Když ani tvrdá dřina a ctižádost nestačí aneb V čem selhala sázka na světoznámý majstrštyk. TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením České televize

Popisek: Ani tři osmičky za slowfox a 3x10 za současný tanec nestačily herečce a zpěvačce Lucii Vondráčkové k postupu do dalšího kola StarDance. Přestože byl její výkon dokonalý, vtáhnout diváky do děje a probudit emoce se jí nepodařilo.

Současný tanec prověří vždycky schopnost pohybové improvizace, která prozradí o tanečníkovi víc, než jestli se dokáže naučit správně kroky standardních i latinskoamerických tanců. Zkuste si to před zrcadlem. Dokážete pohybem ve zkratce odvyprávět příběh své duše?

Osmý večer StarDance dává soutěžícím pravidelně pořádně zabrat. Nejinak i letos, když po báječném večeru pro charitu, ve kterém se nevylučuje, měli najednou před sebou povinnost předvést dva tance a vědomí, že pro jeden ze zbývajících pěti párů to budou tance poslední. Mezi pondělím a sobotou tak bylo třeba natrénovat jeden tanec klasický a jeden moderní, improvizační. Všichni chtěli dokázat, že naučit se kroky nového tance je pro ně v druhé polovině soutěže už samozřejmostí, ale také předvést, kam se po měsících tréninků dopracovali se zvládáním svého těla. Současný tanec totiž prověří koordinaci elegantních pohybů rukou, pružnost celého těla i schopnost využít spolupráce s company a celý prostor parketu pro chůzi, běh, skoky a otočky v rytmu hudby. Choreografie současného tance dává všem soutěžícím možnost odvyprávět příběh podle své volby. Někdo se rozhodne pro apelující výzvu, někdo pro intimní zpověď, někdo chce skvělým pohybem prostě vzdát hold své oblíbené písni a hudebníkovi.

Quick step, chacha a slowfox proletěly první polovinou večera

Taneční schopnosti párů v osmém večeru už překvapí máločím. Kdo umí, umí a ještě to vypiloval, kdo není v rytmu tance zrozený, nedostane se už k lepšímu výkonu ani poctivými tréninky. Na Martinu Ptáčkovou a Dominika Vodičku tentokrát vyšel quickstep. Užili si ho v rozverné choreografii o schůzce zamilovaných a bylo to hezké. Martině jako vždy velice slušely dlouhé šaty, tentokrát ve světle modré barvě. Tatiana Drexler si neodpustila poznámku, že šaty skrývají nejen tvary, ale někdy i nedokonalé kroky. Ale co, Martina zase jednou vypadala jako Popelka, proměněná kouzlem oříšku. Když už ji sympatie diváků dostaly v soutěži takhle nečekaně daleko, nezbývá než to sympaticky rozzářené a zněžnělé bojovnici ze srdce přát. Stejně jako jí to přeje sám britský princ William, od kterého našla v poště osobní dopis zmiňující, že ji v soutěži sleduje. Tomu říkám zasloužené ocenění.

Patrik Hartl s Terezou Pruckovou si zařádili při chache. Spisovatel ji odhopsal a odvrtěl velmi snaživě, dostal od Jana Tománka pochvalu za držení těla a od Tatiany Drexler stěr za přílišné poskakování a zvedání nohou od parketu. Jeho prohlášení, že tady se učí být chlap, protože jinak je hypersenzitivní po mamince, nikoho nepřekvapí. Hypersenzitivita a nervozita z něj ale nemizí, pokusy tančit jako chlap končí v kašpárkovských pohybech. Stejně jako se čtenáři jeho knih baví poněkud nejapným vtipkováním o životě, baví se i při jeho tanci. Budiž, je prostě jiný a někdo to má rád.

Lucie Vondráčková s Lukášem Bartuňkem si na slowfox postavili laťku hodně vysoko. Taneční scéna ze Zpívání v dešti je notoricky známá a pokusit se ji okopírovat vyžaduje skutečné mistry tance. Dominik Vodička je skvělý tanečník, jenže okouzlující šarm Gene Kellyho nemá. A Lucie Vondráčková není Debbie Reynolds ze slavného filmu ani uměním tance ani cukrkandlovým mladistvým půvabem. Když k tomu přidáme deštník jako velmi obtížnou rekvizitu a to, že hned na začátku Lucie popletla kroky a škobrtala, byl tenhle pokus zazářit hodně nepovedený. Tanečnici to muselo mrzet, je hodně ctižádostivý dříč, jenže to někdy nestačí.

Oskar Hes a Kateřina Bartuněk Hrstková s chachou a Martina Dancingerová s Martinem Prágrem a slowfoxem nezklamali. Tihle dva se budou přetahovat ve finále a muselo by se stát něco nečekaného, abychom od nich neviděli další výborné taneční výkony.

Nejsme v divadle, divák chce vidět něco originálního

Současný tanec s company u diváků prohrála Lucie Vondráčková. Zvolila muzikálovou scénu z Bídníků, jistě dojemnou a dramatickou, nicméně čistě divadelní. Porota ji vychválila do nebe a nutno říct, že Lucie skutečně nabídla divákům krásný tanec, přesně vyjadřující smutek umírající hrdinky, jenže tomu chyběl kus něčeho osobního. Tančila herečka, která se umí vtělit do postavy. Diváci ale chtěli nejspíš vidět skutečné emoce Lucie Vondráčkové, a tak dali při hlasování přednost mnohem méně dokonalému tanci Martiny Ptáčkové i Patrika Hartla. Ti podle svých schopností nabídli divákům kus sebe sama.

Martina Ptáčková zvolila souboj s černě oděnými padouchy, představujícími hejty ze sociálních sítí. Vyhrála a apelovala tak na všechny, kdo se stali obětí kyberšikany, že porazit ty bídníky může každý. Martina má ve svém trénovaném těle skrytou nejen úžasnou energii, s níž se plavně zvedá ze země a přechází to tanečních kroků, ale také jakousi ne úplně probuzenou eleganci, která čeká, až se dívka promění v ženu. Je zvláštní pozorovat ji během soutěže a pokoušet se dešifrovat celý její příběh. Vlastně není divu, že ji diváci mají rádi, i když tančit se učí někdy lépe, někdy hůř, narychlo a za pochodu.

Patrik Hartl dostál své pověsti baviče a rozhodl se pro veselý taneček s company v pestrých úřednických oblečcích. Úředníci z korporátu mají pauzu a jdou si zatančit do ulic, poskakují, tleskají, smějí se, prostě relaxují v dobré náladě. Bylo to tak jednoduché, že člověku ani nedocházelo, že je za tím rychlým tanečkem pořádný kus dřiny. Patrik si dokonce vyplácal při tréninku modřiny na stehnech, jak to bral vážně a s vervou. Diváky pobavil a to je přesně to, co od něj chtějí. Možná by to už mohl přestat vysvětlovat svými věčnými komentáři.

Skutečný příval emocí na nás ovšem navalili Oskar Hes a Marta Dancingerová. Mladý herec zvolil píseň Kříž předčasně zesnulého hudebníka Davida Stypky, jehož hudbu a verše obdivuje. Písni o lidské bolesti, lásce, naději a kříži, který si člověk životem nese, aniž by ho plně pochopil, dal svým  tancem pohybovou podobu a všem v sále vyrazil dech. Ještěže po něm přišla Marta Dancingerová, která předvedla romantickou něhu mezi oživlými sochami v nočním Louvru. Křehkost, elegance, touha, odmítání a konečně nalezené souznění. Hudba z kultovního filmu Amélie z Montmartru, doprovázející tanec o cestě za světlem na konci tunelu, dojaly ruku v ruce, protože Marta Dancingerová je prostě okouzlující tanečnice.

Čtyři páry blízko finále

Zbývají nám tedy čtyři páry. Jejich taneční schopnosti je rozdělují ostrou čarou na přesné poloviny. Dvě ženy, dva muži. V příštím kole zatančí tance, které dosud netančili. A pak už půjdeme do finále. Martina Ptáčková během večera prozradila, že jí čas se StarDance utíká tak rychle, že vůbec neví, jak s ním naloží, až soutěž skončí. I Oskar Hes naznačil, že ho zřejmě čeká pohybový absťák. Ještě ale máme dva týdny, tak si užívejme tance, krásných šatů a rozzářeného sálu.

Zdroj: Česká televize

Vložil: Ela Nováková