Ladislav Křížek: Hvězda vychází a zhasíná s prvním a posledním fanouškem

NEZAPOMENUTELNÍ MARKA DOBEŠE: Uvedení poslední rockové verze Fausta v sezóně, které jsem měl možnost pokrýt pro Rockový magazín Spark - 5. června 2024, a následný koncert skupiny Sebastien. Shodou okolností šlo o druhou akci, kde jsem se, byť jen krátce či na dálku, setkal v Ladislavem Křížkem.

Ten rok jsem totiž psal repku i z koncertu jeho dlouholeté domovské skupiny Citron, který se odehrál 1. března 2024 v pražské MeetFactory. Rockopera pro mě tedy byla zážitkem jednak díky prvnímu koncertu, který jsem si mohl užít v tomto prostředí, ale navíc ještě nejsilnějším možným obsazením muzikálu Faust. Jiří Zonyga, Daniela Gildenlöw Langrová, Viktor Dyk, Petr Kutheil nebo Jan Toužimský v roli Wolfganga. To vše za aktivní účasti autorů hudby Milana Steigerwalda i libreta Pavly Forest. A v neposlední řadě přítomností Ladislava Křížka.

Skupina Sebastien si proto nemohla vybrat lépe místo a čas křtu své nejnovější desky „Quo Vadis“, než se závěrečným goetheovským špílem. Za účasti kmotra Ladislava Křížka, který hostuje v jejich Olympic coveru „Slzy tvý mámy“ tak symbolicky něco rockového skončilo, aby cosi metalového započalo. Po rockové opeře pokračoval večer eklekticky koncertem Sebastien. Podobný bude i tento můj rozhovor s oběma muzikanty Jiřím Rainem a Ladislavem Křížkem.

Láďa Křížek se nám v kratičkém rozhovoru pro Spark po křtu svěřil, že „Jirka mě požádal, jestli bych s nimi tu písničku nenazpíval. Já jsem mu říkal, že ji znám a mám moc rád. Nakonec se k nám připojil i Petr Janda a bylo to…, bylo to fakt krásný. Velice působivý. Myslím si, že je to právě o tom spojování se. A že se to Jirkovi Rainovi moc povedlo.“

Jiří Rain „Slzy tvý mámy“ zařazuje do kontextu ostatních singlů z nového alba „Quo Vadis“ od Sebastien s tím, že jde o jeden z těch nejzásadnějších, jak si řekneme dále.

Ale nejprve k muzikálu Faust, který se ten večer dal opravdu velkoryse poroučet. Kdybych měl popsat své pocity z první rockové opery, kterou jsem poprvé naživo viděl, doporučil bych příště důraz na srozumitelnost. Jak dějovou, tak pěveckou. Možná jde o mou nezkušenost z podobného typu uměleckého podání, ale musím přiznat, že v příběhu jsem se ztrácel, slovům a s nimi spojeným emocím občas nerozuměl. Postavám zlých duchů Buffonů by pak prospělo pantomimické školení u Borise Hybnera. Mistr je sice mrtev, ale jejich zásvětní možnosti toto jistě překonají. Nebo si lze pustit jeho pověstná „Gagman“ videa a začít pilovat.

Jinak byl faustovský večer skutečně opulentní, množství postav, efektů, zadních projekcí, světelných i pyroshow. Nechyběla práce s gradací v druhé polovině včetně rozevření obří plošiny uprostřed pódia coby jámy pekelné. Divácká odezva ukázala, že i po mnoha reprízách Faust stále táhne.   

V hlavní roli Sebastien

Úderem půl jedenácté započal jako přídavek koncert Sebastien v obnovené sestavě. Dva noví muži za báječnými strunnými stroji zapadli do kapely melodicky i powermetalicky. Období letních koncertů začínalo a výkon na pódiu RockOpery jasně ukázal, že posluchači dostanou plnohodnotný výkon. „Můžete se divoce vrtět.“ Tak pravil skvěle naladěný Jiří Rain v reakci na půlkruh diváků amfiteátru, který se okolo party náhle tyčil, když opanovala pódium. I stalo se. Našli se dokonce tací, kteří sebrali odvahu zapařit přímo všem na očích před kapelou ve volnější části jeviště.

A všichni společně si pak vychutnali tento stylový koncertní bonus výjimečného večera zahájený titulním singlem „Quo Vadis“ přes anglicky zpívanou část z historicky staršího období s „Frozen Nightingales“ až k prověřeným hitovkám, jako jsou „Tornádo“ nebo „Nechtěná“. SEBASTIEN zakončili symbolicky nesmrtelnou klasikou „Slzy tvý mámy“, ke které tu před několika měsíci s Láďou Křížkem a Petrem Jandou natočili videoklip. Nezbývá než se sami přesvědčit na fesťácích, jak to Sebastien s novou deskou „Quo Vadis“ šlape.

Navíc skupiny Vitacit a Citron, kde Ladislav Křížek zpíval, jsem jako každý rocker sledoval pozorně. Dávaly obě českému metalu zcela novou dimenzi. Proto, když jsem byl vyslán na akci, kde se setkali původní zpěvák Citronu Láďa Křížek a novou historii kapely píšící kytarista Jiří Rain, musel jsem se Jiřího vyptat na jeho názor na spolupráci s metalovým frontmanem.

Vy jste s Ladislavem Křížkem nazpívali od Olympiku písničku Slzy tvý mámy. Jaké jsou ohlasy? Je to zásadnější singl?

Myslím, že ano. I když to tak původně nebylo plánované. Já sem byl celý život proti coverům. Máme takovou nadprodukci vlastního materiálu, že jsme nikdy neměli potřebu zpracovávat cizí skladby. Nicméně u Slz se všechno krásně spojilo. Duet s Láďou po těch dlouhých letech naší spolupráce. Všechno to najednou dostalo smysl.

A jak to podle tebe dopadlo?

Z výsledného songu i klipu mám velikou radost. Klip navíc vznikl tady v Rock Opeře a zúčastnil se ho i sám Petr Janda. Byl to emočně nejsilnější zážitek z natáčení celé desky a je to také její nejzásadnější singl.

Jaká je podle tebe budoucnost Citronu?

Já si myslím, že to teď úplně neví ani samotný Citron. Radim Pařízek starší byl duší kapely. Všichni ostatní se dnes snaží, chtějí pokračovat, i materiál je a dalo by se na tom pracovat. Ještě když jsem byl členem kapely, už se nahrávaly věci, které Radim stvořil. Zanechal tu po sobě, myslím, čtrnáct základů písniček, které by se daly zpracovat. S kluky i s Tanjou jsem pořád v kontaktu a mám je rád, a tak doufám, že dokážou pokračovat dál, a přál bych jim, aby to zvládli.

Hlavní lídr skupiny Sebastien jsi ty.

Je to tak.

Dneska jste pokřtili desku?

Dneska jsme tady v Praze pokřtili novou desku s Láďou. Vrátili jsme se na místo činu, kde jsme natočili i videoklip Slzy tvý mámy. Jsem moc rád, máme novou sestavu, máme dva nové kluky a já doufám, že se znovu rozjedeme na 200 procent, protože ta kapela si to zaslouží, ty písničky si to zaslouží a my jim musíme dát maximum.

Ty tady zpíváš v Rock Opeře, proto jste se rozhodli, že klip natočíte tady?

Je to tak. To byla taková shoda okolností, protože mi volal Milan Steigerwald, jestli bych nevzal alternaci za Kamila Střihavku, což je pro mě obrovská pocta. Já jsem nabídku velice rád přijal. Myslím si, že jsme si vzájemně sedli, a mám už dvě role v Rock Opeře, v Ragnarocku a potom jednu v Romeovi a Julii. Každopádně mě to tady moc baví, celý tým je super a líbí se mi i to prostředí tady. Proto když jsem zjistil, jak to tu vypadá a jak krásné je zdejší pódium, jsem se domluvil s Milanem i na natáčení klipu Sebastien.

A proto taky dneska koncert?

A proto byl i dnešní křest a koncert právě tady. Vybral jsem si jen večer, kdy v aktuální opeře nezpívám, abych měl čas soustředit se jen na Sebastien.

Ono je to tady zvláštní pódium. Hráli jste někde na něčem podobným jako kapela?

Hráli. Například Metalfesty jsou v tomto podobné. I další takové prostory už jsme zažili, ale to bylo, myslím, někde v Německu. Každopádně ano a je to vždycky zážitek. A je specifické, že publikum sedí do půlkruhu před tebou. Je to zvláštní, ale krásné. Já miluju starověk, antické Řecko, Řím, a možná i proto mám amfiteátry rád.

A další singl…

Jako první singl jsme vypustili titulní skladbu nové desky Quo Vadis. Potom vyšly Slzy tvý mámy s Láďou Křížkem a následně další singl Smutky s Shirley Tracanna z kapely Emrey‘s. To je italsko-česká zpěvačka a je to, myslím, velice hezký a povedený duet.

A to je v angličtině?

