Večerníček je tu už 60 let. Stále náš, žádný Disney. TV glosář

Foto: Se svolením ČT / Radek Pilař, licence Merchandising Prague

Popisek: Postavičku Večerníčka stvořil legendární Radek Pilař

V době mého dětství stejně jako v dětství mého syna se ještě hodně dbalo o dodržování denního rytmu dětí. Mimo jiné platilo, že dítě patří do postýlky po večeři, po koupání a po Večerníčku. Moderní matky prý nakládají časem dětí liberálněji, přesto v mnoha domácnostech rituální sledování krátké večerní pohádky pořád funguje.

Před televizním Večerníčkem tu byl rozhlasový Hajaja, animovaný kluk s čepičkou z papíru ho ale rychle převálcoval. Dříve než nám klesnou víčka večer před spaním, uvidíme Večerníčka, jak se uklání, zpíval Karel Černoch a vyjmenoval v dalších slokách Rumcajse, Křemílka a Vochomůrku, Broučky, Míček Flíček, opičky Hupa a Hopa, ale i hrdinu z dovozu, Méďu Béďu. To je ale jen pár nesmrtelných postaviček kreslených, loutkových, hraných dětmi, dospělými herci i zvířátky, které za šedesát let svého života na televizních obrazovkách uvedl kreslený kluk na houpacím koni, v autě a na koloběžce. Šedesát let každý večer odhazuje lístečky z pohádkami a usazuje do křesel děti i s rodiči. Dobrý večer! přeje úvodem, Dobrou noc! na závěr a my babičky nostalgicky zamáčkneme slzičku.

Kluka s čepičkou nakreslil v roce 1965 výtvarník Radek Pilař, rozpohyboval animátor Antonín Bureš a hudební doprovod mu napsal Ladislav Simon. 

Hlásek jako konipásek je pořád stejný

Tehdy šestiletý, dnes sedmašedesátiletý Michal Citavý, zůstal po celé ty roky Večerníčkovým hláskem. „Už si nepamatuju, kdy jsem se v televizi slyšel poprvé, ale dodnes u mě platí, že když slyším svůj hlas ze záznamu, tak mi zní cize a vůbec se mi nelíbí,“ prozradil před časem v Aha!  muž, jehož herecká dráha začala a skončila čtyřmi slovy pronesenými do dabingového mikrofonu v televizním studiu. Možná ho v šesti letech odradilo od jakékoliv další touhy po hraní to, že ta čtyři slova musel opakovat mnohokrát, než byli zvukaři spokojeni. Vystudoval ČVUT, stal se odborníkem na ekonomické softwary a komunikační technologie a zamiloval si exotickou Kambodžu, dokonce tam se svou cestovní kanceláří vozil české turisty. 

Dnes se dětem pouští Déčko

V roce 2013 se zrodil v České televizi kanál ČT: D, neboli Déčko. Spolu s jinými formáty určenými dětem se sem přestěhoval i Večerníček. Jestli se vám zdá, že tím ztratil diváky, byla to pravda jen chvíli. Rodiče si brzy zvykli, že je fajn přepnout na pár chvil před spaním právě na tenhle kanál a Večerníčkova kariéra pokračuje dál. V loňském roce byly nejúspěšnějšími premiérovými pohádkami Čtyřlístek , Viki, sůva z nudlí a Kdopak by se čertů bál II.

Jak je vidět, dětem je celkem jedno, jestli se jim podprahově cpe do hlaviček správné chování v přírodě, ekologie v přátelské chování, nebo stará dobrá čtveřice Čtyřlístku bezuzdně řádí. Hlavně, že je to veselé a vždycky všechno dobře dopadne. Tvůrcům Večerníčků nutno přiznat, že se nebojí dát šanci novým výtvarníkům s neotřelým stylem kresby, ať už je víc než šedesátiletý Luděk Bárta v případě Čertů nebo mladší Lucie Sunková se svou Sůvou Viki. Český Večerníček je stále fenomén na poli animovaného filmu, stylem a proměnou na hony vzdálený všem americkým digitálním animákům z Walt Disney animation Studios nebo z Pixaru. 

Hlasy jsou důležité

Dalším důležitým faktorem pro to, aby měl Večerníček úspěch byly a jsou hlasy vypravěčů či dabérů postaviček. To ostatně věděli dávno tomu už v rozhlase a mnozí z pamětníků dodnes vzpomínají na úžasný přenes Hajaji alias Vlastimila Brodského. Večerníček měl vždycky štěstí, protože pohádky milují nejen děti, ale i dospělí. Vrátit se na chvíli do dětství a dát hlas pohádkovým příběhům tak nikdy nelenili ani ti nejslavnější. Jiřína Bohdalová, Jiří Lábus, Josef Dvořák, to jsou večerníčkové legendy. Dnes se na tomto poli výborně daří i Ivanu Trojanovi v Čertech nebo Martinu Písaříkovi a Tereze Bebarové ve Viki, sůvě z nudlí. Druhá jmenovaná si k tomu loni střihla i Fifinku ve Čtyřlístku, je zkrátka mistryní dabingu i v oboru animovaných figurek. 

Dobře se naladit do postýlek

Progresivisté v oboru tvorby pro děti už léta brblají proti tomu, že televizní pohádky jsou moc tradiční v tom smyslu, že se v nich nikomu neděje nic moc zlého a pokud trochu ano, je za to brzy po zásluze potrestán. Že prý takové tvorby pro děti v ČT moc a jmenovitě dámy z Centra studia tvorby pro děti a mládež zodpovědné za Večerníčky, Kateřina Krejčí a Barbara Johnsonová jsou při vývoji pořadů zakonzervované už hezkých pár desetiletí a opakují pořád dokola vše, co hladí po duši.

Co je to platné, diváci si nestěžují. Kdo chce pořady pro mládež jiného druhu, najde si je jinde. Večerníček je tu pořád proto, aby se dětem hezky usínalo. Déčko má u dětí s těmito pořady úspěch. V dětské divácké skupině ve věku 4–12 let v čase svého vysílání dosáhlo Déčko v loňském roce na podíl na sledovanosti 31,29 % a mezi mladšími dětmi ve věku 4–9 let dokonce 36,45 % a sledovanost Večerníčků se na úspěchu dětského kanálu podílí nemalou měrou. Není proto divu, že Česká televize si Večerníček hýčká a jeho šedesátiny důstojně slaví. 

Večerníčky pro dospělé

Česká televize připravila na oslavu Večerníčků šest speciálních podcastů, určených dospělým divákům. I oni byli kdysi dětmi, dnes se spolu s tvůrci podcastů mohou podívat na to, co je v dětství tak trochu formovalo, jinýma očima. Historický kontext a politické okolnosti formující Večerníček přibližuje podcast Přepište dějiny s profesory Gromanem a Stehlíkem. Politickou rovinu rozvíjí Vlevo dole z redakce Seznam Zprávy v podání Lucie Stuchlíkové a Václava Dolejšího. Sociologickou perspektivu nabízí Zákulisí sociologie z Ústavu empirických výzkumů STEM s Martinem Buchtíkem a Klárou Zajíčkovou. Sportovní rovinu Večerníčku rozebírá tým Fokus Podcast z ČT sport, který se zaměřuje na vliv pohádek na vztah dětí ke sportu. Gender a sexualitu ve Večerníčku zkoumá podcast Vyhonit ďábla s Terézií Ferjančekovou a Zuzanou Kašparovou, které na pohádky nahlížejí dospělýma očima. Sérii uzavírá moderátor ArtZóny Saša Michailidis v rozhovoru s televizním historikem Milanem Krumlem a režisérem Janem Bubeníčkem, kde společně rozebírají vliv Večerníčku na uměleckou scénu i otázku jeho apolitičnosti. Všechny epizody jsou dostupné od května na iVysílání a ve všech podcastových aplikacích.

Těm, kdo dají přednost tradičnímu a trochu nostalgickému vzpomínání na Večerníčka, je pak určena výstava ve Strahovském klášteře Večerníček slaví 60 let. Můžete ji navštívit až do 30. září a pokochat se ukázkami původních kulis, kreseb, loutek i kostýmů. V moderním výstavnickém duchu tu pak můžete vyzkoušet i interaktivní pohádkové zážitky, možnost vstoupit do světa Maxipsa Fíka, loupežníka Rumcajse a jeho synka Cipíska, pohrát si s Dášeňkou nebo zatančit s vílou Amálkou (https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/specialy/vecernicek-60-let/). 

Zdroj: Wikipedie, ČT, Lupa.cz, Aha!, CSFD

Vložil: Ela Nováková