Filmovka v Uherském Hradišti letos slaví 50 let. Festival nabídne více projekcí a nesmrtelné klasiky Karla Zemana, Zdeňka Lišku či Felliniho. Festivalová reflexe Viktora Horáka

Foto: Letní filmová škola Uherské Hradiště

Popisek: Snímek z minulého ročníku Letní filmové školy

Rok se s rokem sešel a léto klepe na dveře. Za chvíli tu máme karlovarský festival a sotva měsíc poté odlehčenější, řekněme „studentštější”, Letní filmovou školu v Uherském hradišti. Filmový svátek odehrávající se v srdci moravského Slovácka letos oslaví 50. narozeniny. Jako tradičně si festivaloví dramaturgové připravili celou řadu sekcí, které stojí za zmínku. Půlnoční bizáry se letos povezou ve znamení „euroburanských” komedií, ale především dojde na klasika filmové hudby Zdeňka Lišku, slavného animátora Karla Zemana i italskou ikonu Federica Felliniho.

Organizátoři si na oslavu padesátého ročníku festivalu připravili hned několik novinek. Přibude nový sál, více repríz atraktivních titulů a projekcí denně. Posílen bude i management front tak, abyste po příchodu ke kinu věděli, zda se na danou projekci dostanete.

„Proč vůbec točím filmy? Hledám Zemi nikoho, ostrov, na který ještě nevstoupila noha filmařova, planetu, na které ještě žádný režisér nevztyčil vlajku objevitele, svět, který existuje jen v pohádkách,” ptá se ve svých pamětech filmový iluzionista a ikona animovaného filmu Karel Zeman. Byl iluzionistou velikosti Georgese Mélièse, s nímž byl také ve světovém tisku často srovnáván, mužem, který dokázal pomocí jednoduchých triků vytvářet nové světy, případně se dotýkat těch starých a skoro zapomenutých. Vždyť se k němu hlásí mistři ze samotného Hollywoodu jako je Steven Spielberg či Tim Burton.

Kultovní snímek Karla Zemana Cesta do pravěku, foto Československý státní film

Už jeho první krátkometrážní film Vánoční sen, který režíroval společně se jmenovcem a ceněným režisérem pohádek Bořivojem Zemanem, obdržel roku 1946 cenu za nejlepší loutkový film na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. „Zeman každým svým dalším filmem neúnavně hledá nové možnosti filmové iluze, co do obrazu a vyprávění. Až narazí na hranici počínající normalizace a uchýlí se zpátky ke (krom)obyčejné animaci,” popisuje festival umění režiséra, který natočil Vynález zkázy, Barona Prášila či Cesty do pravěku.

Dalším filmovým klasikem, kterého si LFŠ připomene je skladatel a autor filmové hudby Zdeněk Liška. Tento neuvěřitelně originální, plodný a pracovitý skladatel vytvořil hudební doprovod pro více než 130 celovečerních hraných snímků. Liškův tvůrčí a experimentální přístup ke skládání filmové hudby, její orchestraci, vliv na atmosféru či temporytmus filmového tvaru byl klíčový pro výslednou podobu zásadních milníků československé kinematografie od Vynálezu zkázy Karla Zemana přes filmy Kadára a Klose či Františka Vláčila až příkladně ke Spalovači mrtvol Juraje Herze či kraťasům Jana Švankmajera.

Spalovač mrtvol, foto Filmové studio Barrandov

Letní filmová škola ale nechce pouze encyklopedicky ukazovat Liškova nejslavnější díla, naopak. „Chceme vést diváka k tomu, aby poslouchal film a filmovou hudbu a její jednotlivé složky, její prolínání se zvukem (Liška se od samého počátku své kariéry pohyboval na hranici hudební kompozice a sound-designu), aby si více všímal toho, jak lze příkladně pomocí dramaticky ahistorické hudby vytvářet na plátně dojem historie, že je možné napsat hudební partituru tak, aby výsledná hudba zněla jako budoucnost, nebo hudbou dokonce vyprávět příběh či malovat obrazy,” píší dramaturgové sekce Aleš Říman a Jaroslav Sedláček.

Zdeněk Liška byl kromě toho celkově zajímavou osobností, jelikož to vypadalo, jako by žil jen a pouze ve světě hudby a tónů. „Politiku neřešil, svůj čas dělil výhradně mezi práci a rodinu, soukromí si hlídal natolik úzkostlivě, že za svůj život poskytl jeden jediný rozhovor, v němž reagoval na několik ledabylých otázek zjevně nepřipraveného redaktora. Snad i proto jeho jméno pomalu mizí ze širší paměti,” upozorňuje Letní filmová škola v Uherském hradišti.

Snímek z minulého ročníku Letní filmové školy, foto Letní filmová škola Uherské Hradiště

Třetím filmovým titánem, který si LFŠ připomene během svého jubilejního 50. ročníku, je nestor italské kinematografie, filmový básník a romantik Federico Fellini. Kromě toho, že proslul svou autorskou vizí a autobiografickými motivy, byl známý svými spolupracemi. Často spolupracoval s Marcellem Maostroiannim či Giuliettou Masinovou, scenáristy Ennio Flaianou a Bernardinem Zapponim či skladatelem Nino Rotou. „Budeme sledovat Felliniho kariéru od trosek poválečné Itálie a mezinárodního vzestupu neorealismu přes brilantní kreativitu autorského filmu 60. let a jeho jedinečnou komediální značku až po vývoj společenských hodnot a politické krajiny konzumní společnosti 80. let ovlivněné televizí,” uvádí v programu organizátoři.

Filmoví historici a dramaturgové sekce Valerio Coladonato a Damiano Garofalo připomínají, že ve Felliniho rukopisu se jasně promítalo bystré pozorování obyčejného života s fantazií a vlastními vzpomínkami. „Jeho talent pro podporu spolupráce vytvořil jeden z nejpamátnějších filmových odkazů, který dodnes ovlivňuje režiséry po celém světě,” doplňují. Nutno dodat, že vidět klasické italské fláky jako je Silnice, Sladký život, Amarcord či Osm a půl na velkém plátně je zážitek sám o sobě.

Jako už každý rok, tak i letos budou Krajské listy u toho a můžete se těšit na denní postřehy z dění v Uherském hradišti.

Vložil: Viktor Horák