Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vyšehrad vydal dvě světové humoristické klasiky, knížku od Brita jménem Jerome Klapka Jerome a k tomu Karla Havlíčka Borovského

10.04.2015
Vyšehrad vydal dvě světové humoristické klasiky, knížku od Brita jménem Jerome Klapka Jerome a k tomu Karla Havlíčka Borovského

Foto: Vyšehrad

Popisek: Knihu britského klasika ilustroval Adolf Born.

Tyhle knížky by neměly chybět v žádné knihovně. Jerome Klapka Jerome, autor kultovního, věčně zeleného dílka, Tří mužů ve člunu (o psu nemluvě), které spolehlivě rozesmává už x generací čtenářů, napsal i povídky, jež pod názvem O psech, zlodějích, strážníkovi a jiná vyprávění vydalo nakladatelství Vyšehrad. A český klasik, Karel Havlíček Borovský, o němž jsme se všichni učili ve škole, ale čteme-li ho jako dospělí, zjišťujeme, že vůbec nejde o nudnou „školní povinnou četbu“, psal v Křtu svatého Vladimíra o věcech, které nyní nabyly až mimořádné aktuálnosti…

Jerome Klapka Jerome - O psech, zlodějích, strážníkovi a jiná vyprávění

Pokud si někdy rádi dopřejete porci starosvětského poklidu, kterému tak dobře sluší slunné odpoledne, nicnedělání a vyprávění zábavných příběhů, potom jsou pro vás povídky anglického spisovatele, jehož všichni znají jako autora Tří mužů ve člunu (o psu nemluvě) a navazujícího románu Tři muži na toulkách, ty pravé. Jerome Klapka Jerome byl autorem 49 knižních titulů a divadelních her, mezi nimiž jeho laskavé, jemných humorem prostoupené povídky mají své neopominutelné místo. A tak je jen dobře, že tyto drobné prózy vystupují ze stínu dvou Jeromových nejznámějších bestsellerů, a připomínají nápaditého autora, který měl četné následovníky, ale žádného předchůdce.

 

V překladu Milana Žáčka vydalo nakladatelství Vyšehrad. Kresba na přebal je dílem Adolfa Borna, který pro Vyšehrad pravidelně ilustruje knihy jiného anglického humoristy P. G. Wodehousea.

Karel Havlíček Borovský - Křest svatého Vladimíra

Nakladatelství Vyšehrad vydává satiru K. H. Borovského, do níž autor vložil svůj pohled na náboženství a na režim ruského samoděržaví. Gellnerův obrazový doprovod nezestárl o nic víc než verše, se kterými tvoří nerozlučný celek. Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v  době Havlíčkova pobytu ve  vyhnanství v  Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury. Mistr satirických epigramů v  ní v  roce 1855 zveršoval vyprávění středověkých spisů o  příchodu křesťanství na Rus.

 

Do Brixenu byl Havlíček deportován v prosinci 1851 a musel zde žít až do jara 1855. I ve vyhnanství  se snažil studovat, překládat a tvořit. „Když měl Havlíček v říjnu 1853 odpovídat před brixenským krajským soudem na udání, že přátelům do Čech posílá výňatky z básně plné ateismu a republikánství, připravil si německý koncept odpovědi, v němž mimo jiné uvádí: Nevzpomínám si dále na nic jiného, než že jsem skutečně v letech 1842 až 1844, tedy zhruba před deseti lety, když jsem v Moskvě studoval ruské dějiny, dostal nápad učinit cara Vladimíra předmětem žertovné básně a že jsem z toho tenkrát i některé verše uskutečnil, které ovšem neobsahovaly naprosto žádnou narážku na současnost. Tato báseň byla také vůbec příliš burleskní, než abych byl někdy zamýšlel ji uveřejnit, a také jsem ji nikdy nedokončil,“ píše literární historik Mojmír Otruba.

Stejně klasickými jako Havlíčkovy verše jsou dnes i  ilustrace Františka Gellnera, osobnosti svým šlehavým a satirickým naturelem Havlíčkovy blízké. Ačkoli básník, prozaik, karikaturista a  ilustrátor ilustroval Havlíčkovu poému již více než před sto lety, jeho obrazový doprovod nezestárl o nic víc než verše, se kterými tvoří nerozlučný celek. Ilustrace k Havlíčkově poémě byly první ucelenou Gellnerovou výtvarnou prací. Křest svatého Vladimíra s Gellnerovými ilustracemi vyšel v polovině roku 1904.

Vložil: Anička Vančová

Tagy
knihy,

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace