Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Polda versus ZOO, české konce a slovenský úspěch. Co vlastně ti diváci chtějí? TV glosář Ely Novákové

18.02.2024
Polda versus ZOO, české konce a slovenský úspěch. Co vlastně ti diváci chtějí? TV glosář Ely Novákové

Foto: Se svolením FTV Prima

Popisek: David Matásek jako Polda se vrací na obrazovku s dalšími příběhy a jeho „primáčtí“ fanoušci už netrpělivě posedávají v křeslech

Chtělo by se říct, že český divák má rád seriály především dobré, jenže to bychom to s úsudkem o vkusu hodně přehnali. Ostatně vkus masového diváka, na který sází i Česká televize, nelze paušalizovat. Je různorodý a také proměnlivý jako počasí. Přesto se některé seriály stávají evergreeny, zatímco jiné mizí v propadlišti dějin televizní spotřeby.

Sotva Prima oznámila premiéry nových dílů Poldy, vypuklo divácké nadšení. Jde už o šestou řadu vtipné kriminálky s retro policajtem, probuzeným do nové doby, ale na nové díly se diváci opět těší. A nejen to, opakování starších řad má vždy slušnou sledovanost. Polda se stal na Primě synonymem dlouhodobého úspěchu, přestože je to zase jenom jedna z dalších kriminálek, kterými se to na všech stanicích jen hemží.

Kde se vzal, tu se vzal

Převzatý formát německého buddy-movie, tedy seriálu se dvěma rozdílnými hrdiny, okolnostmi přinucenými k úspěšné spolupráci, se v tomto případě podařilo přenést do českého prostředí tak nenásilně, že český divák přijal seriál plně za svůj. Zásluhu na tom má nesporně tým scenáristů, kteří předlohu přepisovali a dali jí typicky české dialogy. Navíc se mimořádně podařil casting. David Matásek hned od začátku vklouzl do postavy ošuntělého policajta v kožené bundě a staré Volze, jako by se pro ni narodil. Nebo spíš herecky dozrál.

Mladí nezralí parťáci se mu vystřídali dva, Igor Orozovič i Vladimír Polívka to zvládli úspěšně, ještě víc ale dodává podmanivou atmosféru seriálu stárnoucí, nyní už bývalý šéf v podání Ondřeje Pavelky a nezbytné hospodské zázemí přidává rázná i chápající barmanka Jitka Sedláčková. Ten seriál vlastně není nijak velkolepý, nechlubí se velkými investicemi. Dokolečka se střídá pár ateliérových prostředí, vždy doplněných nějakou tou exteriérovou jízdou během pátrání. Přesto si nikdo na poměrnou chudobu obrazové výbavy nestěžuje, protože těžiště je prostě v dialogu, vyšperkovaném nostalgicky působícím vtipem, a v hereckých výkonech.

Zápletky jsou stručné, vyšetřování přímočaré a přiměřeně akční. Tahle směs divákům úplně stačí k tomu, aby si Poldu dali několikrát dokola a těšili se na premiérové díly. Polda hravě strčí do kapsy většinu dalších kriminálek, jen České televizi se podařilo natočit v poslední době úspěšnější žánrový počin, seriál Devadesátky, to je ale už svým zaměřením na reálné případy úplně jiná liga. Stejně jako v tuto chvíli vysílaný seriál Metoda Markovič na Voyo. V oboru nenáročné detektivky, jakou jsou všechna ta Místa zločinu, Stíny v mlze, Specialisté či Kriminální oddělení, neřku-li pokusy o exotiku v Chorvatsku, jsou úspěšnost Poldy a volání diváků po dalších dílech s oblíbenými hrdiny v našich krajích celkem mimořádným zjevem. 

 

Vědět, kdy přestat

Prima je expert na romantické selanky už z dob Rodinných pout. Na rozdíl od Novy, která kdysi vsadila na Ordinaci v Růžové zahradě a zuby nehty se jí drží, i když dnes už jenom na streamu, Prima dávkovala až dosud tento žánr v rozumných porcích. Tedy pokud si samozřejmě odmyslíme, že láska, páska, sedmikráska se tu přemílá ve všech podobách pořád dokola. Jenže to diváci od těchto seriálů očekávají, je jim jedno, že vidí podobnou zápletku znovu dokola. Na Primě se jim žánr líbí proto, že jim nabídne pokaždé nové zajímavé prostředí a nové tváře. Neuvěřitelný úspěch Slunečné, ne úplný neúspěch Dobrých zpráv, obojí byl uváženě otevřený koncept, který byl ukončen několikanásobným happy endem přesně ve chvíli, když začínal diváky otravovat.

Je zvláštní, že po takové zkušenosti není Prima nyní schopná utnout ZOO. Seriál nastartoval velmi úspěšně, dokonce se mu podařilo překonat první zlomový moment a najít novou, pro diváky atraktivní linku. Žel, ta se dávno vyčerpala a v současné době je z nepochopitelných důvodů ZOO protahována způsobem, který je otravný, nudný, nesystematický, zkrátka bezzubý. Přitom Prima již před časem avizovala, že má připravený další podobný projekt, takže nastavování ZOO se zdá být zbytečné.

