Isaac Asimov by seriálovou Nadaci nepoznal. TV glosář

Foto: Apple TV+

Popisek: Jared Harris jako psychohistorik Hari Seldon v seriálu Nadace

Sedm dílů románu Nadace představuje pro fanoušky a znalce vědeckofantastické literatury klasiku vysoké hodnoty.

Americký autor rusko-židovského původu se k osudům Nadace a Říše vracel více než třicet let a tento jeho opus magnum zasáhl čtenáře sci-fi druhé poloviny minulého století po celém světě. V létě nás teď čeká třetí řada seriálové adaptace, k níž se kritika i diváci staví rozpačitě. Tak či tak je to velká podívaná a stojí zato si jí povšimnout.

Knihy o Nadaci patří svým stylem mezi ty, o nichž se říká, že je zfilmovat nelze. Ne kvůli rozsahu, ale pro roztříštěnost motivů, vyprávění v dlouhých dialozích a díl po dílu se stupňující složitosti vědeckých a filozofických úvah, v nichž napětí tvoří existenciální podstata vizí o vzestupu a pádu lidstva (a lidství), nikoliv akce. Není divu, že tvůrce seriálové adaptace David S. Goyer, který u Apple TV+ celý projekt prosadil, od začátku přiznává, že natáčí seriál na motivy Nadace, nikoliv přesnou dramatizaci předlohy.

Dvojí vidění

Tím nastal okamžik, kdy se publikum logicky rozdělilo na dvě skupiny. Kdo Nadaci četl, nevěří svým očím a smutně pátrá po zbytcích filozofie díla. Kdo ji nečetl, s radostí sleduje velkolepou podívanou. Zůstal zachován prakticky pouze výchozí moment, připomínající jiné vesmírné ságy. Ocitáme se v Galaktické říši daleké budoucnosti, ovládané dlouhá staletí nekonečnou řadou klonů císaře Cleona. Proti zdánlivě nenarušitelnému řádu vystupuje vědec, matematik Hari Seldon, kterému se podařilo nemožné – vytvořit matematický model budoucnosti lidstva. V něm předpovídá  zánik Říše a dobu chaosu, která potrvá třicet tisíc let.

Chaos nelze zastavit, je tu však možnost, jak jeho období výrazně zkrátit. K tomu je třeba vytvořit skupinu vědců, kteří v izolaci na daleké planetě budou pečlivě mapovat historii lidstva do nejmenších podrobností. Hari Seldon pochopitelně není vládnoucí dynastií milován, přesto se mu podaří záměr naplnit a na planetě Terminus vzniká Nadace. Nedosti na tom, vědec předpovídá i řadu krizí, které budou přicházet během následujících generací, a díky tomu, že jeho mozek zůstává zachován v počítači, koriguje mírné odchylky svých předpovědí i v budoucnu.

Zatímco knihy hloubají nad lidským myšlením a věčnou touhou po moci, seriál se hned na začátku vydává jinou cestou. Představuje malé i velké konflikty, politikaření, rozjezdy válečné mašinerie, galaktické války. Tempo sice není závratné, přesto je tu akce i romantiky tolik, že autor knih by se nestačil divit. Pro seriál je to ovšem vysvobození, jinak by se vlekl v nekonečných disputacích a nebyl by k ukoukání.

David S. Goyer si vybral cestu vytvoření fascinujícího vizuálu rozmanitých planet s futuristickými paláci, dokonalými symetrickými zahradami, světem pouští i skal a v neposlední řadě i cestování zářícím Vesmírem v nejrůznějších dopravních prostředcích, od letadel a raket až po galaktický výtah. Pro svůj projekt získal gigantický rozpočet 45 milionů dolarů, což mu umožnilo se mimořádně rozmáchnout. Lokace sbíral po celém světě, ve Španělsku, na Maltě, na Islandu, na Kanárských ostrovech. Tři měsíce se natáčelo i u nás, pozorné oko tak může ve druhé řadě zachytit Ostravu, Pardubice, Lom Homolák, zámky Dobříš a Kačina, Prachovské skály i aulu Právnické fakulty v Praze. Také třetí řada se natáčela převážně v Čechách.

Chce to trpělivého diváka

Ohromující obraz galaktických světů má jeden háček. Je zabydlen příliš velkým množstvím postav, které se navíc pohybují v čase, takže divák se zpočátku těžko orientuje. Vysvětlení přichází pomalu a žádá si pečlivé sledování a trpělivost. S tím ovšem člověk u Nadace tak nějak počítá. S čím se smiřujeme hůř, je nečekaný posun v postavách.

Místo chlapeckého naivního asistenta Hariho Seldona je nám naservírována autistická černošská matematička, drmolící modlitby v řadách prvočísel. Místo usilovného vědce, starosty Nadace, dostáváme další černošku, tentokrát nejen urputnou a bojovnou, ale také romanticky zamilovanou. Místo jednoho císaře Cleona tu máme hned tři jeho podoby, starce, muže na vrcholu a mladíčka, kteří prožívají události různým způsobem. To vše jsou odbočky od hlavní zápletky, které strhávají diváckou pozornost. Ten pak zoufale hledá nit tisícileté historie chaosu, která by mu umožnila pochopit, co je Seldonova psychohistorie a čemu slouží encyklopedická sbírka Nadace.

Žijeme v jiné době

Asimov stvořil Nadaci inspirován rozsáhlým dílem anglického historika 18. století Edwarda Gibbona Úpadek a pád Římské říše. Zde našel základ ke svým úvahám o vzestupech a pádech říší v dějinách lidstva, velmi aktuálních po 2. světové válce a vzestupu a pádu Třetí říše. Čas rozkvětu, čas chaosu, potřeba zachování informací pro budoucí překonávání krizí, úloha osobností v dějinách, možnost ovlivnění budoucnosti nečekanými odchylkami od normálu, to jsou motivy, které má čtenář zkoumat spolu s autorem.

David S. Goyer to vše bezpochyby vnímá, jako tvůrce 21. století ovšem vidí v Nadaci potenciál zrcadlit i současný stav světa. Proto do seriálu vnesl současné prvky blížícího se chaosu – klimatické změny, politický a náboženský extremismus, sektářství, odklon od obdivu k vědě směrem k nedůvěře, degradace vzdělání. Kolik z toho je ještě Asimov a kolik pokus o filozoficko-historickou vesmírnou ságu, používající pouze základní premisu knih o psychohistorii Hariho Seldona, to nechť posoudí každý divák sám. Ostatně, třetí řada je stále teprve začátek plánovaného díla, které má mít řad osm.

Zdroj: Apple TV+

Vložil: Ela Nováková