Duch osmdesátek v Kostelci nad Černými lesy

Foto: Se svolením Jana Paula

Popisek: Zdeněk Hůla zahajuje svoji výstavu

KULTURNÍ MONITOR JANA PAULA, FOTOGALERIE: Uběhla už pěkná řádka let od doby, kdy nezávislé výstavní aktivity byly populární formou setkávání.

Nezávislé výstavní aktivity byly před listopadem 1989 populární formou setkávání různých výtvarníků a především možností, jak mimo oficiální galerie a výstavní símě představit tvorbu jinak uzavřenou v ateliérech. Tehdy se vystavovalo venku, třeba na Svárově, nebo v parku v Dolních Počernicích, ale i v ateliérech nebo v nezávislých galeriích.

U Hůlů je vždycky dobře 

Jednou z nich je Galerie H, nyní Atelier GH, kterou v roce 1983 založili bratři Hůlové a Josef Volvovič v domě a v přilehlé stodole rodiny Hůlových v Kostelci nad Černými lesy. Právě tady byla nyní zahájena výstava Zdeňka Hůly pod symbolickým názvem „Ze shora“, která vznikla podle oficiální informace instalováním objektů z vyklizeného horního depozitu galerie. Autor na ní představuje své práce vznikající od sedmdesátých let, malby, objekty, instalace, ale také studie návrhů realizací do veřejného prostoru z let sedmdesátých a osmdesátých. Tvorba Zdeňka Hůly (1948) byla vždy úzce spjata s přírodou a člověkem. Dřevo, kámen, provazy, kov i sklo jsou základní materie, z nichž Hůla vytváří své objekty a instalace. Jeho malba je charakteristická v důrazu na stylizovanou abstraktní strukturu v duchu východisek moderního malířství.

Bratr Zdeňka Hůly Jiří Hůla (1944–2022) se také zabýval výtvarnou tvorbou, především vizuální poezií, ale známý je také jako publicista, archivář, teoretik výtvarného umění a spolupracovník Českého rozhlasu. A právě s bratrem Zdeňkem vedl věhlasnou Galerii H, která se mezi lety 1983 až 1989 stala významným místem alternativní kultury, a prosadila se programem, který neřídil stálý teoretik. Podstatný byl otevřený dialog s osobnostmi spřátelenými s galerií, a témata zasahovala do různých oblastí společenského a kulturního života. Po roce 1989 se charakter Galerie změnil, bratři uvažovali o ukončení činnosti, nakonec se ale i ve svobodných podmínkách ukázala potřeba nezávislého výstavního prostoru. Po roce 1995 byl Galerii navrácen původní soukromý neprestižní charakter pod názvem Ateliér GH, kde je možné právě otevřenou výstavu Zdeňka Hůly navštívit. Návštěvník se ocitne v klidném domácím prostředí obklopen výtvarnými díly citlivého umělce a vstřícného průvodce výstavou.

V souvislosti s bratry Hůlovými není možné nezmínit jejich další významný projekt, Archiv výtvarného umění, založený v roce 1984 pod názvem Studijní archiv Galerie H. Archiv je svého druhu největší specializovanou sbírkou dokumentů o současném českém a slovenském výtvarném umění. Je v něm uchováno statisíce položek – katalogy, pozvánky, knihy, časopisy, texty, výstřižky, plakáty, fotografie, diapozitivy apod. V současnosti působí archiv v Centru současného umění DOX, kde provozuje otevřené pracoviště s veřejnou knihovnou, a ZDE je zpřístupněna rozsáhlá databáze českého a slovenského umění abART s profily osob, výstavních prostor, aktivit aj.

Chtěl jsem si dát na vernisáži kafe, ale bylo mi sděleno, že právě teď probíhá jen o pár desítek metrů níž další kostelecká akce, výstava fotografií v exteriéru a interiéru někdejší věhlasné Vondráčkovy továrny na keramiku.

Každý za sebe, a přesto společně

U Hůlů se čas vždycky zastaví, ale při vstupu do areálu Vondráčkovy továrny jsem se vrátil o několik desítek let zpátky. Kam jsem se podíval, všude byly rozvěšeny fotografie, a mezi nimi malby a kresby. Kde bylo místo, na vratech, dveřích, v průjezdu domu a zdech. Tak jako kdysi, bez estetického záměru s jediným cílem představit svoji tvorbu. A byly to práce místy zdařilé, občas i kvalitní od autorů neznámých i renomovanějších. Nešlo o soutěž, o nějaké prvenství, nešlo o žádné názorové generační vystoupení, ba ani o téma. Smyslem každoročně se opakující jednodenní akce byla radost z neformálního setkání, dobrý pocit ze společného sdílení, prožitek dne ve společenství lidí, kteří se věnují tvorbě bez ohledu na její uplatnění a ocenění. Možná že právě tyto pohnutky mají smysl v době, v níž má prioritu spekulace a přetvářka před upřímností a otevřeností. A mezi těmi instalacemi fotografií se procházeli lidé, návštěvníci i autoři, tak jako tenkrát v osmdesátkách.

Všechno to má na svědomí Vladimír Škuta, Slovák žijící se svojí rodinou v Kostelci nad Černými lesy, iniciátor a hlavní organizátor, který se svým týmem pomocníků připravuje každý rok na třetí květnovou sobotu tuto jednodenní výstavní akci pod názvem „Umění nás spojuje“. Letos to byl třetí ročník. Nechal se inspirovat obdobnou iniciativou Fotoklubu Rokycany, který pořádá v korytě řeky Klabava v Rokycanech každoroční akci pod názvem „Rokycanské koryto“. Letos se uskuteční v sobotu 21. června 2025.„Potřebujeme vás všechny, kdo máte chuť se sejít, něco vystavit, s něčím vystoupit, zahrát, zarecitovat nebo se jen přijít podívat. Každý tak svojí účastí spoluvytvoříte to, co se nám již po několik sezon daří,“ zve na sociálních sítích Martin Vraštil z Fotoklubu Rokycany k účasti na 13. ročníku Rokycanského koryta každého, kdo má zájem o prý tzv. „tradiční výtvarné taškaření“. A nejde jenom o amatéry, jak se může na první pohled zdát, na obou výstavách v Kostelci i v Rokycanech si na profesní hierarchii nepotrpí.

Vondráčkova továrna znovu ožila

Když se řekne Vondráčkova továrna, pak je třeba uvést jejího nového majitele a nadšeného příznivce umění Jana Nováka, bez jehož entuziazmu by tu vlastně nefungovalo nic. Díky jeho snaze zde vzniklo Nové muzeum keramiky, ale i prostory pro výstavy, umělecké ateliéry a zázemí pro fotografy a filmaře. Nové muzeum keramiky prezentuje největší a unikátní sbírku Černokostelecké keramiky ing. Arch. Michaela Třeštíka a Jana Nováka, která čítá přes 1300 kusů keramiky, a byla zapsána Ministerstvem kultury do Centrální evidence sbírek. A to není všechno. Kromě zázemí pro konání každoroční fotografické výstavy „Umění nás spojuje“ jsou ve Vondráčkově továrně deponovány staré písemné dokumenty a archiválie, sbírka pohlednic Černokostelecka, fungují zde hrnčíři, keramici, keramické dílny a je tu i Galerie Zdeňka Hůly a Zbyňka Hozáka. Nové muzeum keramiky je jedinečné místo pro setkávání ať už v prostorách budovy u kávy v příjemném prostorném bistru, nebo na venkovní zahradě s malým rybníkem. A z Prahy a přilehlého okolí to není daleko.

Jan Novák, filantrop, nadšenec pro nejrůznější kulturní akce a podporovatel umění není jen šéfem Vondráčkovy továrny, ale i majitelem Budilovy letní vily („Buvila“) v Kostelci nad Černými lesy, kterou chce zrenovovat a otevřít veřejnosti pro nejrůznější společenské akce. Tento bohulibý záměr soukromého vlastníka významné funkcionalistické stavby z roku 1932 je hoden uznání. Budilova vila, kterou navrhnul Jaroslav Fragner inspirován Le Corbusierem, je architektonický klenot a významný příklad české meziválečné funkcionalistické architektury. Jan Novák se ke koupi vily od předchozích majitelů dostal v roce 2020 náhodou, a vůbec nelituje, i když do ní musí investovat, aby ji vrátil do původního stavu včetně interiérů. Záměr podílet se na záchraně Budilovy vily je podle jeho slov smyslem a důvodem, proč vilu vlastní. Chce v ní vytvořit menší muzeum o historii vily a architektu Jaroslavu Fragnerovi, a v horním patře by mohly pokoje sloužit návštěvníkům Kostelce, kteří by chtěli ve vile přespat.

Co říci závěrem? 

Vracel jsem se z Kostelce nad Černými lesy s pocitem, že upřímná snaha dělat něco pro druhé ještě neztratila svůj význam a smysl. Vladimír Škuta, iniciátor fotografické výstavy „Umění nás spojuje“, říká: „Nejdůležitější je pro mě osobní setkání, když člověk člověku věnuje čas. V dnešním kybernetickém světě, kde vládnou sociální sítě a lajky, je setkání tváří v tvář s lidmi to nejdůležitější.“

Napadá mě, že nejen ve velkých městech ale i v těch menších se mohou dít důležité věci, kvůli kterým má smysl tam jet. A ještě něco, výstavu Zdeňka Hůly „Ze shora“ je možné navštívit v Ateliéru GH, Lázeňská 1112, Kostelec nad Č. Lesy do 31. srpna 2025 v sobotu a v neděli od 10:00 do 17:00. Vondráčkova továrna sídlí na adrese Českobrodská 237, Kostelec nad Černými lesy a je otevřena květen až září v sobotu a v neděli od 10 do 17 hodin.

Z Prahy autobusem 381 nebo 387 ze stanice Háje. Z Českého Brodu autobusem 659 nebo 660. Z Kolína autobusem 381. Lze zde také pohodlně zaparkovat auto. Tak hodně zážitků.

Vložil: Jan Paul