Kytarový Paganini Honza „Kirk“ Běhunek: „I za letu a dopadu na lokte, hlavou o prakťák, pořád hraju dál.“ Nezapomenutelní Marka Dobeše

Foto: Marek Dobeš (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Honza „Kirk“ Běhunek, kytarista heavy-rock'n'rollové skupiny Seven

S Honzou „Kirkem“ Běhunkem mne seznámil můj firemní parťák Richard Harušťák. Podporoval manažersky jeho skupinu Seven roky a povedlo se mu ji dostat až k podpisu smlouvy s nadnárodním vydavatelstvím hard and heavy muziky Nuclear Blast. Díky vzájemné spolupráci jsem měl možnost vidět desítky a desítky koncertů kapely a natočit jí množství videoklipů. Nikdy nezapomenu na ten z předválečné Moskvy, kdy jsme bez povolení točili v říjnu 2008 před Kremlem. Nesl název Lost Hero a málem jsme se kvůli němu z RF nevrátili.

Díky Seven jsem se také dozvěděl o filmovém místě, kde jsem o několik let později natočil svůj první celovečerní film Choking Hazard, motorestu Zálesák. A propojil jsem Seven i se svým následujícím filmovým projektem. Dodali svůj vlastní videoklip na podporu DVD thrilleru Kajínek. Nese název No Surrender, v české verzi Beznaděj. Točilo se v opuštěném českobudějovickém objektu, protože kapela odtamtud pochází.

S Honzou Kirkem Běhunkem jsme si podobní v tom, že jsme perfekcionisti. Tam, kde by jiná skupina prosila, abych natáčení ukončil, že už nemůžou, že už točíme dvaadvacet hodin v kuse, tak v takových chvílích Honza ještě přichází s návrhy. Každý klip se skupinou Seven je pro mě výzvou, protože od samého začátku víme, že zajdeme až na hranu svých možností, budeme točit tak intenzivně, jak jen to půjde. Pamatuji si, jak intenzivně jsme natáčeli první videoklip s Kirkem, Entice From Sea. Byl instrumentální, postavený na jeho práci s kytarou a po celodenním natáčení mu tekla krev z konečků prstů. Prostě mu začala krvácet bříška prstů tím, jak si je odřel o svou sólovou kytaru.

Seven - Entice From Sea:

V této době hrají Seven s českým zpěvákem, vyšla jim deska RNR, kterou vydali i na vinylu. Některé vzpomínky zní jak z jiného století. Možná i proto, že z jiného století ve skutečnosti pocházejí. Třeba ta, jak jsem na pódiu v průběhu prvního zlomového koncertu s legendární Doro Pesch zaparkoval s kamerou za kytaristou a on přese mne hodil tygra. Naposledy jsem s Kirkem natáčel videoklip pro jinou slavnou metalovou partu – Arakain. Šlo o jejich vlastní nápad obsadit ho do role démona, jakéhosi kytarového Paganiniho, který bojuje s jejich zpěvákem Honzou Toužimským. Ale pojďme na to od samotného zrodu skupiny Seven.

Jak vzpomínáš na začátky se Seven?

Kapela Seven od roku 1995 prošla dosti změnami, ale tak to u rock'n'rollu bývá, člověk se vyvíjí a hledá cesty... Po odchodu Petra Koláře z mé předešlé kapely Whitelight do Prahy a muzikálů jsem dlouho přemýšlel, co dál… Zpěváka jsem žádného osobitého nepotkal, a tak jsem na doporučení Miloše Dodo Doležala začal hrát instrumentálně. V té době to bylo u nás neslýchané, hrát instrumentálně. I když v zahraničí to byl velký boom, nová vlna, plná skvělých kytaristů. Byli jsme jako opičky v zoo, lidi se chodili na nás dívat, hlavně muzikanti, jako na zjevení… Nemluvě o tom, že se nám dařilo od prvních koncertů plnit kluby. Za to, že jsme hráli instrumentálně, jsem neskutečně vděčný, tento takzvaný handicap nám otevřel mnoho zajímavých dveří a spoluprací, přesto jsme celou tu dobu hledali zpěváka.

Nejspíš ti to pomohlo v cizině, že jste byli univerzální.

První větší spolupráce vznikla už v roce 1996, kdy si mě vybrala Americká firma Rivera, co vyrábí kytarové zesilovače, na jejich prezentaci po Evropě. Začal jsem jezdit po veletrzích a hudebních prodejnách, kde jsem tyto zesilovače předváděl a začal potkávat své kytarové hrdiny. V té době to bylo pro mě něco neskutečného, největší splněný kytarový sen. Mám ještě někde uložené články, kde se psaly tak úžasné recenze, že jsem byl v sedmém nebi. Po čase následovala další spolupráce s japonskou kytarovou firmou Ibanez a nakonec s americkou firmou, co vyrábí zesilovače Mesa Boogie, tyto spolupráce trvají dodnes.

Další úžasná spolupráce přišla roce 2001 při vydání alba Entice From Sea. Měli jsme u předchozích desek problém s hosty jako kmotry, hodně kamarádů z branže mi slíbilo naprosto vše, že přijedou, zajamujeme a pokřtíme desku. Měli jsme je napsané na plakátech, pozvánkách a nakonec nikdo z nich nedorazil. Byl jsem z toho moc zklamán, u jediného, kde jsem to chápal, byl Petr Janda, protože mu zemřel syn, to mi bylo moc líto… S Petrem jsem spolupracoval už od svých začátků s kapelou Exekutor a Whitelight.

Po tom, co se stalo, jsem věděl, že už nechci s nikým spolupracovat, do toho vstoupil náš manažer Richard Harri Harušťák a řekl, že něco vymyslíme. Sešli jsme se s Martinem Fořtem a bavili se o tom, kdo ještě ze zahraničních hvězd nebyl po revoluci v Československu. Nakonec se mě zeptali, co bych řekl na Doro Pesch ex Warlock? Byl jsem v rozpacích a nevěděl, jestli je to reálné. Martin s Harrim všechno domluvili a zařídili. Bylo neuvěřitelné, že Doro po poslechnutí nahrávky slíbila, že přijede. Vše bylo bez smlouvy, všechno platilo a dodnes to tak s lidmi zvenku mám, co slíbí, platí, i když by jim na ten termín přišel lepší kšeft, slovo je slovo. Máme se někteří stále co učit. (smích)

Doro přiletěla a odehráli jsme skvělé koncerty a stali se z nás přátelé. Vzpomínám si, že když jsme hráli v Rock Café, tak Ti říkám - Mára bacha, toč, kde chceš a co chceš, jen nestůj za mnou, když hraju, tak se vůbec nekontroluji a za sebe nevidím. (smích) Což bylo pro Máru jak červený hadr na býka, při skladbě Burning The Witches udělám krok dozadu a už letím. Doro jen kouká, kam mizím, ale i za letu a dopadu na lokte, hlavou o prakťák, pořád hraju dál, jen se na mě usmála a já vyskočil zpět jak pružina od propisky, byl jsem pomlácený, ale dnes se tomu už jen smějeme, viď?

Hlavně netoč Kirka zezadu...

Pamatuji si to velmi dobře, doteď se za to stydím. Jaká další spolupráce se zahraničím vznikla?

Těch bylo opravdu hodně, by to bylo na delší povídání, ale zásadní byla Doro, nějak jsme si padli do oka a spolupráce pokračovala dál. Jeli jsme s ní několikrát společné evropské turné, byli jsme její speciální hosté, já s ní hrál na výročním koncertě v Düsseldorfu, Doro 25 Years in Rock, zpívá nám na albu Sevens, natočili jsme s tebou klip k písničce Belive In Your Self a díky ní vznikla další super spolupráce s Blazem Bayleym, exzpěvákem Iron Maiden.

SEVEN and Doro Pesch: Belive In Your Self:

Blaze nám společně s Doro Pesch křtil desku Sevens 2004. Díky tomu vznikly společné koncerty, kde s námi hráli a zpívali. Byly to neuvěřitelné koncerty a zážitky. Později jsme jezdili s Blazem jako doprovodná kapela. Jednou se nám stalo, že jsme byli s Blazem na podpisovce a dvě slečny, co stály ve frontě, myslely, že jsme Blazeova zahraniční kapela, a jedna, říká - Ten černej kytarista bude asi nějakej indián, řekni mu plís foto a on se ti podepíše. Já na holky česky, že to nebude problém, ale holky byly v takovém tranzu, že mě vůbec nevnímaly. Zažili jsme nespočet legrace. (smích) Nakonec jsme s Doro a Blazem hráli na výročním koncertě Arakainu v O2 aréně. Byla to neskutečná jízda a ty roky utekly jako voda, ještě že nám zůstaly videa, fotky a úžasné vzpomínky.

Kdy přišel do kapely váš současný zpěvák Jirka Kombi Komberec?

Já o Jirkovi věděl celou dobu a nebyl si jistý, jestli by to dohromady fungovalo, přeci jenom Jirka zpíval pop rock a my dělali heavy. Nakonec nás svedly cesty dohromady, toužil jsem si zahrát písničky, co si nikdy v Seven nezahraji, na kterých jsem jako kluk vyrůstal, a tak vznikl akustický projekt Sevens, který vydržel až dodnes. Přitom jsem pochopil, jaký obrovský potenciál v Jirkovi dříme, a v roce 2008 se stal součástí kapely Seven.

Takže instrumentálnímu hraní byl definitivně konec?

Musel jsem si vybrat cestu, kterou budeme pokračovat. Jestli budeme hrát dál instrumentálně a zpěv bude doplněk setu, nebo naopak. Je zvláštní, kolik lidí říkalo, že když budeme hrát se zpěvem, že to bude komerčnější, a pak ti samí mi říkali, že bez zpěvu to bylo lepší. Všem se bohužel nelze zavděčit… Nyní se k instrumentální hudbě vracím, mám to rád, chtěl bych natočit desku a udělat nějaké malé turné, ale uvidíme. Rozhodně jsem věděl, že nemohu dělat dvě věci najednou, rozhodl jsem se pro zpěv a vše tomu přizpůsobil. V roce 2009 jsme natočili první zpívanou desku Seven Deadly Sins v angličtině a vyrazili na turné.

Seven v Moskvě

Máte ještě nějakého zajímavého pravidelného hosta z ciziny při vašich koncertech?

Ano a moc rád bych ho zmínil, kytarového virtuóza Victora Smolskiho – Almanac, ex Rage, byl to super Harriho nápad. Neuvěřitelný kytarista a člověk, pro mě jako kytaristu stát na jednom pódiu s ním a hrát společně sóla bylo neuvěřitelné. Scénář se opakoval a stali se z nás velcí kamarádi. V té době to nebylo tak běžné jako dneska, ale jezdil s námi turné jako kytarista, já hrál jako host s Rage a nakonec nám produkoval v roce 2011 úspěšnou desku Freedom Call. S jeho pomocí jsme vydali desku jako první česká kapela u největšího evropského vydavatele Nuclear Blast, díky této firmě jsme prodávali desku po celém světě.

Jak vzpomínáš na Rusko před rokem 2014?

Koncerty v Rusku jsou jedny z nezapomenutelných, bylo to všechno balšoje. Harri to domluvil s místním promoterem, tuším Maximem, a ten zařídil vše potřebné. Po příletu nás odvezli do obrovského skladu hudební techniky, kde jsme si půjčovali kompletní aparaturu na koncert. Bylo možné půjčit si opravdu cokoliv, co nás napadlo, takže jsme měli podobný sound, jako tady v Čechách. Co bylo šokující, že se Maxim postaral o to, že vznikl v Moskvě fanklub Seven. Ještě než jsme zahráli první notu, byl na světě fanklub. Při přistání na letišti Šeremeťjevo nás vítali místní fanoušci… Prostě sen. Jestli si vzpomínáš, tak jsme hned z letiště jeli na Rudé náměstí a točili klip k písničce Lost Hero. Tam nás pronásledovala tehdejší KGB, protože se tam nesmí točit na profesionální kamery. Hned jak nás vyhodili a odjeli, jsme se na náměstí vrátili a znova začali točit, byl to neskutečný adrenalin a je to vidět ve videoklipu.

Seven - Lost Hero:

Nemluvě o natáčení v letadle za letu, což věřím, že by dnes už nebylo možné. (smích) Moc rád na to vzpomínám a mám tam pořád hodně přátel. Ohledně fanklubu, který jsem zmiňoval, máme parádní i tady v Čechách. Každý rok se scházíme a bývá to moc fajn, někteří fanoušci jezdí za námi na všechny naše koncerty, za což bych jim chtěl moc poděkovat, a hlavně Monice Lánské a Michalovi Valentů.

Kolik vlastně máte klipů k nové desce a o čem pojednávají její texty?

Je to neuvěřitelné, ale udělali jsme sedm klipů, což se nikdy v historii Seven ještě nestalo. No, ale aby to tak nezůstalo, mohli bychom se spolu domluvit na osmém, k písni Karma z poslední desky RNR. Co Ty na to, Marku? (smích) Texty píše Jirka Kombi Komberec a z větší části pojednávají o zlu a dobru, které se mezi sebou různě prolínají, na tom je postaven celý koncept koncertu, umocňující vizuální show, která se každé dvě písničky mění.

Jaká je současná sestava?

Od roku 2014 je sestava téměř stejná, až na druhého kytaristu Pepu Machutku, který nastoupil na začátku roku 2024. Jinak Jirka Kombi Komberec – zpěv, Vojta Zícha – baskytara, David Vrba – bicí, samozřejmě skvělá sestava a velká pohoda. Celkově máme už docela velký tým, šest techniků, Adrianku k prodeji merče a stálého zvukaře, takže když vyrazíme na koncert, je to jako malý zájezd, ale díky tomu si můžeme dovolit takovou show. (smích)

A plány do budoucna?

Začíná letní sezona, takže festivaly a hodně cestování. Máme rozpracované a řešíme s Victorem Smolskim společné evropské turné. Nevím, jestli to zvládneme letos, ale uvidíme… Plus pracuji na nových nápadech, jak pro zpívanou desku, tak instrumentální. Měl jsem obrovské štěstí na lidi okolo sebe. Věci se dějí, protože mají, anebo nedějí, protože si je nezasloužíme. Za vším je obrovská dřina a práce, což víš sám nejlépe. Čím více jsi připravený a obětuješ, tím více se ti vrátí… Proto všem velké díky, kteří byli či jsou na té krásné rock'n'rollové cestě vedle mě a se mnou. Chtěl bych poděkovat za povídání, pozdravit vaše čtenáře. Moc děkuji všem, co nás podporují a umožňují toto dělat a zažívat. Děkujeme.

Příště: Dirk Schlächter, Frank Beck - Gamma Ray

Vložil: Marek Dobeš