Léta ztracená Křížová cesta Vladimíra Svobody. Kulturní monitor Jana Paula
01.11.2024
Foto: Se svolením Jan Paul (stejně jako ostatní snímky ve fotogalerii)
Popisek: Portrét Vladimíra Svobody
FOTOGALERIE: Malíř Vladimír Svoboda (1937 - 2023) patří ke generaci 60. let a je jedním z umělců, kteří celý svůj tvůrčí život důsledně rozvíjeli vlastní výtvarný názor, malířský rukopis a estetiku. Město Brno nyní získá výjimečné Svobodovo dílo, velikou Křížovou cestu, která bude odhalena ve čtvrtek 7. listopadu 2024 v 16 hodin v kostele Sv. Jakuba (Jakubská 126/11, Brno).
Odhalení Křížové cesty Vladimíra Svobody uvede ředitel Diecézního muzea města Brna Mgr. Martin Motyčka, a u té příležitosti zazní barokní i renesanční skladby v podání Kláry Findejsové, Ester Rosenfeld a Jany Podpěrové. Po mnoha letech, kdy byl tento soubor obrazů považován za ztracený, nalezla Svobodova Křížová cesta konečně své místo.
Křížová cesta, zvaná také Kalvárie zobrazuje v křesťanské nauce 14 tzv. zastavení, biblické pašijové výjevy z posledního dne života Ježíše Krista, tedy události počínající odsouzením Ježíše Pilátem Pontským, nesení kříže a končící Ježíšovým ukřižováním na Golgotě (Kalvárii). Pro umělce bylo zobrazení tohoto tématu vždy významnou událostí. Křížovou cestu začal Vladimír Svoboda vytvářet v roce 1990 na požádání a výzvu faráře Šofského z Tanvaldu, a zaujímá v jeho tvorbě zvláštní místo, neboť jde o jediné ucelené dílo rozměrného formátu pojatého moderním způsobem. To byl také důvod, proč místní farníci proti jeho zavěšení tehdy protestovali, protože se jim zdálo na svoji dobu příliš nekonvenční.
Svobodova Křížová cesta ale byla v interiéru kostela v Tanvaldu nakonec zavěšena i přes protesty věřících. Životní umělecké dílo Vladimíra Svobody se pak ztratilo, což je s ohledem na rozměrnost obrazů dosud nevysvětlenou záhadou. Po několika letech byla ale Křížová cesta objevena v polorozbořeném kostele ve Skocích u Mariánských lázní, když ji jeden z farníků poznal, zjistil, že autorem je Vladimír Svoboda a napsal jeho ženě. „Tak jsme se o ní dozvěděli, a když jsme zjistili, že stojí na zemi ve vlhku, tak jsme ji na tátovo přání odvezli do Brna, a začali jsme hledat důstojné místo, kde by mohla být natrvalo, “ říká syn malíře Vladimír Svoboda a dodává, že umístění otcova díla v brněnském kostele Sv. Jakuba už snad bude tentokrát natrvalo.
Šel vzdy svou cestou
Město Brno získá instalací Svobodovy Křížové cesty v kostele Sv. Jakuba výjimečný soubor liturgických obrazů, které spolu s Křížovou cestou Mikuláše Medka v kostele sv. Josefa v Senetářově reprezentují duchovní sílu českého umění vytvářeného v modernistické tradici 60. a 70. let minulého století. Obrazy Křížové cesty jsou obvyklou součástí interiérů kostelů a jejich výtvarné a pojetí a zpracování je různé, od malby až po sochařské reliéfy, a to různé kvality. Smyslem Křížové cesty je připomenutí či zpřítomnění posledních chvil Ježíše Krista, nikoliv demonstrace uměleckého projevu a osobnosti tvůrce. Je ale v naší kultuře vždy přínosné, když Křížová cesta nabídne možnost prožít Ježíšův příběh a poselství v ní obsažené i skrze umělecké ztvárnění.
Vladimír Svoboda se narodil v Jiříkovicích u Brna a celý život tvořil v Brně. Používal historické techniky, a jeho hlavními inspiračními zdroji byla příroda a Bible. V 60. letech vytvářel stejně jako mnozí jeho generační vrstevníci obrazy v duchu lyrické abstrakce, která vycházela z modernismu meziválečného výtvarného umění a byla inspirována kubismem, geometrickou abstrakcí a expresivní stylizací. Právě stylizace tvarů evokujících zvířata, lidské figury a krajinu je pro tvorbu Vladimíra Svobody typická a v pozdější tvorbě ji obohacuje o prvky dekorativismu. Svoboda vždy kladl důraz na symboliku a v některých dílech i na alegoričnost výtvarného vyjádření. Postupem let si vytvořil vlastní styl, v němž kladl důraz na reliéfní strukturu podkladové hmoty, kterou nechával prostupovat na povrch malby jako prima materii podněcující malíře k dalšímu tvůrčímu postupu.
Svoboda až do konce života rozvíjel své typické pojetí obrazu jako prostoru, v němž hraje důležitou roli řád a harmonie. Je to patrné v kompozicích obrazů i ve tvarosloví formy založené na vyváženém vztahu struktury, plochy a detailu. V určitém smyslu lze hovořit o „architektuře“ obrazu, ve kterém není nic vytvořeno pouhou náhodou. Není divu, že Svoboda provedl během života mnoho realizací děl do architektury. Setrvat na vlastní umělecké názorové pozici bez ohledu na to, co se děje na poli výtvarného umění, předpokládá nejen pevné osobnostní ukotvení a vnitřní přesvědčení, ale i odvahu nenechat se zmást mnohostí výrazových prostředků, které vývoj v posledních desetiletích do umění přinesl. Zůstat na svém a čerpat motivaci k tvorbě z vlastních zdrojů se vždy vyplatí, a v dnešní umělecky hodnotově nejisté době obzvlášť.

Vložil: Jan Paul