V češtině, celé album máme už podruhé v češtině. Následovat bude ještě poslední singl, ten se bude jmenovat Prázdná náruč a vyjde teď během června… a 28. června vychází deska. Než budeme hrát letní koncerty, lidé tak už dostanou šanci osahat si nové skladby. Nová sestava má také nový feeling, máme zase dvě kytary, takže celá kapela dostala nový říz, dravost a energii.

A ten dnešní Faust je nějak výjimečný?

Je to ukončení letošní jarní sezóny. Oni to mají rozdělené vždycky na ta dvě pololetí, abych tak řekl. Myslím, že je to dnes poslední představení před létem, před divadelními prázdninami.

Takže vlastně Sebastien zakončuje sezónu?

Je to tak. Zakončujeme sezónu křtem, koncertem a tím, že jsme tady s Láďou. U toho křtu ještě byli Viktor Dyk a Jirka Zonyga, kteří jsou mí kamarádi, hráli jsme spolu v několika operách a oba znali Sebastien už z dřívějška, což mě velice mile překvapilo a měl jsem z toho radost. Oni obdivovali naše spolupráce s Tonym Martinem, se Zakem Stevensem a dalšími zahraničními zpěváky a muzikanty. Takže teď jsem rád, že se takhle krásně všechno spojilo.

Ladislav Křížek o Jiřím Rainovi

Jaký je váš pohled na vašeho spoluhráče z Citronu Jiřího Raina a jeho vlastní skupinu Sebastien?

Přeju mu opravdu ze srdce, Jirka je můj velký kamarád, hodně štěstí, hodně prodanejch desek, hezký vystoupení a hodně, hodně, hodně spokojených fanoušků. Ten talent, co jsme dostali tam někde shůry, tak ten jsme dostali proto, abysme vám dělali radost. Možná to někdo špatně pochopil a myslí si, že je nějaká hvězda, ale já říkám – hvězda vychází a zhasíná s prvním a posledním fanouškem. Takže ten, kdo má fanoušky od srdce, tak ten ví, že je tady proto, aby jim dělal radost. Jirka je velkej srdcař a já přeju celé kapele, aby se jim dařilo, aby byli hlavně zdraví, aby mohli nést tu radost mezi vás a zahřáli vám vaše srdce. Važme si toho, že máme klid a mír.

Jaký je tvůj pocit ze singlu Slzy tvý mámy?

Natočili jsme i videoklip, kde prej byla vidět krásná energie a tadyty věci. Myslím si, že to je právě o tom spojování se. Hlavně se to Jirkovi celé moc povedlo.

Vy se s Jiřím znáte dlouho, že jo, ještě z Citronu a tak dále?

No tak vlastně Jirku jsem potkal a měl jsem pocit, že bych chtěl mít vedle sebe mladý lidi, který mají energii. Jirka patřil mezi ně. A potom mně zavolal Pařízek, jestli bych s ním neudělal desku Citronu, a Jirka vlastně nakonec v tom Citronu se mnou skončil. On je velice invenční multiinstrumentalista, a hlavně velice pracovitej člověk. Takže jsme kamarádi.

A co plánuje Citron?

Jo, to já nevím.

Žena v pozadí: Já ti musím říct, že ty jsi má panenka!

Láďa Křížek: To mě zarazilo (smích).

Reportáž z turné Síla Návratů, kde v MeetFactory Praha vystoupily skupiny Citron, Metalinda, Loretta. Přes les rukou s mobilními telefony ve vrcholcích interprety nevidět. To když se na pódium k tradiční sestavě CITRON vzpomínkově připojí dva bývalí spoluhráči. Jakmile pak záznamová mobilmánie opadne, užijeme si vrchol večera.

Jak se psalo ještě za života Radima Pařízka v denním tisku roku 2015 po vnitrokapelní roztržce – sólový kytarista Jaroslav Bartoň i baskytarista Václav Vlasák jsou spojovaní s nejslavnější érou CITRONU, která začala v roce 1984 a aranžérsky a skladatelsky se podíleli na všech zásadních albech včetně kultovních „Plni Energie“ a „Radegast“. Zhodnocení výkonu sestavy s jejich účastí ale ještě odsuňme.  Návrat slavily i dvojice kapel, CITRONU předskakující.

LORETTA se označují za metalové dračice z Brna a hlásí návrat na scénu. Kdo by čekal, že se nečinnost projeví na nějaké zvýšené pódiové energetické náloži, asi by přecenil bohorovnost českého muzikanta. Ani muzikantky nejsou výjimkou. Daria Hrubá sympaticky zpívá i uvádí písničky, ale bohužel se šetří.

