RECENZE Jaký je moderní thriller Černé ticho: Plný násilí, internetu a rockové hudby?

Foto: repro internet / red

Popisek: autor knihy Pekka Hiltunen

Moderní román Pekky Hiltunena v citlivém překladu Barbory Špronglové, který před několika dny vydalo ARGO, čtenáři nabízí nejen hutnou porci napětí, ale především upozornění na nebezpečí internetu a všech jeho možností.

Kniha, která má bezmála čtyři sta stran a je rozložená do tří kapitol, nabízí lineární, až scénáristicky pojatý příběh o sérii několika vražd. Už zde bychom se měli zastavit a čtenářům vysvětlit, že nepůjde o mordy rady Vacátka, ale o důkladně plánové a brutální násilí. Pakliže bude kniha zfilmována, jistě půjde o drsný zážitek. Násilí je popisováno podrobně, až lékařsky přesně a umocňuje zážitek z celé knihy. Ten, což můžeme říci už na začátku, je vynikající.

Černé ticho je druhou knihou ze série thrillerů finského autora Pekky Hiltunena, ve kterých hraje hlavní roli tajemné londýnské Studio. Jeho zakladatelka Mari si vzala za cíl napravovat spolu se svými spolupracovníky a zároveň přáteli zlo tohoto světa. Ústřední příběh se točí kolem vyšetřování série brutálních vražd, které jejich pachatel uveřejňuje jako tajemné videonahrávky na sociálních sítích. Brzy se ukazuje velmi promyšlené propojení každého aspektu vražedných činů i jejich sdílení na internetu s chorobným uctíváním vrahova idolu popkultury. Tým Studia se tentokrát vydává přímo do nebezpečné akce za dopadením vraha daleko od své londýnské základny.

O Černém tichu se nedá konstatovat, že by šlo o klasickou severskou literaturu. Tu, která je plná tmy, sněhu, mrazu, zapadaných cest a všudypřítomného neznáma. Zde bychom měli na moment odbočit a připomenout, že značně komplikovanější a zcela jinak pojatý je příběh, který rovněž vydalo ARGO, Zlé pondělí. V něm se mísí hned několik časových pásem a nedá se říct, že jde o četbu na několik večerů. Poslední zástavkou u ARGA je rovněž vynikající thriller Odvrácená strana. Tolik výčet napětí pražského nakladatelství v uplynulých týdnech.

Detaily, při nichž mrazí

Černé ticho, aniž bychom chtěli prozrazovat děj, vyniká hned v několika faktorech. Prvním a tím nejzásadnějším je strojovitá popisnost, jistě vyzkoušená samotným autorem. Při pátraní po sadistickém vrahovi dochází k detailním popisům nejen vražd, respektive zabíjení lidí, přičemž průběhový čas je zde víc než důležitý, ale také míst a postav. Ani ne po stovce stran bude jisté,  kdo je kdo a jak se chová v některých situacích. Hiltunen nejenže trefně líčí děj a každou pasáží vás sune dopředu, aniž byste mohli cokoli odvodit, stará se o životopisy jednotlivých postav. Zde tedy dochází k jasné a předem vytyčené cestě souboru příběhů. Černé ticho následuje Finské pouto, vydané v roce 2013 a zcela bezpečně nepůjde o konec ságy.

Moderní thriller, což má kniha v podtitulu, možná zabezpečí pozornost náctiletých. Ti by totiž v tomto ohledu měli být velmi obezřetní. V málokteré knize se dočtete o hackování účtu, mazání cache-záznamů, přehazování IP adres, aby nebylo poznat, odkud vede cesta na danou internetovou stránku a podobně. Všechny tyto faktory možná budí dojem, že se jedná o sci-fi, případně o složitou a technicky pojatou detektivku. Tak tomu není. Jasný příběh tvoří vyšetřování vražd, které kdosi umísťuje na sociální sítě: zejména YouTube. Nelze přesně určit, kdo to dělá, proč to dělá, proč k vraždění pouští hudbu a co si od svých gest slibuje.

Pokud vám děj něco připomíná, určitě budete blízko v případě legendárního filmu 8mm Joela Schumachera anebo novinky na americkém trhu, rovněž horor - thriller v kombinaci s touhou po internetové slávě, snímku Kristy.

Neodložíte to

Hiltunen ve své nejnovější knize kombinuje moderní dobu se vším, co přináší. Abychom nechodili kolem horké kaše, tím "co přináší" myslíme především anonymitu a lehkost, s níž se lidé ukryjí pod jiné identity. A často takové, které si ani nemusí vymýšlet. Zkrátka si přivlastní tu vaši. V knize je vše, co od ní čtenář očekává. Napětí, komplikovaný příběh, který vyústí až na posledních stranách (jako například Henning Mankell se svou knihou Usměvavý muž, vydal HOST v letošním roce), inteligentní postupy, co nespoléhají na náhody a především: shora zmíněný cit pro detail. V momentě, kdy Studio začne pátrat po vrahovi, jim nepomůže Wikipedia ani Facebook, ale jiní (neznámí bloggeři) a jejich všímavost.

Výborná kniha, kterou přečtete za několik dnů, protože vám nepůjde odložit.

Autor: Hiltunen Pekka
Originální název: Sysipimea
Překlad: Barbora Špronglová
Formát: 396 stran, vázaná
Rok vydání: 2014
Hodnocení: 85%

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Zdeněk Svoboda