Herectví je řemeslo, nikoliv státní náboženství, řekl komisař Maigret

Foto: Se svolením Antenne-2

Popisek: Bruno Cremer v roce 2000, v epizodě úspěšného seriálu Maigret a smrt účetního

NEZAPOMENUTELNÍ MARKA DOBEŠE: Pro širokou veřejnost je Bruno Cremer navždy spjat s postavou komisaře Julese Maigreta.

Bruno Jean Marie Crémer se narodil poblíž Paříže (1929–2010). Byl významným francouzským hercem. Vzdělání získal na pařížské konzervatoři a jeho kariéra začala v divadelním prostředí, kde se rychle vypracoval mezi respektované umělce. Proslul svým nezaměnitelným hlubokým hlasem, soustředěným projevem a schopností vtisknout postavám velkou dávku lidskosti a syrové realističnosti.

V dlouhotrvajícím televizním seriálu, který se natáčel v letech 1991 až 2005, ztvárnil slavného detektiva ve čtyřiapadesáti epizodách. Jeho pojetí Maigreta je mnoha kritiky i fanoušky považováno za nejpřesnější a nejvěrnější literární předloze Georgese Simenona. Cremer zdůrazňoval především klid, empatii a analytickou mysl komisaře, nikoliv akci.

Kromě své nejslavnější televizní role měl za sebou bohatou filmovou kariéru. Hrál v řadě významných celovečerních snímků a spolupracoval s renomovanými režiséry, jako byli například Costa-Gavras či William Friedkin, objevil se například ve slavném snímku Mzda strachu. Jeho filmografie pokrývá širokou škálu žánrů, od válečných dramat až po psychologické thrillery, čímž si zajistil trvalé místo v historii evropské kinematografie.

Rozhovor jsem s ním absolvoval nejspíš pro časopis Kino, odhadem v roce 1995 při natáčení 21. epizody Maigret a hlava muže, kde ho režíroval Juraj Herz a mezi českými kolegy se objevili Zora Jandová a Pavel Bobek. Dle ČSFD se vyznačuje specifickou vizuální atmosférou a netradičními pohyby kamery, které do francouzské kriminálky vnesli český režisér s kameramanem.

Jaký je váš vztah ke slávě a popularitě?

Protože hvězdy jsou na nebi, ne v kavárnách. . Když o sobě začnete příliš mluvit a analyzovat se v novinách, přestanete být uvěřitelný na plátně. Divák má právo věřit postavě, kterou hraji, ne mé osobě. Jakmile lidé začnou v mé tváři vidět „toho slavného Bruna“, má práce končí a začíná cirkus. A já v cirkuse nepracuji. Pracuji v tichosti, protože jen v tichosti se dá slyšet pravda.

Cítíte potřebu každou věc do hloubky analyzovat, abyste jí porozuměl, nebo volíte jiný přístup?

Víte, když začnete o věcech příliš přemýšlet, začnou se kolem vás vršit jako hromada kamení a nakonec vás zavalí. Myšlení je občas jen způsob, jak si život zbytečně komplikovat. Smích? Smích je to jediné, co vám dovolí nadechnout se a vidět, jak směšné to všechno ve skutečnosti je. Smích je mým koníčkem, raději se směju než myslím.

Viděli jsme vás v mnoha rolích, často to byli policisté nebo komisaři. Proč je podle vás zrovna role Maigreta tak odlišná od těch předchozích?

Ve skutečnosti jsem zase tolik rolí komisařů nehrál. Ale pokud jde o Maigreta, je to postava, která se od ostatních výrazně liší. Je to role, která má v sobě jistý romaneskní rozměr.

Máte velmi výraznou tvář, která na diváky působí až brutálním, mužným dojmem. Ovlivňuje tento váš vzhled výběr postav, které hrajete?

Lidé mi často říkají, že působím tímto dojmem, ale pro mě jsou ty postavy především literární, jsou to beletrizovaní romantičtí hrdinové. Nevybírám si je podle toho, jak vypadám, ale podle hloubky postav.

Vyzkoušel jste si práci s mnoha režiséry, například i s Claudem Lelouchem. Jak se vám spolupracovalo s Jurajem Herzem?

Juraj má velmi silnou osobnost a pro herce je velká radost s ním spolupracovat. Má v sobě něco heretického, ale zároveň má vynikající techniku a cit pro kinematografii. Byla to pro mě velká zkušenost.

Věřil jste na začátku své dráhy, že u filmu dosáhnete takového úspěchu?

Vůbec ne, nikdy mě nenapadlo, že budu jednou tolik filmovat. Kdyby se mě někdo zeptal na začátku, ten seznam mých budoucích rolí by byl v mých představách velmi krátký.

Jak vnímáte postavu Maigreta, když už jste s ním herecky srostl?

Je to postava, která nabízí herci velké možnosti, jak ji uchopit jinak než jeho předchůdci. Maigret je svět sám o sobě.

-----

Krátce jsem měl též možnost promluvit s režisérem Herzem. Zmínil mimo jiné spolupráci s Jiřím Macháněm, což byl významný český kameraman a jeho dvorní spolupracovník. Mimo jiné se Herz zmiňuje o třídílném televizním filmu Forget Mozart, na kterém spolupracovali pro rakouskou produkci.

Bylo pro francouzského herce těžké spolupracovat s režisérem, o kterém mu řekli, že neumí francouzsky?

Juraj Herz: S ním je to výborné, je to skvělý herec a dobře se s ním dělá. Samozřejmě, zpočátku byl takový opatrný. Řekli mu, že bude mít režiséra, který neumí francouzsky – a on sám neumí jinak než francouzsky – tak si až do prvního dne natáčení udržoval odstup. No, ale zrovna s Jirkou Macháněm, pro něj to nebyl problém. S ním jsme dělali například ten životopisný film o Mozartovi před třemi lety pro Rakušany... My jsme na sebe s Jirkou zvyklí a ta technika práce je už taková, že herci tu jistotu získají hned první den.

Zdroje: ČSFD, FDB

Příště: Vladimír Forst

Vložil: Marek Dobeš