Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

RECENZE Generační výpověď Oliny Táborské předčila očekávání

24.03.2015
RECENZE Generační výpověď Oliny Táborské předčila očekávání

Foto: http://olina-taborska.bloger.cz/

Popisek: Spisovatelka Olina Táborská

Velkým překvapením se pro všechny čtenáře stává rozsáhlý román Oliny Táborské. Ačkoli na něj Motto upozorňovalo ve svých březnových novinkách, s ničím výjimečným jsme nepočítali. Což bylo dobře, protože nakonec se ukázalo, že jde o jednu z nejlepších knih letoška.

Prodírat se obsahem a vrstvami jazyka, které autorka na téměř pěti stovkách stran zvolila, by zabralo spoustu času. Stručně můžeme nastínit, že Táborská si pohrála s jazykem jako málokdo, využila nejen místních (středomoravských) zvyklostí, ale především dialektu. Neobvykle citlivě se věnovala popisu místa a děje a překvapivě čistě působí dialogy, které děj posouvají.

Co jsme o knize vlastně věděli? Že jde o pátrání po desítky let neobjasněné smrti mladé a krásné matky tří dětí. Právě úvodních sto a závěrečných přibližně padesát stran je těch nejlepších pro milovníky detektivek. Zpět k ději. V roce 1952 vzbudila v Kroměříži rozruch náhlá smrt dvaadvacetileté Marie, která se údajně otrávila svítiplynem. Zůstaly po ní tři děti. Prostřední dcera Anna však celý život nepřestala pátrat po tom, jak to tehdy doopravdy bylo. Její vyprávění mapuje život v totalitním Československu od roku 1948 až do otevření archivů StB v roce 2008, kdy se konečně dozvěděla pravdu.

Ona ta kniha sama o sobě působí na jednu stranu jako hledání ztraceného času, anebo i bezčasí Joycova Odyssea, na stranu druhou jde mílovými kroky k cíli. Přesto, že těmi kroky jsou myšleny prakticky celé osudy a životy zúčastněných. Máme-li být konkrétní, Anna v podstatě pátrá po tom, co se mohlo její matce stát. Mezitím zestárne, ti, kterých se celá smutná záležitost týká, zemřou, neexistují, zůstali zapomenuti. Doba si to totiž vyžadovala.

Doba dala, doba vzala

I zde Táborská používá vhodné, neviditelné průsečíky. Téměř s jistotou lze tvrdit, že na skutkové podstatě popsala i svůj vlastní život. V náznacích, v lásce k textu a psaní. Dobré. Co však zůstává výjimečným, je románová konstrukce. Zachování místa a času není podstatné, u děje je to přesně naopak. První, co čtenář pozná, je velmi zvláštní vztah dvou lidí, který vrcholí excelentně popsanou (fyzicky i citově) situací, kdy muž zbije svou ženu. Nechce podepsat, nechce vystoupit z církve… Náznakem budiž rok 1952 a smrt Rudolfa Slánského. Po této části přichází shora zmíněná smrt. Necitelná, zlá, nepochopitelná, zapomenutá.

Následují osudy, stovky rodinných u životních osudů na stovkách stran. A konec. Otevření svazků StB, kurzívou zvýrazněné citace vyšetřovatelů. Popisují, že žena ještě žila, když ji našli. Tak proč neotevřeli okno? Proč zmizel úlomek skleničky, který ze slin mohl poukázat na jed v žilách, proč nebyla vykonána klinická pitva, aby byl zjištěn obsah střev, stopové prvky?

Otázek je víc než odpovědí a bylo by netaktické vyzrazovat pointu. Olina Táborská se rozepsala o století Československa. Nezapomenula na moravské kroje, stejně jako na Google. Prostě a jednoduše generační výpověď na pozadí hnusného činu, který ale nezpůsobil člověk, nýbrž režim a doba.

Název: Hlas pro vraha
Autor: Olina Táborská
Vydává: Motto, 2015
Hodnocení: 80 procent

Vložil: Zdeněk Svoboda

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace