Vizuálním umělcem snadno a rychle. Kulturní monitor Jana Paula

Foto: Se svolením Jan Paul

Popisek: I umělec odpočívá...

Stát se umělcem není vůbec složité, stačí jen vědět, jak na to. Pokud se cítíš být umělcem či umělkyní, a ještě ti nikdo neřekl, že jím jsi, pak věz, že jím můžeš být snadno. Každý dnes může být umělcem nebo umělkyní, a stačí pouze chtít a přizpůsobit se. Nestyď se, protože tvoje role je ve společnosti důležitá, můžeš mít dokonce svůj status umělce.

Zde je manuál jak na to: 

Talent 

Pamatuj, že nedostatek nadání nevadí, talent nemohou mít všichni. Pokud neumíš kreslit, malovat nebo modelovat, nevadí, stejně ti to nebude k užitku. Co platilo kdysi, není nijak závazné. Snadno se můžeš věnovat konceptuálnímu a intermediálnímu umění či novým médiím, stačí, když uživatelsky ovládneš některé programy v počítači. Pokud ne, může to za tebe udělat někdo jiný. K vytvoření uměleckého díla ale bohatě stačí, když najdeš nějaké, pokud možno co nejméně se k sobě hodící věci, a z nich něco sestavíš. Pokud by ti to nešlo, tak stačí, když je rozházíš po zemi. V případě pochybností se obrať na Akademii výtvarných umění v Praze nebo na nějakou jinou vysokou uměleckou školu. Na Akademii výtvarných umění talent nepotřebuješ, protože ho nevyužiješ. Důležitá je společenská uvědomělost a inkluzivní kolektivistické smýšlení. 

Myšlení 

Pamatuj, že máš právo na uměleckou svobodu, proto se nenech odradit žádnými myšlenkami. Dumej, čím chceš zaujmout a nedej se odstrašit zdánlivou banalitou svých myšlenek, neboť vše, o čem uvažuješ, může být umělecky ztvárněno. I hloupý nápad může být tím, co učiní tvé dílo hodným zveřejnění a státní podpory. Nezabývej se tím, co je smyslem a obsahem tvé umělecké práce, protože umění je dnes nejasný pojem, a divák většinou nevzdělaný hlupák. Nikdo ti stejně neřekne, co je umění, proto nezapomínej, že umění může být všechno, stejně jako může být každý umělcem. Nepochybuj o sobě ani o tom, co vytváříš, protože každá pochybnost tě bude zdržovat na cestě k úspěchu a odvádí tvůrčí pozornost. V nic nevěř a nedoufej, aby tě to nesvedlo na scestí. Morálním řečem o odpovědnosti nevěnuj pozornost, závistivci tě chtějí jenom zmást. 

Téma 

Pamatuj, že neexistuje téma, které by nešlo ztvárnit. Čím bude triviálnější, tím víc bude provokovat a přitáhne pozornost hlupáků v médiích. Buď aktuální, osvědčenými tématy jsou sex, násilí, nejlépe u dětí, nejrůznější patologie, témata genderu, LGBT, queer komunity atd. Vyhledávej témata, která mají státní podporu. Pokud nezvládneš sociální témata, tak pozoruj přírodu. Jdi třeba na houby nebo si všímej zbarvení různých ptáčků, všimni si vyrůstajících kytiček, jejich neúprosné snahy žít, případně si nějakou utrhni, dej do vázy, a opět pozoruj. Pokud tě příroda nezaujala, nevadí, jistě máš babičku či dědečka, tak s nimi mluv o svých projektech. Mají kupříkladu vzpomínky. Pokud budou mít zajímavý nápad, učiň je spoluautory, je to inkluzivní. Inspiraci nalezneš i v tzv. uměleckém kutilství nebo v aktivitách pro volný čas, neboj se zahrnout do své činnosti neumělecké techniky. 

Aktivismus, participace, apropriace 

Pamatuj, že tvoje umělecká činnost je aktivistická. Toužíš přece změnit myšlení lidí, protože tě trápí přetrvávající stereotypy v mnoha oblastech života. Třeba devastující vliv tradice a hodnot na společensko-politické vztahy. Založ uměleckou skupinu a prosazujte nějaké queer pokrokové myšlenky! Pamatuj, že v kolektivu je síla a že kolektivní práce je také vděčný umělecký způsob, jak se vyhnout vlastní tvůrčí činnosti v případě, že nemáš odvahu sdílet odvážné myšlenky. Budeš člen kolektivu, participant. Navíc participativní práce, respektive umělecká činnost prováděná se skupinou šetří energii, čas i peníze. Ještě snadnější je apropriace, když si přivlastníš něco, co už vytvořil někdo druhý a nějakým způsobem to umělecky dotvoříš, například prostřelením, prokopnutím, pokálením, popliváním apod. Dej si ale pozor na autorská práva. 

Produkce, projekty a výzkum 

Pamatuj, že tvoje umělecká činnost jsou především projekty, to je slovo, na které dnes slyší vlivní lidé. Nepoužívej slovo dílo, neboť vše, co vytváříš, produkuješ, a výsledek tvé tvůrčí snahy je produkt. Hledej proto producenty své produkce, neboť existuje mnoho lidí, kteří nevědí, do čeho mají investovat své peníze, a právě ty musíš umět přesvědčit. Nemluv s nimi o tvorbě, ale o projektech. Je dobré promýšlet a vytvářet projekty v rozsáhlejších produktech, v tzv. cyklech. Umělec s více projekty svých produktů působí dojmem pilného, tzv. kreativního umělce. Pamatuj, že výzkum dnes není jen doménou vědy, ale že i současný umělec je výzkumník, neboť zkoumá vztahy mezi vnitřním a vnějším. To znamená, že to, co je uvnitř tebe - umělce, a nemusí toho být mnoho, podrobuješ analýze na pozadí reálných skutečností, přičemž výsledkem analýzy je umělecký produkt. Také výstavy jsou výzkum, zkoumáš reakce diváka atd. Výzkum je finančně podporovaný. 

Tělo jako umělecká forma 

Pamatuj, že umělkyní či umělcem tě nečiní jen tvoje myšlení, ale i tvé tělo, které můžeš využívat jako uměleckou formu či nástroj nejrůznějšími způsoby. Všímej si bedlivě sebe sama do nejmenších podrobností, tvé tělo jsi ty, a nestyď se za něj, když se ti nelíbí. Naopak, z nevýhody učiň přednost a využij ho k umělecké praxi. Své tělo můžeš konfrontovat s čímkoliv, nejlépe samozřejmě nahé. Oblečené tělo je stereotyp zkreslující skutečnost. Jsi-li umělkyně a dosud ses ještě nerozhodla pro změnu pohlaví, můžeš například exhibovat před sochou Balzaca v Národní galerii nebo kdekoliv jinde. Jsi-li muž, nebo se to alespoň stále domníváš, můžeš se třeba odhalovat před obrazem Chudý kraj od Maxe Švabinského. Neboj se neotřelých nápadů, porušuj navyklé a zavedené stereotypy a budeš aktuální. Anonymita a cudnost je předsudek pokrytců. 

Propagace a marketing 

Pamatuj, že když o tobě nebude nikdo vědět, nebude mít tvoje umělecká činnost smysl a zbavíš se možnosti obohatit současnou kulturu. Tvoje umělecká činnost bude jen anonymní a ničím nepřispěje společnosti. Musíš zvolit jakékoliv způsoby propagace sebe sama a teprve potom své umělecké tvorby. Rozesílej o sobě informace galeristům i médiím, piš a telefonuj na vybraná a doporučená čísla, a především vytvářej a využívej osobní kontakty s vlivnými lidmi z médií a širokého spektra společnosti. Nespoléhej na pokoru, časy, kdy se o umělce někdo zajímal, jsou nenávratně pryč. Ty sama nebo sám musíš jít naproti lidem, musíš dávat o sobě vědět, a to jakýmkoliv způsobem, který vzbudí pozornost. Podstatné je tvoje jméno, nikoliv to, čím se zabýváš. Co nejdříve začni pracovat na své monografii, která ti zaručí respekt galeristů i sběratelů. Pokud o tobě někdo natočí dokument, máš vyhráno. 

Média a kritika 

Pamatuj, že není podstatné, co text sděluje, recenze je důležitá k tomu, aby se umělec zviditelnil. Snaž se proto přátelit s lidmi, kteří si tě oblíbí, stanou se tvými příznivci a budou o tobě dobře mluvit i psát. Nešetři slovy pochvaly na jejich adresu, i když si o nich myslíš svoje. Důležitá je provázanost vztahů mezi různými zájmovými skupinami, se kterými udržuj dobré kontakty, protože dobré kontakty zakládají úspěch tvé umělecké činnosti. Neboj se být promiskuitní. Udržuj dobré vztahy s teoretiky umění, kritiky a kurátory, kteří jsou ochotni slevit ze svých hodnotových měřítek a profesní odpovědnosti. Až na výjimky to tak dělají všichni. Nezapomeň, že umělec s názorem je otravný a nudný. Dbej na to, abys nikoho nekritizovala či nekritizoval, nic důležitého si nemysli, na všechno kývni a nebuď konfliktní, uvidíš, jak se ti nestrannost a přizpůsobení vyplatí.   

Existenční jistoty 

Pamatuj, že až na výjimky jsou sice sběratelé většinou jen hloupí snobové bez názoru, ale lze je dobře ekonomicky využívat. Náhodný prodej ze soukromých galerií či nákupy státních galerií ti zatím nadstandardní příjem nezaručí, ale nemusí pršet, stačí, když kape. Mysli na to, že nejdůležitějším zdrojem tvých příjmů je státní podpora tvé umělecké činnosti pomocí nejrůznějších grantů a stipendií. Ano, jde sice z peněz daňových poplatníků, té nekulturní masy konzumentů, z nichž někteří omylem navštíví tvoji výstavu, ale tím se nenech odradit. Stabilním zdrojem pravidelného finančního příjmu může být i učitelský post, nejlépe pochopitelně na vysoké škole uměleckého směru. Není třeba být dobrý pedagog, smyslem školy je sice vedení studenta při utváření jeho osobnosti a myšlení, ale on sám stejně nejlépe ví,kým je a jak se má umělecky rozvíjet.     

Dokumentace, archiv 

Pamatuj, že musíš veškerou svoji činnost i tu neuměleckou pečlivě dokumentovat a uchovávat. Jsi umělkyně či umělec, a proto vše, co děláš, a čím se zabýváš, má právo být považováno za umění, a jako takové vystavované a prezentované. Například použité menstruační vložky, slupka od banánu, kniha, kterou jsi chtěl číst, ale nepřečetl atd. Kdejakou nepodstatnost fotografuj, filmuj a zapisuj, neboť nikdy nevíš, kdy ji budeš moci využít v nějakém svém uměleckém projektu. Webové stránky a heslo ve Wikipedii musí být samozřejmostí stejně tak, jako tvá prezentace na sociálních sítích. Založ si třeba herbář, pokud obdivuješ přírodu. Obklop se nepotřebnostmi pro případ, že je budeš potřebovat. Uskrovni se, abys vytvořil prostor věcem, které tě zaujaly a které se staly díky tvé činnosti artefakty. Dbej na to, jaké hodnoty po tobě zůstanou, jaké kulturní bohatství po sobě zanecháš. 

Co říci závěrem? 

Psal jsem tyto rady v radostné euforii z toho, že konečně mohu po intenzivním mapování stavu současného umění vygenerovat to podstatné, a pomoci tím na cestě k úspěchu začínajícím umělcům i těm, kteří to o sobě ještě nevědí. Ale vážně, nikdy by mě nenapadlo, jak tato ironie, parafráze a nadsázka svojí absurdností odráží realitu. Přemnoho se stále mluví o postavení umělce ve společnosti a jeho umělecké svobodě, ale skoro vůbec nic o tom, jakou kvalitu tvorby umělecká svoboda přináší, aby skutečně platilo to, co v roce 2001 na semináři Umělec a svoboda mimo jiné uvedl bývalý ministr kultury Pavel Dostál: „Dějiny umění jsou dost dlouhé na to, aby už mnohokrát dokázaly, jak zvláštním nadáním je dobrý umělec obdařen ve svém předvídání či ještě spíše tušení věcí příštích, a že je mnohdy nadán onou zvláštní schopností vytušit hrozící nebezpečí pro svobodu. Proto musí být tak žárlivě střeženo postavení umělce, aby včas mohlo být dáno znamení, že je třeba ostražitosti a nápravy.“ Jak strašlivě se Pavel Dostál mýlil. Současný umělec už dávno není tím, za koho snad byl kdysi považován.

Vložil: Jan Paul