Bratři ostrouhali, Volha překvapila. Český lev ve znamení kouře. TV glosa Viktora Horáka

Foto: Se svolením ArtCam Films - Alžběta Huclová (snímky v článku Česká televize)

Popisek: Královnou letošního „lvího“ večera v pražském Rudolfinu se jednoznačně stala herečka Simona Peková za hlavní roli Valerie ve filmu Přišla v noci

Český svátek filmu letos proběhl poměrně dramaticky, přestože tuzemský oscarový výletník Bratři skončil prachbídně. Jasnou královnou večera se stala herečka Simona Peková, která jako vždy uchvátila jak sál Rudolfina, tak diváky u televizních obrazovek. Hlavní cenu získal film o protikomunistickém odboji Bratři, kde je hlavním tématem boj za svobodu. To se rozhodně nedá říct o sobotním předávání Českých lvů v Rudolfinu, jelikož večeru dominoval kouř z řečnického pultíku. Bratry drsně porazila sci-fi Bod obnovy, a hlavně seriál Volha, který suverénně ovládl České lvy.

Film režiséra Tomáše Mašína Bratři posbíral 15 nominací, ale proměnil pouze jedinou. A to hned tu první. Je až paradoxem uvědomit si, že tento film byl za Česko poslán do boje o Oscara. Je to ale zároveň krutou realitou a prozřením, že v nejprestižnějších filmových cenách světa soupeří film, který jen stěží vyhraje některou z tuzemských cen. A je více než jasné, že Akademie snímek ocenila Českým lvem za nejlepší film jenom kvůli tomu, aby nevypadali hloupě. Svým způsobem si posypali hlavu popelem a výsledkem udílení cen potvrdili, že antikomunistická dramata už mají to nejlepší za sebou.

Nejvíc ocenění mají televizní retroseriál Volha a vědeckofantastický snímek s kriminální zápletkou Bod obnovy, které získaly po pěti cenách. Ocenění za mimořádný přínos české kinematografii převzal kameraman Vladimír Smutný. Seriál České televize Volha získal mimo jiné obě ceny za mužský výkon. Cenu za nejlepší výkon v hlavní roli obdržel Kryštof Hádek za ztvárnění Standy Pekárka, Tomáš Jeřábek byl pak oceněn za vedlejší roli Pepy Horáčka. „Reakce na náš seriál mě utvrdily v tom, že česká společnost je hodně názorově rozdělená. Na jednu stranu je to dobře, ale někdy mi to přijde jako angažovaný protest za každou cenu a nepochopení od mladší generace. Například jsme byli obviňováni kvůli některým scénám ze sexismu, ale to byl obraz té doby,“ uvedl hlavní tvůrce Volhy Jan Pachl. Série získala také cenu za nejlepší televizní seriál, masky a kostýmy.

Hlavní tvůrce Jan Pachl s hlavním producentem Josefem Vieweghem. Jejich seriál Volha posbíral hned pět ocenění.

Pozoruhodná situace také nastala během předávání cen za režii, kde byl režisér Bratrů i dalšího soutěžního dramatu Němá tajemství Tomáš Mašín nominován hned dvakrát. Nakonec mu ale „vypálilo rybník“ mladé režijní duo Tomáš Pavlíček a Jan Vejnar s hororovou komedií Přišla v noci. Jejich film kraloval už i na Cenách české filmové kritiky, kde posbíral několik ocenění, a proto se předpokládalo, že Akademie tento snímek „přehlédne“. Opak se ale stal pravdou a je to více než dobře. Přišla až v noci je český unikát, který si pozornost rozhodně zaslouží. Vejnarovi a Pavlíčkovi tleskám a jsem zvědavý, co si připraví do budoucna.

Kameraman Vladimír Smutný převzal cenu za mimořádný přinos české kinematografii

Kouřový stolek jako nepřítel oceněných?

