Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Co dál, když vás desky neuživí? Jet na tour, říká metalový frontman

16.05.2026
Co dál, když vás desky neuživí? Jet na tour, říká metalový frontman

Foto: Se svolením Geoffa Tate (snímek v článku Alfedus)

Popisek: Geoff Tate, dlouholetý frontman progresivní metalové formace Queensryche

NEZAPOMENUTELNÍ MARKA DOBEŠE: Geoff Tate je americký zpěvák a hudebník, který se nejvíc proslavil jako dlouholetý frontman progresivní metalové formace Queensrÿche.

Ke kapele se připojil v roce 1981 a svým unikátním, pevně posazeným a emotivně zabarveným projevem hlasového výškaře definoval zvuk skupiny na více než tři desetiletí. Během této éry se podílel na vzniku přelomových alb, jako je kultovní konceptuální počin Operation: Mindcrime (1988) a komerčně mimořádně úspěšné album Empire (1990). Díky němu se Queensrÿche stali jednou z nejrespektovanějších kapel v historii progresivního rocku a metalu.

Po odchodu z Queensrÿche v roce 2012, který byl doprovázen veřejnými neshodami a právními spory o název kapely, se Tate vydal na sólovou dráhu. Založil projekt pod názvem Operation: Mindcrime, pod jehož hlavičkou vydal několik alb, která rozvíjela jeho dřívější progresivní směřování. I přes turbulentní změny v kariéře zůstal Geoff Tate neúnavným koncertním umělcem. Dodnes pravidelně vystupuje po celém světě, přičemž jeho setlisty často kombinují jeho sólovou tvorbu s nejoblíbenějšími hity z éry Queensrÿche, které fanoušci od jeho vystoupení vyžadují.

Je schopným multiinstrumentalistou, v některých skladbách a během koncertů se často prezentuje i jako hráč na saxofon, což jeho hudební projev obohacuje o jazzové prvky. Je pravidelně řazen mezi nejlepší rockové a metalové vokalisty historie, a to především díky širokému rozsahu a schopnosti vtisknout písním silný dramatický a příběhový charakter. Jeho vliv na žánr je nezpochybnitelný, neboť inspiroval celou generaci vokalistů, kteří se snažili napodobit jeho technickou preciznost a intenzivní jevištní projev.

Dne 15. listopadu 2015 jsem se s ním setkal v zákulisí zimního stadionu Winter Masters of Rock. Koncert se uskutečnil v hale, která byla v té době známá pod názvem Sportovní hala Euronics (dnes Sportovní hala DATART Zlín). Na festivalu se tehdy Geoff Tate představil se svým tehdy novým sólovým projektem nazvaným Operation: Mindcrime. V rámci tohoto vystoupení představil skladby z nově vydaného alba The Key a zároveň pro fanoušky připomněl i klasické hity Queensrÿche.

 

Geoff Tate_Marek DobešGeoff Tate s autorem rozhovoru Markem Dobešem

Jak si po všech těch letech udržujete hlas v tak skvělé formě?

Vlastně v tom není žádné tajemství. Prostě zpívám každý den. Hlas tvoří svalová skupina, takže dokud udržujete své tělo zdravé a pracujete na něm, budujete si výdrž. Rozhodně jsem byl obdařen silným hlasem a mnoho let jsem pracoval na tom, aby byl ještě silnější. Beru to jako disciplínu, ke svému tělu musíte přistupovat jako sportovec, který se chce udržet na vrcholu. Není to jen o samotné show, je to o životním stylu, který podporuje schopnost podávat výkony.

Máte vášeň pro víno. Jak se tento zájem dá srovnat s vaší vášní pro hudbu?

Jsou si vlastně docela podobné. Mám rád všechny aspekty vinařství, od sklizně hroznů až po proces míchání. Fascinuje mě právě ten blending a zjišťování, s jakými unikátními chuťovými profily dokážete přijít. Je to hodně podobné hudbě v tom, že ji každý prožívá jinak. Láhev kvalitního vína je jako krásná skladba, čím více času s ní strávíte, tím více se vám odhaluje. Je to o rovnováze, načasování a hledání jemných nuancí.

