Charvát, Emanuel Čančík, Květoslav Prokeš a Jaroslav Borkovec) v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání. Šlo o prvním masovou vraždu v totalitním komunistickém Československu. A druhý děsivý příklad? Generál Heliodor Píka byl obviněn z vlastizrady a oběšen v plzeňské věznici Bory. Další justiční vražda, poprava, další zdvihnutý prst represivních složek komunistických pohlavárů.

A nyní ten slíbený děj Orwellova Nineteen Eighty-Four: Děj knihy se odehrává v jednom roce, v zemi, kde neplatí žádné psané zákony a není kam utéct. Jde o vylíčení diktatury, která vládne tak efektivně, že si lidé přestávají uvědomovat jiné možnosti, přestávají myslet. Vnímají jen hesla a strojově vytvářenou zábavu (romány, poezii i hudbu). Prakticky nikdo už na způsobu života, který lze shrnout do několika hesel, nevidí nic špatného. Hlavním hrdinou románu je úředník, soudruh Winston Smith, který žije roku 1984 v Londýně ve fiktivní zemi Oceánii. Vládne velmi tvrdá diktatura v čele s tzv. Velkým bratrem. Už tehdy musel mít Orwell neuvěřitelně silné cítění budoucího vývoje lidstva a nepředstavitelnou fantasii. Vytvořit v době, kdy neexistovaly počítače, ani jiná pořádná technologie, tak detailně sledováním a stíháním prošpikovaný román, to byl dar, ne-li osud.

Peter Chmela pro Divadlo D21, nesoucí název s možným odkazem na E. F. Buriana, v anotaci na adaptaci uvedl: „Vstupte do světa, kde vládne Velký Bratr, a doufejte, že v něm nezmizíte…“ To je nádherně vystižená pointa, neboť hlavní postava románu, které fandíte a přejete, takto doopravdy skončí. Ztracená, zničená, ochočená. Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla… 

Autor: George Owell
Název: 1984 (Devatenáct osmdesát čtyři)
Překlad:  Petra Martínková
Vydalo: Argo, 2015
Hodnocení: 100 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda