Jako herec máte jen dvě možnosti, přiznává Červený bedrník Richard E. Grant

Foto: Se svolením A&E Television Networks

Popisek: Richard E. Grant jako chladný a znuděný sir Percy Blakeney v seriálu Červený bedrník

NEZAPOMENUTELNÍ MARKA DOBEŠE: S britským hercem Richardem E. Grantem jsem se osobně setkal v Praze během natáčení dobrodružného historického seriálu Červený bedrník.

Už na úvod našeho setkání jsem mu vyjádřil velký obdiv k jeho všestranné práci, ať už šlo o jeho nezapomenutelnou roli výstředního padoucha v akční komedii Hudson Hawk, nebo o účast v bláznivém popkulturním fenoménu Spice World. Zmínil jsem také jeho spolupráci s Martinem Scorsesem, v jehož výpravném dramatu Věk nevinnosti ztvárnil postavu snobského Larryho Leffertse, a připomněl režisérova slova, jak moc si vždy přál pracovat s prvotřídními britskými herci Grantova formátu.

Rodným jménem Richard Esterhuysen pochází z afrického království Svazijsko, konkrétně z městečka Mbabane. Narodil se 5. května 1957 africkému těžaři a pozdějšímu ministru školství Henriku Esterhuysenovi a jihoafrické učitelce baletu. Po studiích angličtiny a herectví na univerzitě v Kapském Městě a působení v tamním divadelním souboru přesídlil v roce 1982 do Londýna, kde přijal umělecké jméno Grant. Známou osobní kuriozitou zůstává, že nosí hodinky na obou rukách, jedny z nich na památku svého otce, nastavené na svazijský čas.

Jeho filmový průlom přišel v roce 1987 s hlavní rolí v dnes již kultovním britském snímku Withnail a já. Následovaly výrazné hollywoodské i evropské projekty: lovec duchů ve Warlockovi, Hugo Guiler v dramatu Henry & June, doktor Jack Seward v Coppolově Drákulovi či role Franze Kafky v oscarovém krátkém filmu Franz Kafka's It's a Wonderful Life. Vedle velkých produkcí se pravidelně objevoval i v komornějších snímcích britské produkce, jako jsou Vše pro lásku, Domácí štěstí, Studené denní světlo nebo Za vlast a královnu.

Velkou diváckou popularitu mu přinesla právě titulní úloha sira Percyho Blakeneye v sérii televizních filmů Červený bedrník i hlavní role ve fotbalové komedii Zápas. Později zaujal v dílech, jako Gosford Park, Penelope, Jackie, Hra o trůny nebo jako komiksový padouch v hitu Logan: Wolverine. Svůj hlas propůjčil mimo jiné Mrtvé nevěstě Tima Burtona. V roce 2005 navíc úspěšně debutoval jako režisér a scenárista částečně autobiografickým dramatem Soumrak nad Jižní Afrikou s Gabrielem Byrnem a Emily Watson, za nějž získal nominaci na cenu Douglase Hickoxe.

Setkali jsme se při natáčení seriálu Červený bedrník s největší pravděpodobností v létě roku 2000.

Moje první otázka se týká natáčení Červeného bedrníka. Je to vaše první plnohodnotná hlavní role?

Ano. V České republice jsme byli už před dvěma lety, kdy jsme točili první tři příběhy. Teď děláme další, protože v Anglii, Americe i Austrálii to mělo velký úspěch. V české televizi se to myslím ještě nevysílalo.

Mělo by se to vysílat zhruba za dva týdny až měsíc – první tři díly.

Skvělé! Je zábavné ho hrát. Je to vlastně takový Batman 18. století. Jako Bedrník zachraňuje lidské životy, ale když vystupuje ve své civilní identitě jako lord Percy Blakeney (obdoba Clarka Kenta – pozn. aut.), chová se jako slabý a pošetilý anglický švihák. Jsou to dvě rozdílné polohy. Využívám spoustu převleků, když se pohybuji po Francii 18. století, kterou samozřejmě představuje Česká republika.

Když vám tuto roli poprvé nabídli, váhal jste, nebo jste hned souhlasil?

Šlo to velmi rychle. Přečetl jsem si scénář, postava se mi líbila, knižní předlohu jsem znal už dříve, takže jsem řekl ano bez váhání.

Je to natáčení fyzicky náročné nebo nebezpečné?

Ani ne, protože máme skvělého českého koordinátora kaskadérů Pavla a jeho tým (kaskadér a koordinátor Pavel Cajthaml z agentury Filmka Stunt Team). Některé věci mi dovolí dělat, ale většinu nebezpečných scén dělá můj český kaskadérský dvojník. Z důvodu pojištění nesmím skákat do vody a podobně. Jsou opravdu výborní.

