Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Co si doma natáčeli občané protektorátu? TV reflexe Viktora Horáka

31.03.2024
Co si doma natáčeli občané protektorátu? TV reflexe Viktora Horáka

Foto: Česká televize (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Snímek z dokumentu My, občané Protektorátu

Natáčeli si občané během nacistické okupace Československa domácí videa? A co v nich bylo? Postupy vojsk, rodinné oslavy nebo práskání sousedů? Na to vše odpovídá pozoruhodný dokument My, občané Protektorátu, který vysílá Česká televize. Třídílná dokumentární minisérie režiséra Ondřeje Veverky a producenta Vítězslava Jandáka ml. vypráví o životě Čechoslováků mezi lety 1938 až 1945. Dokument nabízí soukromé deníkové zápisky, záběry ze soukromí protektorátních rodin a náhled do korespondence obyčejných občanů.

Dokumentů o 2. světové válce a životě v Protektorátu je na českém filmovém, i televizním poli nepřeberné množství. Teď přichází dokumentarista Ondřej Veverka s trochu opomíjeným tématem, čímž je soukromý svět protektorátních občanů. Filmař zdánlivě „navazuje” na svůj televizní dokument Kuratorium, jenž se odehrává ve stejné době, ale reflektuje obyčejný život a realitu protektorátního lidu.

Záměr to je vskutku chvályhodný - přiblížit divákům soukromí lidí, kteří byli utlačováni německým režimem. Dokument ukazuje plastický průřez několika vrstvami společnosti: došlo na příběhy mladé holčičky, prchající rodiny, skrývajících se milenců, odhodlaných bojovníků i práskačů.

 

Snímek z  dokumentu My, občané Protektorátu

Hlavním problémem dokumentární série je snadné zmatení diváka, který se složitě orientuje v postavách, zápiscích, době a jednotlivých příbězích. Tvůrci často přeskakují ve vyprávění mezi obecným komentářem, čtením z deníků a představením dalšího úseku či nové postavy. Za dokumentem je ale vidět usilovná a pečlivá archivní práce. Veverka strávil dlouhé dny studiem a luštěním starých archivů a pramenů, které se mnohdy poprvé dostaly do povědomí širší veřejnosti. Poprvé se tak divák může podívat na video z nudného nedělního odpoledne v pražské vile s příběhem milenců na útěku ze země. Na pozadí záběrů z rodinného oběda či rozostřených, amatérských záběrů lučního kvítí je všudypřítomný teror Adolfa Hitlera. A právě v tom je tento dokument silný. Dokáže udržet napětí a vážnost situace na pozadí zdánlivě nevinných, ale všeříkajících náhledů do života obyčejných lidí.

 

Snímek z  dokumentu My, občané Protektorátu

Oceňuji, že každý díl se posouvá v době a zároveň nabízí nové a zajímavé lidské osudy. Sice se od soukromých zázemí stejně přechází k otázkám ohledně tehdejších společenských jevů a vlivů. Rád bych tady zmínil, že pro diváka jsou mnohem zajímavější, originálně a unikátně představené mluvené korespondence či záznamy než obecné přeříkávání notoricky známých informací. Režisér zde také umně kombinuje porci temnějších a dramatičtějších situací, které jsou dobře vyvážené komickými a odlehčenými momenty. Za příklad slouží např. příběh o mladé školačce, která je odpoledne s kamarádkami na zahradě, ale večer už jede půlnočním vlakem vstříc hranicím. Tklivé, melancholické a ohromně silné, ale zároveň filmově poetické a až romanticky natočené.

Dokument My, občané Protektorátu nabízí zase a znovu nové střípky z dějin ohledně 2. světové války. Ale nově i filmové záběry dosud neviděné, trochu tajemné a skrývající další samostatné příběhy. Za představení nových příběhů a badatelskou práci náleží tvůrcům poklona a uznání. Ale že by film přinesl i něco, řekněme, více „bombastičtějšího”? To se úplně říct nedá. Je to chvályhodné téma a solidně zpracovaný televizní dokument. Bohužel se ale jedná o čistě a stoprocentně střihový dokument. A já osobně mám trochu problém u dokumentů, když nenabízí více prostředků k rozptýlení. Občas je náročnější udržet pozornost u padesátiminutového dílu, když prostřihávání mezi několika podobnými příběhy nenabírá konce.

 

Snímek z  dokumentu My, občané Protektorátu

Možná by dokumentu pomohla trocha dovysvětlujících či připomínajících titulků, aby divák tolik nebloudil v obraze a příbězích. Ocenil bych silnější ukotvení dějových linek, kterých zde bylo možná i zbytečně moc... My, občané Protektorátu je trochu chaotický, otevřený filmový tvar, který se spíše než dokumentem snaží být otiskem dané doby či okamžiku. A je rozhodně lepší být nějakým zážitkem než pouhým zápisem z dějinných pouček. Radši být závanem, atmosférickým otiskem a emocí než jenom popiskem na vitríně. A tím My, občané Protektorátu určitě jsou.

 

QRcode

Vložil: Viktor Horák