Kriminálka Bora: Deset malých cvoků v bouřce na majáku. TV glosář

Foto: Oneplay

Popisek: Jan Révai jako guru Chail

Některé detektivní zápletky jsou přitažlivé nejen pro čtenáře a diváky, ale i pro samotné autory tajemných příběhů. Všichni sice víme, co znamená mrtvola v zamčeném pokoji a že ze skupiny lidí na izolovaném místě může přežít jen jeden, variace na Znamení čtyř Arthura Conana Doyla a Deset malých černoušků Agathy Christie mají stále své kouzlo. Druhé ze jmenovaných klasických děl teď stojí v pozadí nového seriálu uváděného na Oneplay. Už trochu záhadný název Bora zláká ke sledování.

Je příjemné, že kromě stereotypních městských a venkovských kriminálek z policejních oddělení se v našich krajích občas objeví i úplně jiná detektivka, v níž nesledujeme práci kriminalistů, ale noříme se do vražedné atmosféry samotné a prožíváme ji přímo s jejími aktéry. Tajemství, napětí, přibývající mrtvoly, opuštěné místo a skupina nesourodých „účastníků zájezdu“, to dává základ pro pár dost dobře strávených televizních večerů.

Češi a Slováci na Jadranu

Léto na Jadranu, to je skoro klišé. Aby toho cachtání v modrém moři nebylo dost, vydali se už v loňském roce do Chorvatska i tvůrci seriálů a Nova i Prima nám naservírovaly Policii Hvar a Na vlnách Jadranu. Kromě krásné přírody a pár exotických místních týpků byly oba seriály prodlouženou rukou všech Kriminálek Vysočina, případně Pod hladinou. Čeští a slovenští policisté prostě v létě pečují o turisty na pobřeží a pomáhají místní policii s hledáním ztracených dětí, utopených podnikatelů i ukradených cenností. Kořeněno trochou vínem opilého humoru a letních lásek, suma sumárum, nic moc. Koprodukce s Chorvaty se ale osvědčila, a tak se Nova ve spolupráci se slovenskou Markýzou pustila do dalšího natáčení na březích Jadranu. Tentokrát ale vybavena úplně jiným příběhem.

Když zuří bora, smrt je nablízku

Bora znamená chorvatsky bouře, ale ne ledajaká. Vichřice zvedá vlny na moři a ty se prudce lámou o skaliska, clony deště propojují nebe se zemí a mraky se plíží tak nízko, že nevidíte na krok. Není radno vycházet, natož vyjíždět na moře. Těsně před takovou bouří přijíždí do Chorvatska nesourodá skupina turistů, kteří společně míří na týdenní ezoterický seminář na osamělém majáku na ostrůvku v moři. Tématem seance je Setkání se smrtí, extrémní zážitek umocněný užitím tajemné byliny, ke kterému je má postupně dovést guru Chail.

Snímek ze seriálu Bora, foto Oneplay

Deset lidí se rozhodlo setkat se se smrtí. Na malý a izolovaný ostrov Porer ale nejedou sami. Vezou si s sebou temnou minulost a nepřekonaná traumata. Na majáku obklopeném pouze nekonečnou vodní hladinou se budou muset po dobu jednoho týdne sžít s těmi, s nimiž se v životě neviděli, s nimiž by na večeři nikdy nešli, s nimiž by během všedního dne neztratili jediné slovo. Do toho zuří bora, cesta na pevninu je nemožná, navíc loďka zmizela a na ostrov se teď pro skupinu nikdo nevydá. Přitom smrt ukáže svou tvář úplně jinak, než jak si to různě pošahaní účastníci kurzu malovali. Přichází ve své nejdrsnější podobě s nálezem dvou zavražděných mužů.

Psychotici jsou všichni, kdo je ale vrah?

