Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Nezklame, zato pořádně vyděsí. Metoda Markovič: Straka

12.02.2026
Nezklame, zato pořádně vyděsí. Metoda Markovič: Straka

Foto: Se svolením Oneplay (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Metoda Markovič: Straka. Kriminalista a jeho zločinec

TV GLOSÁŘ: Metoda Markovič opět ovládla streamovací službu Oneplay, tentokrát je v hledáčku vyšetřovatele Jiřího Markoviče sériový vrah Jiří Straka. Ale tak jako u všech kriminálních projektů natočených na motivy skutečných událostí se i v tomto případě vyrojila řada otazníků.

Šestidílná minisérie se teprve rozjíždí, ale už teď je jasné, že půjde opět o přehlídku retro prvků, kterými jsou prošpikovány všechny scény. K vidění jsou dobové hrnečky, tapety i hadříky a razítka, co chvíli se mluví o úspěších československého hokeje, atmosféra je tak dokonalá. Na tomto precizně vybudovaném pozadí, které reálně připomíná rok 1985, se začne odvíjet příběh spartakiádního vraha, jak bylo Strakovi přezdíváno, a jeho obětí. Pachatel, vlastně ještě kluk, si užívá rodinnou idylku doma s rodiči, laškuje s dívkami, řeší obyčejné věci související se školou a životem na internátu, poslouchá tátu, jak se mu snaží říct něco o tom, jak se má chovat k opačnému pohlaví. A mezitím ubližuje.

 

Maxmilián Kocek

V druhém plánu již Markovič aktivně pátrá a hledá, kdo terorizuje Prahu připravující se na spartakiádní šílenství. Mimo to se zase vracíme do bytu samotného Markoviče, kde je vše při starém – sympatická manželka, harmonická soudržnost, jen ty děti už trochu povyrostly a dcerka tak trošku zlobí. A na scestí jsou i někteří kolegové zdatného vyšetřovatele. Josef Vilímek v podání Václava Neužila se nevyrovnal se smrtí manželky a utápí žal v alkoholu, přičemž zoufale hledá novou partnerku, Adam Mišík se jako Vlastimil Červenka dostává do patové situace mladého muže, jehož láska otěhotní. „Já bydlím se svým tchánem a tchyní v pětačtyřiceti metrech čtverečních, jaký ty můžeš mít problémy?“ táže se drcen vlastním zoufalstvím Červenka přidrzle Markoviče. Pánové najednou odhalují víc ze svých soukromých trápení, u toho se špičkují, samozřejmě v duchu 80. let. A že se podíváme i na diskotéku a vyslechneme řadu starých šlágrů, to je snad jasné, vždyť jde přece o ty časy plné trvalé a knírků á la detektiv Magnum! Temné záznamy z vyšetřovacích spisů, které děsivě realisticky popisují každičký detail při ohledání místa činu a oběti, však připomínají, že tady prostor pro nějaké legrácky nebo zábavu vlastně až tak není.

Ohlas dcery skutečné oběti

Ano, není, a není to prostor ani pro pozůstalé, hlavně ty skutečné, kteří třeba nechtějí sledovat na obrazovkách to, co jim před lety převrátilo život naruby. V magazínu Heroine se objevil příběh dcery jedné z obětí spartakiádního vraha, kde se žena pozastavovala nad tím, proč ji nikdo z tvůrců nekontaktoval, když je v plánu točit i o její mamince. Dozvědět se o tom musela z médií, na což reagovala a tvůrce to přimělo ji oslovit. Nic to ale nemění na faktu, že média jsou plná otřesných podrobností o vraždě její matky, včetně různých fotografií. Oživovat bolestné vzpomínky a riskovat, že s tou hrůzou budou konfrontovány i její děti, musí být opravdu silně traumatizující.  Znovu tak vyvstává otázka, zda je v pořádku představovat vraha jinak než vraha, polidšťovat ho těmi běžnými výjevy ze života a řešit krok za krokem jeho skutky. Tuto otázku si ve finále položil i hlavní představitel série.

Výběr vraha

Maxmilián Kocek je známý především jako veselý teenager ze seriálu Sex O'Clock. Zahrát si záporáka toužil dlouho, i když možná ne hned tak brutálního, v každém případě ale v první fázi castingu na roli vraha, které se účastnilo devadesát uchazečů, neuspěl. Problém zpětně vidí v tom, že se bylo nutné prezentovat pomocí self-tape, vlastního domácího videa, které se mu nepovedlo. Do dalšího kola jej nevybrali, vypadalo to, že dostane jen nějakou menší roličku, ale nakonec přišla druhá šance, osobně se předvedl, a ono to vyšlo. „Já jsem o tom případu nevěděl, dokud se nevyhlásil casting. Nezažil jsem to, tím pádem jsem si o tom vše zjišťoval. Dost mě to překvapilo a zamrazilo,“ řekl v rozhovoru pro DVTV. Dle vlastních slov také dlouho přemýšlel, zda na to má a zda je vůbec morální o tom točit. Seriálový počin ale vnímá jako poctu policistům, kteří případ vyšetřovali, nikoliv jako oslavování postupů vraha. A právě to rozhodlo, že do toho šel.

 

Petr Lněnička a Václav Neužil

Pro druhého hlavního aktéra série, Petra Lněničku, už převtělení do vyšetřovatele Jiřího Markoviče, nebylo žádnou neznámou. Podobně jako pro Metoda Markovič: Hojer zdatně přibral deset kilo, nahodil retro účes a znovu začal kouřit. Jak vypátral deník Metro, v jeho případě šlo prý o skutečné cigarety, žádné bylinkové náhražky, jak mají herci dnes zvykem. Klobouk dolů, že to herec ve zdraví zvládl – divákům neunikne, že postava Markoviče kouří prakticky nepřetržitě.

Úspěch zaručen

Divácké hodnocení seriálu je zatím proklatě vysoké – na CSFD.cz má 81 % - a je jasné, že velký podíl na tom nese excelentní herecké obsazení. Jde proto bez debat o jedinečný projekt, který má vesměs pozitivní ohlasy, byť je vizuálně trochu jiný než jeho předchůdce Metoda Markovič: Hojer. Jiná dynamika vyprávění, víc barev, víc vaty v podobě vykreslování soukromí některých hrdinů a urputná snaha načrtnout povahu vraha v barevných obrazech mládí, to vše může nepatrně mást. Zároveň tyto scény vytváří mrazivý kontrast k té skutečně podstatě – není to normální kluk, není to mladíček s nevinnou tvářičkou, je to vrah.

 

 

Vložil: Alena Dušková