Unavený Čmaňa a plagiátoři bez vkusu a originality aneb Trapné vykrádání minulosti a nuda k nevydržení. TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením TV Nova (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Pavel Zedníček se vrací po dvaceti letech na scénu jako moderátor zábavy

Novinky ve světě televizní zábavy se v posledních letech objevují sporadicky. Vypadá to, že v tomto směru přijít s něčím, co by divák dlouhodobě ocenil, je čím dál těžší. Prima totálně pohořela s náhradou za velmi oblíbený soutěžní pořad Máme rádi Česko a Martina Dejdara jako moderátora zábavné soutěže Kdo se ptá? stáhla hned po prvním dílu. Jak dopadne očekávaný trhák v oboru zábavy Zrádci, to je zatím velká neznámá, reality show s prvky detektivky jsme tu ještě neměli. Nyní se o útok na divákovu bránici pokouší Nova, s formátem Možné je všechno! to ale rozhodně nebude mít lehké.

Novácká zábava má svůj specifický projev už od dob, kdy nově zřízené televizi kraloval Petr Novotný. Tehdejší král a pán Novy Vladimír Železný se netajil tím, že jeho cílem je masový divák a nejvyšší sledovanost. Strefil se přesně do vkusu nejširších mas, které od nepaměti milovaly zábavu nekomplikovanou, mírně lechtivou a malinko vulgární, a v tomto duchu jim nabídl potravu.

Nebyly to zdaleka jen estrádní Novoty, ale také třeba značně divoká seznamka Rande a mnoho dalších, na běžícím pásu vznikajících zábavných pořadů. Jak čas devadesátých let ubíhal v tempu přímo zběsilém, přibyla zábavě na Nově konkurence v podobě snaživé Primy a ani Česká televize nezůstávala pozadu. Přišel čas reality show, nicméně v Čechách tolik oblíbení estrádní baviči byli stále žádaní stejně jako model pořadu, v němž se estráda kombinovala se soutěží.

Návrat Kufraře Pavla Zedníčka

Česká televize vystřelila raketu na zářící oběžnou dráhu zábavných soutěží už v roce 1992, Novu tedy předběhla ještě v době, kdy netušila, jak dravě se na ni vrhne komerční konkurence. Pořad Kufr, v němž soutěžící s pomocí celebrit museli projít čtyřmi koly různých hádání slov, předmětů i pantomimického předvádění profesí, se s neklesajícím úspěchem držel na obrazovce do roku 2004. Velkou zásluhu na tom měl bezpochyby Pavel Zedníček, který neúnavně pokřikoval a fandil, vtipně komentoval úspěchy i neúspěchy hráčů a byl pohotově všude, kde bylo zrovna potřeba dodat pořadu spád, vtip tempo.

A hle. Píše se rok 2024 a Pavel Zedníček je znovu na scéně jako moderátor zábavy. Provází a povzbuzuje osm improvizátorů v novém pořadu Novy Možné je všechno! Popravdě, je to trochu smutný pohled. Dříve hbitému a neposednému Čmaňovi je prostě o dvacet let víc, jinak tedy čtyřiasedmdesát, a mírně řečeno mu dochází dech. Co bylo kdysi hnacím motorem Kufru, je dnes jen unaveně působícím průvodním slovem pořadu, který by měl mít strhující tempo.

Autoři mimo jiné pozapomněli, že je improvizace velmi náročná disciplína, kterou rozhodně nezvládne každý. Třeba bezesporu stále krásná a fotogenická zprávařka Lucie Borhyová je zvyklá maximálně na zdvořilou omluvu za technické nedostatky při výpadku spojení s reportérem. A poněkud unavený Pavel Zedníček alias Čmaňa pak zachraňuje situaci marně.

Vykradená Partička

Improvizační show Partička dorazila před pár lety na Primu ze Slovenska, kde byl jejím duchovním otcem Daniel Dangl. Ten se i v české verzi zúčastnil Partičky jako spontánně reagující a řehtající se moderátor a zadavatel úkolů. Předveďte to nebo ono, zahrajte si tichou poštu, vyveďte kolegovi řádnou neplechu, sehrajte scénku atd. atd. Partička měla pomalou cestu k divákům, s přibývajícími sledovateli zábavných videí na sítích ovšem získávala na oblibě. Nakonec se stala populárním pořadem stanice Prima Cool a měla a má i svou podobu živou, divadelní.

Improvizační show je ale hodně těžká herecká zkouška a dát dohromady partičku, která by v Partičce týden co týden dokázala diváky rozesmát, až padají ze židlí, není snadné. Michal Suchánek, Richard Genzer, Ondřej Sokol, Igor Chmela a právě Daniel Dangl to dokázali táhnout celkem dlouho. Nyní přichází Nova s formátem, který Partičku neskrývaně napodobuje. Dokonce se v jednom z prvních dílů objevil i Daniel Dangl, a hlavně se do hry od začátku zapojil i ostřílený partičkář Ondřej Sokol. Jenže dvakrát do jedné řeky nevstoupíš, tady Možné je všechno! prostě neplatí.

Ondřej Sokol, Richard Genzer a Jakub Štáfek – tohle všechno už tady nejméně jednou bylo. Navíc je divák stále častěji spíš uspáván a baví se jen ti na pódiu.

Večer se příliš táhne

Jednou z velkých devíz Partičky bylo, že nic netrvalo příliš dlouho. Zadané úkoly se střídaly po pár minutách, nejdelší scénky měly sedm, osm minut. A jede se dál, skáčeme do jiné oblasti, střídáme protagonisty. Po pětatřiceti minutách byl konec, ani jste se nestihli dosmát. Možné je všechno! má být zábavný pořad na celý večer, trvá hodinu a půl, s prostřihem reklam dvě hodiny.

Nova se tak pokusila okopírovat úspěch primetimové show Primy Máme rádi Česko, jenže to je formát, střídající soutěžní úkoly pro celebrity s hudebními výstupy mistrovské kapely a interpretů, navíc má přesně stanovené herní schéma, které diváci očekávají a těší se na to, jak v něm ten či onen tým známých osobnosti uspěje. Možné je všechno! kopíruje schéma Partičky, na scéně se schází osm herců, zpěváků nebo moderátorů a postupně se hrají nejrůznější hry. Dva týmy proti sobě sbírají body v pantomimickém nebo skřekovém naznačování toho, co je skryto na obrázku, plazí se přes ostré oblázky k tlačítku, jímž oznamují, že poznali písničku podle prvních pár tónů, moderují se Popletené zprávy a podobně.

Každá kapitola ale trvá dlouho, takže diváka začne otravovat. Jistě, finále, v němž několik herců sehraje improvizovanou scénku na klouzavé šikmé ploše, vtipné je, hlavně když se zúčastní ti, kdo si s improvizací vědí rady, což je nesporně Ondřej Sokol, ale také Jakub Štáfek nebo Petra Nesvačilová. Do her jsou ovšem zapojováni i tací, kteří si s tím prostě poradit neumí. Lucie Borhyová, Eva Burešová, Jiří Mádl, Martin Dejdar, ale kupodivu ani výše zmíněný Daniel Dangl dar pohotové slovní reakce ani němé grotesky prostě nemají, jsou tu jen proto, aby se pořad mohl natáhnout do požadované délky.

Jasně se ukazuje, že mnohdy je méně více, protože tohle je prostě k nevydržení dlouhé. V ohlasech na pořad najdeme pár diváků, kteří kvitují s vděkem to, že se párkrát něčemu zasmáli, většina se ale shoduje na tom, že pořad je trapný a zbytečný. K tomu nelze, než se přidat. Formát, nepokrytě vykrádající minulost, to by tu vlastně vůbec nemělo být. To se tvůrci za něco takového nestydí? Nevadí jim, že jsou plagiátoři bez vkusu a originality? Divný začátek televizního podzimu.

Zdroj: TV Nova

Vložil: Ela Nováková