Je to také dobový snímek, což je žánr, který máte rád, hrál jste v Portrétu dámy a dalších dobovkách.

Ano. Je to skvělé, protože když vidíte zdejší architekturu, všechny ty kostýmy a koně, je velmi snadné představit si, že jste se vrátil o dvě století v čase. Pro herce je obrovský bonus, že může takto cestovat časem.

Natáčeli jste v Praze, Kutné Hoře, Českém Krumlově, Žatci, příští týden vás čeká Brno, Slavkov a Barrandov. To jsou samá slavná místa. Mohl byste je nějak porovnat nebo sestavit žebříček?

Praha je nejlepší, ale kvůli moderní výstavbě a provozu je tam těžší najít prázdné ulice, které by vypadaly jako Francie 18. století. V menších městech je méně dopravy a jídlo je tam mnohem levnější, což je skvělé. Žatec působil jako nejchudší město, což se pro natáčení vizuálně hodilo, ale bydlel jsem v Praze a do Žatce každý den dojížděl. Kutná Hora i Český Krumlov jsou nádherná města.

Vy jste se narodil v Jižní Africe, že?

V sousední zemi, ve Svazijsku (dnes Eswatini), mezi Mosambikem a JAR. Odjel jsem odtamtud v roce 1982 do Anglie.

Bylo těžké stát se filmovou hvězdou, když jste vyšel z takového prostředí?

Bylo to prakticky nemožné. Neměli jsme televizi, měli jsme jedno jediné kino. Když jsem otci řekl, že chci být hercem, myslel si, že jsem se zbláznil.

Jak se vám to tedy podařilo?

Šel jsem na univerzitu v Kapském Městě, což bylo tisíc mil daleko. Vystudoval jsem angličtinu a s přáteli založil divadelní soubor. Dva roky jsem hrál v Kapském Městě a v roce 1982 jsem odjel do Anglie zkusit štěstí.

A tam přišla nabídka na komedii Hudson Hawk?

Ještě předtím jsem natočil britský film Withnail a já (Withnail and I). Ten měl v Británii velký úspěch a otevřel mi dveře k filmům jako Hudson Hawk, Drákula, Příběh z Los Angeles nebo Hráč. Nikdy jsem netočil v Africe, ale teď jsem napsal scénář k filmu, který se odehrává ve Svazijsku na konci 60. let, v době získání nezávislosti na Británii. Letos v říjnu a listopadu ho tam budu režírovat. Bude to můj režijní debut, na který se moc těším.

Kdo jsou vaše režijní vzory?

Spielberg, Robert Altman... MASH je skvělý, velmi vtipný. Dále určitě Quentin Tarantino, Martin Scorsese a Miloš Forman. Minulý týden jsem viděl Formanův film Muž na Měsíci. Jeho filmy miluji, od Taking Off, přes Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadea až po Lid versus Larry Flynt. Všechny mají společné téma, rebela, který bojuje proti systému a nenechá si nikým diktovat, jak má žít. Jezdí Miloš Forman do Česka?

Myslím, že ano, má tady syny-dvojčata, kteří hrají v divadle s loutkami.

Když jsem byl malý kluk v Africe, taky jsem měl loutkové divadlo. V Praze jsem si koupil spoustu loutek, pořád je sbírám. Otec musel parkovat auto venku, protože jsem si v garáži postavil jeviště a hrál divadlo. Tak jsem začínal.

Proč v současnosti točíte převážně v Evropě a méně v Americe?

Na začátku 90. let jsem v Los Angeles žil, protože v Anglii se tehdy moc netočilo. Dnes mám ale jedenáctiletou dceru, která chodí do školy v Anglii, a ženu. Cestovat na dlouhou dobu do Ameriky je pro rodinný život náročné. Od poloviny 90. let se britský filmový průmysl zvedl (po úspěchu filmů jako Čtyři svatby a jeden pohřeb), takže mohu pracovat v Evropě a na víkendy létat domů.

Nebojíte se zaškatulkování do jednoho typu rolí?

Myslím, že ne. Většinou hraji dost odlišné, často výstřední postavy. Jako herec máte v podstatě jen dvě možnosti, říct na nabídku ano, nebo ne. Většina herců chce prostě pracovat a já patřím mezi ně. Nedokázal bych točit jen jeden film za dva roky.

A divadlo?

Film mám raději. Cestujete, lépe vám zaplatí a zůstane po vás trvalý záznam. V divadle hrajete šest měsíců každý den to samé, což bývá po čase úmorné.

Jaký je váš hlavní cíl do budoucna?

Zrealizovat svůj film, pracovat s dobrými režiséry na kvalitních scénářích a mít pořád práci.

Máte nabídek dost?

Dostatek.

Příště: Alexandr Rusevský (předseda zombie odborů Choking Hazard)

Vložil: Marek Dobeš