Jenže v mezičase přišla totální prohra s nešťastným pokusem Eliška a Damián, který nejspíš měl mít pokračování, jenže byl tak hrozný, že byl raději odsunut do zapomnění. Možná proto je nyní natahována ZOO, žánr na obrazovce Primy musí mít svou vlajkovou loď, a tak než přijde něco nového, ještě se chvíli budeme nuceni koukat na žirafy a Haďáka. Je škoda, že Prima tím devalvuje hodnotu svých hvězd, jakými bezpochyby v rámci romantik jsou Eva Burešová nebo Marek Němec, ale i řada dalších „prima“ tváří. Je otázkou, zda tito herci budou ochotní se s Primou pouštět do dalších projektů, když už nyní opouštějí loď ještě předtím, než se začala úplně potápět.

Věřme, že ZOO se už konečně dočká nějakých těch rozuzlení a snad i kýžené závěrečné svatby, případně několika. Ať už to máme z krku. Tento typ seriálů je typické zboží krátkodobé spotřeby, málokterý divák se k němu vrací. Žádá si ale nové, aby si zase užil nějaký ten ostrý rozjezd a vtipné zamotávání partnerských vztahů, s nějakou tou nehodou v životech hrdinů, ale bez fatálních témat, o jaké se nyní ZOO pokouší třeba v příběhu nové hrdinky, týrané ženy. Padouch nebo hrdina, vždyť jsme jedna rodina – to je to, co si divák od romantického seriálu žádá. ZOO už mu to nedává, je na čase s ní skoncovat.

 

Proč se Zlatá labuť netočí, zatímco Dunaj stále prodává módu?

Příběh velkoryse pojatého projektu o obchodním domě, který se otvíral nakupujícím na začátku druhé světové války, nepochází, podobně jako řada jiných seriálů, z našeho domácího rybníčku, ba ani ze Slovenska. Jeho předobrazem byly úspěšné „obchoďákové“ seriály třeba anglické, Obchodní dům Paradise a Pan Selfridge. V Čechách a na Slovensku vsadili producenti na to, že natočí „dva v jednom“, českou Zlatou Labuť a slovenský Dunaj, k vašim službám, přičemž se vychází jednak z historické reality – oba obchodní domy byly otevřeny v roce 1939, ve dnech, kdy vznikl Protektorát Čechy a Morava a také Slovenský štát, jednak ze stejné vstupní zápletky.

Do obchodního domu prchne před policií mladá zlodějka a stane se tu prodavačkou v oddělení módy a srdeční záležitostí syna majitele obchodního domu. Není důležité, že zápletka v Čechách a na Slovensku se poměrně rychle rozešla a vývoj vztahu hlavních hrdinů byl sice podobný, ale dostal se každý úplně jinam. Důležité je, že Nova v Čechách si s formátem úplně neporadila, v poměru k investovaným nákladům nepovažuje seriál za úspěšný a po třech řadách ho ukončuje, i když jsme se ještě nedostali dál než na podzim roku 1939. Naopak Markíza už vysílá šestou řadu a s dějem pohnula už do roku 1941.

Čím to, že na Slovensku má seriál takový úspěch? Možná proto, že na rozdíl od české verze mnohem víc brnká na národní strunu. Jistě, i v Zlaté labuti jsou zlí gestapáci, zkorumpovaní němečtí pohlaváři i draví čeští byznysmani a jakýsi rodící se český odboj, je to ale všechno jen v pozadí obrazu osudové lásky mladého pána a chudé prodavačky. To Slováci se do toho pustili mnohem divočeji. Hlinkovi gardisté jsou exemplární násilnická hovada, slovenští Židé trpí od samého začátku války příkoří, vrcholící eliminací všech do bratislavského ghetta, mladí muži i jejich kavárenští patroni připravují atentáty, převádějí přes hranice, nosí jídlo do „židovny“, zachraňují osiřelé židovské děti a prchají do Anglie bojovat v leteckých silách proti Němcům.

Autoři slovenské verze prostě vsadili na to, že nabízejí Slovákům pocit, že se sice někdo zaprodal Němcům, ale mnohem víc bylo těch, kdo více nebo méně proti nim brojili a bojovali. Nechci se pouštět do historických reálií, to je jiná kapitola. Tady jde o pocit jakési národní hrdosti, který Dunaj v divácích vyvolává, zatímco Zlatá labuť na ni zcela rezignuje. Možná i proto má seriál na Slovensku úspěch, zatímco v Čechách se od něj diváci postupně odvracejí. Historické či historizující seriály diváci milují, na rozdíl do První republiky nebo Bohémy, ale i od slovenského Dunaje, Zlatá labuť postrádá kouzlo dobové atmosféry. Šatičky, botičky a dobové pokladny na to prostě nestačí, tento seriál si diváci asi s chutí pouštět znovu nebudou. 

Zdroje: FTV Prima, TV Nova

 

Ela Nováková

Vložil: Ela Nováková