Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Odešel lyrik čisté formy, výtvarník Václav Johanus. Kulturní monitor Jana Paula

29.02.2024
Odešel lyrik čisté formy, výtvarník Václav Johanus. Kulturní monitor Jana Paula

Foto: Hana Bumbová / se svolením rodiny Václava Johanuse (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Václav Johanus

Ilustrátor a grafik Václav Johanus (6. 7. 1947 - 23. 2. 2024) spoluutvářel podobu českého kresleného humoru a knižní ilustrace. Starší ročníky znají jeho výmluvné kresby třeba z časopisu Mladý svět, Dikobraz, Stadion apod. Od roku 1998 také vedl Galerii Hrozen v Českých Budějovicích zaměřenou na výstavy předních českých i zahraničních výtvarníků, v níž je možné se s jeho dílem potkat.

Koncem 60. let se Johanusovy černobílé kresby vyznačovaly originální stylizovanou geometrickou formou, lyričností a přívětivým humorem. Věnoval se také kolážím a užité grafice. Jeho typický výtvarný projev provázel řadu publikací i dětské časopisy, například Sluníčko nebo Ohníček. Vytvářel pro děti leporela, omalovánky, vystřihovánky, pexesa apod. I v této ilustrátorské práci kladl důraz na poetičnost, přehlednost a především imaginativnost výtvarné formy. V ilustracích pro děti, v nichž byl po roce 1989 kladen důraz na popisnost a efektní dojem, zářily jeho obrázky jako drahokamy. Českobudějovický patriot vytvořil tisíce obrázků, kreslených vtipů a časopiseckých i knižních ilustrací a jeho dílo se nyní uzavřelo.

 

Václav Johanus, Krajina kouzelníka

Snaha přiblížit grafické dílo Václava Johanuse bude vždy nedostatečná, neboť jeho tvorba je vizuální podobou i obsahem čitelná a mluví přesvědčivě sama za sebe.  Co se týče originality a původnosti výtvarného výrazu patří bez nadsázky k takovým výtvarníkům, jakými byl například Zdeněk Miler, Jiří Kalousek nebo Ondřej Sekora. Václav Johanus má za sebou bezpočet otištěných kreseb v nejrůznějších časopisech, i spolupráci s Českou televizí. Nikdy ale nebyl jen kreslířem humoristou, či dokonce karikaturistou, přestože i v tomto oboru dosáhl uznání, a právem se zařadil vedle osobitých kreslířů jako jsou Jiránek, Barták, Slíva či Stanislav Holý. Tito výtvarníci si také vytvořili nezaměnitelný styl, a věnovali se, či se věnují, volné grafice, avšak Johanus byl důslednější v uměleckém pojetí.

Kruh, půlkruh, vlnovka, ovál 

Základním formotvorným a charakteristickým výtvarným prvkem je kruh, půlkruh, vlnovka, ovál, jinými slovy zaoblený geometrický tvar, velmi často konfrontovaný tvarem ostrým, a také tento kontrast vytváří v kresbě či obrázku zvláštní napětí. Johanus své kresby prováděl v přesné lince, aby z prožité zkušenosti zbavené všech zbytečností vyjádřil to nejpodstatnější, a proměnil inspirující motiv v jinou realitu. Většinou prostřednictvím jemné humorné nadsázky či jím oblíbené absurdity. Výsledkem je výtvarná forma, kterou důvěrně známe. Například konec trumpety se mění v ucho, či rybí šupiny v podobě ptačích křídel z těla ryby odlétají, anebo nožík, nazvaný rybička, se zabodává do těla ryby mnohem větší. To vše je výtvarná asociativní fantazijní hra, v níž je dovoleno setkání možného s nemožným. Johanusovy výtvarné práce prozrazují úžas dítěte i zaujatí surrealisty.

 

 

Václav Johanus, Samota

V hravém setkávání věcí zdánlivě nepatřičných, které k sobě nakonec přece jen nějak náležejí, lze pak vnímat nejen Johanusovu radost z tvorby, ale i smysl pro jemný humor, a především duchaplnou pointu, často skrytou a navýsost poetickou. Ostatně autor měl již od dětství rád literaturu a poezii, což byly kromě hudby jeho silné inspirační zdroje a podněty. A také zážitky z krajiny, voda a ryby, neboť od dětství trávil každé léto s prutem u rybníka. Není náhoda, že ho v oblasti kresleného humoru nejvíc inspirovala soustružená dřevěná figurka v akci, její příběh. Poetika jeho tvorby, ať už jsou to kresby, koláže, ilustrace, nebo ve volné tvorbě serigrafie, tempera a akryl, má právě tyto kořeny, ukotvení v jihočeské krajině. Zaoblenost tvarů, tolik typická pro výtvarnou práci Václava Johanuse, odkazuje k barokní tradici jihočeského kraje, kde autor do své smrti žil.

 

 

Václav Johanus, Veselé Velikonoce

Černobílé kresby často kombinoval s koláží, v níž používal rastry z xylografií starých tisků, čímž tyto drobné práce působily dojmem čehosi archaického, starodávného a nám důvěrně známého. Obsah těchto převážně snově romantických prací je opět založený na uvolněné fantazii a hře. Ryby, voda, stromy a věci denní potřeby člověka mezi nimi v překvapivých kombinacích a setkáváních. Navýsost poetické jsou i drobné kresebné hříčky, v nichž používá písmo, například minuska písmene „a“ je v jeho pojetí pohodlným křeslem, v němž sedí čtoucí si postava. To vše je dobré, a z výtvarné tvorby Václava Johanuse je zřejmé, že vyjádření dobra bylo pro něho základní lidskou potřebou a možností přitakat životu. Jak jinak ale může smýšlet lyrik plnosti obyčejného života a básník čisté formy? Život Václava Johanuse se uzavřel, ale jeho lidskostí prostoupené dílo tu dál zůstává pro další generace.

 

Vložil: Jan Paul