Vše při starém. Woke Oscaři už nepřekvapí. TV reflexe Viktora Horáka

Foto: The Academy Awards

Popisek: Letošní 96. ročník cen Akademie

Letošní 96. ročník filmových cen americké Akademie se nesl v tradičním duchu, kdy nikoho nic nemohlo překvapit. Až tedy na nahého Johna Cenu. Svého Oscara se konečně dočkal i režisér kralujícího Oppenheimera Christopher Nolan. To byl dlouho nesplacený dluh, který americká filmová obec dluží jednomu z největších filmařů dneška.

Proto není náhodou, že Nolanův životopisný snímek Oppenheimer kraloval letošním Oscarům. A musí se říct, že po právu, jelikož když se člověk podívá na další nominované filmy, tak si uvědomí, že nebylo moc z čeho vybírat. Oscaři jsou čím dál více přehlídkou woke progresivistických výpovědí o národnostních menšinách, ale onen Biják s velkým B se z kin vytrácí. Až na pár výjimek, samozřejmě.

Zatímco epická filmová podívaná Zabijáci rozkvetlého měsíce od režijní legendy Martina Scorseseho byla tristně opomenuta, tak alespoň dosud opomíjený Christopher Nolan se dočkal svého uznání. Otázkou je, jak moc to bylo symbolické. Každopádně nemůžeme říct, že to byl Oscar „z milosti”, jako tomu mohlo být v případě Leonarda DiCapria a jeho sošky za dobrodružného Revenanta. Protože se nabízí srovnání přeživšího lovce se všehoschopným válečným veteránem Ernestem Burkhartem ze Scorseseho westernového opusu. Herecky to byla mnohem zajímavější a proměnlivější postava, co si budeme…

Cillian Murphy ve snímku Oppenheimer. Foto CinemArt

Životopisné drama Oppenheimer režiséra Christophera Nolana získalo sedm filmových cen Oscar, včetně té pro nejlepší film minulého roku. Na ceremonii 96. ročníku předávání cen americké Akademie filmového umění a věd v Los Angeles tak potvrdilo roli favorita. Nolan si odnesl Oscara za nejlepší režii a 47letý irský herec Cillian Murphy, představitel „otce" jaderné bomby Roberta Oppenheimera, dostal Oscara pro nejlepšího herce. Sošku pro nejlepší herečku v hlavní roli dostala Emma Stoneová za svůj výkon ve filmu Chudáčci.

Film Oppenheimer vstupoval do nedělního slavnostního večera se 13 nominacemi, což bylo nejvíce ze všech. Získal například i cenu za nejlepšího herce ve vedlejší roli pro 58letého Roberta Downeyho Jr., který v Oppenheimerovi ztvárnil politika a podnikatele Lewise Strausse. „Chtě nechtě, my všichni žijeme ve světě Roberta Oppenheimera," řekl v děkovací řeči Murphy. „Toto bych chtěl věnovat mírotvorcům," dodal.

Do klání o filmové ceny, které jsou v posledních letech čím dál předvídatelnější, vstupoval také fantasy snímek Chudáčci Jorgose Lanthimose s 11 nominacemi; Scorseseho Zabijáci rozkvetlého měsíce měly 10 nominací. Detektivka o masových vraždách indiánského kmene Osedžů za doby ropného boomu byla trestuhodně přehlédnuta a ignorována. Tomu se mohou podivovat i dnešní zastánci progresivní woke levice, jelikož Scorsese přibližoval drastické vykořisťování a vraždy původních obyvatel USA.

Lily Gladstoneová ve snímku Zabijáci rozkvetlého měsíce. Foto CinemArt

To potvrzuje i agentura AP, která tvrdí, že nejsledovanější souboj se odehrál v kategorii nejlepší herečka v hlavní roli. Lily Gladstoneová ze snímku Zabijáci rozkvetlého měsíce byla totiž první nominovanou herečkou s kořeny mezi domorodými americkými kmeny. Nakonec ocenění získala 35letá Emma Stoneová za ztvárnění mladé ženy Belly Baxterové, kterou ve frankensteinovském dramatu Chudáčci vrátil k životu vědec Dr. Godwin Baxter. Úsměvným momentem byla děkovná řeč Emmy Stoneové, která poděkování zahájila tím, že se jí rozbil zip u šatů.

