Tři desítky na oslavu třicetin a večer plný rekordů, které by nikdo nečekal. TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením České televize

Popisek: Zdeněk Svěrák

Charitativní koncerty na obrazovce bývají ušlechtilá nuda. Česká televize v předvánočním období přináší už léta dvě čestné výjimky. Jednou z nich jsou Adventní koncerty, potěcha pro milovníky vážné hudby, druhou tančení s vozíčkáři ve StarDance.

Večer pro charitu je nedílnou součástí licenčního manuálu britské BBC Worldwide, v každé zemi si ho ale vysílající televize může uchopit po svém. Česká televize měla šťastnou ruku, když v roce 2015 zahájila spolupráci s Centrem Paraple. Tance s vozíčkáři totiž nejen berou za srdce, ale mají i svou zvláštní noblesu, zapadají přesně do stylu pořadu a diváky baví.

Centrum Paraple, zařízení pro rehabilitaci a resocializaci lidí s trvalým poškozením páteře a míchy, existuje již třicet let. To je bezpochyby důvod k oslavě, zvlášť když se nenápadné zařízení v Praze 10 může pochlubit tím, že se mu daří přidávat pacientům stále větší komfort a lepší služby a má dnes i vlastní laboratoř na vývoj rehabilitačních pomůcek.

Zdeněk Svěrák byl dobře obeznámen s potřebami lidí, upoutaných na invalidní vozík. Jeho kolega z Divadla Járy Cimrmana, herec Jan Kašpar, byl po pádu ze stromu od roku 1988 hercem sedícím. Vždy pro něj byla napsána taková role, aby byl stále platným členem slavného souboru. On sám inicioval i vznik svazu paraplegiků a se Zdeňkem Svěrákem začal budovat i Centrum Paraple. Spojení se StarDance ale každoročně připomene divákům i to, že také miláček publika, moderátor Marek Eben, ví dobře, co znamená život na vozíku, protože je na něj mnoho let upoutaná jeho manželka.

V úvodu večera představil Zdeněk Svěrák rozvoj Centra Paraple, ale také to, kolik jeho provoz stojí. Částku 80 milionů ročně kryjí zhruba z poloviny zdravotní pojišťovny, zbytek musí Paraple hledat u štědrých dárců. Naštěstí je jich u nás stále dost, což potvrdila i sbírka během charitativního večera StarDance.

Patroni tanečních párů

I letos tedy bylo vybráno pět patronů zbývajících párů ve StarDance. Mohli se zúčastnit zkoušek svého páru a všem v sále i u obrazovek převedli, že i člověk na vozíčku se může radovat na parketu z krásné hudby a pohybu. Pro nás diváky byly bezpochyby zajímavé jejich medailonky. Díky nim jsme trochu nahlédli do toho, co všechno se může stát, aby člověk zůstal náhle nehybný, a jaké úsilí vyžaduje, aby se naučil alespoň trochu hýbat, a hlavně vést relativně normální život.

Osmatřicetiletý Petr Svoboda prodělal operaci nádoru na páteři. Na vozíku je pět let, sám vychovává dva syny a jediné, co mu v životě chybí, je partnerka.

Lucie Müllerová ráda létala jako pták. Pak se jednou s manželem vydala na výlet s paraglidingovým křídlem a od té doby má místo křídel kola na vozíku. Měla vlastně štěstí, protože se na nohy dokáže alespoň postavit, takže může cvičit jógu, v zimě vleže lyžuje a v létě jezdí na lehací tříkolce. Pracovala ve stavebnictví, udělala si speciální kurz a nyní dozoruje bezbariérové stavby.

Kamil Fiala si dodnes nevybavil, co se mu jednoho dne stalo, když u bazénu hlídal své dva syny. Nejspíš skočil šipku… Teď mu do domácnosti přibyla i půlroční dcerka a on zasvětil život lidem, kteří potřebují pomoc v prvním období po úrazu páteře. S Centrem Paraple je tedy spojen i pracovně.

Lucie Adamová je na vozíku prakticky celý život. Když jí byly tři roky, měli její rodiče autonehodu. To ale Lucii dnes nebrání být zdatnou řidičkou speciálně upraveného auta. Jen si neumí představit, co se stane, až ji jednou zastaví policie a požádá ji, aby vystoupila z auta.

Odstrašující příklad pro rozjívené mladé lidi poskytuje osud Jakuba Bartoše. Říká o sobě, že měl v pubertě špatný životní styl. Jednou ho průvodčí vyhodil z vlaku, on šel podle kolejí a srazil ho vlak. Dnes je mu jednadvacet, studuje obchodní školu a je vděčný za každý nepatrný pohyb, který se mu díky rehabilitacím podaří zvládnout.

Všichni si účast ve StarDance jaksepatří užili. A při společném tanci všech párů s patrony na hudbu z filmů Kolja a Na samotě u lesa dokázali, že zvládnou s vozíkem i skupinovou choreografii.

Soutěž pokračuje

Taneční páry samozřejmě i během charitativního večera převádějí soutěžní tanec a porota hodnotí. Bylo se na co dívat, protože zbývajících pět soutěžících už se nám pěkně roztančilo. Ostrý nástup do večera tak představovalo paso doble Marty Dancingerové a Martina Prágra. Černé šaty i nakrátko sčesané vlasy zdůrazňovaly štíhlost tanečnice, která přes svou křehkost projevila na parketu patřičný partnerský souboj, plný vášně. Porotce Jan Tománek to nazval paso doble bez kompromisu, protože v něm viděl skvěle provedené figury, eleganci Martiných rukou a perfektní kroky i švihy jejích krásných dlouhých nohou. Tři desítky, třicet bodů, to byla důstojná oslava třiceti let Centra Paraple.

Věčný kašpárek Patrik Hartl si ani v typicky párovém slowfoxu neodpustil prapodivné hopsání kolem Terezy Pruckové. Vymlouvá se na to, že má pořád strach, že ji kopne, tak se jí občas musí vzdálit. „Váš tanec je něco jako váš smích, člověk se napřed lekne, a pak si zvykne,“ vyjádřil vše jednou větou Richard Genzer. Na to, že slowfoxu jsme viděli opravdu jen pár podařených kroků, bylo hodnocení poroty celkem smířlivé, 8+7+8 dostal Patrik nejspíš za to, že porota se spolu s diváky u jeho hopsání zasměje.

To nebohá Martina Ptáčková komička rozhodně není. V rytmu snaživě zaranžované samby se ji ale Dominiku Vodičkovi nepodařilo rozvlnit vesele ani vážně. Nešťastně zvolená kratičká suknička žel odkryla její sloupovité, a hlavně tuhé nohy, takže se opět projevilo, že latina prostě pro bojovnici není. Milosrdných 7+6+6 dostala Martina nejspíš za to, že se opravdu snaží, co může, aby překonala to, že nikdy před soutěží netančila.

Obtížný slowfox si zatančili také Oskar Hes s Kateřinou Bartuněk Hrstkovou. Při tréninku se zdatný tanečník přiznal, že bojuje se základními kroky a nášlapy při trojkroku a nechápe rozdíl mezi pérovým krokem a trojkrokem. Slowfox je zkrátka pro svou přesnost v nepřirozených nášlapech mezi standardními tanci asi největší oříšek. Oskar to nakonec zvládl, ale porota je na něj přísná, a tak zahlédla, že kroky sice byly správné, ale občas kvůli nim tanečník zapomněl na správné postavení a držení partnerky. Favorit soutěže si tedy tentokrát vysloužil „jen“ 10+9+8 bodů.

Finálové paso doble Lucie Vondráčkové a Lukáše Bartůňka vrátilo diváky na začátek večera. Bylo totiž skoro stejně dobré jako to, které předvedla Marta Dancingerová. Volba netradiční choreografie, v níž Lucie byla jakousi panenkou na klíček, korespondovala se zvolenou hudbou, rockovější, než je u paso doble zvykem. Tatiana Drexler se vyjádřila, že byla nejdřív vyděšená z futuristických Dominikových brýlí, ale nakonec ji celý tanec strhnul svou dokonalostí. Bezpochyby to byl Luciin nejlepší tanec v soutěži, tentokrát dokonce nepůsobila jako svázaná přílišnou zodpovědností. Hodnocení 10 + 9 +10 mluví za vše. Souboj mezi dvěma štíhlými dámami a Oskarem Hesem bude ještě zajímavý.
Hodně se projeví příště, kdy nás čeká nejen chacha, quick step a slowfox, ale také druhý tanec, takzvaný moderní, ve kterém tanečníci ukážou, kolik je v nich kreativity.

Paraple má vyděláno

Jestliže charitativní večer pro oběti povodní překvapil výší vybrané částky 42 milionů, StarDance pro Centrum Parple ho trumfla. Během večera se díky penězům, posílaným diváky, a darům od velkých sponzorů vybralo přes 43 milionů, přičemž sbírka pokračuje ještě týden, takže ještě něco přibude. Zdeněk Svěrák jako prezident Centra Parple i ředitel David Lukeš mohou tedy být spokojeni, onu polovinu potřebných peněz na rok mají vybranou. Oba se netajili tím, že jsou všem dárcům vděčni a že tak vysokou částku nečekali.

„Pro duši je dobré, když člověk uděl dobrý skutek,“ shrnul poděkování Zdeněk Svěrák s tím, že doba není pěkná, ale naštěstí pro dobrou věc se lidé napříč rozhádanou společností dokážou semknout. Je to tak, možná si  mnoho lidí takhle kupuje odpustky, možná jsme opravdu ochotní zachovat se štědře k těm, kdo to potřebují. Kdyby nám tak vzájemná solidarita, štědrost a úsměvy vydržely i do každodenního života. Dýchalo by se nám lépe.

Zdroj: Česká televize

Vložil: Ela Nováková