METALINDA s energickým, neúnavným roztleskávačem stadionového záběru Dušanem Horeckým vrhli na pódium příbojovou vlnu hutného hard rocku. Hlasově však za pohybovou interpretací zaostává. Jestli se na slabém hlasovém projevu podepsal nekvalitní mikrofon více či méně, lze odhadnout snad jen podle toho, že v jedné z písní kapele nefungoval ani jeden.

„Teď přijde jedna z mejch nejoblíbenějších, když jsem z VITACITU do CITRONU přišel.“ Dvojka z dvojky „Plni energie“ ukazuje Láďu Křížka v dobré hlasové i frontmanské pohodě. „Rock, Rock, Rock“ poprvé donutí metalistku přede mnou, aby začala bičovat svými dlouhými kadeřemi partnera. Odlesk mainstreamové minulosti zlatého chlapce je tu cítit. Některé ženy dokonce i ženy připomínají. Což v publiku s věkovým průměrem šedesát let potěší. A platí to i pro pódium.

Nejprve máte jen pocit, že slyšíte druhý hlas s nábojem feminity, pak se objeví jeho držitelka Tanja Kauerová. Společně si dají novodobý hit „Máme ruce nad hlavou“, který z Křížkovy tvůrčí dílny vyšel na EP „Valašský věk“ v roce 2019. Partner ženy přede mnou odpadává, jejímu tempu se mu nedaří čelit. A také se musí věnovat svému mobilnímu telefonu. Síla návratu kamarádství se totiž záhy přenese z pódia do sálu, když velmi solidně zařezávající dvojici z pravé části paluby, kytarovou sekci Djordje Erič a Radim Pařízek ml., vystřídají hosté z původní sestavy. Sólům oddaný Bartoň se stylovým kloboukem a živelný Vlasák.

Posluchačskému požitku by pomohlo odvolat i druhého ze současných kytaristů kapely, Pavla Hanuse. Nikoli pro jeho výraznou pódiovou polonahost, ale kvůli následujícím technickým problémům. Nejprve se mu cosi přihodí s odposlechy a následně se minimálně ve třech peckách z jeho pozice v reproduktorech ozve prskání, jako když se do zuřivosti vzruší lamy. „Chrastí Vaškovi sluchátka?“ dožaduje se Láďa Křížek odpovědi od asistence na pódiu. Má odpověď zní – tady jsou lamy technici, kteří nedokáží závadu odstranit.

Stejně tak se i přes snahu muzikantů podepisuje pro změnu zvukař na komplexních peckách z období kultovky „Radegast“. Láďa Křížek, jehož zpěvová linka by nás měla skladbou provést, se tu ztrácí ve změti nástrojových vstupů. Těžko říci, jak by reagoval perfekcionista Pařízek. Svého nástupce Zdenka Pradlovského (MASTER, SHAARK) by však dozajista pochválil, jak využil každý prostor se vyřádit.

„Kdyby bylo po mym, tak sem ještě pozvu Stáníka,“ vzpomíná Láďa na bývalého frontmana Stanislava Hranického, který předčasně odešel v roce 2013.

Síla návratů tak nenuceně rezonuje se silou nostalgie a samozřejmě metalu. Proto také většina fans dorazila, MeetFactory se daří z větší části zaplnit a návštěvníci z metropole i okolí. Popovídal jsem si cestou do poněkud složitě umístěné haly se dvěma berouňáky, jsou spokojeni. Což dokazují věrností, když odbíjí jedenáctá hodina a oni ještě nezdrhají na vlak.

Dva roky uplynuly jako voda, některé věci zůstávají neměnné, jiné naopak prošly významnou proměnou. Videoklip k duetu Ládi Křížka a Jiřího Raina (SEBASTIEN - Slzy tvý mámy) už dávno překonal hranici milionu zhlédnutí na YouTube, z čehož má velkou radost i sám autor skladby Petr Janda! Ten je s oběma interprety nové verze své slavné písně dodnes v kontaktu. Kapela SEBASTIEN opět brázdí letní pódia a chystá další, v pořadí již šesté studiové album, na kterém opět slibuje celou řadu zajímavých spoluprací. Láďa Křížek navíc v roce 2025 opustil řady legendární kapely CITRON a jeho plnohodnotným nástupcem v roli sólového zpěváka se nakonec stal právě Jiří Rain! Dalo by se říct, že kruh se uzavřel...

Poděkování: Karel Balčirák (Rockový časopis Spark)

Příště: Robert Silverbeg

 

Vložil: Marek Dobeš

HP, Nezapomenutelní Marka Dobeše, Ladislav Křížek, Jiří Rain,