Šestadevadesátý ročník předávání pozlacených sošek se nesl ve znamení fenoménu „Barbenheimer", tedy dvojice žánrově zcela odlišných filmových trháků, které byly loni uvedeny do kin současně. Komedie Barbie získala Oscara za jednu ze svých písní What Was I Made For? od Billie Eilish.

Britské historické drama Zóna zájmu získalo Oscara za nejlepší zahraniční celovečerní film roku 2023. Snímek režiséra Jonathana Glazera zachycuje život rodiny velitele koncentračního tábora v Osvětimi a uspěl v konkurenci filmů ze Španělska, Německa, Itálie a Japonska. Glazer ve své děkovné řeči hovořil o válce v Pásmu Gazy a kritizoval izraelskou okupaci palestinských území, jež podle něj vede k „dehumanizaci", která dopadá na Izraelce i Palestince. „Náš film ukazuje, k čemu vede dehumanizace, v tom nejhorším," řekl Glazer po boku producentů Jamese Wilsona a Lena Blavatnika. „Stojíme zde jako muži, kteří se staví proti tomu, aby jejich židovství a holokaust byly uneseny okupací, která uvrhla do konfliktu tolik nevinných lidí, ať už jde o oběti 7. října v Izraeli nebo o pokračující útok na Gazu," řekl režisér, který je sám Žid.

Snímek z filmu Zóna zájmu, foto Aerofilms

„Přál bych si, abych tento film nikdy nenatočil”

Ostatně Oscaři by nebyli Oscary, kdyby se slavnostní večer nenesl ve znamení politiky a dalších palčivých problémů současného světa. Došlo i na válku na Ukrajině, která se více než výrazně otiskla i ve filmových cenách. Sošku za nejlepší dokumentární film získal snímek 20 dní v Mariupolu, který natočil režisér Mstyslav Černov ve spolupráci s agenturou AP a investigativním projektem Frontline americké stanice PBS. Film dokumentuje svědectví novináře AP během zhruba tří týdnů v ukrajinském přístavním městě, když bylo v první polovině roku 2022 obléháno Rusy. „Toto je první Oscar v dějinách Ukrajiny, jsem poctěn," řekl Černov v děkovací řeči. „Pravděpodobně budu první režisér na tomto pódiu, který říká: 'Přál bych si, abych tento film nikdy nenatočil, přál bych si, abych to mohl vyměnit za to, že Rusko nikdy nezaútočí na Ukrajinu'," řekl ukrajinský tvůrce. Nezbývá než souhlasit.

Ještě před samotnou ceremonií v okolí jejího dějiště, divadla Dolby Theatre v Los Angeles, omezovali provoz a příjezdy hvězd k červenému koberci protestující, volající po příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Podle AP se některé příjezdy zpozdily až o hodinu. Následně moderátor Jimmy Kimmel zahájil oscarový večer, kterým provázel už počtvrté. Mediální pozornost na sebe a na oddělení filmových kostýmů přitáhl také herec John Cena, který předával cenu za nejlepší kostýmy zdánlivě nahý. Ve skutečnosti na sobě měl látkové spodní prádlo, což ale nebránilo skandálním bulvárním titulkům.

Letošní ročník ničím nepřekvapil a jel v zajetých kolejích. Žádná facka Willa Smithe se nekonala, ani projevy typu Darii Kascheevy se nekonaly. Škoda. Na místo toho se dlouze mluvilo o podpoře Ukrajiny, kterou okupuje Ruská federace. A to je více než dobře - je potřeba si připomínat rozpínavého agresora, který se nehodlá zastavit před ničím. K pozastavení spíše vybízí kritika izraelského státu, který se také pouze brání - i když možná trochu tvrději.

Christopher Nolan při natáčení Oppenheimera. Foto CinemArt

Každopádně můžeme Akademii pochválit alespoň za to, že konečně ocenila mistra filmového řemesla Christophera Nolana. Ten si to rozhodně zaslouží, jelikož tvůrce jeho formátu se rodí pouze jednou za století. Teď by Oscaři měli splatit svůj dluh ještě Davidu Fincherovi nebo Ridleyi Scottovi. Problémem ale může být to, že Akademie poslední dobou vybírá pouze filmy, látky a tvůrce, kteří lépe vycházejí vstříc dnešní společnosti. Už se tolik neřeší, jak kvalitní filmy jsou, ale co správného vyprávějí. A to může být komplikované pro tvůrce těch velkých filmů a bijáků. Konec konců ignorace Zabijáků rozkvetlého měsíce je toho důkazem.

Vložil: Viktor Horák