Ikona akčňáků Gary Daniels a jeho umění „prodat“ úder i po padesátce

Foto: Se svolením Alfedus

Popisek: Nejrychlejší pěst Londýna, anglický mistr bojových umění Gary Daniels

NEZAPOMENUTELNÍ MARKA DOBEŠE: Gary Daniels je britský herec a mistr bojových umění, který se stal ikonou akčního žánru především v 90. letech.

Narodil se v roce 1963 v Londýně a k bojovým sportům ho v dětství inspiroval Bruce Lee. Než se vydal na filmovou dráhu, vybudoval si úctyhodnou kariéru jako profesionální kickboxer a byl držitelem titulu mistra světa organizace WKBA v polotěžké váze. Jeho bojový styl je charakteristický extrémní flexibilitou, rychlými vysokými kopy a precizní technikou, kterou si osvojil během studia taekwonda, Muay Thai a různých stylů kung-fu.

Ve světě filmu se proslavil zejména v produkcích, určených pro video trh. Mezi jeho nejznámější role patří ztvárnění Kenshira v hrané adaptaci kultovního anime Fist of the North Star (1995) nebo postava Kima v akční komedii Městský lovec (1993), kde se objevil po boku Jackieho Chana. V pozdějších letech se mu podařilo proniknout i do mainstreamových velkofilmů, jako jsou Expendables: Postradatelní (2010), kde si zahrál jednoho ze záporáků, nebo filmové zpracování bojové hry Tekken, ve kterém ztělesnil postavu Bryana Furyho.

Setkali jsme se osobně někdy v roce 1996 na chodníku v rámci filmového trhu v Miláně - Milan Film Market, když tu propagoval svůj film Krvavý měsíc. Tehdy jsem ho měl čerstvě v paměti za fenomenální výkon v akcí nadupané Zuřivosti od společnosti pánů Pepin a Merhi - PM Entertainment. To on ve skutečnosti pronesl hlášku z mé zombie komedie Choking Hazard: „Film je podvod.“ Přiřkli jsme ji se Štěpánem Kopřivou o maličko slavnějšímu Federiku Fellinimu, za což se mu tímto omlouvám.

Tento rozhovor vychází z jeho minulých konverzací, byl doladěn umělou inteligencí, aby zachytil jeho pravou podstatu, a mnou dokončen. Žádný stroj samozřejmě nemůže prožít ani ocenit život akčního hrdiny, jakým je Gary Daniels. Jak sám říká:

„Netrénoval přes 55 let, nepůsobil ve filmovém průmyslu 40 let, nečelil bojům ani nepřinášel oběti jako já. Nestrávil tisíce hodin tréninkem v tělocvičnách, mlácením do pytlů, sparingem ani vstáváním na běh ve čtyři nebo v pět ráno. Nepotýkal se s fyzickými a psychickými následky zranění ani netrávil nespočet hodin v meditaci. AI nedokáže znát ani vnímat můj pohled na život, a nemůže se tedy ztotožnit s vývojem mé duše. Proti AI nic nemám, ale moji mysl ani to, jak se cítím, znát nemůže.“

A právě proto my, fanoušci filmů o bojových uměních, oceňujeme jeho dlouholetou oddanost žánru, nasazení i autenticitu. Pokud vás zajímají jeho skutečné názory na život a práci, sledujte ho na Facebooku (ZDE) nebo na Instagramu (ZDE).

Jaký je největší rozdíl mezi skutečným bojem a filmovou choreografií?

V reálném boji je cílem ukončit střet co nejrychleji s minimem pohybu. Ve filmu musí být akce spektakulární, využívat prostor a techniky musí být „čitelné“, aby je kamera a divák stihli sledovat. Pokud bych udeřil svou skutečnou zápasnickou rychlostí, kamera by zachytila jen šmouhu bez jakéhokoliv dramatu. Podstatou je umění „prodat“ úder, aniž byste partnerovi ublížili.

Jak vzpomínáte na natáčení kultovního snímku Fist of the North Star (česky vyšlo jako Úder pěstí)?

Role Kenshira byla dvousečnou zbraní; pro mistra bojových umění to byl fyzický sen, ale s nízkým rozpočtem bylo těžké věrně přenést nadpřirozené prvky mangy, jako explodující hlavy, do hraného filmu. Strávil jsem hodiny tréninkem rychlých úderů, aby působily autenticky, ale fanoušci očekávali větší měřítko a brutalitu, na které tehdy nebyly finance. Za odvedenou choreografií si však stále stojím.

Jak se změnil váš trénink po padesátce?

Musel jsem se přesunout od brutálních tréninků k „inteligentnímu tréninku“. Dnes se zaměřuji především na mobilitu, flexibilitu a regeneraci. Pokud mě bolí kolena, neignoruji to, trénink přizpůsobím. Jde mi o dlouhověkost, protože tělo je mým pracovním nástrojem.

Ego vs. víra: Co definuje akčního hrdinu?

Nikdy jsem nebyl arogantní. Pokora byla vždy základem mého tréninku, mé kariéry i mého života. Když žijete život v pokoře, nikdy nebudete pokořeni.

Jak probíhala spolupráce se Sylvesterem Stallonem na Expendables: Postradatelní?

Byl to pro mě vrchol kariéry, protože Stallone přesně ví, co fanoušci chtějí. Sly vyžadoval, aby souboj s Jet Lim a Jasonem Stathamem působil drsně a bolestivě, a neustále mě nutil, aby akce vypadala co nejrealističtěji. A já chtěl, aby má postava působila jako skutečná hrozba pro hlavní hrdiny.

Jak vnímáte svou kariéru v nízkorozpočtových filmech?

Nedělám si iluze, většina filmů šla přímo na video. Ale mou filozofií je dát do akčních scén 100 % bez ohledu na rozpočet. Cítím to jako závazek vůči divákům a pokud je příběh slabý, musí být kopy o to silnější.

Co si myslíte o využívání CGI a triků v moderních akčních filmech?

Jsem v tomto ohledu purista a nerad vidím digitální efekty nebo lana tam, kde chybí skutečný trénink. U legend jako Jackie Chan nebo Bruce Lee divák vidí lidský potenciál, zatímco u digitálních postav se vytrácí napětí. Proto stále dělám své kaskadérské kousky osobně – bez potu a fyzického rizika je to spíše kreslený film než film s bojovými uměními.

Poděkování: Karel Kabát (Filmexport Home Video)

Příště: Rick McCallum

Zdroje: Nanarland (ZDE), Eastern Film Fans (ZDE)

Vložil: Marek Dobeš