Jak se hudební průmysl změnil od doby, kdy jste začínal?

Nahrávací průmysl v dnešní podobě nemá nic společného s tím, ve kterém jsem začínal. Nachází se ve stavu neustálých změn a přeskupování. Prodeje nejsou ani zdaleka takové jako dřív, takže dnes už nemůžete jen vydávat desky a živit se tím. Jako muzikant musíte být pracant a způsob, jakým dnes pracujete, je koncertování. Musíte hledat nové způsoby, jak oslovit lidi a dát jim vědět, co děláte. Je to teď těkavější byznys, ale také vás to nutí být kreativnější v tom, jak se spojujete se svým publikem.

Co je podle vás hlavním rozdílem mezi zkušeností ze studia a živým vystupováním?

Vždycky budu jezdit turné, protože věřím, že hudba je nejlepší, když ji člověk zažije naživo. Když jste ve studiu, zachycujete okamžik, vytváříte zvukovou krajinu. Ale naživo? Ten moment prožíváte přímo s publikem. Vidíte to, cítíte a dochází tam k přenosu energie, který nikde jinde neexistuje. Je to neuvěřitelně specifické a pro můj lidský příběh zásadní. Myslím, že v digitálním věku na to zapomínáme, ale syrovému napojení na publikum při živém vystoupení se nic nevyrovná.

Jak se na konec své éry v kultovních Queensrÿche díváte nyní s odstupem času?

Když se ohlédnu zpět, bylo to bolestivé období, ale vidím to jako nevyhnutelný rozchod. Třicet let v kapele je věčnost. Samozřejmě, ten samotný rozpad byl ošklivý, plný soudních sporů a obviňování, což byla obrovská ztráta času a energie. Ale upřímně? Už v sobě nedržím žádnou zášť. Queensrÿche byli mým životním dílem, mými koncepty a mými nápady, ale teď jsem na mnohem lepší pozici. Už jsem se přes to úplně přenesl.

Co bylo hnací silou pro založení vašeho projektu Operation: Mindcrime?

Důvod byl prostý, potřeboval jsem svobodu. V posledních letech v Queensrÿche jsem se cítil omezený, jako bych měl svázané ruce. Nyní mohu tvořit svým vlastním tempem, aniž bych musel na někoho čekat. Když jsem pracoval na trilogii (The Key, Resurrection, The New Reality), měl jsem kolem sebe lidi, kteří sdíleli stejnou kreativní vizi. Bylo to osvobozující. Chtěl jsem, aby ta hudba byla syrová a emotivní, ne přehnaně vyprodukovaná. Je to návrat k tomu, co miluji - psaní příběhů a koncepčních alb, která odrážejí svět, ve kterém žijeme.

Máte pocit, že vaše nová hudba v sobě stále nese ducha vašich začátků?

Lidé se často ptají, jestli mi chybí ten starý zvuk. Moje nová práce v sobě rozhodně má hodně DNA z raných Queensrÿche, prostě proto, že takový jsem. Mým cílem pro budoucnost je dokončit vše, co jsem si naplánoval. Stále jsem aktivní, stále koncertuji a cítím, že moje tvůrčí energie je stejně silná jako na začátku.

Poděkování: Jiří Daron (Pragokoncert Bohemia, a. s.), Richard „Harri“ Harušťák (ROCK&POP)

Zdroje: Eonmusic Interview (October 2016), Blabbermouth / Rock of Nations (2025), Cassius Morris Podcast (April 2026), Metal Magnitude (Interview, 2022), 1 Wine Dude (Wine Revolution Calling (Q&A, 2016), Cassius Morris Podcast (2026): Legacy and creative philosophy

Příště: Bruno Cremer (Komisař Maigret)

 

Marek Dobeš

Vložil: Marek Dobeš