Už při nastupování do loďky, která skupinu veze na ostrov, se projevuje, že tahle parta je hodně nesourodá, nikdo si s nikým rozhodně nepadá kolem krku. Všichni jsou postižení nějakým traumatem, temnou minulostí a neschopností komunikace, včetně podivného „komorníka“, který jako pobočník Chaila má o skupinu pečovat. Predrag Bjelac v této roli působí jako podivný mág, objevující se nečekaně a urputně trvající na pravidlech domu, která ovšem nejsou vůbec jasná. Po obou vraždách se iniciátorem pátrání a snahy o komunikaci s policií na pevnině stává uzavřený a záhadný Samuel (Vojta Kotek), jehož ale zároveň provázejí běsi z minulosti, vstupující mu do snů. Jeho souputníkem s dobrým odhadem na situaci je neméně uzavřený starý muž (Rostislav Novák), který moc nedodržuje pravidla a jako jediný si schová mobilní telefon. Zuzana Mauréry naopak ztělesňuje bláznivou ezoteričku, která má plná ústa čaker či bohyně Kálí, přitom právě ona alespoň navenek působí nejméně vyrovnaně ze všech. Tomáš Maštalír hraje drsňáka, co sloužil v Afghánistánu, Klára Melíšková ženu, které v minulosti zjevně ublížili muži a je k nim proto nedůvěřivá.  Tomáš Maštalír hraje drsňáka, co sloužil v Afghánistánu, Klára Melíšková ženu, které v minulosti zjevně ublížili muži a je k nim proto nedůvěřivá. Jako třešnička na dortu je tu pak Daniel Fischer, protivný pánbíčkář s výrazem psychopata či přinejmenším sociopata, vybavený dost zvrhlým smyslem pro humor a neustále kverulující proti všemu v doprovodu své kytary a náboženských písní. Smutná a neustále slzící vnitřně zraněná křehká slečna v podání Elizavety Maximové, Ivan Lupták jako věčně vyděšený potrhlý mladý muž s vytřeštěnýma očima, zkrátka všichni jsou vystresovaní, traumatizovaní a po odchodu uklidňujícího guru Chaila (Jan Révai) a nálezu další mrtvoly i patřičně vyděšení. Jenže jeden z nich ví, která bije, protože jeden z nich je vrah.

Přišlo zlo zvenčí?

Nakolik hutná a dusná je atmosféra na majáku, natolik uvolněný je vnější svět. Prostřihy nás zavádějí na policejní stanici, kde jak čeští a slovenští letní pomocníci (Jan Kolařík a Richard Autner), tak jejich chorvatští šéfové dělají všechno proto, aby pokud možno nemuseli nic řešit, kašlou na matku, které se ztratil syn i na telefonáty z majáku, kam se za bouřky stejně nikdo nedostane. Nečekaně ignorantsky se k záhadě majáku staví i organizátorka celého zájezdu a zjevně frustrovaná partnerka guru Chaila v podání Ani Geislerové. Nemá nakonec tahle zhrzená alkoholička ve vraždách prsty? Na pevnině je zkrátka jiný svět, i v něm se ale zmítají podivné postavičky, každá něčím nepěkným stižená. Směšní ve svých projevech, zoufalí ve svém nitru jsou ti na ostrově i ti venku.

Pevný scénář v dobré režii

Pod Borou jsou podepsaní Zuzana Marianková a Zdeněk Jecelín. Prvně jmenovaná je i autorkou námětu, ve kterém těžila z vlastního zážitku. Nápad vznikl před deseti lety, když se zúčastnila semináře o smrti – tématu, které tvoří samotné jádro děje seriálu Bora. „V postavách je obsaženo mnoho mých vzpomínek a zážitků, takže tento projekt pro mě hodně znamená. Nejen kvůli svému obsahu, ale také kvůli skvělým lidem, kteří se na něm podíleli. Téma osobního dramatu a přijetí smrti je v nás a kolem nás často potlačované. Jsem ráda, že se mi ho podařilo zpracovat a že jsme ho dokázali zpracovat s nadhledem a humorem,“ uvedla pro web Netflixer. Zuzana Marianková je seriálovou rutinérkou, má za sebou scénáře k nejrůznějším žánrům. Zdeněk Jecelín žije více divadlem a psaním her, jeho odskoky k televizní a filmové tvorbě jsou ale o to zvučnější, seriál Případ Roubal a filmy Marťanské lodě a Bod obnovy jsou vysoce ceněné scénáře. Zejména Bod obnovy je v rámci české filmové tvorby mimořádným pokusem o natočení čistě žánrového sci-fi filmu. Jecelínův rukopis, schopný udržet linii příběhu v žánru thrilleru s náznaky komedie, dává pevný základ pro režii Marka Najbrta. Ten si se žánrovkou dobře poradil nejen kdysi ve skečích Kanceláře Blaník, ale také nečekaně temných Zákonech vlka. Režie účinně pracuje s kontrastem klaustrofobického a poloprázdného prostředí majáku plného vyšinutých duší a uvolněného světa na pobřeží. I tímto porovnáváním se stupňuje napětí, kterému napomáhají i dobře vybraní herci, podřizující své obvyklé šarže diktátu toho, že hrají excentrické postavy uzavřené v kruhu strachu ze smrti.

Zdroj: Oneplay, CSFD, Prima+, Netflixer, iDNES, Seznam Zprávy

Vložil: Ela Nováková