Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vánoce a přelom roku je čas plný oživlých mýtů, říká spoluautorka knihy o českém Ježíškovi Lucie Lukačevičová. Její parťák Marek Dobeš chtěl původně film

25.12.2014
Vánoce a přelom roku je čas plný oživlých mýtů, říká spoluautorka knihy o českém Ježíškovi Lucie Lukačevičová. Její parťák Marek Dobeš chtěl původně film

Autor: Archiv

Popisek: Knihu ilustroval Jan Dřevíkovský.

ROZHOVOR S autory knížky Vánoční příběh Lucií Lukačovičovou a Markem Dobešem jsme mluvili o jejich výjimečném počinu - dobrodružné fantasy knize pro děti i dospělé. Lucie Lukačovičová a Marek Dobeš se podle svých slov inspirují českými Vánoci a s nimi spojenými hodnotami jako jsou vzájemné pochopení, usmíření a odpuštění. Autorům šlo o znázornění jiné podoby Vánoc než té komerční, která v posledních letech širokou veřejnost oslovuje čím dál více. Kniha se snaží přiblížit Ježíška, tak jak ho známe z klasické lidové tradice. Motiv vyplynul z ankety, která byla uskutečněna v mateřských školách a na prvním stupni základních škol, kdy velké procento dětí představilo postavu Ježíška jako obtloustlou figuru starce v červeném obleku – Santa Klause. Cílem bylo tedy přiblížit podobu našeho českého Ježíška a přinést dětem vizi toho, co období Vánoc u nás doma tradičně představuje.

Proč jste se rozhodli napsat právě fantasy příběh s tradičními prvky českých Vánoc?

Lucie: Vánoce a přelom roku je čas plný oživlých mýtů. Fantasy je dcera a pokračovatelka mýtu, takže prvky tohoto žánru se k vánočnímu tématu velmi hodí. V současnosti je v knihkupectvích dostupná spousta příběhů pro děti spojených s oslavou Vánoc v anglofonních zemích – ale když jde o českou tradici, tak pokud mají děti štěstí, uslyší různé vánoční příběhy od tatínka nebo maminky – pokud ne, tak jim zůstanou neznámé. 

Marek: S tím já v podstatě nemám nic společného, napadlo to mého společníka Richarda Harušťáka. Ten za mnou přišel s tím, že si s manželkou přečetli nějaký průzkum, kde většina dětí ze školek popsala Ježíška jako obtloustlého dědu v červeném – tedy Santu Clause. Richard, který je velký vlastenec, si řekl, že se musí udělat něco pro to, aby si české děti uměly nějak představit i Ježíška. Oslovil mě s nápadem na příběh a já jsem hned litoval, že něco takového nenapadlo mě. Protože jsem spíše scenárista, potřebovali jsme někoho, kdo má zkušenosti se psaním knih. Tak jsem oslovil Lucii Lukačovičovou, která je výborná spisovatelka.

Jak jste dokázali klasické české téma Vánoc spojit s fantasy?

Lucie: Náš Ježíšek je oproti americkému Santa Clausovi nebo ruskému Dědovi Mrázovi hodně křehké téma, co se týče jeho zobrazování nebo popisování. Vždyť Ježíška nikdy nikdo neviděl.

Marek: Pojali jsme to jako dobrodružné putování spojené s cyklem Vánoc. Cyklus v knížce spočívá v tom, že z Ježíška se ke konci Vánoc stává starý muž, který po Novém roce opět omládne, znovu se narodí. Tento koloběh je ale najednou přerušen, protože vládce pekel Lucien ukradl vánoční Hvězdu, aby dokázal, že i během Vánoc má peklo sílu. Vyprostit Hvězdu se vydávají dvě děti, dvojčata, kterým cestu samozřejmě komplikují jejich vlastní konflikty a rivalita. Což je možná větší překážka než celé peklo i s Lucienem.

Přestože se Ježíšek nikdy nezobrazuje, jsou ve Vaší knížce obrázky?

Lucie: Vnitřní ilustrace se stylem trochu podobají vitrážím, jsou ornamentální a zároveň z nich vyzařuje napětí a pohyb.

Marek: Ano, knížka obsahuje několik ilustrací a obrázek na obalu. Jsem přesvědčený, že knížka pro děti by vždy měla obsahovat ilustrace. Oslovil jsem proto ilustrátora Jana Dřevíkovského, což je inženýr a architekt žijící v Africe, a výsledek je podle mne skvělý.

Pro jak staré děti je knížka určená?

Marek: Hlavním hrdinům – dvojčatům – je devět let. Já jsem příběh testoval na svém tehdy osmiletém synovi a fungovalo to. Můj společník knihu četl svému dvanáctiletému synovi, který už byl na ni evidentně starší, ale díky dobrodružství ho také bavila. Obecně si myslím, že ji mohou číst rodiče svým dětem od šesti let a výš. 

Vy jste jako děti četli rádi?

Marek: Četl jsem velmi rád, za což musím poděkovat své mamince. Nesměl jsem se doma koukat na televizi, pouze jsem občas zašel k sousedce na Večerníčka nebo Sandokana. Ale měli jsme velkou knihovnu a každou knížku, kterou jsem si přál, jsem dostal. A dokonce i na chalupě, kde jsme televizi měli, jsem pak raději seděl celé hodiny schovaný na švestce a četl jsem si. Současné děti už moc nečtou, ani můj syn moc nečte, přestože mu jdu příkladem. Třeba naše knížka trošku pomůže tomu, aby děti písmenka lákala zase o něco víc.

Lucie: Zvláštní, já jsem si také u babičky v létě čítala zalezlá v koruně stromu. Konkrétně třešně. Samotné lezení po stromech mě nijak nelákalo, ale veškerá námaha mi stála za to, abych měla svůj klid na čtení. Z domu mě vždycky vyháněli, ať „jdu ven, když je tak hezky“. Tak jsem si knihu brala s sebou. 

Nechcete knížku i zfilmovat?

Marek: Samozřejmě bychom byli rádi, původně jsme chtěli, aby to byl film. Nejdříve jsme napsali scénář, a až poté vznikla knížka. Ale nechali jsme si udělat kalkulaci u jedné velké firmy na speciální efekty a ta nám oznámila, že by film podle našich představ vyšel na něco kolem sto třiceti milionů.

Lucie: Kniha je podle mne stejně vždycky nejlepší – protože žádné filmové triky se nevyrovnají lidské představivosti, lidskému snění, lidské schopnosti vypravit se do krajin, které budujeme z naší vlastní obrazotvornosti.

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace