„Kterak se tři dvoumetrové zombie potácejí za regály benzínky…“ Spisovatel zombivec Jiří Walker Procházka. Nezapomenutelní Marka Dobeše

Foto: Se svolením Marek Dobeš (stejně jako snímek v článku)

Popisek: Jiří Walker Procházka s autorem rozhovoru

Podílel se svými povídkami na několika antologiích (např. naší Je dobré být mrtvý). Za svá literární díla získal roku 1991 Cenu Ludvíka Součka a dále tři ocenění Akademie science fiction, fantasy a hororu. Společně s Miroslavem Žambochem vymysleli roku 2005 dobrodružnou knižní sci-fi řadu Agent JFK. Především je však autorem našlápnutého SF románu Hvězdní honáci a zombivcem v komediohororu Choking Hazard. Právě o tomto našem společném projektu jsme spolu před publikem hovořili na festivalu BXM Light 30. října 2015 v pražském Rock Café.

MD: Dobrý večer, jsme zpět od kafe Bloody Xmas light, zde na festivalu Bloody Xmas, a já jsem nesmírně poctěn tím, že dorazil Jiří Walker Procházka aka JWP. Což je legendární spisovatel knih Hvězdní honáci a pak také aktuální detektivky Mrtvá Šelma. Což tedy vůbec není podstatné a totálně to bledne ve světle faktu, že hrál jednoho ze zásadních zombivců, zombie myslivců, ve filmu…

JWP: Choking Hazard.

MD: Ragnarok!

JWP: Ragnarok!

MD: Předávám slovo.

JWP: Byl to super, protože Štěpán Kopřiva s Markem dali dohromady tým, bych řekl šílenců, jako jsme tam v tom filmu všichni teda. A jelikož šlo o zombivce, neboli zombie, kteří vypadali hnusně už jen, protože lezou z hrobů a jsou nemrtvý. Tak nás, tady pan Dobeš se svými maskérkami, jimž velel velmi zkušený maskér Petr Fadrhons, který, a to je důležité zdůraznit, je expertem na latex, pěkně znetvořili. Byl jsem jedním z těch zombivců, kteří měli tu čest, aby na ně naplácali latex. Což vypadá tak, že na vás nalejou jakousi tekutou gumu, která pak zaschne a pekelně svědí.

Snímek z Rock Café

MD: Což já musím zdůraznit, je pravda, náš film byl velmi nízkorozpočtový, takže výběr lidí, kterým se dostane té cti, že nebudou jenom napatlaný na černo, ale že budou mít na obličeji taky latex, byl velmi omezený. Protože tahle úprava, to je nejvyšší liga, vůbec jako filmovýho make-upu artistní. A v této tenké elitní vrstvičce lidí byl i zde přítomný, takže vám může povědět tu historku.

JWP: Děkuju, vlastně nejlepší herci, co dostávají Oscary, neviděli tak krásné latexové masky, jako jsme měli my. Vlastně si představte, že člověk pomatlaný latexem, roztrhaný, zjizvený, pokapaný umělou krví, respektive krví, která je směsí složené ze zvířecích vnitřností smíchaných s umělým barvivem.

MD: Ovšem chci zdůraznit, že ty zvířecí vnitřnosti byly rozsekané na velmi drobno, to bylo myslím si pořád velmi profesionální.

JWP: Takže všechny tyhle … vám tečou po obličeji a k tomu z vás čouhají kusy listí a podobně. A takhle jsme se rozhodli, hned první natáčecí noc, protože to bylo v noci, kdy se natáčelo.

MD: My jsme natáčeli v noci proto, abychom ušetřili peníze. Měli jsme něco jako ateliér v tom motorestu, kde jsme natáčeli po nocích. Čili tahle historka se může odehrávat v takové čtyři hodiny ráno cca.

Snímek z natáčení

JWP: Takže jsou čtyři hodiny ráno v motorestu Halali a hned vedle je benzínová pumpa. Já, Netopejr Petřík a Ondřej Neff, guru české fantastiky, Ondřej Neff. Tak my všichni, asi dvoumetrový chlapi, jsme se rozhodli takto latexově obohaceni s roztrhanými uniformami lovců nebo myslivců, pokrytí smetím a od krve, jsme se rozhodli, koupit si miňonky, slané tyčinky a pití, nějaký bubliny, nějaký bublinový nápoj. Tak jsme tam ve čtyři ráno na tu benzínu vešli, za pokladním pultem stála sličná slečna pokladní.

MD: Je to spisovatel. Přehání.

JWP: A ta, když zvedla oči, tak uviděla tři dvoumetrové zombie, kterak se potácejí za regály a dívají se po tyčinkách. Když vám zombie nad ránem takhle vezme miňonku a ukazuje tu rýhu, ta je oříšková, ta je dobrá. No, slečna přestala komunikovat s okolím. A když jsme šli platit, tak jsme na ni už volali - my jsme obyčejní lidé. Slečna nekomunikovala ještě dlouho, jen tak potichu markovala. Asi prodělala infarkt. Ale je fakt, že další dny už věděla, když tam přišla další banda nemrtvých, že se to stává novou ranní normou té benzínky.

MD: Každopádně, ty nevíš, Jiří, že sice slečna možná uvěřila, že jste lidské bytosti, nicméně někdo z jejích kolegů nelenil, zelenil a zavolal policajty. Přijela hlídka a první věc byla, že mne jako producenta a režiséra filmu informovali, že se nám údajně porvali chlapi.

JWP: Tak s tím porváním chlapů a policií tě trumfnu. Protože po nějaké době se svými zkušenostmi z tohoto filmu, Ondřej Neff, který hrál jednoho ze šéfů zombivců, byl už tak otrlý, že s tou maskou plnou krve a pod kterou měl i jizvy, samozřejmě jen nalepené, latexové jizvy, tak nám oznámil: „Takhle chlapi budu jezdit domu každej den z natáčení.“ 70 km jezdil domů z natáčení, Ondřej Neff, v této masce a my jsme se ho ptali, jak ta jízda probíhá. „Perfektně, můžu překračovat rychlost, protože žádný policajt by si mě nedovolil pokutovat v tomto stavu, ani kdybych jel 150.“ A pokutu fakt nikdy nedostal. A kdyby přeci jen ano, mohl ji v pohodě zaplatit z honoráře, protože stejně jako já a další vynikající herci, tak i Ondřej Neff dostal…

MD: Jednu korunu českou a já mu tímto nesmírně děkuji.

JWP: Všichni jsme podepisovali příjmové doklady na jednu korunu a teď nevím, jestli tam bylo DPH, nebo nebylo. Jestli nás Marek trochu nevzal u huby. Jenom tím chci říct, jak vypadalo natáčení nejslavnějšího kultovního a nejlevnějšího českého hororu, Choking Hazard. Sešlo se na něm takovejch skvělejch lidí.

MD: A jedním z nich jsi byl ty, čehož si velice vážím a moc ti za to děkuji.

Příště Pavel Slíva - Salamandra

Vložil: Marek Dobeš