Marek Eben se tentokrát poměrně držel při zdi a oproti svým nechvalně proslulým komentářům si udržel odstup. Vystoupil v roli stárnoucího soukromého detektiva, který hledá křišťálovou sošku ve stínech a světlech. V černobílém filmečku také poukázal na to, že příliš dlouhé řeči a proslovy budou korigovány kouřícím strojem u řečnického pultíku. To vyvolávalo úsměvné momenty jak u diváků, tak u oceněných. Uprostřed poděkování začal průhledný stolek kouřit a valit salvu dýmu přímo před oceněného filmaře.

Výborně si s tím poradila Simona Peková, která ve svém dlouhém a vtipem nabitém komentáři o „starých trilobitech“ si z kouře „potáhla“. Prý ji to lákalo a alespoň to mohla vyzkoušet. Rozpačitá situace ale nastala během proslovu animátorky Darii Kascheevy, jež vystoupila s kritickým komentářem o náročných podmínkách práce pro ženy v českém filmu. Animátorka chtěla upozornit na problematiku žen a matek v pracovním životě, ale do toho vstoupil nejdřív agresivní oblak kouře. A nakonec se do dlouhého proslovu vložil i režisér přímého přenosu Michal Čech. Pocit jakési nemístnosti, trapnosti či hanby byl ihned na místě a silně přítomen. Uprostřed emotivního zamyšlení nad tím, jestli žena může být matkou i disponovat dobrou kariérou, se najednou ozval komentář, že „je to příliš dlouhé“. „Dario, už musíš končit, prosím,“ prohlásil režisér v aule Rudolfina.

Samostatnou otázkou je, jestli by si filmaři podobné výroky neměli nechat do novin, časopisů, nebo na sociální sítě? Opravdu by mělo slavnostní předávání cen být plné vzletných slov o svobodě, ženské rovnoprávnosti, či válečné situaci ve světě? Na to má každý svůj názor. Nicméně České lvy už odnepaměti patří filmařům k tomu, aby upozornili na důležité věci, které chtějí zviditelnit.

Marek Eben – soukromý detektiv:

Posledních několik let je pódium a lví soška k tomu, aby režiséři, scenáristé, producenti nebo herci reflektovali společenské dění. Kromě genderových otázek byla na pódium často slyšet podpora Ukrajiny, odsouzení ruské agrese nebo vláda Roberta Fica. Naposledy se k slovenské politické situaci ostře, ale upřímně vyjádřil režisér a držitel lva za nejlepší televizní dílo Peter Bebjak, který letos vyhrál s TV minisérií Matematika zločinu. Také herec Viktor Zavadil využil krátký rozhovor s Markem Ebenem k tomu, jak skončilo rozhodování o uzákonění manželství pro všechny. „Nemáme si tady k čemu tleskat,“ uvedl.

Pocit trapnosti také posílili režiséři Václav Marhoul a Jan Svěrák, kteří v sombrérech a s kytarami zazpívali kameramanovi Vladimíru Smutnému. Poté mu předali ocenění za celoživotní přínos české kinematografii. Zato se ale musí ocenit Smutného emotivní děkovná řeč, kde nezapomněl jak na své spolupracovníky, tak na rodinu. „A moje děti, Viktor a Maruška, budou nést jméno Smutný v branži dál.“

Zatuchlost z rudolfinského sálu vynesla až Simona Peková, která zvítězila jako nejlepší herečka. Extravagantní herečka z brněnského HaDivadla předvedla nezapomenutelný a humorem natřískaný proslov, který ani kouř ani režisér nedokázali překazit. Možná si v režii uvědomili, že to zbytečně přepískli. Jinak se předávání cen neslo v standardním módu a musím ocenit, že letošní ročník omezil hudební vystoupení. Předávání bylo poměrně rychlé, přenos odsýpal a nezadrhával se. Hlavním problémem je zkrátka a jednoduše formát děkovných řečí, který bude ale neustále problematický a komplikovaný. Možná by řešením mohlo být úplné zrušení poděkování? Nebo umístit do Rudolfina řízený odpočet? Toť otázka…

Vložil: Viktor Horák